Co říkáte jako rodilý Šumavák tolik diskutovanému zákonu o národních parcích, tedy i ŠUNAP?
Naštěstí se nakonec podařilo prosadit tu lepší z alternativ, které bylo potřeba obhajovat proti vetu pana prezidenta a proti názorům některých šílenců. Tady je zářný příklad osvědčený už před šedesáti lety. Stačí jen přejet hranici do Bavor a vidět, jak to dělají oni. Byl jsem u toho, kdy těžili velké dříví ze zóny, kterou u nás označujeme jako druhá, a ti frajeři s těžkými stroji – ty stroje neměly kovové pásy, ale velké pneumatiky, makali. A když skončili, tak šli a zametli cestu. Jel jsem právě tudy na kole a ptal jsem se jich, proč to dělají, jestli to mají v popisu práce. A oni na to: Přece za sebou nenecháme bordel.
Jde o to, vytvořit podmínky. Oni mají na práci vytvořené podmínky a styděli by se, kdyby něco zasvinili. Nedávno jsem se vrátil z Evropy – my pořád ještě nejsme pořádnými členy Evropy – ze Španělska a první, čeho si člověk všimne, je špína a nepořádek. Nejenom kolem popelnic, ale taky kolem cest, nejen v jakém stavu jsou třeba chodníky, ale i základní věci. Jako příklad by nám měli sloužit naši nejbližší sousedé – měli bychom se obrátit do Bavor a do Rakouska. Například Vídeň byla už poněkolikáté shledána nějakou komisí v soutěži milionových měst jako místo, které má nejlepší podmínky pro život.
Byla by Veronika Žilková dobrá první dáma, tedy manželka prezidenta?Anketa
Jak vnímáte atmosféru u nás, nemáte dojem, že se sem pomalu vkrádá strach snad ze všeho?
To je bohužel už dávno a je to dané našimi dějinami. Celé uspořádání Evropy vzniklo takzvaným Vestfálským mírem, na kterém se pracovalo několik měsíců. Stanovila se nějaká pravidla, protože třicetiletá válka byla skoro tak strašná jako ta druhá světová. Pořád se zdá, že porušujeme nápad kolektivní odpovědnosti. Protože kolektivní se nám stává nepřítelem, protože všichni jsme egoisté. Ale je třeba ten egoismus omezit.
Pořád se debatuje o tom, že patříme na Západ, někteří varují před směřováním na Východ, a nejsme nakonec ve středu?
Když jsme vstupovali do EU, tak mne jeden kamarád pozval do Lysé nad Labem. Donutil mne, abych něco řekl – a já nahonem jsem prohlásil: Uvědomme si, že se vracíme někam, kam bytostně celou svou historií patříme. Ale svojí blbostí a svévolně jsme byli na opačném konci tohoto kontinentu. A tak se na nás budou všichni dívat přes prsty. Co že jsme to na tom Východě pochytili? Jaké jsme to sebrali móresy. Pojďme se chovat slušně, aby nás považovali za své spoluobčany.
Jak byste se sám nazval – jako levicový, nebo pravicový člověk?
Já bych to nedělil. Rozdělovat je to jako v anglickém parlamentu, tam poprvé je to rozděleno na pravou a levou stranu, protože chairman sedí uprostřed. A to platí už 400 let. Takže bych řekl, že asi jsem pravičák, protože každý je zodpovědný především sám za sebe. Jako mrzák jsem se naučil, to byl můj hlavní cíl, soběstačnosti. To je podle mne to, co by mělo fungovat ve výchově jak v rodině, tak ve škole. Naučit lidi soběstačnosti. Nemusejí se biflovat, dnes děti najdou všechno na internetu. Je úplný nesmysl něco odříkávat. Najít, co potřebujeme, dnes není problém. Ale ta soběstačnost, na ni vám vědomosti vůbec nestačí. To je o tom, jak se chováme k sobě navzájem.
Prý blbneme čím dál více…
Mí známí učitelé se shodují na tom, že generace jsou stále blbější a drzejší. Mně to zase tak nepřijde. Je to asi o tom, s kým se stýkáme. Ale řada lidí tvrdí, že to gro lidí, kteří přijdou do školy, je čím dál tím horší.
Už v osmdesátých letech byl jeden výzkum a zjistilo se, že už od doby třicetileté války tady ubývala elita. To byly ty velké emigrační vlny. Já to viděl na vlastní oči v Karlových Varech. Každý rok odtamtud odešlo deset patnáct nejchytřejších lidí. Dědičnost je fenomén, který nás poněkud hendikepuje.
Určitě schopných lidí se u nás ale najde dost, ne?
Máme řadu velmi schopných a inteligentních lidí. Třeba pan doktor profesor Drahoš. Je vědec, je to člověk hodně vzdělaný, a nejen ve svém oboru. Záleží na našem výběru. Jestliže pan Kalousek řekl, že se stydí za svoji volbu prezidenta, tak já mu to nemám za zlé, já bych pro to hlasoval ještě pořád. Už od začátku normalizace jsem jako mladý člověk slyšel takovou větu, že máme takovou vládu, jakou si zasloužíme. A my si takového prezidenta zasloužíme, protože jsme si jej zvolili. Já jej tedy nevolil. Ale ten princip. Čtyřicet let je strašně dlouhá doba, to už se zaznamenává do genetiky. Takže jsme byli pod vlivem, který nikdy nebyl bytostně náš, a to nese své plody.
Jeden z těch plodů je soudruh Zeman. Říkám to naprosto vědomě, protože byl ve straně, pak chtěl do ní zpátky, ale to se nepovedlo. Ale hlavně. Byl v konspirační partě, která se jmenovala Prognostický ústav, která byla vedená v Moskvě současným ruským prezidentem. To víme! Teď se to potvrdilo. Je to třeba vědět. Mě to tedy nějak neničí, ale jsem rád, že to vím. Základní informace jsem se dozvěděl z Austrálie. Protože shodou okolností v roce 1977, kdy vznikla Charta, emigroval jeden z vysokých důstojníků NKVD. Zmizel do Austrálie, kde mu poskytli jinou identitu, a tehdy „vyzpíval“ princip privatizace socialismu. To probíhalo v roce 1989. Díky jednomu z nejlepších prezidentů USA, Ronaldu Reaganovi, který byl srovnatelný s Eisenhowerem a určitě lepší než Kennedy. On se na funkci připravoval celý život. Komunisté o něm prohlašovali, že je „jenom kovboj“. Ale když si přečtete jeho životopis, tak on dělal spíkra v rádiu, byl v hereckých odborech, protože v Americe všichni, kdo točí, jsou v odborech, a kdo není v odborech, netočí filmy. Jeho žena Nancy o něm vždycky říkala jen to nejlepší.
A není tohle takováto generace „Potáčových dětí“? Připravení a vychovaní pro byznys a kapitalismus, ale se socialismem v zádech?
Podívejte, jaké to bylo v Americe ve třicátých letech. Al Capone byl opravdu super lotr. Ale jejich děti dostaly prvotřídní vzdělání a staly se elitou. Znám lidi, kteří „dělali“ v lehkých topných olejích. Ale znám také jejich děti, které mají dobré vzdělání ve Velké Británii nebo USA. Ti, kdo uměli více francouzsky, tak ve Francii. A to je podle mne dobrá záruka toho, že v dalších a dalších letech to bude lepší. Revoluce je blbost, jak řekl Miroslav Kalousek. Nedělejme revoluci, protože to je vždycky skok. A skoky neprospívají ani nohám, natož čemukoliv jinému.
Vraťme se ještě k té Šumavě. Říká se, že na jedné straně jsou „ekoteroristé“ a na straně druhé skupina obcí. Má to cenu takto hrotit?
Je to nesmysl. Zase se vrátím k tomu, že je třeba spolu vycházet. Být k sobě vstřícní a poslouchat toho druhého. Samozřejmě že by obce chtěly mít jakousi soběstačnost, aby mohly dále růst. Ale to všechno v tom zákoně je obsaženo. Jenom kdo chce, tak si to tam najde. To je věcí právníků. A těch, kteří umějí číst. To je základní předpoklad: Neposlouchat kecy a přečíst si to. Pomalu a čím jsem blbější, tak pomaleji. Nebo i vícekrát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
