Několik let učíte. Překvapilo vás, že nakonec od listopadu došlo ke zvyšování tarifních platů učitelů, a to o 15 procent? Je to pro kantorskou komunitu zadostiučinění?
Tak určitě přidání o 15 procent je lepší než minulé přidání o čtyři procenta. Na tom se snad shodneme všichni. Ovšem ani přes ono patnáctiprocentní navýšení tarifů se plat učitele na základní škole výrazněji nevzdálil profesím jako pokladní nebo skladník. Takže minimálně z mého pohledu je učitelský plat slušně řečeno podhodnocený. Plně si uvědomuji, že ve značné části společnosti je stále silně zakořeněný postoj, že učitelé mají prázdniny a že jsou ve dvanáct doma, takže co by vlastně chtěli. No a ač nerad, tak částečně tomu argumentu rozumím.
Sice je to střelba do vlastních řad, ale je férové přiznat, že část pedagogů opravdu odchází po vyučování domů a výrazněji se na vyučování nepřipravuje, netouží se zdokonalovat a profesně růst. Ano, i takoví lidé ve školství působí. Ale položil si někdo z oněch kritiků otázku, proč tomu tak je? Já si jim dovolím říci, že je to nedostatečnou konkurencí.
A v tom spatřuji zásadní problém. Chcete-li do školství přilákat elitu národa, pak se současnými platy asi neuspějete. A já jsem bytostně přesvědčený, že za katedrami má stát elita národa.
Máte ekonomické vzdělání. Je podle vás možné, aby se – podle předvolebních slibů a požadavku odborů – dostal průměrný plat kantora v roce 2020 na 38 tisíc korun?
Stručně řečeno – ano, je to možné. A na rozdíl od jiných vám i řeknu, kde by se ony prostředky měly vzít. Průměrná naplněnost SŠ a SOU se pohybuje kolem 68 procent. Jinak je tomu na gymnáziích, jinak na odborných školách. I kraj od kraje je situace odlišná. Nicméně pracovníka, který pracuje jen 68 procent pracovní doby, byste taky nechtěli platit. No a se školstvím se to má přece stejně.
První úsporu bych tedy hledal v uzavření méně perspektivních škol. Žádná výrazná negativa by to školství nepřineslo. Stalo by se asi jen to, že místo dvou poloprázdných škol bychom měli jednu plnou.
Další úsporu vidím v délce studia. Podle mezinárodních srovnání jsme byli schopni děti naučit za osm let povinné školní docházky to samé jako za devět let. Přechodem na povinných osm let bychom ušetřili přibližně 11 procent mzdových nákladů.
Zrušení by zasloužila i povinná předškolní docházka. To jsou další miliardy. Značnou úsporu by přineslo i omezení masovosti vysokoškolského studia. Zrušení monstra jménem INKLUZE by opět uvolnilo na platy několik miliard. Také stojí za to otevřít diskusi, co vlastně na základní škole učit. Opravdu musejí být děti na ZŠ ve škole do půl čtvrté? Opravdu musejí absolvovat rodinnou výchovu, výchovu ke zdraví, environmentální výchovu, výchovu k občanským hodnotám, k EU, hudební a výtvarnou výchovu (na druhém stupni), multimediální výchovu, výpočetní techniku, pěstitelství, finanční gramotnost a tak podobně?
Škola honí mnoho zajíců najednou. Nevěřím, že všechny ty předměty se učí „na plný pecky“ s domácími úkoly, kontrolními pracemi a podobně. Zato jsem přesvědčený, že tyto hodiny jsou stejně finančně nákladné jako matematika, čeština a cizí jazyk. Neříkám, že máme zrušit všechny výchovy, ale omezit jejich výuku určitě. Je-li někdo proti, rád ho pozvu na odpolední vyučování libovolné výchovy. Jestli si i pak bude myslet, že kvůli tomu, co uvidí, vybíráme daně, pak bude pravděpodobně slepý.
Nezapomínejte, že MŠMT má rozpočet 156 miliard (pro srovnání – ministerstvo průmyslu 38 miliard). Takže jak řekl jeden z bývalých politiků, „zdroje tu jsou“. Ovšem prioritami systému musejí být učitel a efektivita.
Co je kromě adekvátního hodnocení učitelů další velkou Achillovou patou českého školství?
Já bych se ještě krátce zastavil u onoho finančního ohodnocení. Achillovu patu spatřuji v malých rozdílech mezi kvalitním pedagogem a tím průměrným, nebo nedej bože podprůměrným. Znám školy, které nemají zdroje na výkonnostní příplatky (osobní ohodnocení). Výsledkem pak je, že rozdíl v platech mezi nejlepším a nejhorším pedagogem je 500 korun. Taková situace toho dobrého kantora spíše demotivuje.
Kariérní řád je podle vás natrvalo pohřben?
I když byl kritizován (a oprávněně), já jsem byl i přes jisté výtky pro jeho přijetí. Viděl jsem v něm možnost platové diferenciace mezi těmi, kdo mají o kvalitu výuky zájem, a mezi těmi, kteří ten zájem mají poněkud menší. Co je ale naprosto šílené, je, že finance určené pro kariérní řád se po jeho zamítnutí přesměrovaly na inkluzi, respektive se vyhodily oknem.
Inkluze nepřinesla nic z toho, co se očekávalo?
Inkluze je především hrozné slovo a nevím, proč v ČR nepoužíváme slovo začlenění.
Začleňování tělesně hendikepovaných žáků je správné a bylo tu i bez zákona. To je prosím obyčejná lidská slušnost – umožnit vozíčkáři výuku se zdravými dětmi. Na to opravdu nepotřebujete tunu papíru a tunu zákonů. Obrovský zločin je ale násilné začleňování dětí s mentálním oslabením. Děti s IQ pod 70 bodů nepatří do běžné třídy. A žádný asistent, natož zákon, na tom nic nezmění. Paní ministryně totiž, zdá se, nedokázala pochopit, že IQ mentálně hendikepovaného žáka se nesčítá s IQ asistenta. Dodnes nebyla paní ministryně schopná vysvětlit, v čem je asistent lepší než speciální pedagog v praktické škole. Ale abych odpověděl na vaši otázku, zdali inkluze přinesla to, co se očekávalo, tak ano, přinesla: Mentálně postiženým dětem v běžné třídě přinesla posměch, v lepším případě ignoraci ze strany běžných dětí bez hendikepu. Přinesla jim to, že jen velice obtížně budou ve škole zažívat úspěch. Přinesla jim asistenta, ale sebrala jim kamarády. Přinesla jim dva cizí jazyky, i přestože tyto děti mají problém s mateřským jazykem, ale sebrala jim rozšířenou výuku praktických činností, dílen, pěstitelství, zkrátka sebrala jim osnovy pro praktické školy.
V podstatě jim sebrala důstojnost a šanci připravit se na život venku. Je mi těch dětí strašně líto – to se prostě nemělo nikdy stát.
Někteří říkají, že co kraj, to jiné postoje...
Je mi v podstatě jedno, co si myslí jednotlivé kraje. Dítě s IQ pod 70 bodů se Pythagorovu větu nenaučí v žádném kraji.
Co očekáváte, či naopak neočekáváte od budoucí vlády (až se jí konečně dočkáme) v oblasti školství a vzdělávání?
Tak to je opravdu předčasné. Ale abych vám úplně neutekl z otázky, tak do značné míry bude záviset, která ze stran získá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Bude-li to ČSSD, pak neočekávám nic dobrého. Pravděpodobně by pokračovala legislativní smršť nesmyslů v podání politicky zesnulé ministryně Valachové nebo někoho obdobně nekompetentního. Asi bychom se mohli těšit na podobné perličky jako „pamlsková vyhláška“ nebo „změna financování regionálního školství“.
Optimismem mě naplňuje možná koalice ANO + ODS, kdy by se ke kormidlu mohl dostat Václav Klaus ml., tedy člověk, který o školství NĚCO ví a rozumí mu. To bych měl podobně jako řada mých kolegů radost a šli bychom to pořádně oslavit.
Vzdělání je základ pro budoucí uplatnění dětí. V současnosti se mluví o práci 4.0, o robotizaci a podobně. Vidíte to z pozice učitele a ekonoma jako příležitost pro naše děti, nebo vidíte úskalí a nepřipravenost školského systému pro tyto budoucí „potřeby společnosti“?
Podle mého názoru je špatně, že jsme naprosto rezignovali na, byť hrubé, plánování, jakých profesí bude třeba. Vždy se totiž najde nějaká chytrá hlava, která řekne, že nevíme, jak bude vypadat pracovní trh za 20, 30 let. Asi si nevšimli, že už 20 let je nedostatek lékařů, strojařů, IT specialistů a podobně. Na druhou stranu opravdu potřebujeme ročně stovky až tisíce archeologů, politologů, filozofů a sociologů?
Mám kamaráda filozofa, který vyrábí v Kosteleckých uzeninách párky. Je sice bezvadné, že v polední pauze dumá nad myšlenkami Immanuela Kanta, ale považoval bych za společensky účelnější, když by se přece jen věnoval jinému oboru. Já chápu, že vzdělání je univerzální hodnota, nicméně je i přípravou na budoucí povolání. A opravdu je přípravou na budoucí povolání studium filozofie, když vyrábíte párky?
Ale vlastně i dělník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále... Já to zkrátka považuji za plýtvání. Nejsem proti vzdělání, ale rád bych, aby v co největší míře korelovalo s budoucím zaměstnáním, a budoucnost spatřuji spíše v IT než ve filozofii.
Ing. Petr Kaššák pochází z Jirkova na Chomutovsku, je absolventem Střední průmyslové školy v Kadani. Studoval management a marketing a následně obor Řízení podniku a podnikové finance na Vysoké škole finanční a správní. V současné době působí jako pedagog na základní škole.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
