Donald Trump se odvážil uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a předpokládané arabské protesty na sebe nenechaly dlouho čekat, a to i v Evropě. Ve švédském Göteborgu se dokonce pokusili podpálit synagogu, přičemž tam v komunitním centru byly i děti, které se musely uchýlit do sklepa. Nehledě na to, že to trochu připomíná Křišťálovou noc (jsem z Liberce, kde také vyhořela synagoga, teď je na jejím místě knihovna smíření). Vy připomínáte německý rozsudek, podle kterého pokus o vypálení wuppertalské synagogy není antisemitismus, ale může být protestem proti politice státu Izrael. Upozorňujete však, že pokud by se někdo pokusil vypálit mešitu, jistě by to neskončilo podmíněným trestem a veřejně prospěšnými pracemi, jako tomu bylo u wuppertalské synagogy. K čemu podle vás tento dvojí metr vede?
V první řadě bych chtěl doplnit, že onen dvojí metr je dle mého přesvědčení důsledkem neomarxistického tzv. dlouhého pochodu institucemi. Ideologie této „nové levice“ je založena již od samého počátku (60. léta 20. století) na principu tzv. represivní tolerance, kterýžto pojem je spojován s esejí Herberta Marcuseho, známého představitele tzv. Frankfurtské školy. Jde o princip – represe proti všemu pravicovému, konzervativnímu a „zpátečnickému“ – a naopak přehnaná tolerance ke všemu „pokrokovému“, multikulturnímu, postmodernímu a „kulturně-levicovému“.
A k čemu onen dvojí metr vede? Jednoduché přirovnání ke dvojímu metru v rodině – maminčin rozmazlovaný mazánek versus ostatní sourozenci, kteří se právem cítí být odsunuti na druhou kolej. A naopak onen maminčin mazánek svého privilegovaného postavení zpravidla maximálně využívá a zkouší, jak daleko může zajít. Pokud nenarazí, zvýší své nároky a požadavky, přičemž to, čeho již dosáhl, bere jako samozřejmost. No a tohle je totéž, jen jaksi „ve velkém“, v roli „mazánků“ jsou neomarxisty privilegované menšiny (muslimové, lidé jinak sexuálně orientovaní nebo černoši, nikoli však lidé východoasijské rasy či třeba židé...), a v roli těch „bitých“ jsou domorodí obyvatelé, zejména heterosexuální bílí muži. A vede to k tomu, že ony privilegované menšiny chtějí stále víc, víc a ještě víc. A dokud je v tom vládnoucí „elity“ budou podporovat, no tak podobných útoků bude jen přibývat, stejně jako znásilňování, zavádění prvků islámu do škol a islámského terorismu obecně.
Proto Trumpův krok ohledně uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele plně schvaluji, je to signál, že politika ústupků vůči (nejen) palestinskému teroru se chýlí ke konci, že palestinský stát si tamější ani sympatizující evropští či američtí muslimové nevymohou vraždami civilistů, útoky na synagogy či jinými podobnými zvrhlostmi.
Před rokem, při teroristickém útoku na vánočních trzích v Berlíně, zemřela i Češka Naďa Čižmárová. Její manžel Petr chválí přístup představitelů českého státu – hned po tragédii ho navštívil český velvyslanec Podivínský, volal mu ministr zahraničí Zaorálek, poté ho na Hrad pozval prezident Zeman. Podobný přístup ale postrádal u německé strany. Kancléřka Merkelová se s pozůstalými odmítla setkat, ani jim nekondolovala telefonicky či dopisem. Až teď – když pozůstalí jí napsali velmi kritický dopis – se s nimi patrně sejde. „To jen svědčí o skutečně necitlivém kariéristickém založení Mutti Merkel. Jen to potvrzuje myšlenku, že ty hranice otevřela ze zbabělosti, konkrétně ze strachu z provítačských novinářů. Takže žádný soucit se nekonal, jen vypočítavé převlékání kabátů," napsal jste v komentáři na facebooku. Jaký dopad bude mít tato politika kancléřky, podle vás, na Německo ze střednědobého pohledu?
Neznám bohužel natolik „západoněmeckou“ mentalitu, abych si mohl troufnout na nějakou smysluplnou prognózu. Nicméně doufám, že během pár let Němci postupně „vystřízliví“ z multikulturního opojení, protože stále častěji budou konfrontováni s tím, že opravdová realita, se kterou se potkávají, se podstatně odlišuje od toho, co vidí a slyší v televizi a co si přečtou v médiích hlavního proudu. A zbaběle arogantní postoj paní Merkelové, která se odmítla konfrontovat s tvrdou realitou a setkat se s obětmi loňského teroristického útoku, proces německého „střízlivění“ jen urychlí.
Fakt, že multikulturní a jiné podobné myšlenky tak zakořenily nejen v (západním) Německu, je dle mého do značné míry způsoben tím, že byly prosazovány plíživě, malými krůčky, aby si lidé stačili „zvyknout“. Jenže pozvání migrantů paní Merkelovou, do toho přitvrzení aktivistů všeho druhu – od Antify přes militantní feministky až po „profesionální vítače“ – v podstatě tento „poklidný“ plíživý proces proměnilo v pokus o jakousi novou „kulturní revoluci“. Najednou začaly na povrch vyplouvat věci dříve většině běžných lidí skryté, začíná se mluvit o tom, že německá média stranila vládní „vítací“ politice a nebyla objektivní... – a právě v tomto vidím onu šanci, že Evropané postupně tuhle zhoubnou ideologii zavrhnou, i přes různé výkřiky o „Spojených státech evropských“ do roku 2025... To už je spíš takový projev agónie politických „elit“, jež cítí, že definitivní prohra ještě nepřišla, ale neodvratně se blíží. Dokonce si troufám tvrdit, že čím "divočejší" budou nápady různých těch multikulturních a genderových euronadšenců, čím arogantněji a necitlivěji budou vystupovat proti normálním lidem, nejen vůči obětem terorismu,a čím tvrději budou například omezovat svobodu projevu na internetu, tím dříve toho i původně loajální a poslušní Němci začnou mít akorát dost.
Když už jsme u Německa, připomenu výrok předsedy německé sociální demokracie Martina Schulze, který řekl: „Změňme EU ve federaci a nesouhlasící členy vyhoďme.“ Co k tomu říci?
Výroky tohoto typu jen zvyšují naštvanost občanů mnoha zemí EU, a tedy pravděpodobnost dalších odchodů z EU, případně i rozpadu této instituce. Již tak si lidé v chudších zemích EU oprávněně myslí, že bohatý západ a sever EU se k nim chová čím dál arogantněji a nepovažuje chudší země za rovnocenné. Do jisté míry to nejspíš podobně vůči „Praze“ cítili Slováci, kteří volali po samostatném Slovensku – a pokud tahle arogance bude pokračovat, nebo se bude ještě stupňovat, což se již bohužel děje, tak EU nejspíš dopadne právě jako Československo, jen samozřejmě ve velkém a s možnými drastickými ekonomickými dopady.
Ovšem, nejen konzumem živ je člověk – já například si natolik vážím svobody, že než si nechat vnutit odnárodňování a islamizaci ve stylu projednávaného tzv. Dublinu IV, resp. migračního kompaktu – tak to jsem radši pro odchod ČR z EU, i kdyby mělo dojít ke 40procentnímu poklesu naší ekonomiky, čímž straší ti, co nám předhazují, že naše členství v EU „nemá alternativu“.
Na druhou stranu se mi nelíbí takové to chlácholení, že když z EU vystoupíme, tak se žádné „utahování opasků“ konat nebude, že si svou úroveň konzumu bez problémů udržíme, a nadto nás už nikdo nebude otravovat s přijímáním imigrantů a s různými hloupostmi typu, při jaké teplotě se mohou smažit brambůrky. Západ se jistě bude ekonomicky mstít, takže je potřeba lidi připravit na to, že musí být ochotni za naši svobodu a suverenitu také něco zaplatit, že nic není zadarmo, ani czexit.
V tom je právě rozdíl mezi tzv. populismem (byť tohle slovo nemám rád, protože dehonestuje lid, latinsky „populus“), a střízlivou kritikou „Bruselu“. Populista bude říkat, jak bude po czexitu všechno růžové, naopak jeho rizika bude zpochybňovat či zamlčovat, jako to dělají „sluníčkáři“ ohledně malování islámu a multikulturalismu narůžovo. Poctivý zastánce odchodu z EU řekne obojí, jak pozitiva, tak negativa – a občané, sami si vyberte, jestli multikulturní obohacení, konzum a nadvládu korporací, nebo svobodu, ale bude nás to taky něco stát.
Psali jsme:
J.-C Juncker zase nemůže spát, když si pomyslí, jak se špatně daří uprchlíkům v Libyi a tvrdí, že musíme migranty pustit na svoje území legální cestou... Co lze v této souvislosti očekávat, a jak se k tomuto postoji máme zachovat my?
Mám svou teorii, proč lidé jako Juncker či Merkelová naskočili na „vítací“ vlnu, psal jsem o tom již před nějakou dobou v článku Oligarchové chtějí z Evropy udělat třetí svět. Ve stručnosti, jde o to, využít masovou migraci a neomarxistické nesmysly k cílenému rozkladu společenských vazeb a kulturních hodnot, čímž lidem zbude jen „útěcha“ ve formě konzumu, na čemž nejvíce vyzískají korporace, jimž lidé jako Juncker, dle mé hypotézy, přisluhují. A terorizmus je pro ně stejně užitečný k postupnému omezování práv a svobod občanů „v zájmu jejich bezpečnosti“, čímž by si současné „elity“ napojené na velkobyznys, posílily svou moc a omezily šance běžných lidí na nějaký občanský odpor, viz eurosměrnice omezující právo vlastnit zbraň.
Jinak zmíněný Junckerův výrok je totálně pokrytecký. Prý nemůže spát kvůli utrpení migrantů v Libyi, ale utrpení lidí, k jejichž chudobě velkou měrou přispěly vnitro-unijní „daňové ráje“, tedy i Lucembursko, Junckerova vlast, tak to mu zjevně spánek příliš neruší. A co třeba vývoz levných dotovaných potravin do Afriky, jenž ruinuje tamější zemědělce, a tím tlačí mnoho tamějších obyvatel k rozhodnutí emigrovat do bohaté Evropy? Tak utrpení takto Západem vykořisťovaných lidí mu asi také těžkou hlavu moc nedělá. Doporučuji nejen panu Junckerovi k tomuto tématu zhlédnout například film s názvem Krev v mobilech, tam se pro změnu jedná o vykořisťování afrických pracovníků západními těžařskými firmami na suroviny, jež se užívají k výrobě mobilních telefonů.
A jak bychom se měli zachovat my jako Česká republika? Neustoupit ani o milimetr, žádné kompromisy ve stylu Slovenska – přijměme pár desítek migrantů a budeme mít na čas pokoj... To jen rozděluje visegrádské a další země, které volají po větší svobodě a suverenitě v rámci EU. Musíme panu Junckerovi a dalším jasně vzkázat, že vyděračům neustupujeme, že tady jde o naši důstojnost, že se nenecháme uplatit větším množstvím kakaa v čokoládě a podobnými „cukrátky“.
Premiérem České republiky se stal Andrej Babiš. Vy jste uvedl, že stíhání kvůli Čapímu hnízdu je vám totálně ukradené, neb problémy se stíháním měli i bývalý francouzský prezident Chirac či bývalý italský premiér Berlusconi. A že si nejste vědom, že by v důsledku toho skončila v Itálii či ve Francii demokracie. Pochybnosti však máte k Babišovu údajně rezervovanému postoji k Bruselu, protože v jeho vládě nesedí lidé podobného smýšlení jako mají Zdeněk Soukup či Jana Lorencová, ale ministři Stropnický a Pelikán. Je pro vás tedy eventuální příliš proevropská či probruselská politika největším nebezpečím jeho případné vlády?
Ano, za největší nebezpečí jeho vlády skutečně považuji jeho dvojí tvář vůči Evropské unii – vůči veřejnosti vystupuje sice rezervovaně vůči EU, protože to většina jeho voličů žádá, ale tomu odporují některé kroky jeho ministrů i samotného Babiše již z období předchozí vlády. Vzpomeňme Pelikánovy výhrůžky vězením vůči kritikům islámu, tuším po 17. listopadu 2015, jeho návrh novelizace trestního zákona, podle níž by bylo trestné kupříkladu „hanobení třídy a životního stylu“, výroky paní Jourové o facebooku jako „dálnici nenávisti“ a její podílení se na unijních návrzích na omezení svobody projevu na internetu, Babišova úvaha o pozvání Sorosovy Středoevropské univerzity, kterou se velmi správně Viktor Orbán snaží vypudit z Maďarska, do naší země – no a takto bych mohl pokračovat. Jenže kampaň Antibabiš byla vedena ještě z probruselštějších pozic, takže nemohla použít výše napsané argumenty, ale jela si své Čapí hnízdo a korunové dluhopisy stylem – zloděj křičí, chyťte zloděje. Již dávno před volbami jsem říkal, že je to fraška, která nebude fungovat. A také nezafungovala.
V západní Evropě i v USA se stalo jakousi módou obviňovat Rusko z toho, že ovlivňuje všelijaké volby v těchto zemích. Nás čekají v nejbližší době volby prezidentské a jeden z kandidátů – podle některých favorit voleb – Jiří Drahoš se sešel před pár dny s tehdy ještě premiérem Bohuslavem Sobotkou, aby mu sdělil obavu, že již proběhlé sněmovní, tak i prezidentské volby byly a jsou ovlivňovány zahraničními tajnými službami. BIS ovšem konstatovala, že takové poznatky nemá. Co si myslíte o tomto kroku Jiřího Drahoše?
Podle mého se Drahoš tímto jen, jak se říká, „odkopal“, teď si již nikdo nemůže dělat iluze, že je to nějaký „neutrální“ kandidát, jenž by dokázal spojit „pražskou kavárnu“ s „českou hospodou“, ale že jde o jasného exponenta kruhů symbolizovaných například think-tankem Evropské hodnoty či politiky typu Ivana Gabala. Tipuji, že tímto se část Drahošových příznivců může přiklonit k Mirku Topolánkovi, eventuelně i k Michalu Horáčkovi.
Ostatně celé to komediantské strašení o ovlivňování voleb Ruskem a obecně sváděním všeho možného na „ruskou propagandu“ mi připomíná komunistickou propagandu z 50. let, kdy se vlastní neúspěchy účelově sváděly na „americké imperialisty“, „agenty CIA“ a „nepřátele socializmu“. Velmi trefné přirovnání je, že „amerického brouka“ jen nahradil „ruský šváb“, podstata stejná, jen se vyměnil západní nepřítel za nepřítele východního. Ale „kremlobijci“ už to přehánějí do takových absurdit, že se tím jen sami zesměšňují a diskreditují u většinové veřejnosti... a také podkopávají důvěru mnoha lidí v „Západ“.
Takže si občas říkám, jestli oni sami nejsou náhodou placeni tou „nenáviděnou“ ruskou tajnou službou, protože jestli někdo dělá Putinovi reklamu a posiluje nedůvěru lidí v EU, v NATO a podobně, tak to jsou právě tihle „kremlobijci“, spolu s těmi, k nimž jsem se vyjadřoval v předchozích bodech (Merkel, Juncker a další podobní „pašáci“).
O prezidentu Zemanovi jeho kritici často říkají, že rozděluje společnost, či že je buran. Co jeho kritici – ti se nechovají podobným způsobem? Ptám se proto, že jsem našel tento váš komentář: „Jako invalida už proto budu volit Zemana, protože kavárnisti svými útoky na Zemanovo zdraví v podstatě urážejí a zesměšňují nemocné a postižené lidi, a to bez ohledu na skutečný Zemanův zdravotní stav. Jen se ukázalo, že tito lidé jdou ‚přes mrtvoly‘ a pokud jde o jejich brutální slovník, tak Zeman je ještě proti nim zakřiknutý slušňák.“
Je to tak. Někdy na počátku Zemanova období mu „kavárna“ vyčítala výrok ve smyslu, že by nebylo důstojné jmenovat vládu na vozíku. Ale když to srovnáme s útoky jeho kritiků ve stylu lží o jeho údajné rakovině, dělání si legrace z jeho vyššího věku a s tím spojených zdravotních problémů jako neuropatie, či dokonce svolávání lidí na jeho fiktivní pohřeb – tak to je jako srovnávat stříkací pistolku s těžkým kulometem. Vyčítali mu jeho překlad vulgárního slova „pussy“, ale těch vulgarit, které veřejně proběhly na adresu prezidenta Zemana, to je opět jako srovnávat běžné nachlazení třeba s tuberkulózou či s virem HIV. A hlavně opět pokrytectví – říkají, že je buran, ale sami se vůči němu chovají jako stonásobní burani, místo aby ukázali lidem, jak tedy vypadá vzorový slušný politik, který je dle jejich názorů a představ vhodný na převzetí prezidentského úřadu po Zemanovi.
O víkendu proběhla celostátní konference Svobody a přímé demokracie. Za neprůhlednými paravány, u dveří ochranka. Někteří novináři popisovali, že na toaletu se dostali jen se sekuriťáky, pokud potkali nějakého poslance SPD, nechtěl se s nimi bavit. Což vylíčili ti, kteří se na konferenci dostali, řada dalších nedostala akreditaci vůbec. Je tohle, podle vás, v pořádku?
Tak shodou okolností mi byl na ParlamentníchListech.cz uveřejněn článek právě na toto téma. Jedna věc je nedat akreditaci novinářům z médií, která SPD a Tomia Okamuru systematicky špinila či diskriminovala zejména v předvolebním období, v tomto ohledu postup SPD naprosto schvaluji. Na druhou stranu myslím, že k těm novinářům, kteří akreditaci dostali, se měla SPD chovat vstřícněji, viz incident pana Staníka s vaším novinářem, který se ho pokoušel vyfotit. Kdyby to bylo, když to trochu nadsadím, někde na toaletě či v ložnici, tak je to něco jiného, ale reagovat agresivně na focení při politické konferenci, tak to už mi přijde jako velmi nešťastné.
Navíc – největší averzi k focení má kdo? No přece radikální muslimové, jimž jejich pojetí islámu zakazuje zobrazovat živé bytosti. Od odpůrce islámu bych ovšem podobnou reakci nečekal. A dále, neměla by být řekněme oprávněná odvetná opatření vůči „aktivistickým" novinářům využívána jako zástěrka pro utajování průběhu konference SPD před občany a voliči, kteří přece nemohou za chování lidí z ČT, Hospodářských novin či Blesku.
V dnešní době není nic jednoduššího než vystavit na internet necenzurovaný videozáznam oné konference, k tomu žádné novináře nepotřebujete, ovšem zároveň ukážete občanům, že nemáte co skrývat a že jim předkládáte nepřekroucené a nepředžvýkané informace o tom, co se na konferenci projednávalo. Když se mohly vysílat přímé přenosy z některých kongresů ODS nebo ze sjezdů ČSSD, tak proč ne i od SPD, jestliže bojuje za přímou demokracii, otevřenost a za poctivé obyčejné lidi? Pak nechápu, proč by SPD měla být vůči těmto lidem „tajnůstkářštější“ než ODS nebo ČSSD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
