Zemanem oceněný miliardář Dědek: Běženci už tu jsou, nic s tím nenaděláme. Tak si z nich vybírejme pořádné lidi, ne to, co zbyde

1. 11. 2015 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Nabízel bezdomovcům stany, zaplatil postavení Domu pro seniory, běžkařům a jelenům koupil pozemky v Jizerských horách. Jablonecký podnikatel Dalibor Dědek, šéf Jablotronu, má v regionu velmi dobrou pověst. Čehož si všimli i na Hradě a prezident ho 28. října ocenil medailí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluví o své podpoře Andreje Babiše, migrantech i o nedostatku techniků.

Zemanem oceněný miliardář Dědek: Běženci už tu jsou, nic s tím nenaděláme. Tak si z nich vybírejme pořádné lidi, ne to, co zbyde
Foto: Archiv DD
Popisek: Miliardář a majitel firmy Jablotron Dalibor Dědek

Anketa

Kdyby dnes byly prezidentské volby, volili byste Miloše Zemana?

90%
10%
hlasovalo: 18632 lidí
 
Potěšilo vás ocenění prezidentem medailí Za zásluhy? Jaké jste měl dojmy z předávání vyznamenání?
 
Přiznám se, že původně se mi tam vůbec nechtělo. Byl jsem hodně na rozpacích, když mě oslovila Kancelář prezidenta. Respektuji volbu národa, ale umím si ji představit i lepší. Na druhou stranu celý ceremoniál proběhl výborně. Na emoce moc nejsem, ale když ve Vladislavském sále pochodovaly jednotky hradní stráže s prapory a historickými zástavami a k tomu hráli Boží bojovníky, tak tohle člověk opravdu mockrát v životě nezažije.
 
Jak se díváte na ostatní oceněné, teď myslím hlavně kolegy úspěšné podnikatele?
 
Lidé, které jsem znal, si ocenění plně zasloužili. Když jsem začínal podnikat, tak jsem se styděl kdekoliv říci, že jsem podnikatel. Na podnikatele se dívalo jako na zloděje, tuneláře a škůdce národa. A že jednoho dne lidé z tohoto cechu začali dostávat vyznamenání, něco znamená. Že jsme za tu dobu jako společnost nějakou cestu ušli a něco udělali. Nejlépe znám Jiřího Hlavatého z firmy Juta. Myslím, že je to člověk, který si ocenění určitě zaslouží. Ale dokázal bych jmenovat deset patnáct dalších. Jestliže jsem to dostal já, oni by to měli dostat dvojnásobně.
 
Teď jste mi přihrál další otázku. Komu byste vyznamenání udělil vy?
 
Těch slušných podnikatelů kolem nás je velká spousta. Nemusím začínat od velkých jmen typu Frolík a podobně. Tak jak je pořádána akce Podnikatel roku, tak oni mají velice dobrý radar. Řada z těch, které nominovali, jsou lidé sloužící opravdu za vzor. Znám takové i ze svého okolí, třeba jablonecká firma Atrea nebo Kitl. Jsou to firmy třeba menší, ale hodně poctivé. Dělají něco smysluplného a dobře. Což se mi velice líbí.
 
Dříve podnikatelé tolik oceňováni nebyli, takže to považujete za dobrý trend, že se to mění?
 
Jestli jsem na něco hrdý, tak na to, že platím řádně daně v tomto státě. Možná i proto je Jablotron citovaný tak vysoko v žebříčku firem, které tu působí. Protože jsou tu i velikánské firmy, pro které je Česká republika jen zdrojem levné pracovní síly. Když porovnáte jejich obraty s tím, co platí na daních, tak to silně nekoresponduje. Každá firma, která v této zemi řádně platí daně, by měla být oceněna. Je to určitá forma kompenzace toho, že když si večer pustíme televizní noviny a slyšíme, co se kde promrhalo a zmařilo. Všichni chceme, aby fungovaly nemocnice, školy a další instituce. Bez toho, že budeme vymýšlet optimalizace daní. To je lumpárna. 
 
Naživo jsem vás naposledy viděl v libereckém Babylonu před parlamentními volbami, kde jste podpořil Andreje Babiše. Říkal jste, že poprvé takhle veřejně někomu vyjadřujete podporu...
 
Pro mě to byl tenkrát šok. Nikdo mi neřekl, že mě posadí do čela, notabene že budou chtít, abych tam promluvil.To bylo pro mě tenkrát ještě větší překvapení než teď na Hradě. Tady mi aspoň deset dní předem zavolali.
 
Jak si podle vás Andrej Babiš vede?
 
Obdivuji ho v tom smyslu, že je ochoten všechno snášet a že to vydrží. Když si uvědomím, kolik ho to musí stát úsilí, času a hlavně nervů. Já bych to dělat nemohl. Problém je, že tam zůstal jak sám voják v poli. Měli by se najít další, kteří se k němu připojí. Nemám na mysli ty, jež by se rádi přilepili k hnutí ANO, přebarvili své kabáty a snažili se tam zrealizovat své sny, které se jim nepodařilo uskutečnit jinde. Připomíná mi to trošku sci-fi povídku o království slepých v Andách, kam se přes ty kopce někdo dostal a viděl, jak se chovají neefektivně. Začal je učit, jak to dělat lépe. Nakonec to dopadlo tak, že ho vylepšili tím, že mu propíchli oči. Protože jim tam bořil zavedené tradice. Myslím, že tohle je hodně silná paralela.
 
To je docela pochmurná vize, jak skončí Andrej Babiš...
 
Ale ne. Doufám, že tak neskončí. Bylo by ale třeba, aby i jiní se do toho obuli. Když slyším řeči o konfliktu zájmů, to jsou takové univerzální bláboly. Když si vezmu, že ministr klíčového ministerstva rok a půl nemůže vybrat provider telekomunikačních sítí, protože se musí řídit naším zákonem o výběrovém řízení, a když vidím, jak tato věc probíhá, tak je to pro mě klasická ukázka, jak vypadá impotentní instituce. Nemá ale cenu nad tím příliš plakat. Nikde ve světě to nefunguje o moc lépe. Neefektivita je určitým obrazem demokracie. Vznikne vláda, po volbách se do ní dostanou lidé, jejichž zájmy se naprosto tříští. Takže to nejde řídit jako firmu, kde pečlivě vybíráte lidi, budujete tým, a to dlouhodobě. 
 
Jak je to teď s českou ekonomikou. Pociťujete, že po rocích stagnace skutečně stoupá?
 
Z pohledu podnikatelů se mnoha firmám daří. Česká republika ani tak nemůže hovořit o krizi. Spíš krizi vnímám tak, že ač podnikatelé dělají, co mohou, a renomé České republiky, a tím i přítok peněz má sílící tendenci, tak mě mrzí, že nás politici zadlužují. Dluh považuji za hanbu, a že se bavíme o schodkovém rozpočtu, je chyba. Více peněz bych nepřerozděloval. Mně by se líbilo, kdyby úspěšní podnikatelé mohli více věcí financovat napřímo. Když ty peníze vyděláte, tak si dáte sakra záležet, aby někde někdo svou nekompetencí nebo nekalým úmyslem ty prachy nezmařil. 
 
O vás je známo, že peníze věnujete i na dobročinné účely. V Jablonci jste zaplatil jako Dědek nový dům seniorů poblíž jablonecké přehrady. Ten už, myslím, funguje...
 
Vybudovali jsme domov důchodců zaměřený na lidi s demencí. Jsem přesvědčený o tom, že starší generace, pokud může, tak by měla být ve vlastním prostředí. Proto jsme chtěli vybudovat instituci pro lidi, kteří už potřebují čtyřiadvacetihodinovou péči. Skutečně se rozjíždí, dnes je tam sedmdesát klientů, pětašedesát zaměstnanců.
 
Nyní chcete vybudovat vlastní střední odbornou školu technického zaměření. Je to kvůli tomu, že je v Česku nedostatek technicky kvalifikovaných lidí, jak si právě mnozí podnikatelé stěžují?
 
Ano. Je to tak. Nemyslím ale, že je to jen problém kvality českého školství. Znám dobré školy, s řadou z nich spolupracujeme. Ten problém je v marketingu škol. Aby rodiče i žáci chápali, že v civilizaci, která nedokáže už žít bez techniky, má technik vystaráno, co se týká práce a příjmu i do budoucna. Univerzální manažer, právník, ekonom a tak dále nemá takovou perspektivu.
 
Vím, že je to velice ožehavé téma vzbuzující obrovské emoce. Ale nepomohli by v tomto směru migranti? Že by se mezi nimi našli nějací techničtí odborníci?
 
No jistěže. Není dobré strkat hlavu do písku a křičet ne, ne, ne. Na jednu stranu je důležité řešit problém uprchlíků na místě, kde vzniká. A ne že jim tam budeme posílat zbraně a sem tam jim to tam posypeme bombami. Myslím, že by se dala najít efektivnější řešení. Na druhou stranu tady má Česká republika určitou šanci. Udělal bych takovou výkladní skříň, stanovil kritéria, jaká chceme a koho sem chceme. Udělal bych krizový scénář k azylovému zákonu. Řeknu to jinak. Kontaktovali jsme azylová zařízení, aby nám vytipovala lidi. Dlouho se nic nedělo. Až teď – minulý týden – jsme přijali jednu syrskou rodinu. Je to člověk, který má vysokoškolské vzdělání, odborník. Měli bychom se jako Česká republika snažit vybrat si ty nejlepší a nečekat, až kdo na nás zbude. Musejí se ale jasně stanovit pravidla. A říci mu – jakmile nějaké pravidlo porušíš, tak na shledanou. A z první zkušenosti jsme sehnali skvělého člověka. Ty možnosti tam jsou, jen se jich nebát.
 
Znám Syřana, který mi říkal, že u nich mezi strojařskou komunitou je Česká republika či bývalé Československo velice ceněno, protože ve fabrikách mají dost často stroje od nás a pochvalují si je...
 
Ale ti lidé mají i docela slušné vzdělání. Je tam sice jazyková bariéra, ale člověk, kterého nám dohodili z azylového centra, se naučil za tři měsíce česky tak, že v běžných životních situacích komunikuje a rozumí velmi dobře. Umí i velmi dobře anglicky. Je dobře zapojitelný. A takových lidí tam bude určitě více. Nejhorší, co můžeme udělat, je vytvořit nějaká ghetta, kde je zavřeme. To může být časovaná bomba. 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miliardář Passer: Zhýralé ďábelské „elity“ tohoto světa stojící v pozadí politických loutek a médií rozpoutaly války, chaos a imigraci. Apokalypsa je za dveřmi

4:46 Miliardář Passer: Zhýralé ďábelské „elity“ tohoto světa stojící v pozadí politických loutek a médií rozpoutaly války, chaos a imigraci. Apokalypsa je za dveřmi

ROZHOVOR S developerem a miliardářem Radimem Passerem, který je aktivním členem Církve adventistů se…