Zbyněk Merunka pro PL: S migranty to skončí tím, že někdo vezme kalašnikov. Schwarzenberg by byl lepší prezident než Zeman. Babiš je děs

10. 2. 2016 7:41

ROZHOVOR Karel Schwarzenberg by byl podle bývalého televizního moderátora Zbyňka Merunky prezident, který by perfektně hrál roli hlavy státu. „Nemluvil by do všeho, dělal by zásadní věci, cestoval by jen tam, kde to má smysl, a ne nesmysl, a hlavně – choval by se státnicky. Určitě by nedělal ve světě ostudu. A kdyby usnul někde na státní večeři? Tak co. Jeden bonmot Zemana je tisíckrát horší,“ řekl populární moderátor v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Zbyněk Merunka pro PL: S migranty to skončí tím, že někdo vezme kalašnikov. Schwarzenberg by byl lepší prezident než Zeman. Babiš je děs
Foto: repro youtube.com
Popisek: Zbyněk Merunka

Co říkáte jako dlouholetý moderátor na současnou situaci v médiích? Zejména na fakt, který je často kritizován, že několik významných médií vlastní politik – vicepremiér, ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš?

Noviny by měly být co nejvíc nezávislé, což je v současné době téměř nemožné. Já třeba jsem zůstal předplatitelem MF Dnes, i když spousta novinářů z nich odešla. Ale tak je sleduji jinde, třeba v Reportérovi nebo jiných časopisech. Myslím, že lidé, kteří měli úroveň a byli profesionálové, se uplatní i jinde, ale v pořádku tahle situace určitě není. Mně spíš vadilo před monopolizací médií to, že tu nebyly vyhraněné deníky, třeba levicové, pravicové, liberální, jak je to v Evropě po staletí. To, že noviny nemají vyhraněný obsah, mi vadí víc než to, jestli média vlastní pan Babiš nebo pan Bakala. Každý člověk má nějaký názor na politickou a sociální současnost a chce, aby mu jeho deník, který si kupuje, konvenoval. A ne aby ho už u ranní kávy iritoval. Když si otevřete jakékoli noviny a přečtete si komentáře nebo polemiky, nevyčtete z toho, jaký názor má komentátor nebo autor, bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci.

Myslíte si, že taková situace tady panuje od listopadu 1989, nebo až dnes? V devadesátých letech tu přece vycházela řada novin, i stranických, které měly vyhraněný názor – Telegraf, Český deník, odborový deník Práce, levicové Právo lidu, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Zemědělské noviny, ale postupně skončily.

Myslím, že Lidová demokracie a Svobodné slovo zanikly hodně brzy, ale já už si to nepamatuji. Hned v prvních letech po revoluci, ne?

Lidová demokracie zanikla v polovině devadesátých let, Práce koncem roku 1998, Svobodné slovo až v roce 2001, Zemské noviny – bývalé Zemědělské noviny o rok či dva později.

Tam byla jejich pozice asi jasnější, když šlo o deník strany lidové nebo deník strany socialistické. Ale já to takhle nemyslím. Mám na mysli politicko-sociologický směr. Když mám nějaký postoj k výši daní, k migraci nebo k Rusku a Číně, aby bylo jasné, na čí straně list stojí.

Ale mnozí lidé nechtějí, aby měly u nás noviny nějaký vyhraněný postoj, naopak mají pocit, že by měly být vyvážené, dát prostor každému. Vzpomeňte si na poprask, který vyvolaly některé deníky, když před druhým kolem prezidentské volby podpořily jednoho z kandidátů. Čtenáři jim vytýkali, že měly zůstat objektivní.

To je nesmysl. Trochu vyvážená a nadstranická by měla být možná veřejnoprávní média, což jsou tady jen Český rozhlas a Česká televize. Ale aby byly objektivní deníky? Co to je za nesmysl. Já si přece noviny za tyhle strašné peníze, které dnes stojí, kupuji proto, že se chci dočíst, co si myslím. Aby mě v tom utvrdily. A když budou argumentovat dobře, třeba změním názor. Deníky prostě nemohou být nadstranické a objektivní. A pro koho? Mají někomu přidat a někomu ubrat, někoho nekritizovat, aby nenahrály někomu jinému? To bychom se dostali někam do doby kamenné. To ne.

Komentáře by měly vyjadřovat názory autora. To spíš ve zpravodajství by se nemělo objevovat hodnocení události, jen informace. Souhlasíte?

Já jsem v tom dlouhá léta dělal, takže vím, že jen tím, co dáte na titulní stranu nebo jaký dáte titulek, už je to jasně zabarvené, už to není objektivní, už je to tendenční. Už podle výběru témat, která zveřejníte, je jasné, komu fandíte a komu nepřejete. Záleží na řazení i dalších věcech. To je na dlouhou debatu. Dnešnímu řazení zpráv moc nerozumím, a to se dívám na Českou televizi a občas na Novu. To je někde úplně jinde než před dvaceti lety. Když jsem byl v 90. letech na Nově, zpravodajství mělo svůj jasný řád, jasná pravidla. Teď jsou nesmyslné skoky z jednoho tématu na jiné, ani už se nesnaží to spojit oslími můstky, prostě něco prdnou za něco, podle mne to nemá žádnou logiku ani pravidla. Nemyslím, že je teď zpravodajství obsažnější a kvalitnější. Určitě se nezlepšilo, i když jsou teď možnosti a podmínky novinářů mnohem lepší než před dvaceti lety. Zdroje jsou mnohem bohatší, dá se ověřovat z různých zdrojů, v tom to mají novináři jednodušší. Ale nezdá se mi, že by to bylo poznat na kvalitě zpravodajství. Ale možná je to z mé strany spíš nostalgie a nekritičnost.

Objevuje se často kritika práce veřejnoprávních médií, zejména ze strany Pražského hradu a příznivců prezidenta Miloše Zemana, například předsedy SPO a senátora Jana Veleby kvůli jinému pohledu na rusko-ukrajinský konflikt nebo migraci. Označují tato média za tendenční a jednostranná. Máte stejný názor?

To je složitá otázka. Samozřejmě jsem události na Ukrajině sledoval. Záleží, jaké měli novináři informace. V každém případě se ukázalo, že se v mnoha věcech mýlili, že počátek těch převratných změn asi neprobíhal tak, jak ho líčili v naší televizi. Ale nemám srovnání, jak to líčili v jiných televizích. Možná novináři skočili někomu na špek nebo neměli dost informací. Myslím, že při změnách na Ukrajině, které měly vést k větší svobodě, menší korupci a většímu příklonu k Evropě než k Východu, se udělalo mnoho chyb, a naši diváci se málo dozvídali o přehmatech, kterých se dopouštěla nová ukrajinská vláda. Tyto věci byly poněkud „upozaděny“. Spíš se hovořilo o tom, jak se na ně Putin chystá, jak intrikuje. Až později jsem viděl pár dokumentů, které svědčí o tom, že na Ukrajině už nyní dochází k určitému vystřízlivění. Připadá mi, že to je strašně brzo, my jsme vystřízlivěli po listopadu 1989 až za mnoho let, oni vystřízlivěli za pár měsíců.

My jsme nebyli v tak špatné ekonomické situaci, jako byla po pádu Janukovyče Ukrajina, nebyli jsme zadluženi vůči Rusku, neměli jsme tady pátou kolonu – velké množství Rusů, kteří se na východě země postavili proti změnám, nikdo nám nesebral kus země jako v případě Krymu, nemuseli jsme válčit. To se asi nedá úplně srovnávat, ne?

Spousta věcí asi nebyla na Ukrajině domyšlená. Ten východ země politici nezvládli. Putin jen využívá toho vývoje, musel se potutelně usmívat, že si to přesně tak představoval. Pak nastoupili zelení mužíčci a dneska je to v podstatě vyřízená záležitost. Kromě Krymu už má Putin i Donbas, nevím, jak se to bude vracet do ukrajinských hranic. To si nedokážu představit, tam už je teď všechno úplně jinak.

Souhlasíte s některými našimi politiky, například prezidentem Milošem Zemanem nebo šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, že by se protiruské sankce, které zavedla Evropská unie na protest proti chování Ruska na východě Ukrajiny a na Krymu, měly zrušit, protože jsou neúčinné?

Rušit sankce určitě ne. A považuji za nesmyslné argumentovat Kubou, že jí sankce ze strany Spojených států, které platily padesát let, vlastně prospěly. To jsou nesmyslná srovnání, stejně jako srovnávat lidi, kteří v roce 1968 utíkali z Československa, s migranty z Blízkého východu. To jsou absurdní srovnání a překvapuje mě to o to více, když to říkají univerzitně vzdělaní lidé.

To nám vytýkal i německý prezident Gauck.

To je neskutečné.

Jak vůbec vnímáte migrační krizi, která v Evropě vyvolává takové spory? Jedni migranty vítají s otevřenou náručí, i když stále méně otevřenou, druzí by nejraději neprodyšně uzavřeli hranice nebo dokonce na nich stříleli? A mezi přívrženci obou názorů už dochází i k otevřeným násilným střetům, jak ukazují poslední události.

Já to vidím tak, že teď už je migrace obtížně řešitelná. A ještě spousta milionů lidí na Blízkém východě, v Africe i jinde čeká, že se vydají na cestu do Evropy. A pak čteme o tom, že mezi migranty je osmdesát procent mladých lidí do pětadvaceti let, sedmnáct procent dětí, tři procenta žen. A že z toho je asi jen dvanáct procent lidí, kteří skutečně přišli o střechu nad hlavou nebo kterým vyvraždili rodiny. Navíc se objevují zprávy, že je mezi nimi více než polovina ekonomických migrantů. A to podle mne vlna migrace teprve začala, tohle je jen první, bude to samozřejmě pokračovat. Připadá mi druhořadé teď řešit, jestli za to mohou víc Turci, Řekové nebo Italové. Tady jde přece o to, že války na Blízkém a Středním východě i na severu Afriky už trvají pět, osm, deset let a Evropa na takovou situaci už měla být dávno připravena. V různých studiích se už před několika lety říkalo, že sem přijdou statisíce, neříkalo se, že miliony migrantů. Policie na hranicích Schengenu na to nebyla připravena. A když už denně přijíždí několik člunů do Řecka nebo Itálie, s tím už nic neuděláte. Přece těm běžencům neřeknou, musíte se obrátit a plavat zpátky.

Souhlasíte s názorem, že kdo je proti přijímání migrantů, je xenofob, nebo dokonce rasista?

Tady nejde o extrémní názory nebo xenofobii, ale o to, že drtivá většina Evropanů se bojí, aby nepřišli o svobodu podnikání, volný obchod, způsob života, aby nepřišla nová omezení. V Paříži si sice už zvykli na to, že je z osmdesáti procent barevná, ale bojí se, aby neskončil Schengen nebo aby se nezkomplikovalo podnikání či se nezvýšily daně. Nemyslím, že převládá rasismus, myslím, že to je nicotné, jde jen o pár procent křiklounů, ale migrace ohrožuje jistoty obyčejných, pracovitých lidí. Bojí se, že tak silná přílivová vlna migrantů, která je teprve první z mnoha, ohrožuje jejich způsob života, jejich hodnoty, jejich životní úroveň, evropskou civilizaci. V některých zemích, například v Belgii, jsou města, v nichž jsou obrovské čtvrti, kde žijí z osmdesáti procent muslimové. A ti Belgičané, kteří mezi nimi bydleli, byli okolnostmi přinuceni, aby se přestěhovali. Viděl jsem mapku, jak si to přistěhovalci šikovně pospojovali, až původní obyvatelé, kteří zůstali uvnitř, byli nuceni se vystěhovat. Nikdo jim ani nemusel zkřivit vlas na hlavě, odešli, protože byli obklopeni jinou kulturou, která žije jiným způsobem života, tráví jinak čas. Myslím, že to je hlavní důvod, lidé se nebojí toho, že by tady v dohledné době zavládlo právo šaría nebo že bude Evropa islámská, ale mají strach, že to, jak byli po staletí jejich předci i oni zvyklí žít, je najednou ohroženo. A že kvůli liknavosti nějakých úředníků, kteří mysleli na svá křesla, a ne na bezpečí občanů, se všechno zhroutí a že se budou mít hůř. Růst HDP je najednou nezajímavý, nedůležitý, důležitější jsou migrační krize a budoucnost Evropy.

Obavy o bezpečnost se ukazují jako odůvodněné, jak dokázaly silvestrovské sexuální útoky na ženy v řadě evropských měst i zatýkání radikálních islamistů mezi migranty. Jak jste tyto události vnímal?

Když je mezi migranty osmdesát procent mladých mužů do pětadvaceti let, když si s sebou nevzali ženy, po nějaké době budou frustrovaní a budou si tu hledat ženské. A oni jsou zvyklí chodit v padesáti-, stočlenné partě a dělají na ženské nájezdy. Myslím, že silvestrovské události nejsou nic mimořádného, že se dozvíme ještě jiné věci. Někdy se dočtete, že někteří muslimové žijí v evropských zemích třicet let a ještě se neasimilovali. Což je strašlivá představa, že by se to mělo opakovat. Ale tamní politici říkají: My se snažíme, už jsme do nich nasypali miliony a oni si pořád nezvykli na naše zákony, na náš způsob života, na náš denní režim, ještě to nejsou naši lidé. Vnuci a vnučci původních migrantů jsou radikálnější, než byli rodiče a prarodiče, kteří tam přišli. Ti byli beránci vedle těch dětí. Myslím, že jich tady bude několik milionů.

Druhá a třetí generace už necítí vděk, že tady našli nový domov, berou život v Evropě už jako samozřejmost.

Oni se i po třiceti, čtyřiceti letech cítí odstrčení, že nemají takové posty a takovou kariéru, jako mají Francouzi. A to je frustrace, která končí tím, že někdo někoho praští pěstí a někdo si vezme kalašnikova, jak říká prezident Miloš Zeman.

Když už jste zmínil našeho prezidenta, jak jste s jeho činností na Pražském hradě spokojen? A co jako bývalý moderátor říkáte jeho výrokům, které padají v živém vysílání? Setkal jste se osobně s někým ve studiu, kdo mluvil takhle vulgárně?

Jestli máte na mysli ty památné Hovory z Lán v Českém rozhlase, kdy mluvil o Pussy Riot, to bylo strašné. Taky jsem dělal nějaké živé rozhovory s člověkem, který má hodně prořízlou hubu, ale nešlo o vysoce postaveného ústavního činitele. Ale i když má prezident při rozhovoru flanelovou košili, stejně nečekáte, že by z něj něco podobného mohlo vypadnout. Moderátor Českého rozhlasu Honza Pokorný prý taky lapal po dechu. A ještě ho nějací mediální pitomci napadli, že pořad neukočíroval.

Teď se zase rozproudila velká debata kolem prezidentova výroku, že premiéra jako každého jiného politika je možné se zbavit demokraticky – volbami, nebo nedemokraticky – kalašnikovem. Co jste tomu říkal?

Oni potom otiskli seznam jeho bonmotů, tenhle ještě nebyl zdaleka nejostřejší. A veřejnost už si na to zvyká. I mluvčí Ovčáček říkal, ano, nebyl to bonmot, byla to nadsázka. Prezident má používat nadsázky? To snad ne. A už vůbec ne politického druhu. Mě spíš deprimuje, že byl krátký záběr v televizi, když tenhle výrok řekl, do sálu, kde bylo asi pět stovek lidí, a oni vstali a tleskali. Až se mi udělalo trochu zle a říkal jsem si, kde to žiju? Jak to, že se tomuto výroku ti lidé smáli a ještě tleskali? My se pak divíme, jak dopadají jakékoli volby, když tomuhle se lidé smějí. Copak se tomu můžu smát? I kdybych byl největší příznivec Miloše Zemana, tak ne. Znám několik lidí, kteří volili Miloše Zemana, což je každého nezadatelné právo, nikomu jsem neřekl kvůli tomu ani slovo, ale když pak přišla řeč na některé jeho kroky, postupy i domácí nebo zahraničněpolitické, tak říkali, že se jim to také nelíbí. Ale už se nepřiznají, že ve finále volili Zemana, i když jsem to věděl. Já bych na jejich místě na tom do smrti trval. Jak to, že teď s ním nesouhlasí?

Někteří lidé dnes říkají, že už by ho nevolili. Ale copak ho do té doby neznali? Vždyť se pohyboval v politice téměř dvacet let, než dobrovolně odešel na Vysočinu objímat stromy, a i odtud ovlivňoval politiku. Nedalo se očekávat, jak se bude na Hradě chovat?

Tihle lidé moc dobře věděli, koho si vybrali. Nemohou dnes říci, že je zklamal, vždyť už dvacet let vystupuje konzistentně.

Co říkáte tomu, že se prezident začíná čím dál více spojovat se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem? Například když se ve sněmovně hlasovalo, jestli by dolní komora měla vyzvat prezidenta, aby se premiérovi za výrok o kalašnikovu omluvil, Babiš, který je ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky, hlasoval proti.

To je strašné. Z jeho strany jde o politický kalkul, má přece mnohem vyšší ambice. Přece řekl, že mu vadí, že se musí o některých svých názorech dohadovat a někoho o nich přesvědčovat, když ví, že to je stoprocentně dobrý názor a nejlepší řešení. Tím naznačil, že by nejraději byl v takovém postavení, aby něco předložil a po krátké diskusi to bylo schváleno. Ale záleží na nás – voličích, aby k tomu nedošlo. Ovšem důležitá je i role médií, záleží na jejich profesionalitě i na tom, aby se názory médií dostaly do co nejširší veřejnosti.

Vy jste jako známá tvář z televize neuvažoval o vstupu do politiky jako někteří vaši bývalí kolegové – Jana Bobošíková nebo Eva Jurinová?

Já jsem si v roce 1989 řekl, že do žádného spolku ani hnutí už do smrti nevstoupím, to samozřejmě platí. Jen když Karel Schwarzenberg kandidoval do senátu, což se nakonec nepovedlo, jezdil jsem s ním po Jihočeském kraji, a to byl strašně zajímavý měsíc. Nevykřikoval jsem: volte knížete, ale byl jsem moderátorem na mítincích. Jsem hrozně rád, že jsem to prožil, bylo to strašně zajímavé období.

Když jste měl možnost poznat Karla Schwarzenberga lépe, jaký by podle vás byl prezident?

Jsem přesvědčen, že by to zvládl, fyzicky a samozřejmě i psychicky velmi dobře. Myslím, že by to byl prezident, který by perfektně hrál roli hlavy státu, nemluvil by do všeho, dělal by zásadní věci, cestoval by jen tam, kde to má smysl, a ne nesmysl, a hlavně – choval by se státnicky. Určitě by nedělal ve světě ostudu. A kdyby usnul někde na státní večeři? Tak co. Jeden bonmot Zemana je tisíckrát horší. Ale Zeman není jediný problém naší politické reality.

Jsou větším problémem podle vás Andrej Babiš a jeho střet zájmů?

To je také děs. Byl jsem voličem pravice, volil jsem ODA nebo ODS. Ale když se někde chlapi rozčilují nad současnou politikou, říkám, kdo může za ten obrovský raketový vzestup Babiše? To nejsou voliči KSČM nebo ČSSD. Podle sociologů hnutí ANO Andreje Babiše podporuje spousta voličů ODS, protože frustrace z chování ODS byla velká.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Erdogan si může dělat, co se mu zlíbí. A kurdský lékař Uzunoglu odkrývá, co jej teď láká nejvíce. Evropany to možná vyděsí

23:59 Erdogan si může dělat, co se mu zlíbí. A kurdský lékař Uzunoglu odkrývá, co jej teď láká nejvíce. Evropany to možná vyděsí

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Podle tureckého lékaře a spisovatele Yekty Uzunoglua v Turecku prezident Erdogan p…