Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Pane prezidente, na úterním setkání s diplomaty jste mluvil o preventivní akci NATO na Ukrajině, která by zabránila ruské invazi. Jakou konkrétní podobu by podle vás tato preventivní akce měla mít?
Naprosto se mýlíte, je vidět, že jste tam nebyl. Já jsem řekl, že NATO by přímo na Ukrajině mělo zasáhnout pouze v případě ruské invaze na východní, respektive jihovýchodní Ukrajinu, což je něco zcela jiného. To, co by NATO mělo udělat v současné době, je posílení vojenské přítomnosti v takzvaných hraničních státech, někdy se používá výrazu frontové státy, ale já dávám přednost výrazu hraniční státy.
Věříte vy sám, že Ruská federace vojenskou invazi na východ Ukrajiny podnikla? Nebylo by to pro Rusko a prezidenta Putina hodně kontraproduktivní?
Dovedu pochopit, že Rusko by považovalo pokračující konflikt na Ukrajině za nepříznivý pro ruské zájmy, protože se evidentně týká ruskojazyčného obyvatelstva. Byl bych velmi rád, kdyby tyto boje ustaly a v takovém případě by k invazi na východní Ukrajinu zcela určitě nedošlo.
Zatímco na Krymu získalo Rusko Sevastopol, tedy významný přístav a významnou ponorkovou základnu, na východě Ukrajiny by získalo rozbombardovaný Donbas a 10 milionů hladových krků. Tedy z hlediska elementární politické logiky by to pro Ruskou federaci žádný zisk nebyl.
A pokud jde o případnou teritoriální expanzi, Rusko má přece obrovské a nevyužité prostory ve své asijské části za Uralem, takže je to obrovská země a získání malého kousku území na východní Ukrajině by na tom nic neměnilo.
Právě v souvislosti s tím, že Rusko má obrovské prostory a velké množství nerostného bohatství, bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová k tomu nedávno prohlásila, že se o to Rusko musí podělit…
A dělí se snad Amerika o své nerostné bohatství se světem? Paní Albrightová je nyní mimo aktivní politický život a aniž bych jí přisuzoval zlé úmysly, možná, že těmito výroky na sebe chce upoutat pozornost.
Europoslanec TOP 09 Jaromír Štětina pro Český rozhlas uvedl, že srovnání událostí srpna 1968 s dnešním postupem Ruska v ukrajinském konfliktu je zcela namístě, Putin je podle něho válečný zločinec patřící před soud v Haagu. Co o tomto a podobných prohlášeních českých politiků soudíte?
Toto srovnání by bylo namístě tehdy, kdybychom považovali Vladimira Putina za klon Leonida Iljiče Brežněva. Za Brežněva v Rusku neexistovala pluralita politických stran, za Brežněva existovala dominance komunistické strany, nu a neexistovaly tam ani reálné volby. Takže srovnávat Putina s Brežněvem je historická neznalost, ale i u politiků se někdy setkáme s určitým dějinným analfabetismem.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že NATO kvůli nové hrozbě přicházející z Ruska vybuduje vojenské základny ve východní Evropě. Považujete to za adekvátní?
Budou-li ty vojenské základny, musí o ně především požádat samy členské země NATO. Nevylučuji, že o to požádá Pobaltí, Polsko a případně i Rumunsko. Na druhé straně znovu opakuji, že skutečně vážný vojenský konflikt by podle mého názoru nastal právě vpádem na východní Ukrajinu.
Připomínáme si výročí 100 let první světové války, a tehdy snad nikdo neočekával, že ten konflikt bude mít charakter řetězové reakce, tedy eskalace, stupňování až do rozměru světové války. Zpočátku se zdálo, že půjde o konflikt lokální, tedy mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Jak vidíte, toto očekávání se nenaplnilo a já bych si ze srdce nepřál, aby lokální konflikt na východní Ukrajině přerostl do konfliktu nepoměrně větších rozměrů.
Vladimir Putin v jednom z nedávných projevů řekl, že Rusko není proti spolupráci s NATO, ale odmítá, aby tato vojenská organizace hospodařila za jeho plotem. Není to přirozené? Pokud by čistě hypoteticky začalo Rusko budovat vojenské základny někde nedaleko hranic USA, také by se zřejmě nikdo Američanům nedivil, kdyby podnikali protiopatření…
Pokud by například Kuba požádala Rusko, aby na jejím území vybudovalo vojenskou základnu, byla by to svobodná dohoda dvou suverénních zemí a nikdo by proti tomu nemohl nic namítat.
Víte, on ten pojem plot evokuje pojem blízké zahraničí, který se často používá, a pojem blízké zahraničí zase evokuje pojem zájmová sféra. Já si myslím, že v multipolárním politickém světě je pojem zájmových sfér překonán, že prostě existují suverénní země, z nichž některé mezi sebou uzavírají dobrovolné dohody, nikoli dohody vynucené okupací. Takovou dohodou klidně může být nejenom Evropská unie, ale například Euroasijská celní unie. A tím se vracím k prohlášení Angely Merkelové, že Ukrajina se může svobodně rozhodnout, zda bude chtít být součástí jednoho nebo druhého uskupení.
První náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák před asi dvěma měsíci v rozhovoru pro LN kritizoval tzv. havlovskou politiku v diplomacii a označil ji za škodlivou. Na to reagoval český velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský s tím, že tato politika naopak Česku přinesla řadu zahraničních investic…
Václav Havel nebyl ekonom, měl nesporně vysokou zahraniční prestiž, ale ve vztahu k zahraničním investicím bych považoval za rozhodující impuls přechod k tržní ekonomice. Těžko mohu předpokládat, že by zahraniční investoři vstupovali do země, která by měla tzv. příkazové hospodářství, tedy komunistickou ekonomiku. A přechod k tržní ekonomice se u nás odehrál v podstatě v první polovině devadesátých let se všemi chybami, které to nesporně mělo. A dalším impulsem pro zahraniční investice byl nesporně vstup České republiky do EU.
Letos v dubnu jste navštívil Srbsko, které o vstup do EU usiluje nyní, a teď v souvislosti s vyhlášením posledních sankcí EU vůči Rusku začal Brusel tlačit na vládu v Bělehradě na to, aby se Srbové k sankcím přidali také i přesto, že v EU nejsou. Přitom Srbsko a Rusko jsou dlouhodobí silní partneři, takže se jim to pochopitelně nelíbilo. Je patřičné, aby EU takovým způsobem zasahovala do politiky zemí, které ještě nejsou jejími členy?
Sankce Evropské unie jsou limitovány datem 15. července 2015. Patrně se shodneme v tom, že k tomuto datu ještě Srbsko nebude členem EU. Může si tedy rozhodně dělat, co chce a jako nečlen EU rozhodně není vázáno opatřeními, na němž se členské státy Evropské unie dohodly.
V Pásmu Gazy zatím vládne dohodnuté příměří. Při probíhajících izraelských operacích se začalo objevovat, třeba na Britských listech, značné množství komentářů odsuzujících Izrael. Kritici poukazovali na počty civilních palestinských obětí a podobně, někteří dokonce tvrdí, že Izrael páchal válečné zločiny. Co byste těmto kritikům vzkázal?
Odpověděl bych velice jednoduše. Záleží na tom, kdo tento konflikt vyvolal. Jestliže jsou na vaše území v desítkách, možná stovkách případů odpalovány rakety, tak se zeptejte Hamásu, proč tyto rakety odpaluje a co tím chce dokázat. Mimo jiné připomínám, že Hamás je i v Evropské unii na seznamu teroristických organizací. Vždy jsem říkal, že s teroristy se nevyjednává, ale s teroristy se bojuje. Je mi samozřejmě líto civilních obětí, ale tyto oběti by nebyly, kdyby nebylo oněch raket Hamásu.
Mohou ale ti civilisté za to, jak se Hamás chová?
Víte, někdy se používá termín kolaterální efekty, tedy, když to přeložíme zhruba, vedlejší efekty. Bohužel takovým velmi nešťastným vedlejším efektem v každém konfliktu – žádný nevyjímaje – jsou civilní oběti. Vím, že Izrael varoval Palestince, aby evakuovali určité bojové zóny, Palestinci uvěřili ujišťování Hamásu, že jim v těchto zónách nic nehrozí, neopustili tyto zóny, a samozřejmě je otázka, jakou vojenskou techniku použít, aby tyto ztráty na civilních obětech byly co nejmenší. Ať jsou to laserem naváděné bomby, ať jsou to tzv. chytré zbraně, myslím si, že například použití houfnic, které rozstřílejí všechno, co jim přijde do cesty a skutečně zabíjejí spíše civilisty než velitele Hamásu, tak toto použití houfnic nebylo příliš šťastné.
V Izraeli jste byl loni v říjnu na státní návštěvě a nedávno, mám-li správné informace, jste pozval nového izraelského prezidenta do České republiky. Jakkoli je to předčasné, plánujete, že se v tomto funkčním období do Izraele ještě podíváte?
Samozřejmě, že v Izraeli jsem byl velmi nedávno a bylo by bizarní, kdybych tam přijel teď. Nicméně o mé příští případné návštěvě budeme jednat, až sem izraelský prezident, který pozvání přijal, přijede.
Jinak bych dodal, že stejně jsem pozval marockého krále nebo nového egyptského prezidenta, takže myslím si, že je zapotřebí podporovat režimy, které bojují proti náboženskému fundamentalismu, což je nesporně Maroko a což je po potlačení Muslimského bratrstva nesporně i Egypt.
V brzké době vás čeká státní návštěva Francie. Víte už, o jakých tématech budete jednat s prezidentem Hollandem?
Témata budou dvojího typu, ekonomická a politická. Ekonomická se samozřejmě budou týkat prohloubení ekonomické spolupráce včetně francouzských investic v České republice, jejichž podíl je ve srovnání s jinými zeměmi zatím poměrně nízký a měli bychom společně hledat možnosti, jak tento podíl zvýšit.
Při posuzování politických otázek se samozřejmě kromě Ukrajiny nevyhneme i hrozbě, kterou dnes představuje Islámský stát a islámští fundamentalisté obecně. Víte, že Francie vedla expedici v Mali, které se účastnili také čeští vojáci, a tato expedice byla a je bojem proti islámským fundamentalistům. Takže to bude asi dvojí základní okruh otázek.
Samozřejmě se budeme zabývat také kulturní spoluprací a rád připomenu, že v Dijonu studoval Edvard Beneš, rád připomenu, že Ernest Denis byl jeden z prvních zahraničních historiků, který se zevrubně zabýval českými dějinami, a pokud jde například o výměnu studentů, o podporu turistického ruchu a desítky dalších kulturních příležitostí – protože i turistika je druh kultury – tak to budou témata, kterým se jistě nevyhneme.
Těším se, že mě bude doprovázet ministr financí Andrej Babiš, který na rozdíl ode mě mluví výborně francouzsky, a s radostí mu přenechám diskuzi o některých ekonomických tématech, kde má hlubší znalosti než já.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
