Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Jsou jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitými mezníky, které určí další fungování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce až tak fakticky o moc nejde?
Dosavadní fungování pana prezidenta Zemana ukázalo, že přestože formální postavení prezidenta České republiky neskýtá mnoho kompetencí, je to velice významný, a dokonce bych řekl jeden z nejvýznamnějších účastníků politické scény a že kompetence, které má, nejsou tak nepodstatné. Například právo jmenovat členy bankovní rady ČNB je velice důležité v dobách, kdy ČNB dělá tak významné věci jako intervence.
Myslíte si, že Zeman do další volby půjde, nebo ne?
Kdyby mě někdo nutil, abych se účastnil nějaké sázky… Já bych určitě sázel, i když teď přemýšlím o tom, že nevím, jak moc bych byl ochoten vsadit na to, že kandidovat bude. Přikláním se k názoru, že ano. Bude kandidovat.
V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí?
Je to jedno a to samé, tomu se říká dvě strany jedné mince. Čím nejvíc prospívá, další považují za to, čím škodí. Hlavně tím, že říká jasná stanoviska k tématům, která hýbou společností. Jasně se staví například k otázkám migrace. Je čitelný, jasně se vyjadřuje. Jedněm se to líbí, jiným ne. Jeho hlavní zásluha je, že je viditelný, zřetelný, všichni vědí, čemu dává přednost.
V těch tématech, která „hraje“ český prezident: radost nad vítězstvím Trumpa, vytěžování tématu migrace, šťouchance Merkelové a politikům EU, vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“… Jak je v nich úspěšný?
Je to obráceně. Pečlivě naslouchá, co říká většina veřejnosti, a stanoviska potom šíří. Hned uvedu důkaz, ze kterého je to patrné. V dobách, kdy česká veřejnost s nadějemi a optimismem očekávala přijetí eura místo koruny, byl velice silným zastáncem rychlého přijetí eura. Jakmile se nálada ve společnosti otočila do pravého opaku, změnil i svůj názor. Nejdřív bojoval za přijetí eura a dnes stejně vehementně bojuje za jeho nepřijetí. Na tom je dobře vidět, že jsou jeho názory odposlouchané a odkoukané z toho, jak reaguje veřejnost.
Jak se mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Sledujete nějaký posun?
Vůbec žádný. Zdá se mi, že většina médií se vůči němu vymezuje kriticky a menšina přátelsky. Tak to bylo a je už od dob volební kampaně. Myslím si, že se média postavila na opačnou stranu už ve druhém kole prezidentské volby, a to trvá do dneška.
Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? Padla úvaha, že 2. kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v 1. kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera?
Zeman je velkým favoritem vítězství, ale velký favorit neznamená jistý vítěz. Protikandidátů je poměrně hodně a právě proto, že je jich hodně, jejich preference jsou velmi rozdrobené a malé, skóre proto vypadá beznadějně. Ale to mnoho neříká. Ve druhém kole jde o to, kam se připojí všichni ti, kteří volili někoho, kdo nepostoupil do druhého kola. Vy jste některé kandidáty vyjmenovala, ale položme si otázku, když bude kandidovat pan Kubera, získá nějaká procenta, ale nepostoupí do druhého kola, koho budou volit jeho voliči? Budou volit spíš Zemana, nebo protikandidáta? To je velmi obtížně předvídatelné. Znovu opakuji, velký favorit ano, jistý vítěz ne.
Miloš Zeman se raduje, že má dobré vztahy s prezidenty Ruska a Číny a teď navíc i s prezidentem USA. Raduje se právem? Může návštěvu USA obrátit ve svůj triumf? Nebo se nezmění vůbec nic?
Jeho kvalitní kontakty na nejvýznamnější politiky světa, jako je prezident Spojených států, jsou fakticky velmi významné. Opravdu díky nim může prospět České republice. Leckdo vidí, že tak jako v historii mnohokrát se rozhoduje o tom, kdo bude více angažován, kdo na koho bude orientován, kam bude přednostně směrován obchod, kde budou čí vojska a základny. Tohle vše významně ovlivňuje běžný život občanů země, jako je Česká republika. To, že prezident Zeman umí dobře komunikovat jak s prezidentem Spojených států, tak s prezidentem Ruska, a ti dnes budou mezi sebou vyjednávat velmi významné věci, je pro Českou republiku nepochybně pozitivní a fakticky to České republice prospěje.
Ale vy se ptáte, co to udělá s voliči, a tam bohužel v politice mezi fakty a pocity bývá propastný rozdíl. Fakticky budou převládat jednoznačně pozitivní efekty z rozhodnosti komunikovat, ale to se v preferencích a podpoře voličů vůbec nemusí projevit, protože voliči jsou v názorech na tyto věci rozpolceni. Myslím si, že česká společnost má silnou část, která podporuje Zemana, a pak existuje silná společenská část, která je oponentem. Něco podobného je vidět i ve vztahu k americkému prezidentovi. Takže když bude prezident Zeman něco vyjednávat s americkým prezidentem, budou se sčítat odpůrci Zemana s odpůrci Trumpa, a jak to dopadne v hodnocení? To si vůbec neodvažuji odhadnout.
Zeman, Babiš a ČSSD, politický trojúhelník. Potřebuje Babiš Zemana, tak aby ho podpořil a nestavěl svého kandidáta? A může si ČSSD dovolit nepostavit Zemana jako svého kandidáta?
Odhadnout, jestli v prezidentských volbách budeme mít nakonec kandidáta ANO, ČSSD a Miloše Zemana nebo varianta, že se jak ANO, tak ČSSD rozhodnou nenominovat vlastního kandidáta…? Mnohokrát jsem už řekl, a jsem rád, že si to myslím už od začátku, že spojení Zeman – Babiš je účelové spojenectví. To znamená, dokud oběma stranám prospívá, bude pokračovat, jakmile jedné straně nebude vyhovovat, pokračovat nebude. A jestli se to stane teď? Trošku odbočím a řeknu, na čem to podle mě nejvíc závisí. Na tom, k jakému termínu a postupu směřují bankéři ČNB v otázce ukončení intervencí. Jsem dost překvapený, že to v komentářích nikdo neuvádí. Přitom je to zásadní a strašně jednoduché. Pokusím se situaci vašim čtenářům v principu objasnit. Jestliže je po několik let intervencemi ČNB uměle udržovaná slabá koruna, prospívá to průmyslové výrobě, exportu, ale zdražuje vše, co se do ČR dováží, a to i pro běžného spotřebitele. Stačí si v samoobsluze všimnout, zda je něco dovezeno, a pak je zboží díky intervencím ČNB dnes předražené právě o rozdíl, o který je dnes koruna uměle intervencemi oslabována. Když tohle vezmete na vědomí, musí vám být jasné, co se stane, když skončí intervence a jednoduše řečeno dovozové zboží zlevní. Dojde k něčemu, co bych označil vlnka nebo vlna, co se týká cen dovezeného zboží. Slovo vlnka nebo vlna jsem použil proto, že situaci ovlivní i to, jak intervence ČNB ukončí. Pokud rázem, pak se projeví velká vlna snížení cen zboží, a když to bude ukončovat pozvolna, přijde více menších vlnek. A teď už jsem u toho, na co se ptáte.
Není žádným tajemstvím, že nové složení bankovní rady ČNB jsou lidé pana prezidenta. A není těžké pochopit, že to, kdy se vlna udělá a jak velká, významně ovlivní náladu ve společnosti. Protože když národní banka čirou náhodou udělá vlnu zrovna v době blížících se prezidentských voleb, není těžké si představit, jak velká část společnosti říká: to jsou ale machři, co nám zlepšili životní úroveň. Samozřejmě k tomu rychle dodám, že slovo vlna znamená, že rychle opadne a pak přijde opačný efekt. Po posilnění koruny napřed klesnou ceny, ale to je krátkodobý efekt, protože po něm se zhorší vývoz, klesne průmyslová výroba, vzroste nezaměstnanost. Jednoduše řečeno, všechno něco stojí. Nastoupí negativní efekty, ale to může být až po prezidentské volbě.
A teď si představte, že máme letos na podzim volby parlamentní a zhruba čtvrt roku po nich volby prezidentské. Tak se vás ptám, myslíte si, že to bankéři národní banky udělají ve vlnkách či vlnách, které zlepší náladu ve společnosti před parlamentními nebo před prezidentskými volbami? To je otázka, která ukazuje, že se to dá udělat buď tak, že opatření prospěje v parlamentních volbách a vyvolá pozitivní efekt pro ANO, nebo o tři měsíce později, aby sláva z oné vlnky nebo vlny dopadla na pana prezidenta a jeho bankovní radu. Nebo je ještě třetí varianta. Spekulací je tolik, že to národní banka neudrží a bude muset skončit s intervencemi někdy před prázdninami a vlnku si neužije ani pan Babiš, ani pan Zeman. Dokonce to může být tak, že se negativní důsledky vlny projeví v jedněch nebo druhých volbách. A to je kardinální otázka, která se v zákulisí projevuje. Nedovoluji si ani naznačovat, k čemu vývoj směřuje. Vím ale, že právě na tomhle se bude spojenectví Zeman – Babiš rozdělovat. To je naprosto zásadní věc dnešních dnů. Záleží na datu a průběhu. Jedna velká vlna se dá i nahradit sérií malých vlnek a i to je otázka.
Když jste u parlamentních voleb, na novinkách se objevila informace, že by mohlo docházet ke koaličnímu vyjednávání o povolební spolupráci mezi ANO a ODS. Lídři ODS to odmítají, ale přesto, může na tom něco být?
Rád bych odpověděl, že jsem si jist, že to tak není, ale to říct neumím. Je to opravdu velký otazník. Stačí se podívat na vývoj událostí od vzniku vlády. Nejdřív, když jsme se dívali na parlamentní diskuse, nikdo nepochyboval o tom, že se ODS staví kriticky a negativně vůči ANO, že je snad druhý největší kritik, a z toho by se dalo usuzovat, že odpověď na vaši otázku bude: určitě ne. Pak ale přišly krajské volby a ODS všude, kde mohla, je v koalici s ANO. Myslím, že je jich snad osm. To je jasná většina, a kdybychom se podívali na tento obrázek, závěr je přesně opačný. Přes obrovskou kritiku v parlamentu, v praktické politice je to jinak.
Co z toho vyvodit pro parlamentní volby? Já bych si hrozně přál, kdyby se dalo říci, že spolupráce na vládní úrovni je vyloučená, ale vzhledem k tomu, co ukázala ODS v krajích, se to říci nedá. Pak mi nezbývá, než odpovědět: není to jasné. Je to bohužel nesrozumitelné a slovům těžko věřit. Slova byla proti takové koalici, ale činy jsou pro takovou koalici. Myslím si, že si ODS touhle nejasností velice zkomplikovala situaci, protože přece jen je politická scéna hodně polarizovaná způsobem: s Babišem, nebo proti Babišovi. A pochybnosti mohou připravit ODS o voliče.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
