Strana práv občanů v kampani tvrdí, že prezident potřebuje spojence v parlamentu. Paní Sokolová, cítíte se jako spojenec prezidenta Miloše Zemana?
Určitě. Já mám ráda lidi, kteří mají prořízlou pusu a říkají, co si myslí. Zeman říká věci tak, jak jsou, i když se to třeba druhým nelíbí. Asi by měl být trochu diplomatičtější, jenže, kdyby si bral servítky, pak by to nebyl on... Ve mně zastánce má. Já ho mám ráda. Vždyť jsme stejný ročník, možná jen trochu lépe chodím než on. A pak zhubnul, to se mně ještě nepodařilo (smích). Já ho volit budu, ať si říká kdo chce co chce.
Mohli bychom jmenovat poměrně dost situací, kdy pan prezident určitě diplomatický nebyl. Například v úterý, když Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci za Krym. Vy si nemyslíte, že nás v Radě Evropy zostudil, jak říká například předseda Topky Kalousek?
Pan prezident je moudrý, sečtělý člověk s absolutním přehledem. Jestli něco řekl... Víte, něco řekne, pak se to dostane do novin vytržené z kontextu. Co my můžeme vědět. Vy věříte televizi, že vysílají pravdu? Mám o tom své pochybnosti. Informace se podávají kuse. Půlka pravdy je dobrá lež. Já nevím, já jsem u toho nebyla... Jistěže by si měl dávat pozor, ale on je tak chytrý, že ví, co dělá.
Třeba poslankyně za ODS Miroslava Němcová si to co vy evidentně nemyslí. Přečtu vám část jejího vyjádření: „Podpora ozbrojené agrese prezidentem České republiky je ostudná. Je popřením demokratických principů a směřování naší společnosti po roce 1989. Kdyby byl Miloš Zeman prezidentem v době okupace naší země v letech 1939 nebo 1968 a padl podobný návrh, byl by odsouzen pro velezradu...“
To ne! Říct velezrada? Podle mě je velezrada nechat rozkrást tuto republiku zahraničními firmami. To je velezrada! Co nám tady patří? Ani pitomé vodovody ne. Vodu platíme ani nevím kam a komu, panebože proč? Proč se prodává naše půda? Proč na úrodné půdě vidíme sluneční kolektory? To je zrada na národu.
Když už jste u srovnávání. Někteří politici nám slibují, že bude líp, další říkají, že právě teď se máme nejlíp, ovšem mezi lidmi zní i to, že líp už bylo…
Ne všechno bylo špatně a ne všechno dobře. Ale za totáče spoustu věcí dotoval stát. Když měla svobodná matka dítě, mohla existovat, ale teď? Starej se jak umíš. Existovala určitá záchytná sociální síť. Nebyli bezdomovci. Všichni museli pracovat. Nejedli jsme každý den banány a nenosili kdoví jaké oblečení. Ale zase jsme věděli, že můžeme jít do nemocnice, že když budeme něco potřebovat pro dítě, tak se nemusíme bát, že to bude drahé. Ať jste koupila pribináček v Aši nebo v Košicích, zaplatila jste stejně.
Železná opona byla strašná. Ale kdyby k nám zpoza železné opony lidé mohli chodit, vykoupili by nás a vyjedli. I tato regulace byla k něčemu dobrá.
Dřív jsem byli soběstační, měli jsme dobré zemědělství, školství, zdravotnictví. A teď máme co? Každý říká, že nejsou peníze. Ale kde jsou? Tehdy se rozhodovalo v zájmu státu a tento přístup mi chybí. Proč se hádají deset let s nějakou Havránkovou, aby mohli dokončit dálnici? Přeci pokud je něco ve všeobecném zájmu, jeden člověk musí ustoupit. Samozřejmě, možná, kdyby mě chtěli něco vzít, také se bráním... Ale stejně tomu nerozumím. Na Moravě byly velké záplavy. Ale když chtějí postavit poldr a majitel pozemku nechce, tak nechá zatopit jiné? Měli bychom být hospodáři.
Někteří lidé dnes nevědí, co s demokracií. Myslí si, že když si užívají drogy a můžou tamto a ono, že to je demokracie. To není demokracie, to je devastace.
A mimochodem... Těch americko-anglických výrazů, které se teď používají v médiích! Ať už v televizi nebo v rádiu. To mi žere nervy. Máme zase čekat, až se narodí nějací národní buditelé a začnou očišťovat český jazyk od anglických výrazů? Co je mi po tom, co je to cool. Slyším tolik cizích výrazů, že kolikrát nevím, o čem je řeč. Řeknete si, že jsem stará, dobře. Ale já jsem Češka. Jistě, s ostravským přízvukem, toho se člověk nezbaví.
Vaši rodiče byli odpůrci socialismu. Za komunistů jste nesměla jít studovat, protože rodiče neměli, jak jste zmínila před začátkem našeho rozhovoru „kladný poměr k lidově demokratickému zřízení“. Vyučila jste se soustružnicí, pak jste nakonec dostudovala střední ve večerní škole a máte i vysokoškolské vzdělání. Většinou lidé, kterým minulý režim ovlivnil život jako vám, nejsou fanoušky toho, co bylo. Jak to, že vy nejste na komunisty a minulý režim naštvaná?
Nejsem naštvaná. Nejsem. Dnes už svýma letitýma očima vidím, že se udělalo hodně práce. Nebylo všechno špatné.
Psali jsme:
Jak vzpomínáte na listopad 89?
Zvonila jsem klíčema a byla jsem nadšená. A pak balónek naděje splaskával, splaskával a nic z toho. Na druhé straně nechci kritizovat všechno.
Co když jsme očekávali příliš?
Příliš... Já vám to řeknu takhle: Věděli jsme prd, co můžeme očekávat. Protože, co jste mohla čekat? Kam jste se kdy dostala? Do východního Německa nebo do Bulharska k moři. Nic jste nemohla očekávat. Obyčejní lidi věděli jen to, že s komunisty bude konec a mysleli si, že je čeká lepší budoucnost.
A teď? Vezměte si například zdravotnictví. Vždyť tu byla taková spousta zdravotních pojišťoven. Kolik se nakradlo! Každá měla ředitele, baráky, počítače. Víte, kolik tímto šlo pryč peněz? Kolik služeb by se nemocným lidem za to mohlo poskytnout! Nevím, kolik pojišťoven máme dnes, začali je redukovat, ale pořád je jich ještě strašně moc. Proč se nerozdělí peníze podle počtu obyvatel nebo podle nemocnosti? Musí se přemýšlet hlavou!
Jakou byste chtěla vládu? Když teď máme před volbami, bude se sestavovat nová... Jaké politické strany by v ní měly být?
Rozhodně ne ČSSD. Komunisté už mají opravdu odehráno, protože jsou diskriminovaní natolik, že by s nimi nikdo do koalice nešel. Já nevím. Chtěla bych vládu rozumných lidí. Ale z těch stran, co se teď nabízejí... Chtěla bych demokratickou vládu nebo úřednickou vládu. Ať je raději na každém důležitém místě odborník a vezme si k sobě další.
Čím vás rozčilují sociální demokraté, že říkáte „rozhodně ne“?
Už jim nevěřím. Byla doba, kdy jsem jim věřila, myslím, že jsem je snad i jednou volila. Ale vždyť já tady žiju, vidím, co Bakala... I v Opavě jsou bývalé hornické byty. Vím, jak z těch bytů lidé utíkali. A jsme u toho, že nám prodali republiku. Prodali. Už nevěřím.
A ODS? Té už dávno ne. Babiš, ten ekonomiku trochu pozvedl. Myslím si, že udělal hodně, jen teď se proti němu něco šije. To víme všichni, ale tak dalece mé znalosti nesahají. Chtěla bych raději vládu odborníků než politiků. A také bych chtěla zlatou rybku, aby se vrátily peníze zpět od těch, kteří je ukradli.
Proč máme o tolik nižší mzdy než například v Německu? Kde ty peníze jsou, když jdeme ekonomicky nahoru?
Jak říkáte, přežila jste tři režimy a nikdy jste v žádné politické straně nebyla. Jak jste se vlastně dostala ke Straně práv občanů?
Do SPO mně přivedl soused, kamarád, který byl dřív na radnici zástupce primátora. Je to slušný člověk, známe se desítky let, věřím mu a tak jsem řekla: klidně, nikde jsem se neangažovala, tak proč ne. Ale komunální volby dopadly špatně a pak se začala mezi lidmi trochu projevovat nechuť a nezájem, jakoby si řekli: balíme to. A já jsem si řekla: to není můj styl. Když už jsem se do něčeho dala, tak mi bylo trapné brát za dva roky kramle.
Teď jste na moravskoslezské kandidátce SPO, tedy na 21. místě, ale přece…
Jsem jediný člen SPO v Opavě, já jsem taková pátá kolona (smích). Asi proto mě dali na kandidátku. Pár lidí v Opavě mě zná.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
