Senátor McCain vrací do hry návrh na postavení amerického radaru v ČR. Co vy na to?Anketa
Pane prezidente, v sobotu uběhl rok ode dne, kdy jste se po složení slibu stal hlavou státu. Na podobné otázky jste již odpovídal, ale vzhledem k tomu vašemu výročí se zeptám. Co považujete za největší úspěch či neúspěch? Nebo jinými slovy, v čem nebo kom jste se za ten uplynulý rok mýlil v politice?
Za největší úspěch, a už jsem to řekl několikrát, považuji to, že jsem odmítl jmenovat pokračování tehdejší vlády poté, co Nečasova vláda sama podala demisi, protože tehdy se argumentovalo, že tato vláda má zajištěnou „stojedničkovou" většinu ve sněmovně. A jak se ukázalo, nebyla to pravda. Kdybych to neodmítnul a tomuto tlaku podlehl, byla by zde vláda Miroslavy Němcové, ministrem financí by nadále byl Miroslav Kalousek a vláda, které vyjadřovalo nespokojenost 80 procent občanů, by tedy ještě teď asi dva nebo tři měsíce vládla. Za úspěch považuji právě to, že se tomu podařilo zabránit, že došlo k předčasným volbám a voliči si sami rozhodli, jak chtěli.
Pokud jde o neúspěch, politici většinou píší o svých neúspěších až v knihách a neznám politika, který by nahlas prohlašoval, co bylo jeho neúspěchem. Takže musíte si počkat až na moji další knihu, řekněme „Jak jsem se mýlil v politice, díl druhý“.
Dotkl bych se teď zcela aktuální věci. Již podruhé od svého opuštění Ukrajiny vystoupil na tiskové konferenci parlamentem svržený prezident Viktor Janukovyč. V ruském Rostově na Donu zopakoval, že se stále považuje za legitimního prezidenta a vrchního velitele armády. Jaká je vaše reakce na takové prohlášení?
Vycházím z toho, že když jsem jednal s Viktorem Janukovyčem, byl to člověk, který mě ujišťoval, že Ukrajina podepíše ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií. Já jsem ho k tomu nijak nenutil, i když jsem mu to doporučoval. Nutit ho k tomu také ani nemohu. Pak se otočil, změnil svůj názor a já si vážím politiků, kteří dodržují svoje sliby, závazky nebo prohlášení a jestliže tento slib nebyl z jeho strany dodržen, tak vlastně právě on vyvolal svým jednáním Majdan. Kdyby asociační dohodu podepsal, žádný Majdan by nebyl.
Psali jsme:
Co se týče jeho sesazení, ano, právníci se přou, jestli bylo nebo nebylo legální. Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo.
Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice.
A považujete ho tedy stále za legitimního ukrajinského prezidenta?
Domnívám se, že pokud jsou prezidentské volby vypsány na 25. května, tak nikdo nebrání Viktoru Janukovyčovi, aby byl jedním z kandidátů v těchto prezidentských volbách. Protože dnes máme březen a do května jsou to dva měsíce a něco, pak je celkem pouze akademické spekulovat o tom, jestli ten prezident má být prezidentem ještě dva nebo tři měsíce. Zatím je prezidentem předseda ukrajinského parlamentu, kterého jsem nedávno pozval na summit tzv. Východního partnerství.
Můžete prozradit, zda jste ukrajinskou krizi v poslední době rozebíral s jinou hlavou státu? Nemluvil jste s prezidentem Putinem, Obamou či třeba polským protějškem Komorowskim?
Ne. Myslím si, že jednou z příležitostí, jak to rozebírat, bude právě summit Východního partnerství, který bude v dubnu a kde budou hlavy států včetně představitelů Evropské unie, jako je například pan Barroso. Právě tam bude příležitost se touto otázkou zabývat, protože jak víte, volby na Ukrajině budou 25. května.
Psali jsme:
Páni ministři Stropnický a Dienstbier v této souvislosti mluvili o tom, že by se Rusové kvůli aktuálnímu dění na Ukrajině a především Krymu neměli podílet na projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín. Sdílíte obavu, že by to mohlo znamenat pro ČR bezpečnostní riziko? Jak k tomu přistupujete?
Oceňuji prohlášení premiéra Sobotky, že nemáme podléhat antiruské hysterii. Oceňuji i to, že premiér Sobotka odsoudil Jiřího Dienstbiera nebo odmítl jeho názor na toto téma. Můj dlouhodobý názor na dobudování Temelína zní, že současný tendr by měl skončit bez vítěze. Neměl by být zrušen, protože by to vedlo k arbitrážím, ale měl by být skončen bez vítěze a do nového tendru by měla být připuštěna vedle firem Rosatom a Westinghouse i Areva. Plus, jak se zdá a zatím se to tak na obzoru rýsuje, jeden jihokorejský uchazeč. A soutěží-li čtyři subjekty, je vždycky naděje na výhodnější cenu, než když máte subjekty pouze dva.
Ještě k Ukrajině. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek má zjevně zcela jasno, že tamní současná vláda je legitimní. Mě by od vás zajímal názor na okolnosti, o kterých se tu příliš nemluví, tedy o podílu radikálních příznivců Stěpana Bandery, o tom, že parlament je střežen ozbrojenci s banderovskými vlajkami v zádech, či o tom, že součástí té vlády jsou členové radikální strany Svoboda.
Pokud jde o to, zda je to vláda přechodná, respektive dočasná nebo vláda trvalá, o tom není zapotřebí diskutovat. Je to vláda přechodná a je přechodná do doby voleb. Je třeba usilovat o to, aby volby byly co nejdříve, protože to by vyjasnilo situaci.
Plně sdílím váš názor, že existence jak banderovců, tak Pravého sektoru, což se často prolíná, je určitou provokací pro demokracii na Ukrajině, protože bychom neměli podporovat neofašistické politické síly. Na druhé straně vedle těchto skupin bezesporu existují i skupiny demokratické a právě svobodné volby by měly rozhodnout o tom, která z těchto skupin převáží. Osobně jsem přesvědčen, že kdyby zvítězili banderovci, bude to podnět k občanské válce na Ukrajině.
Fotogalerie: - Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem
Vy jste v souvislosti s Ukrajinou zmínil termín federace. Levicový ekonom a poradce několika francouzských prezidentů Jacques Attali se nedávno vyjádřil, že by se Rusko mělo stát členem EU, která by mu to členství měla nabídnout a EU by se pak mohla stát federací. Vy jste vedl podobné úvahy, co si o tomto názoru myslíte?
Myslím, že v tomto smyslu daleko realističtější byl Henry Kissinger než Jacques Attali. Podívejte se, Ukrajina zatím nesplňuje předpoklady pro vstup do Evropské unie, mimo jiné proto, že nedávno přijala jazykový zákon, který třetině populace znemožňuje komunikaci, tedy úřední komunikaci, v jejich mateřském jazyce.
Chtěl bych připomenout, že tento zákon se samozřejmě týká nejenom Rusů, ale například i české menšiny na Ukrajině. Takže i Česká republika by měla mít zájem, aby žádala zrušení tohoto zákona jako podmínku pro vlídnější vztah k současné ukrajinské vládě.
Dnes je to 15 let od vstupu naší země do NATO. Jak zpětně hodnotíte činnost NATO hlavně s ohledem na událost, která přišla těsně po našem vstupu, 24. března 1999, tedy 78 dní trvající bombardování Jugoslávie, kdy byly ve velké míře zasahovány i civilní cíle včetně nemocnice, škol, vlaků či budovy státní televize?
Jak víte, česká vláda byla poslední, doslova poslední, kdo dal svůj souhlas s přeletem letadel NATO přes české území. Tehdy jsme marně hledali spojence, který by pomohl řešit tuto situaci mírovými prostředky. Teprve později se podařilo takového spojence najít v Řecku. Možná, že si ještě vzpomenete na česko-řeckou iniciativu. Nu a při tomto projednávání jsme byli ujištěni, že budou bombardovány pouze vojenské cíle a toto ujištění nebylo splněno. Takže jak vidíte, slibům některých politiků se nedá tak úplně věřit.
A přímo to samotné provedení, tedy zmiňované zásahy civilních cílů, třeba nemocnice v Niši, která byla označena na střeše červeným křížem… Co to ukázalo o těch lidech, kteří tuto akci plánovali?
Pokusím se uvést pouze jediný příklad. Generál Wesley Clark (vrchní velitel vojsk NATO během bombardování – pozn. red.) byl prezidentem Havlem navržen na Řád Bílého lva, nejvyšší české vyznamenání a já jsem mu toto vyznamenání jako tehdejší premiér odmítl kontrasignovat, takže Wesley Clark žádné vyznamenání nedostal. Mimo jiné právě kvůli těm nemocnicím.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka, Jan Rychetský
