Před listopadem 1989 bylo líp. To dnes tvrdí určitá skupina obyvatel, a to nejen mezi staršími ročníky. Mnozí lidé stále porovnávají dnešní dobu s dobou před sametovou revolucí. Trnem v oku je jim korupce, stěžují si na nemožnost vymoci právo nebo i na bezpečnost. Podle sociologů na obyvatele ale spíše doléhá nejistota v zaměstnání, zadluženost, exekuce nebo i nízké mzdy. Co podle vás lidem dnes nejvíc vadí?

Domnívám se, že je to otázka existenční nejistoty. Navíc, jestliže obyvatelstvo dnes dluží kolem bilionu korun, tak samozřejmě má obrovské potíže se splácením. A to splácení je možné jedině tehdy, je-li tady jistota pracovních příležitostí. A o tu jistotu se lidi bojí. Mám příklad z vlastní rodiny. Tchán mé dcery se zhruba před čtyřmi lety velice dobře chytil u jedné firmy. A najednou firma přesunula výrobu do Rumunska, protože je tam levnější pracovní síla. A toto není řídký jev. Čili takový ten pocit sociální nejistoty, ten tady je. Dalším faktorem, který je a se kterým jsem se teď setkal. Jeden můj známý se snažil pomoci sestře, která si půjčila 400 tisíc. A ukazoval mi, že vlastně přistoupil k dluhu, kde jistina je 400 tisíc a nesplacené úroky milion 120 tisíc! To je něco neskutečného. Nebo – mám klienta, u kterého jsem dělal podmíněné propuštění. Než šel do vězení, nezaplatil třicet korun poplatek u lékaře. Dnes je po něm vymáháno 22 200. To je prostě neskutečná, řekl bych naprostá koncepční chyba v těchto záležitostech. A znovu říkám, myslím si, že mnohým lidem dnes nejvíc vadí ta nejistota, sociální, pracovní… Navíc bych řekl, že vztahy mezi lidmi jsou na nejnižší úrovni, co jsme kdy viděli. Vzájemná úcta lidí – to všechno, bohužel, je vniveč.

Další věc, o které lidé mluví, je bezpečnost. Mnozí poukazují na to, že kriminalita stoupla, nechtějí například děti dnes pustit samotné ven, tak jak to bylo třeba v 80. letech zcela běžné. Na to ale zase někteří odpovídají, že kriminalita se příliš nezměnila, jen se v dřívějších dobách o velké části případů nepsalo. Jak to z vaší zkušenosti vidíte vy?