Na Evropu se valí vlna uprchlíků, kteří nelegálně překračují hranice schengenského prostoru. Evropská komise vypisuje kvóty pro rozdělení běženců, aby ulevila Itálii a Řecku, které už jejich nápor nezvládají. Jsou podle vás povinné kvóty řešením?
V první řadě, uprchlíků je mezi těmito lidmi mizivé množství. Zvláště imigranti z Afriky odcházejí do Evropy téměř výlučně z ekonomických důvodů. Na tom by ještě nebylo nic špatného, kdyby bylo možné najít pro ně v Evropě práci a integrovat je. Jenomže jak budete integrovat velký počet migrantů, kteří nemají použitelnou kvalifikaci, když Evropa již nyní trpí chronickou nezaměstnaností? Kvóty pochopitelně neřeší nic.
Mluví se o tom, že na severu Afriky je připraveno na cestu až milion lidí. Ale podle bývalého politika Vlastimila Tlustého žijí v různých regionech, kde probíhají válečné konflikty nebo jsou chudé, stamiliony lidí, kteří mohou zamířit do bohatších zemí. Evropa je považována za bohatý kontinent, kolik může vstřebat těchto běženců, aby to neohrozilo její existenci?
Evropa je možná na pohled bohatý, ale zároveň předlužený kontinent. Evropa jako celek je zadluženější než USA, což je málo známý fakt. Příčinou dluhu jsou především nerozvážné sociální politiky většiny států.
Nevytvořily si některé západní státy samy problém v minulosti, když přijímaly imigranty z Turecka a dalších zemí na práce, o které občané jejich zemí neměli zájem? A teď právě do Německa, Velké Británie, Francie, kde jsou početné komunity imigrantů, míří vlna dalších.
Imigranti, kteří jezdili za prací do Německa v 60. a v 70. letech z Turecka, Jugoslávie a z Itálie, byli až na výjimky bezproblémoví. Pracovali, někteří se usadili natrvalo, někteří se vrátili. Ale nabídka pracovních míst a celá ekonomická situace tehdy vypadala jinak. V moderní době něco podobného probíhá v Británii, kam jezdí za prací Poláci, Španělé, Litevci a mnohé další národy. Až na výjimky s nimi nejsou problémy, i když někteří Britové hartusí, že jim Východoevropané berou práci. Koneckonců, i v Česku máme četné migranty z východní Evropy. Někteří to dotáhli i docela vysoko.
V souvislosti s demografií někdo tvrdí, že Evropa vymírá, proto potřebuje příliv nových pracovních sil. Souhlasíte s těmito názory? Jsou utečenci ze severu Afriky a Blízkého východu skutečně schopni zajistit v budoucnu vyplácení našich penzí? Dokáží se uplatnit na pracovním trhu?
Všechno záleží na fungujícím trhu práce. Britský pracovní trh je dobrý, najít práci není problém, pokud člověk má alespoň nějakou kvalifikaci a chuť. V Česku je to větší problém a ve Španělsku nebo v Itálii katastrofa. Jinak, pochopitelně, příchozí z chudších zemí zpravidla nemají skvělé vzdělání.
Mnohokrát jste kritizoval rozhazovačnou sociální politiku, která je snem všech běženců. Neměla by se sociální politika evropských zemí zpřísnit?
Rozhodně ano, a to nejen kvůli imigraci. Záchranná sociální síť by měla existovat – kdekdo se může ocitnout v nouzi – ale pokud již druhá nebo třetí generace rodiny žije ze sociálky, systém je nastavený jednoznačně špatně.
V souvislosti s invazí desetitisíců utečenců do Evropy se mluví o různých bezpečnostních rizicích. Ale jaká jsou ta ekonomická?
To je celkem zřejmé: další nápor na sociální systém, další zadlužení nebo zvyšování daní. Demografický problém zůstává nevyřešen.
A jaké ekonomické a politické důsledky může mít podle vás příchod desetitisíců, možná i statisíců utečenců pro Evropu a konkrétně Českou republiku, protože přijetí tisíce až dvou tisíc běženců není určitě konečný počet?
V některých zemích jsou imigranti rozhodujícím politickým faktorem ve volbách. Ve Švédsku nyní vládne sociální demokracie čistě jen díky hlasům imigrantů. Ti jsou zvyklí na štědrost vlády a ve velké většině volí levicově. Také v Británii imigranti promluvili do voleb: dva ze tří, kteří mají právo volit do parlamentu, volili labouristy nebo jinou levicovou stranu. Pouze hinduisté a Sikhové volí převážně konzervativce. S těmito menšinami mimochodem v Británii nejsou problémy: jsou neagresivní, nezneužívají sociální systém, zapadají do společnosti.
To je mimochodem důležité sdělení: ne všichni imigranti jsou stejní. A ještě něco. Média a někteří politici do omrzení opakují, že pokud se nám neomezená imigrace nelíbí, jsme xenofobové, rasisté, zaprdění čecháčkové a tak dále. Ale největší xenofobie a rasismus přitom vládne mimo Evropu. Na Středním východě se navzájem zabíjejí sunnité a šíité kvůli zanedbatelným rozdílům ve víře. Xenofobie vůči „nevěřícím“ – tedy vůči nám – nejenže je normou, ale je považována za ctnost.
Když jsem byl v Keni, bylo to nedlouho po nepokojích, které se daly téměř označit za občanskou válku. Moji hostitelé z kmene Kikuyu se pokoušeli ukázat mi okolí hlavního města Nairobi, ale na jednom místě zastavili auto: „Za tímhle kopcem už je území kmene Kalenjin, tam to není bezpečné.“ Všechny původní keňské kmeny pak svorně nenávidí imigranty ze Somálska. Ti mají pověst arogantních zbohatlíků, kteří vydělali peníze pirátstvím a v Keni se povyšují nad původní obyvatelstvo.
Měli bychom se tedy bát i té xenofobie, jejímž zdrojem jsou sami imigranti. Včetně nárůstu antisemitismu v západní Evropě, jehož hlavním zdrojem je rozmáhající se islám.
Mluví se o tom, že pokud Evropa nebude schopná čelit této vlně jednotně, není vyloučeno, že některé země přikročí ke kontrole svých hranic. Co by konec schengenského prostoru znamenal pro hospodářství České republiky?
Byla by to nepříjemnost muset opět čekat na hranicích u závor a ukazovat pasy. Byla by škoda vzdát se svobodného pohybu jenom kvůli dogmatu, že Evropa musí přijmout každého, kdo si to usmyslí.
Jaké bude mít důsledky, pokud Evropská unie nepřijme zásadní opatření, aby čelila sílícímu přílivu imigrantů?
Jeďte do Stockholmu, nasedněte na modrou trasu metra a vystupte třeba v Husby nebo v Rinkeby. A pokud se zrovna nechystáte do Stockholmu, zadejte si tyto názvy do Googlu a prohlédněte si obrázky. Takto dnes vypadá země, o které jsem se jako dítě učil ve škole, že tam není skoro žádná kriminalita.
Psali jsme:
_635695218427100095.JPG&id=73503)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
