Zasáhněte proti přistěhovalcům, posílejte je zpět. Žádná lítost, je třeba čin. Nejspíš by tu pobírali dávky, říká Petr Gazdík

21. 4. 2015 20:03

ROZHOVOR Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů kultivaci jednání v dolní komoře Parlamentu a přiznává, že výměny názorů mezi Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem jsou za hranou z obou stran. Tvrdí také, že hnutí Starostové a nezávislí neuvažuje o žádném partnerství pro příští parlamentní volby, ale zcela se soustředí na ty krajské. V souvislosti se 70. výročím konce druhé světové války připomíná, jak němečtí vojáci upálili zaživa ruského průzkumníka.

Zasáhněte proti přistěhovalcům, posílejte je zpět. Žádná lítost, je třeba čin. Nejspíš by tu pobírali dávky, říká Petr Gazdík
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Gazdík

Už více než rok jste místopředsedou Poslanecké sněmovny. V čem se změnil váš pohled na dění v ní oproti tomu, kdy jste jako předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové musel hájit výlučně jeho zájem a neměl jste takový nadhled, jaký se dá předpokládat nyní?

Nemyslím si, že se změnil můj pohled, ale můj úkol je jiný. Tím je řídit Sněmovnu a reprezentovat ji navenek. Za svůj největší úkol teď považuji snažit se, aby jednání Sněmovny probíhala v kultivované atmosféře, aby nedocházelo k politickým faulům, aby nedocházelo k vulgaritám, k příliš velkému vzájemnému napadání a nějakým nekorektnostem. To považuji za svůj úkol a myslím, že na tom se ve vedení Sněmovny shodneme všichni.

Jak se vám tedy poslouchají výměny názorů mezi prvním místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem a jeho nástupcem v čele Ministerstva financí Andrejem Babišem, při nichž létají vzduchem Sněmovny hodně peprná slova?

Z mého pohledu to je za hranou na obou stranách a nemyslím si, že je to vhodný způsob uplatňování parlamentní demokracie. Chápu, že občas komukoli ze Sněmovny mohou ujet nervy, nicméně já politiku vzájemných urážek a napadání nectím. Ve vedení Sněmovny jsme uvažovali, co s tím. Shodou okolností před tím jejich posledním vzájemným velkým konfliktem jsem řídil Sněmovnu a jeden kolega použil při vystoupení slovo „sviňárna“. Tak jsem ho jako řídicí schůze přerušil a požádal, aby ve Sněmovně mluvil slušně. On se omluvil a pokračoval. Myslím, že v tomto duchu bychom měli postupovat jednotně všichni z vedení Sněmovny.

Andrej Babiš působí především na opoziční TOP 09 a ODS jako červený hadr na býka. Ale není to tak, že především tyto dvě strany stvořily svými chybami, aférami a přehmaty politika Andreje Babiše a jeho hnutí ANO?

V minulých obdobích včetně toho posledního, za které také já nesu odpovědnost, byly některé věci za hranou víc, než je zdrávo. Když jsem u nás přišel do hospody, tak lidé v minulém období nejvíce vyčítali předchozí vládě Petra Nečase neustálé hádky a spory, které už nikoho nebavily a nezajímaly. Nicméně v tomto směru si myslím, že se Andrej Babiš velmi rychle učí. A nic pozitivního to nepřinese ani jemu, ani jeho hnutí. V tom by se asi měl poučit z minulosti.

Je jeho působení ve vrcholné politice opravdu takovou hrozbou pro demokracii u nás, jak se nás o tom snaží politici především z TOP 09 a ODS neustále přesvědčovat?

Myslím, že to ukáže čas. Nicméně střet zájmů, mediálního, ekonomického a politického vlivu, je evidentní. A i kdyby byl Andrej Babiš andělem na zemi, z dlouhodobého hlediska to nic dobrého nepřinese.

Vy už znovu řídíte hnutí Starostové a nezávislí, a tak se nemůžu nezeptat na to, jak si vychutnáváte nadbíhání dalších politických subjektů, když je známo, že začátkem roku 2017 skončí platnost vaší dohody o spolupráci s TOP 09?

Tím se teď vůbec nezabýváme a ani to žádným způsobem neřešíme. Pro nás jsou nyní naprosto nejdůležitější krajské volby. Pro ně se snažíme být konfederační stranou a sdružit jednotlivé regionální subjekty v krajích a také výrazné krajské osobnosti, což se nám daří. Jednáme s desítkami regionálních sdružení a jedinou prioritou jsou pro nás opravdu krajské volby. To, jak v nich uspějeme, rozhodne o tom, jak budeme dál postupovat na celostátní úrovni. Když to přeženu – teď mě berte ve velké nadsázce – a budeme mít jako Starostové a nezávislí deset hejtmanů, je asi velmi pravděpodobné, že i k celostátním volbám půjdeme samostatně. Když to bude horší, pak budeme s nějakými subjekty jednat o spolupráci.

Podle některých vyjádření prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se zdá, že bere jako jistý fakt, že vzájemná spolupráce už po roce 2017 nebude pokračovat. Skoro jako by to říkal s lehkým srdcem. Nepokazilo se něco mezi TOP 09 a STAN?

To si nemyslím, spolupráce zejména v poslaneckém klubu funguje velmi dobře. Nám se jako Starostům daří prosazovat konkrétní věci jak u TOP 09, ale podporu pro naše návrhy nalézáme nejen u ní. Aktuálně je to třeba registr smluv, což je návrh našeho poslance Honzy Farského, za který se teď najednou bijí – asi je osvítil Duch svatý – všichni, což mě ale těší. Ale spolupráce s TOP 09 je dobrá. My chceme být věcnou stranou, která i když je v opozici, řeší konkrétní problémy. Nedávno se nám podařilo prosadit zásadní zákon, jehož jsem autorem, a to je změna jednacího řádu Sněmovny. Díky němu se legislativní proces mírně rozvolní, lhůta mezi druhým a třetím čtením už nebude 48 hodin. Třeba teď poslední energetický zákon měl 350 pozměňovacích návrhů, což není v lidských silách během 48 hodin detailně nastudovat. Proto poslanci v minulosti mnohdy nevěděli, o čem hlasují, a vznikaly z toho zmetky, na které běžní občané dopláceli. A také se zprůhlední proces rozhodování, protože už nedochází k tomu, že by se nevědělo, kde se jaký návrh vzal, který lobbista ho do Sněmovny přinesl. Teď je za každým návrhem jasná legislativní stopa, odkud se vzal a kdo ho navrhl. To je úspěch a tento zákon dokonce Hospodářské noviny navrhly na zákon roku. Takže i když jsme v opozici, daří se nám některé věci prosazovat. A tak vidíme spolupráci s TOP 09 i dalšími stranami. Proto tam jsme. Ne proto, abychom se handrkovali, ale abychom tvořili.

Teď trochu na jiné téma. Blíží se 70. výročí konce druhé světové války. Mění se nějak váš pohled na tehdejší události a ovlivnily vás některé názory typu, že Československo Rudá armáda neosvobodila, ale dobyla?

Víte, tuto sobotu bude 70. výročí osvobození naší obce. A já jsem byl jeden z těch, kteří u nás v obci jako vedoucí skautů obnovoval tradici branného závodu ruského průzkumníka Jefima Jegoroviče Bukotkina, který byl na kraji naší obce německými vojáky otřesným způsobem zavražděn. Byl upálen, polili ho benzínem a zaživa upálili. Proto si myslím, že má smysl si připomínat – a zejména mladé generaci – že ti lidé sem přišli, bojovali za naši svobodu a osvobodili nás. Byli to konkrétní lidé, kteří podstupovali oběť, kteří tu umírali, kteří doma nechali své rodiny, kteří položili své životy za nás a za naši svobodu. A politické konotace? Jestli dnes existuje spor mezi námi a Ruskem, nic na hrdinství a obětech lidí, kteří ho prokazovali, nemění.

Prezident Miloš Zeman byl pod velkou palbou kritiky za to, že jede na 9. května do Moskvy. Určitě by se daly najít argumenty pro i proti jeho cestě. Jaký pohled převažuje u vás?

Nemám nic proti uctění památky ruských vojáků, ale nás neosvobodila ruská armáda, nás osvobodila sovětská armáda. V ní nebyli jenom Rusové, ale i Ukrajinci a příslušníci dalších národů bývalého Sovětského svazu i jiných evropských národů. Konkrétně vedlejší obec u nás osvobodili rumunští vojáci. Jít na přehlídku ruské armády, jejíž vojáci také umírali za druhé světové války při našem osvobození, v situaci, kdy ruská armáda popravuje na Ukrajině ukrajinské vojáky, jejichž předchůdci taktéž před sedmdesáti lety umírali za naši svobodu, považuji minimálně za neúctu vůči ukrajinským obětem, které u nás v rámci sovětské armády tehdy padly. Navíc pokud tam měl Miloš Zeman stát původně ještě vedle Vladimira Putina a Kim Čong-una, to už je za všemi hranami. Myslím, že pan prezident je schopen najít důstojný způsob, jak se ruským, ale i ukrajinským a dalším vojákům bývalé Rudé armády poklonit a uctít jejich památku. Je to jeho hlavní pracovní náplň jako prezidenta a společně s velice dobře placeným kancléřem určitě vymyslí něco, co já bych za svůj mnohem menší plat nevymyslel.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

To jeho rozhodnutí nezúčastnit se vojenské přehlídky tedy určitě vítáte?

Z mého pohledu se moudře rozhodl, když se přehlídky nezúčastní. Nemám nic proti tomu, že navštíví Moskvu a uctí tam památku Rudé armády. To je jeho věc, jeho právo, dokonce se nějaká forma uctění památky lidí, kteří padli u nás, očekává.  

Předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil v pondělí ve Sněmovně během debaty o bezpečnostní situaci v pobaltských republikách na pozadí rusko-ukrajinské krize, že ruský prezident Vladimir Putin chce celou Ukrajinu a také ji získá. Sdílíte jeho obavy?

Souhlasím s panem předsedou Schwarzenbergem a nemyslím si, že to jsou přehnané obavy. Naprosto stejné obavy sdílejí naši partneři v NATO, v pobaltských zemích, Litvě, Lotyšsku, Estonsku. Myslím, že ještě nikdy po druhé světové válce nebyl v Evropě tak zásadní neklid. A bohužel musíme být připraveni na to, že Rusko je dnes velmi nevyzpytatelné.

Jak si z vašeho pohledu počínala při řešení situace na Ukrajině Evropská unie?

Evropská unie jako celek naprosto zklamala. Nerozumím tomu, proč jezdí vyjednávat Angela Merkelová a François Hollande, když tady máme prezidenta EU, respektive předsedu Evropské rady, a ministryni zahraničí Evropské unie. Z mého pohledu začínají být tyto funkce zbytečné, pokud jejich nositelé nejsou schopni aktivně jednat a ukázat, že Evropská unie drží při sobě. Mimo jiné to je jeden z důvodů, proč si Vladimir Putin tak vyskakuje, že Evropská unie v tomto podle mého názoru tak zklamává.

Dalším problémem Evropské unie se stává nezvladatelné přistěhovalectví. Jak na něj na pozadí víkendové tragédie ve Středozemním moři nahlížíte?

Z mého pohledu musí i tady víc jednat Evropská unie a nenechat to jenom na Itálii. Dokonce si myslím, že by měla jednat i ve spolupráci s mezinárodními vojenskými silami. A měla by se za každou cenu snažit posílat ty lodě co nejblíž k jejich domovským břehům zpátky do přístavu. Vždyť tam umírají stovky lidí týdně a Evropská unie by to měla řešit. Ti lidé většinou mají špatné vzdělání, špatnou jazykovou vybavenost a na pracovních trzích v Evropské unii jsou velmi těžce použitelní, takže jsou to potenciální příjemci sociálních dávek. A když to přeženu, tak když jich je teď sedm tisíc až deset tisíc týdně, co až jich bude sto tisíc týdně? Co budeme dělat jako státy Evropské unie potom? Rozložíme se? To prostě nejde a je potřeba, aby právě v této oblasti zasáhla Evropská unie. Pokud nezasáhne, je to její další selhání.

Nemyslíte si, že je namístě spíš lítost nad těmi běženci, jak se objevuje ve vyjádřeních některých evropských politiků?

Ne. Tady není namístě lítost, tady je namístě čin. Protože i ve snaze konat dobré skutky můžete činit obrovské zlo. A statisícové přílivy imigrantů ať už z krátkodobého nebo z dlouhodobého hlediska znamenají velké zlo. Nejen pro Evropu, ale posléze i pro imigranty samotné.

Česká republika je zatím spíše v situaci (ne)zúčastněného pozorovatele. Vidíte konkrétní hrozbu i pro naši zemi?

Samozřejmě. V případě, že tento trend bude pokračovat a nic se proti němu nepodnikne, tak se ti lidé v rámci Schengenského prostoru časem posunou, až v Itálii nebude k hnutí. A pokud jich budou statisíce, mohou dospět i k nám a začne se to v našich velkých městech projevovat. Takže i my na to musíme být připraveni, ale hlavně musíme hrát mnohem aktivnější roli v Evropské unii. Protože to byli naši občané, kteří čtyřicet let prchali na Západ, a těm západním zemím, které se jim snažily pomáhat, bychom to teď měli nějakým způsobem vrátit. Minimálně v aktivní roli v rámci Evropské unie. Bohužel nic takového vláda nepředvádí. Když to zjednoduším, chci, aby zasáhla Evropská unie, a to tím způsobem, že se bude snažit co nejvíce uprchlíků už na moři vracet zpět. Každý stát Evropské unie včetně nás by měl v Bruselu přijít s návrhy, jak to aktivně řešit v rámci předcházení dalších problémů. To, že bychom přijímali nějaké kvóty uprchlíků, by byl až důsledek toho, že jsme tomu nepředcházeli. Podle mě zbytečný důsledek, když tomu můžeme předejít.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Likvidace zbrojovek jako Havlův protiúčet Západu? Promlouvá obeznámená pamětnice Zuzana Bubílková

17:21 Likvidace zbrojovek jako Havlův protiúčet Západu? Promlouvá obeznámená pamětnice Zuzana Bubílková

OSMDESÁTINY VÁCLAVA HAVLA „Měl obavy z Václava Klause... Těžko říci, kdo z nich bodoval u diváků víc…