Zeman rozděluje společnost, na uprchlících si jenom honí body. Peníze, co se poslaly Řecku, jsme měli dát Ukrajincům proti Rusku, lituje Jiří Pospíšil

27. 12. 2015 12:26

ROZHOVOR O tom, jaký byl nejen pro nás, ale i pro Evropu rok 2015 promluvil europoslanec Jiří Pospíšil. „V budoucnost Evropské unie doufám!“ říká rázně politik. Zhodnotil i počínání našeho prezidenta a premiéra a promluvil také mimo jiné o situaci ohledně Řecka. „Je to vytloukání klínu klínem,“ vyjádřil se k řešení krize v Řecku Jiří Pospíšil.

Zeman rozděluje společnost, na uprchlících si jenom honí body. Peníze, co se poslaly Řecku, jsme měli dát Ukrajincům proti Rusku, lituje Jiří Pospíšil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pospíšil

Anketa

Ohodnoťte prezidenta Zemana za jeho působení v roce 2015. Jako ve škole.

92%
2%
3%
hlasovalo: 16153 lidí

Jak byste zhodnotil rok 2015? Byl podle vás opravdu tak přelomový, jak mnozí lidé tvrdí a pokud ano, tak v čem konkrétně?

Ano, myslím, že přelomový skutečně byl, a to hlavně z důvodu uprchlické krize. Tento masový jev, kdy se do Evropy přesouvá obrovské množství běženců ze Sýrie, Libye a jiných zemí, je něco zcela nového, něco, s čím se Evropa doposud nesetkala. Navíc to nevypadá, že by se počet přicházejících uprchlíků měl v příštích měsících snižovat. Je to pro Evropu obrovská výzva, se kterou se musí vypořádat.

Co se nám jako České republice povedlo a co naopak jsme v tomto roce udělali vyloženě špatně?

Česká republika podle mě zastávala rozumný přístup při řešení otázky takzvaných uprchlických kvót, když vystupovala, stejně jako já, proti jejich zavedení. Kvóty jsou nesmyslné, již teď vidíme, že nefungují a fungovat ani nebudou. Co považuji z pohledu České republiky za špatné a v Evropě ji poškozující, jsou některé výroky a chování prezidenta Zemana. Jeho náklonnost k Rusku a Číně z nás nedělají v Evropské unii spolehlivého partnera a to může České republice v dlouhodobém horizontu uškodit.

A jak vidíte působení Evropské unie, má podle vás vůbec budoucnost po tom, co se právě v tomto roce stalo, například ohledně migrační krize, nařízených kvót….

V budoucnost Evropské unie doufám! Pro Českou republiku by rozpad EU znamenal posílení vlivu Ruska v naší zemi, a to odmítám. Na druhou stranu další vývoj EU je dnes spojen s mnoha otazníky. Pokud nedojde brzy ke skutečnému řešení migrační krize, může mezi občany narůstat antiunijní nálada a snaha po změně. To vidíme i u nás, podle nedávného průzkumu by rozpadu EU litovala sotva pětina Čechů.

Právě migrační krize je pro Evropu tématem číslo jedna. Když to zhodnotíme, v čem jsme udělali chybu a kdo nejvíc selhal, naopak, z koho si máme vzít příklad?

Evropská unie zatím bohužel migrační krizi nezvládá. Již minimálně půl roku se unijní představitelé schází a snaží se příliv uprchlíků řešit, žádné konkrétní a účinné řešení ale zatím nenalezli. Spousta času se ztratila i dohadováním nad nesmyslnými kvótami. Akceschopnost tedy téměř nulová. Je to z části způsobené potřebou shody 28 států, což není jednoduché, ale z části je to také způsobeno pro mě nepochopitelným přístupem některých evropských politiků k migrační krizi, kteří si neuvědomují riziko spojené s příchodem statisíců muslimů do EU a naopak hranice ještě více otevírají. Nějakou dohodu nad společným postupem EU v migrační krizi bude složité nalézt, protože názory evropských politiků jsou v tomto směru dost odlišné. Je zde na jedné straně skupina těch, kteří upozorňují na nebezpečí spojené s uprchlickou vlnou, varují před tím, že spolu s uprchlíky mohou do Evropy přicházet členové Islámského státu a obdobných teroristických skupin, a na druhé straně zde jsou politici, hlavně ti levicoví, kteří v příchodu uprchlíků vidí příležitost, pracovní sílu, obohacení evropské kultury a podobně. Já se přiznám, že patřím k první skupině. Opatrnost je podle mě zcela na místě.

Na Evropské úrovni to vypadá, jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků jako Merkelová a přiklonili se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Co myslíte, že máme v této souvislosti čekat příští rok a jak myslíte, že dopadne Merkelová?

Částečně máte pravdu. Neřešení migrační krize posiluje euroskeptické strany a skupiny. Jak se ale ukázalo na příkladu Francie a Marine Le Penové, která sice uspěla v prvním kole lokálních voleb, ale ve druhé její Národní fronta zcela propadla, ta podpora protievropských stran zatím není tak silná. Zdůrazňuji ale slovo zatím. Pokud EU nebude své krize řešit, ať už je to migrace nebo třeba Řecko, preference odpůrců Unie porostou.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jejím dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav?

S řešením krize v Řecku nesouhlasím a jsem z něj nešťastný. Je to vytloukání klínu klínem. Do Řecka se dále lijí miliardy eur, Řecko se dále zadlužuje a své dluhy nebude schopné nikdy splatit. Vždy jsem si říkal, že i v politice by se měl používat selský rozum. Jenom sedlák, který nemá rozum, by půjčoval zas a znovu sousedovi, který mu půjčky nevrací a peníze jen utrácí. Souhlasím tedy s některými ekonomy, že by se mělo nechat Řecko spadnout do řízeného bankrotu, umožnit jim návrat k vlastní měně a pomoci jim projít určitým očistcem a obnovou řeckého hospodářství. Takhle se jen oddaluje problém.

A jak vidíte působení Ruska v Sýrii. Bylo dobře, že se Rusko zapojilo a co myslíte, že z toho nakonec bude?

Ruské působení v Sýrii nevidím kladně. Podle zpráv z médií Rusko nebombarduje primárně radikály z Islámského státu, ale z velké části skupiny opoziční vůči prezidentu Asadovi. S tím určitě nemůžu souhlasit. Hlavním strůjcem občanské války v Sýrii je Bašár Asad, pomáhat mu udržet v Sýrii nadvládu je proto podle mě nepřijatelné.

Když jsme u Ruska, jak hodnotíte situaci na Ukrajině za tento rok?

Ke změně, bohužel, příliš nedošlo. Rusko porušilo obsazením Krymu mezinárodní právo a nadále jeho síly působí na východě Ukrajiny. To, že je tam nyní příměří, je jen z rozhodnutí Vladimira Putina a to se může kdykoliv změnit. Ukrajině by měla podle mého názoru EU hospodářsky a politicky pomáhat. Mám pocit, že finanční podpora Ukrajiny by měla mnohem větší smysl než posílat peníze do Řecka. Demokratická Ukrajina by byla pro východní evropské země důležitým mantinelem proti imperialistickým touhám Ruska.

Podíváme-li se k nám, konkrétně k našemu prezidentovi, můžete zhodnotit jeho působení za tento rok?

Netajím se tím, že jsem kritikem Miloše Zemana. Pan prezident bohužel v tomto roce úspěšně pokračoval ve svém politickém stylu, který českou společnost více rozděluje, než sjednocuje. Možná je to dobrý způsob, jak si zajistit hlasy pro příští prezidentské volby, na druhou stranu je však tento styl zhoubný pro českou společnost. Od prezidenta republiky, který pro mě osobně reprezentuje českou státnost, bych očekával jiné vystupování, než předvádí Miloš Zeman. Prezident by se například neměl vymezovat vůči vysokoškolským učitelům, vždyť kvalitní vzdělání je velmi důležitou součástí každé úspěšné společnosti.

A jak vidíte „přestřelky“ mezi premiérem a prezidentem?

Považuji je trochu za zbytečné. Miloš Zeman je znám svým negativním vztahem vůči Bohuslavu Sobotkovi, a proto si občas neodpustí menší či větší šťouchanec. Spor byl vyhrocen hlavně v případě uprchlické krize, kde se přiznám, že mi názory premiéra Sobotky připadají racionálnější než výroky Miloše Zemana, který si na expresivní kritice uprchlíků dělá politické body.

Premiérovi ale mnozí lidé vyčítají, že není dost radikální v otázce uprchlíků a hlavně v otázce teroristických útoků. Co si o tom myslíte?

Jsem opoziční politik, nemůžete tedy ode mě očekávat, že budu premiéra Sobotku aktivně chválit. Na druhou stranu ale nechci ani lacině kritizovat. V případě uprchlické krize musím upřímně přiznat, že podle mě premiér neudělal žádnou větší chybu.

Jednou z největších událostí tohoto roku byl teroristický útok v Paříži. Jak s odstupem času hodnotíte to, co se tam stalo. Nebylo možné tomu alespoň částečně předejít?

Vaše otázka by měla spíše směřovat na zástupce francouzských tajných služeb. Těžko říci, zda bylo možné takové šílenosti předejít. Obecně mám ale pocit, že některé západní země podcenily problém arabských-muslimských menšin na svém území, nestaraly se o jejich integraci, dokonce často migranty s otevřenou náručí přijímaly. Teroristické útoky podobné těm z Paříže jsou pak bohužel jedním z důsledků této chyby.

Zůstane podle Vás Evropa taková, jakou ji známe, nebo už nikdy nebude nic takového jako dřív a Evropa bude čím dál víc muslimská? A zvládneme spojení těchto dvou kultur?

Obávám se, že Evropa skutečně již nikdy nebude taková, jakou jsme ji znali. Takto masový přísun statisíců lidí z naprosto odlišné kultury, odlišného vyznání, se musí projevit na fungování evropské společnosti. Vývoj posledních měsíců podle mě ukazuje, že multikulturní vzorec společnosti je v našich podmínkách obtížně realizovatelný, respektive že nebude úspěšný. K integraci přicházejících muslimů do evropské společnosti jsem skeptický a vidím to do budoucna jako velký problém, který je třeba řešit.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Útokem na Irák jsme rozpoutali třetí světovou válku. Teroristé rychle skončí, až je přestanou podporovat USA. Drsná slova místopředsedy Pirátů

20:14 Útokem na Irák jsme rozpoutali třetí světovou válku. Teroristé rychle skončí, až je přestanou podporovat USA. Drsná slova místopředsedy Pirátů

ROZHOVOR Na válku v Sýrii se ParlamentníListy.cz ptaly místopředsedy Pirátské strany Ivo Vašíčka, př…