Zdechovský: Přestalo se mluvit, začalo se řvát. Kdo odmítá kvóty, je nepřítel. Místo podpory rodinám chtějí uprchlíky? Nesmíme zavádět otroctví. Hrozí velká výměna politiků

14. 9. 2015 14:44

ROZHOVOR „Přestalo se argumentovat a začalo se vydírat a řvát,“ popisuje reakce na odmítnutí kvót Visegrádskou čtyřkou europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Upozorňuje také na neúnosnou situaci v Německu, kde jsou už i z čerpacích stanic uprchlické tábory. „Dnes je v Německu přes 250 tisíc lidí, kteří vůbec nikde nejsou registrováni a pohybují se na území státu.“ A že nás zachrání vystoupení z EU? „Absolutní blbost. Osobně se zlobím na Petra Macha, protože jeho výroky jsou totálně nesmyslné,“ rozladil Zdechovského europoslanec ze Strany svobodných občanů.

Zdechovský: Přestalo se mluvit, začalo se řvát. Kdo odmítá kvóty, je nepřítel. Místo podpory rodinám chtějí uprchlíky? Nesmíme zavádět otroctví. Hrozí velká výměna politiků
Foto: Archiv TZ
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

Německo kvůli masivní invazi uprchlíků do Evropy dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem. Tento krok přichází pár dní poté, co kancléřka Merkelová přišla s velkorysou nabídkou poskytnutí azylu pro 800 tisíc běženců. O čem to svědčí? 

Navštívil jsem uprchlické tábory, a proto vím, jak se tam rychle šíří různé zvěsti a báchorky o imigraci. Když kancléřka řekla tohle poměrně neuvážené vyjádření, v tu chvíli jsem tušil, že se otevřela stavidla imigraci a lidé se budou chtít do Německa dostat. Maďaři ani Rakušané je nejsou schopní zadržet. Přes Evropu se přelila ve velmi krátké době vlna několika set tisíc lidí.
Situaci v Německu jsem viděl a je kritická. Německé úřady nezvládají. Lidé spí na čerpacích stanicích. Mnohé čerpací stanice především v Bavorsku slouží v podstatě jako uprchlické tábory a lidé jen čekají, co s nimi bude. Jenže tohle se dalo očekávat. Upozorňoval jsem své české kolegy už od minulého týdne, kdy jsem se setkal s německými diplomaty, kteří mě o vývoji informovali.

Rakouská vláda pověřila armádu výpomocí s přísnější ostrahou hranic kvůli uprchlické krizi a na hranicích s Maďarskem zavedla dočasné hraniční kontroly. Maďarský server Index.hu napsal, že premiér Viktor Orbán by mohl vyhlásit výjimečný stav. Co bude dál?

I tato situace se dala čekat. Kdo byl v Maďarsku a viděl tisíce lidí, kteří tam dnes čekají, se ani nediví. Je nutné ale říci, že necelá polovina běženců jsou syrští uprchlíci, zbytek jsou lidé z dalších zemí, přicházejí z Pákistánu a Afghánistánu. Proudí sem lidé z dalších regionů, kde válka není a ani tam nehrozí. Je nutné zjišťovat jejich totožnost, brát jim otisky, musí být nějaká kontrola. Dnes je v Německu přes 250 tisíc lidí, kteří vůbec nikde nejsou registrováni a pohybují se po území státu.

Zavádět plošné kontroly podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka není u nás potřeba. Co si o tom myslíte? Půjdou běženci k nám?

Nemyslím si to. Vláda preventivně a rychle zareagovala. Je důležité to, co říkal dnes ministr Chovanec, že jsme zabránili různým převaděčům, aby auta, která vozí lidi na hranice, nezamířila přes Českou republiku do Německa. Potřebujeme, aby Německo dostalo určitý čas na stabilizaci. Jak jsem si potvrdil u svých kolegů, situace konkrétně v Mnichově je neúnosná. 

Když situaci takto popisujete, bude vůbec zvládnutelná?

Bude, ale i Němci potřebují čas. Nemají tak velké ubytovací kapacity, nemají takové množství lidí, kteří by mohli všechny lidi registrovat, nemají vytvořené databáze, chybí sběrné tábory. Myslím si, že Česká republika je dnes schopná pomoci s ubytováním některých lidí a se zvládnutím procedur.

Objevují se názory, že obnovení kontrol na německo-rakouské hranici kvůli přílivu běženců do Německa je začátek konce schengenského prostoru. Nebo že se schengenský prostor rozpadá a měli bychom raději vystoupit z EU. Co si o tom myslíte?

Kdo říká, že se schengenský prostor rozpadá, šíří jen negativní náladu a nesmysly. A vystoupení z EU? Pokud si někdo myslí, že se staneme nějakým ostrůvkem, který z proexportní ekonomiky udělá importní ekonomiku a začneme něco produkovat… Totální nesmysly. Populisté by měli zvažovat, co řeknou. Vystoupení z Evropské unie vůbec neznamená, že sem nebudou proudit imigranti. To je absolutní blbost. Vůbec to nemá souvislost. Osobně se zlobím na Petra Macha, protože jeho výroky jsou totálně nesmyslné a jen v České republice polarizují společnost.

Poměrně tvrdě se ale vyjadřuje například i vicepremiér Andrej Babiš. Teď požaduje také okamžité svolání mimořádného evropského summitu, na němž by špičky Unie řešily zastavení přílivu běženců do Evropy…

Pan ministr Babiš říká každý den něco jiného. Jednou sdělí, že potřebujeme tisíce lidí do fabrik, a pak přijde s tím, že bychom měli zavírat hranice. Myslím si, že imigrační problematika je trošku složitější než postavit pár vojáků na hranice nebo zřídit středisko v Řecku. To, jak situaci řeší české ministerstvo zahraničí, ministerstvo vnitra a pan premiér Sobotka, je úplně v souladu s tím, co si myslím já, a dává mi to logiku.

A co vytvoření táborů mimo Evropu? Jak moc je myšlenka aktuální?

Možnost jsem komunikoval i s lidmi z Evropské agentury pro azylovou politiku. Tohle je jedna z věcí, o které musíme intenzivně jednat s našimi partnery. Roli by hrál i psychologický moment, kdyby lidé prošli procedurou mimo státy EU. Mohlo by to odradit řadu lidí, kteří jsou jen ekonomickými migranty a vymýšlejí si různé důvody proto, aby mohli přijít do států EU. S tímto nápadem přišla Itálie i Španělsko. Právě Španělsko je státem, kterému se před pěti lety podařilo zlomit velkou migrační vlnu, která mířila na Kanárské ostrovy.

Co jako evropský lidovec říkáte na to, že předseda Juncker a kancléřka Merkelová používají v rétorice styl: „Pojďte k nám a zůstaňte.“ Nebylo by lepší hovořit spíš o tom, že jsou v Evropě běženci dočasně?

Včera jsem poměrně dlouho pročítal německé noviny a informace se zpřesňují. Dnes už říkají, že budou vracet ekonomické migranty zpět. Uvědomme si, že za první čtvrtletí nejvíce tzv. uprchlíků bylo z Kosova, kde žádná válka není, pak přišli obyvatelé Černé Hory, Albánie a dalších států. Je potřeba říci, že z bezpečných států nebudou lidé dostávat azyl, nebudeme je tu tolerovat. Měli by se vrátit zpátky a pokud se chtějí dostat do Evropy, pak na zelenou kartu.  

Výsledky integrace v evropských státech jsou ale často pochybné, vysoká nezaměstnanost, kriminalita. Do jaké míry platí demografický argument?

Demografický ukazatel je určitě důležitý, ale nesmí být jednoznačný. Řada států místo toho, aby podporovala normální fungující rodiny, řeší svůj problém, že nemají kým obsadit profese, jako je popelář nebo řidič. Nesmíme krást pracovní sílu. Vypadá to, jako by některé státy chtěly znovu zavést otroctví. Chtějí si vzít azylanty k tomu, aby u nich někdo pracoval v těch méně hodnocených činnostech, a s tím nesouhlasím.
Už jsem několikrát zmiňoval, že v našem domě v Hradci Králové bydlí syrští uprchlíci, a jsou to velmi vzdělaní a chytří lidé, jenže Česká republika jim neposkytne odpovídající práci. Nabízí jim dělnické profese. Proč by měl chemický inženýr nebo lékárnice dělat někde v továrně u pásu? Měli bychom respektovat jejich důstojnost.

Visegrádská čtyřka vyslovila odmítavý postoj ke kvótám a sklidila i říznou kritiku. Například rakouský kancléř pohrozil rebelujícím zemím z východní Evropy sankcemi. „Německo a Rakousko přispívají do rozpočtu Evropské unie obrovské sumy peněz. Pokud by Polsko, Maďarsko a spol. i nadále tak tvrdohlavě odmítaly uprchlické kvóty, mohlo by dojít k zastavení toku peněz ze strukturálních fondů EU, ze kterých právě východní Evropa těží nejvíce,“ cituje britský deník Faymanna. Jak vy hodnotíte reakce, které přišly?

Byly dost hysterické. Přestalo se argumentovat a začalo vydírat a řvát. Všichni kritizovali státy Visegrádské čtyřky za jejich postoje. Přišlo mi to absurdní. Kdo byl proti kvótám, stal se největším nepřítelem demokracie. Když státy přestanou mít argumenty, začnou hovořit o apelu na morálku. Je to jen diplomatické klišé. Co ale máme dělat? Ti lidé u nás ani nechtějí zůstat. Když vidí, že jinde dostanou vyšší sociální dávky, odcházejí. Možná by se měly ostatní státy jako Německo, Švédsko, Dánsko zamyslet nad tím, jestli není něco špatně v míře sociální podpory, kterou poskytují. 

Velmi stoupá obliba stran, které volají v Evropě po radikálním řešení, což vidíme například i ve Švédsku nebo v Dánsku. Pokud se bude v trendu pokračovat, změní se politická mapa Evropy?

Pokud demokratické strany nezačnou používat logický a selský rozum, nezačnou opravdu věci studovat do hloubky, jsem absolutně přesvědčený o tom, že se politická mapa změní. Radikální pravice, ale i levice začne posilovat. Předpokládám, že v roce 2019 se při volbách do Evropského parlamentu se výrazně obmění osazenstvo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdo nemá v hlavě nasráno... Ringo Čech květnatě vítá Merkelovou a zapuzuje profesora Putnu a další "idioty"

20:44 Kdo nemá v hlavě nasráno... Ringo Čech květnatě vítá Merkelovou a zapuzuje profesora Putnu a další "idioty"

ROZHOVOR „Jediný, kdo jí řekne, co si opravdu myslí, bude Miloš.“ „Protože je ale neprůstřelná a omy…