Zdechovský: Zesnulý děda plakal kvůli dětem Michalákovým i tomu, jak se Norsko chovalo k dceři. Už dost, řeknu pravdu o tom, jak Marksová lhala a co hájila

11. 9. 2017 4:41

ROZHOVOR „Neskutečným způsobem je miloval a chtěl je před svou smrtí ještě vidět,“ říká o dědečkovi chlapců Michalákových, které před několika roky odebral rodině norský Barnevernet, europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Norská sociálka dědečkovi, který zemřel tuto sobotu, poslední přání nesplnila. Tomáš Zdechovský už ani příliš nevěří, že se děti někdy vrátí ke své mámě. „Já si myslím, že Norové prostě nebudou chtít ty děti vrátit. Pro ně se stala Eva Michaláková symbolem boje proti tomu systému,“ míní Tomáš Zdechovský.

Zdechovský: Zesnulý děda plakal kvůli dětem Michalákovým i tomu, jak se Norsko chovalo k dceři. Už dost, řeknu pravdu o tom, jak Marksová lhala a co hájila
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

V sobotu se i na vašem Facebooku objevila velmi smutná zpráva, a sice že zemřel dědeček chlapců Michalákových, které před lety rodině odebral rodině norský Barnevernet. Dědeček dětí Jiří Pavelka ještě před svou smrtí bojoval o to, aby své vnuky mohl naposledy spatřit. Bohužel norské úřady nepovolily ani kontakt přes počítač. Vy se v tomto případu dlouhodobě angažujete. Co na to říkáte?

Tak v první řadě to považuji za velmi smutnou událost. Já jsem s panem Pavelkou a celou rodinou za ty tři roky měl poměrně úzký kontakt a vztah. Mnohokrát jsme měli možnost se setkat, potkat se vlastně i v Hodoníně, kam jsem před třemi roky přijel. To, co se stalo, je z mého pohledu strašně smutné. Protože ten člověk neskutečným způsobem toužil ještě vidět své vnuky. Neskutečným způsobem je miloval. Chtěl je ještě před svou smrtí naposledy vidět.

Anketa

Který premiér země Visegrádu je nejlepší?

hlasovalo: 12465 lidí

Dá se říci, že na zdravotním stavu dědečka se podepsal právě celý případ kolem jeho vnuků?

Určitě. On si od začátku celý případ bral velmi osobně. Mnohokrát, když přicházely zprávy z Norska o omezení kontaktu s dětmi nebo o zamítnutí žádosti vidět se s nimi, tak jsem ho viděl plakat. Rozbrečel se také, když jsme spolu mluvili telefonicky, když viděl, jak se Norové k němu a k Evě zachovali. A také když slyšel, co tady rozhlašovali někteří politici v čele s paní Marksovou. To se ho osobně velmi dotýkalo.

Když o tom mluvíte, jak hodnotíte, jakým způsobem se ohledně tohoto případu zachoval český stát a právě i paní ministryně Marksová a ostatní politici?

Myslím si, že kromě pana prezidenta a teď pana ministra Chvojky neudělal pro paní Michalákovou a jejího tatínka z českých vrcholových vládních politiků nikdo nic. Byli to lidé jako například Jitka Chalánková nebo třeba pan Hasenkopf a Dora Boková a další, kteří se celou dobu snažili a bojovali za tu rodinu, projevili solidaritu. Ale jinak jsem dost kritický k tomu, jak se někteří politici ohledně tohoto případu zachovali, a i dost zhnusený některými vyjádřeními.

Říkáte, že vám vadila i různá vyjádření. Například?

Například to, že český stát tady replikuje věci, které říká Barnevernet. Barnevernet byl usvědčen mnohokrát ze lži. Teď třeba publikoval to, že Davídek se nechce s dědečkem vidět nebo slyšet z důvodu toho, že mu předal obrázky a že dědeček je publikoval na Facebooku. Zaprvé – dědeček nikdy neměl Facebook, měl problémy s elektronickou komunikací. A zadruhé – Davídek po odebrání nikdy dědečkovi žádné obrázky nepředal nebo neposlal. A to si myslím, že je jedna z věcí, která ukazuje, jak se český stát nechá oblbovat norskou stranou. Místo toho, aby si ověřoval informace a bojoval za české občany. Český stát za nějaké norské dotace a za nějaké pokoutní jednání, které tam vedla paní ministryně, prostě nechal úplně plavat případ dětí, který je od začátku vidět, že je zmanipulovaný. Od začátku jsou tam desítky různých nesrovnalostí, od začátku je ten případ jasné porušení mezinárodního práva.

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Situace v Palestině připomíná hrnec plný vařicí vody.
  • europoslanec

Já se přiznám, že mě v některých chvílích ohledně tohoto případu zarazil právě postoj ministryně Marksové. Co říkáte na její různá vyjádření například o tom, že rodina „neříká všechno“ a podobně?

Paní ministryně lhala. Já si nebudu brát servítky. Opravdu dlouho jsem se snažil být ohledně této věci diplomatem. A myslím si, že třeba i dědeček byl hodně zdrženlivý. Člověk vnímá hodně detailů z toho případu a dlouho jsme to tady neříkali. To, co můžeme dnes říci, tak paní ministryně opravdu za ty tři roky tolikrát lhala a tolikrát si vymýšlela story o nějakém skrytém spisu, který žádný neexistuje. Žádný spis nebyl, v žádném skrytém spisu ani policie nenaznačila, že by děti byly zneužívány sexuálně. A paní ministryně to tady vyprávěla na různých akcích a různým ministrům. Byly to její výmysly. A myslím si, že teď při volbách jí to voliči spočítají.

Ale z jakého důvodu by to podle vás dělala?

Tak paní ministryně ve své předchozí profesi byla hodně v kontaktu s norskou ambasádou a s Norskými fondy. Takže si myslím, že je hájila. Ona sama několikrát řekla, že vlastně to Norsko a ten systém péče je pro ni inspirativní, takže si myslím, že by popřela sama sebe, kdyby proti tomu systému šla a hájila by tady něco jiného. A hlavně, paní ministryně má takový postoj k rodině, postoj k biologické rodině, že prostě ten norský systém jí naprosto vyhovuje.

Jak jste už vy sám řekl, o tento případ se zajímala například i poslankyně Chalánková, která se snažila rodině Michalákových pomoci. Měla v tomto směru podle vašich informací podporu ve své domovské straně TOP 09?

No tak myslím si, že největší podporu své strany ohledně tohoto případu měl Petr Mach. Ale Jitka Chalánková samozřejmě narážela. Ta měla řadu kolegyň, které jí to vyčítaly. Na druhou stranu ale musím říct, že zase měla třeba Ninu Novákovou. A poslankyně Nováková je člověk, který se opravdu o problematiku rodinné péče hluboce zajímá a navíc jí jako jedna z mála skutečně rozumí. A ani mne v KDU-ČSL za tento případ všichni nemilovali. Někteří mou snahu pomoci rodině Michalákových kritizovali a možná, když se jich zeptáte, tak to budou kritizovat i nadále.

Ale z jakého důvodu? Když říkáte, že žádný spis o týrání nebo sexuálním obtěžování neexistuje…

Protože paní ministryně tím vším vlastně zadala takovou, řekl bych, pochybnost. A jakmile tady některé různé skupiny začaly šířit nějaké fotky, které byly vyfoceny někde na toaletě, a začaly šířit, že něco v té rodině nebylo v pořádku, tak se prostě určitá skupina intelektuálů snažila kritizovat všechny, kdo bojovali proti norskému systému Barnevernet. Začali nám dávat různé nálepky. A to se tady v české společnosti poměrně dobře ujalo a řada lidí i v mé straně, aby byla takzvaně in (vůbec o případu nic nevěděla, spis nikdy neviděla, s matkou se nesetkala), tak se prostě k těmto názorům, například že Zdechovský by hned vedl válku s Norskem, se ráda přidala.

Pokud tedy žádný spis o týrání nebo sexuálním obtěžování není, proč se tehdy ta norská školka na norskou sociálku obrátila?

Paní Michaláková si na tu paní učitelku ve školce stěžovala. Protože se jí tam ztrácely často nové věci. To je také důležité v tom příběhu říci, že předtím byly stížnosti. Paní Michaláková několikrát třeba také vyjádřila nějaké pochybnosti o tom, co je s dětmi prováděno, jak je to prováděno, jak jsou děti vychovávány, nebo co budou nebo nebudou jíst. Prostě to komentovala. A tam si myslím, že vznikla nějaká původní averze. Averze vůči matce a možná taková ta snaha potom to nějakým způsobem vrátit. Já jsem u toho nebyl, těžko se mi to komentuje. Ale prostě, jak jsem pochopil i z toho, co je napsáno v těch úvodních papírech Barnevernetu, tak matka se zdála učitelce ve školce konfliktní. Několikrát si na učitelku stěžovala. To tam je doslova někde uvedené.

Jak ten případ teď aktuálně vypadá, co je s dětmi?

Tak matce jsou sebraná veškerá práva. S dětmi se vůbec nevidí, nemají žádný kontakt, žádné zprávy. Jediný, kdo má k dětem nějaký omezený přístup, je jejich otec, který samozřejmě se snaží neustále proti matce bojovat. Takže už dal souhlas s tím, aby dětem byl vydán norský pas, a dělá další věci. Děti jsou prostě izolované, a pokud já vím podle asi tři týdny starých zpráv, tak mluví norsky a chodí do norských škol. Žijí v náhradních rodinách a vyrůstají jako Norové.

A důvod, proč otec toto dělá? Vždyť on o ty děti také vlastně přišel…

To je asi spíš dotaz na otce. Tak jak to vnímám já a jak jsem měl možnost třeba s panem Michalákem komunikovat, tak si myslím, že je to nějaký šprajc proti jeho ženě a proti tomu, že uposlechla Barnevernet, rozešla se s ním a prostě, našla si někoho jiného.

Myslíte, že je vůbec šance, že by se děti mohly vrátit do Čech, že by někdy zase byly se svojí mámou? Možná už si zvykly na své nové rodiny…

Já mám názor, který má i řada českých psychologů, se kterými jsem o tom mluvil. Názory českých psychologů, se kterými jsem mluvil, jsou dva. Jedni říkají – oni si tak zvykli, tak je tam nechme. Druhá polovina, se kterou souhlasím já, říká, že dítě si nikdy nemůže zvyknout u pěstounů. To řekl i teď svým rozhodnutím Evropský soud pro lidská práva. V tomto případě Michalákových je tady prostě biologická matka. Ta pracuje v mateřské škole. Má vystudovanou vysokou školu, dodělala si pedagogickou. Vychovává i dítě svého partnera. Já jsem měl možnost se s ní mnohokrát potkat. Přál bych všem dětem takto starostlivou maminku nebo tetu, jako je Eva Michaláková. Ale já si myslím, že ti Norové prostě nebudou chtít ty děti vrátit. Pro ně se stala Eva Michaláková symbolem boje proti tomu systému. Teď v sobotu bylo vydání v jedněch z norských novin, které upozorňují na ty různé další a další skandály Barnevernetu. Vždyť předtím se vůbec o skandálech s péčí o děti nepsalo. Díky Evě Michalákové se ty případy znovu a znovu objevují. Dokonce se na veřejnost dostaly zprávy o tom, že děti jsou v těch ústavech zneužívány sexuálně, že jsou tam mláceny… Do té doby se o tom víceméně prostě mlčelo. A teď se ty případy prolákly. Takže Eva Michaláková bude pro Norsko prostě takový lakmusový papírek. A kdyby vrátili její děti, tak už musejí vrátit děti dalším tisícům rodičů, a to samozřejmě Norsko nebude chtít v tuto chvíli připustit.
Je pravda, že jsou tam teď volby. A já jsem komunikoval opravdu napříč politickým spektrem s norskými politiky. Myslím si, že tam je vůle s tím systémem něco dělat. Ale nevím, jak to bude rychlé. Já osobně už zůstávám hodně realista. Chci vidět konkrétní kroky a pak se teprve budu radovat.
My v současné době s jedním norským politikem připravujeme knížku o Barnevernetu. Už na ní pracujeme několik měsíců, kdy popisujeme ty největší a nejhorší případy. Vysvětlujeme, proč si myslíme, že ten systém je špatně nastavený a kde to funguje a kde nefunguje. Podle prvních reakcí vydavatelských domů bude o tu knížku obrovský zájem. Nastaví zrcadlo norské společnosti. To, k čemu jsme došli na základě studie těch případů, tak to je něco, co si nedokážu představit, že ve 21. století může vůbec v demokracii fungovat!

Mluvíme o norské sociálce. Ale je něco podobného možné i u nás? Podívejme se například na případ, který se minulý rok objevil v médiích, kdy tehdy osmnáctiletý Jirka popsal, jak se ve svých deseti letech dostal do ústavu, kde se měl prý podle expertů odnaučit silné lásce k jednomu a získat silnější vztah ke druhému z rodičů… Minulý rok ze stejného důvodu skončili v ústavu i pětiletý a osmiletý chlapec…

My jsme se právě díky tomu případu rodiny Michalákových dostali do kontaktu s českými pracovníky OSPODU (orgán sociálně-právní ochrany dětí). A oni říkali, že ta snaha něco podobného tady zavést, nebo to, že přijeli norští lektoři z Barnevernetu a začali tady školit české pracovníky o tom, jak mají být citliví, jak mají postupovat, tak to tady bylo. A určitě se to tady projevovalo. Ale v současné době už je taková, řekl bych, citlivost, i díky právě zveřejnění kauzy Michalákových, že si myslím, že i když takové případy jsou, rozhodně ne v tak hojném měřítku.
Já osobně preferuji, aby se v těchto případech rodiče domluvili na výchově dítěte mezi sebou, a ne až u soudu. Protože i přes případný rozvod pořád zůstávají rodiči. Ale někdy se ty spory tak strašně vyhrotí, a to dítě je vystavené tak strašně stresové situaci, že nakonec ten soud rozhodne na čas o izolaci před oběma rodiči, aby si to dítě odpočinulo. Někdy je ten spor tak vyhrocený, že v uvozovkách odebrání dítěte je v jeho prospěch. Aby s ním rodiče už nemanipulovali, aby si uvědomili, že pořád budou rodiče, a to dítě není předmětem jejich sporu. Už kvůli tomu dítěti by se všichni rodiče měli nějak domluvit.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Martin Konvička představuje plán na odvolání Babiše: Pokud by Okamura spolupracoval s ANO...

19:11 Martin Konvička představuje plán na odvolání Babiše: Pokud by Okamura spolupracoval s ANO...

ROZHOVOR Aktivista Martin Konvička tvrdí, že Andrej Babiš dovedl profesi obchodního a sňatkového pod…