Scházíme se po roce, kdy jste byl na kandidátce ANO před parlamentními volbami. A dnes?
Půl roku už v hnutí nejsem.
Logicky se tedy naskýtá otázka – proč?
Po relativně úspěšném výsledku v parlamentních volbách, kdy jsem nasbíral přes 1 420 hlasů, jsem žádal o „lepší“ místo v komunálních volbách, ať již třeba na obvodu nebo na magistrátě města. Bylo mi řečeno, že jsou kostky vrženy a že je jedno, jaké byly výsledky v parlamentních volbách. A že už je pro mne místo někde nad desítkou, což je málokdy volitelné. Já jsem v těch parlamentních volbách chtěl něco dokázat, něco jsem slíbil, samozřejmě když to nevyšlo, neměl jsem, jak to splnit.
Takže jsem si říkal, že to zkusím „v komunálkách“, v regionální politice. A když nebyla šance, tak už jsem síly do toho nevkládal, protože jsem už do toho dal dost. Sehnal jsem hnutí ANO hodně hlasů, žádný vděk nebyl, právě naopak. Prý jsem si dělal svoji soukromou kampaň, a to se někomu nelíbilo. Když jsem do politiky takto nahlédl, přestala mne zajímat, protože sice zvenku vypadá hezky, že máte nějakou naději a sny něco změnit. Zjistíte, že je to spíše o tom, s kým jste kamarád, s kým se bavíte. O tom to podle mne být nemá a není podle mne správný čas, abych vstoupil do politiky.
Takže jste poodhalil zákulisí a zákoutí…
Zákulisí není tak hrozné. Nesetkal jsem se s nějakými kmotry, s někým, kdo by řekl – dej mi sto tisíc a budeš na nějakém předním místě. To mi neřekli. Ale bylo to spíše na základě kamarádšovství a zkušeností s některými lidmi. Byl jsem pro ně nový, možná se mne i tak trochu báli. Prostě nenabídli mi možnosti, které bych mohl akceptovat a kvůli kterým bych do toho šel na sto procent.
Pro ně jsem byl „no name“ člověk, natož když prvních pět lidí „jelo“ kampaň v řádech milionů a já měl nulový rozpočet. Nedostal jsem ani korunu, všechno jsem jel jen po známých, kontaktních kampaních a po Facebooku. I tak jsem dosáhl takového výsledku. Ono to o té kampani tak zcela není. Škoda že to nevyšlo, protože je vidět, že lidé chtějí něco nového.
Nevyšlo jednou, vyjde tedy s někým jiným jindy?
Určitě! Nejsem takový, který by jen nadával u piva. Teď se snažím trochu stabilizovat svoji firmu. Rád bych si postavil baráček a měl nějaký stálý příjem, abych mohl říci, že se mohu věnovat svému okolí. A ne že budu říkat – to je špatně. Prostě abych šel a něco pro to udělal a neříkal to třeba u piva. Takže za tři, čtyři, pět let bych se chtěl poohlédnout po jiné straně. Hlavně se podívat na ty, které něco dokázaly, a na základě toho udělat si nějakou analýzu. Uvidíme, zda mne nějaká osloví.
Řečeno – já se vrátím…
Ano, ano.
Když to takto pozorujete, i když komunální volby jsou trochu jiné než parlamentní, co tomu všemu říkáte?
Kampaň je skoro ve všech stranách stejná – zlevníme MHD, postavíme aquapark, chceme bezpečné město a bez kolon aut. Tři čtvrtě z toho je nereálné. Jsou tu jiné problémy, které by se měly řešit. Aquapark se v Plzni řeší deset let a určitě to nějaká kampaň nerozlouskne. Bezpečné město – nu, nesmíme tady mít montovny. O to se třeba snaží ODS. Nevím, jak celá Borská pole mohou fungovat, když na každém plotě každé výrobny visí nápisy, že přijmou montéry, dělníky do výroby, mechaniky, skladníky. Kde je mají pořád brát? Na východě? To jsou ale negramotní lidé, kteří se neumějí chovat a nezapadnou do našeho systému. To prostě tak být nemá.
Je třeba zastavit výstavbu montoven. Hlavně proto, aby se nezastavovaly další zemědělské plochy, nebudou sem chodit levné pracovní síly a nebude taková konkurence. Je to sice krásné, že máme nejmenší nezaměstnanost v Evropě, ale je to na úkor bezpečnosti.
Možná že i ty nejprostší a nejobyčejnější obyvatel tato kampaň nezaujme, protože je, řekněme, fádní…
Přesně tak. Koho levnější MHD zaujme? Studenty a důchodce. Vždyť se pořád jezdí auty. Ale pro hlavní sílu, od 25 do 45 let, je to poměrně „volné“, nějaké levnější MHD, prostě to tak necítí. A aquapark? Vždyť máme Prahu čtyřicet minut cesty odsud, kde je nádherný aquapark v Čestlicích anebo pak aquparky v Německu.
Psali jsme:
… natož v době, kdy by mohlo potenciálně hrozit permanentní sucho, je to poměrně dětinské, budovat zde velký aquapark…
Ano, ano, to je přesně tak. Tam je třeba spousta vody.
Když hovoříme o suchu. Vy jste se profiloval jako farmář a farmář jste. Vzpomínám na minulý rozhovor, jak jste srdcově nadšeně vyprávěl o vašich starších, „vynošených“ slepicích, které berete z velkochovů a učíte je hřadovat…
Už to nedělám jako hlavní živnost, protože to bych do toho musel vrazit nejméně několik set tisíc, ale spíše několik milionů. Protože nemám daňové přiznání, které by dokazovalo moje zisky ze zemědělství, tak mi nikdo nedá dotaci. Na dotaci pro mladé zemědělce nedosáhnu. Je to začarovaný kruh. Abych vydělal, musím investovat, abych investoval, musím získat dotace, a abych získal dotace, musím mít nějaký výdělek.
Takže nyní budu podnikat v jiném oboru, a až něco vydělám, tak si třeba zrekonstruuji svůj statek a budu farmařit jen tak srdcově. Aby byla zvířata spokojena, abych měl potraviny pro sebe a známé a abych mohl dokázat, že to jde i bez dotací, hezky a nemusejí být těžké traktory, které ničí půdu.
To znamená, že si statek i půdu necháváte…
Ano, všechno mám a řeším to sám.
Když jste hovořil o těžké technice, vzpomenu si na svoji nedávnou návštěvu na Zemi živitelce, kde jsem byl konsternován z toho, co všechno může jezdit po půdě.
To je zemědělský průmysl, to není zemědělství.
Že by nebylo jiné cesty?
Já si myslím, že je. Vrátil bych se k základům, kdy to fungovalo. Udělal bych meze, remízky a polní cesty, které by zatrhly erozi, protože to je největší problém. Půda je totiž nestabilní a hlubokým podrýváním, kdy se vezme jeden jediný pluh, kdy se ta půda obrátí, vyschlá se dá dolů a nová nahoru, to je řešení jednou za deset let, a ne jednou za tři čtyři roky, jak se to dnes běžně dělá. Tak je to špatně. Nebo vezmou velký kultivátor a jen to podrejí, aby zem nadzvedli, načechrali. Ty velké, těžké stroje kapilaritu země hodně zničí. Potom se spodní voda dostává níž a níž a nedostane se nahoru k rostlinám. Tím pádem je sucho, rostliny nečerpají vodu, vysychají a voda se neodpařuje.
Když voda teče kilometr spodem, dostává se hlouběji a hlouběji a ze země ji už málokdo vytáhne. Proto studny jsou už jen vrtané, 200 i 250 metrů hluboko, což je šílená hloubka. A nevím, kam to chceme dál vrtat. K jádru? Nemůžeme prostě jít tak do hloubky, odlehčit půdu, která potřebuje lehkost, kapilaritu, a ne abychom dělali bezorebné zemědělství, že se nebude orat a jenom podrývat s velkými traktory, které táhnou dvanáctiradličný pluh. To je špatně. Musíme se vrátit k základům, kdy to fungovalo.
A vracíme se k zemědělské politice. Tady není strana jako za první republiky, agrárníci, kteří by se o to starali. A dělí se to mezi Soukromníky a další, kteří ale mají svých starostí dost…
Ano, ti jsou závislí na tom, aby uživili rodinu, takže investují do strojů. Když se podíváte, má nového John Deera, nový osební stroj a všechno, ale má hrozný dům, stodolu, jezdí felicií. Proč? Protože mu nezbývají peníze. Zatímco člověk, který má dva tisíce hektarů, tak už má veliké dotace, přes deset milionů a je úplně jinde. Hlavně má jiné ceny ve výkupu. Když to tam odvezu já, svých dvacet tun, a on tam dodá dva tisíce, tak jsou to zcela jiné ceny. A hlavně v srpnu odvezete obilí a oni vám je vyplatí až v prosinci. Takže čekáte na peníze, což je pro malého zemědělce strašně těžké. Proto má takový člověk ještě druhou práci a dělá to o víkendu, a to není žádný život, to nikomu opravdu nezávidím.
Vraťme se k politice. Vypadá to, že hnutí ANO získá dost. Kam to půjde a je to podle vás opravdu strana jednoho muže?
Kam to půjde? K podpoře zemědělství, to se samozřejmě zlepší. Ale bojím se říci, jak se zlepší. Jestli zlepšením získávání dotací, nebo jejich zjednodušením. Určitě se nějak zlepší. Zemědělství Agrofert živí. Já bych udělal ostatně to samé. Ale určitě to nepomůže malým a mladým zemědělcům. Ti nikoho nezajímají a určitě ne někoho, jako jsou pan Babiš nebo Faltýnek. Zemědělství dělají dobře, klobouk dolů, co dokázali. Měli tu možnost a mohl to dokázat každý. Ale nemělo by se zapomínat na ty malé.
Říkáte, každý měl šanci, ale ne každý měl stejné příležitosti.
Kontakty!
A co pro vás tedy Soukromníci nebo Svobodní? V podstatě jste pravicový člověk. Co tyto strany, které mají nějakou ideu nebo fundus, ale co dál, že?
Ony mají pár procent. Tam by to mělo být řešeno úplně jinak. To jsme řešili i o parlamentních volbách. Když někdo dostane hodně kroužků, tak se to má dělat na kroužky, a ne že nejdříve přeskočí lidi ve straně a pak se tam má šanci dostat. Když jej lidé chtějí, přece nebude „skákat“ mezi vlastními. Má „skákat“ mezi stranami. Prostě lidi jej chtějí. Volební postup není špatný, ale mohl by být lepší. Když mají lidé chuť něco dokázat, ať mají šanci. Nemyslím jenom sebe, ale takových je víc. Aby se nechaly přepočítávat hlasy, to je přece ostuda. Když zjistíte, že ve vašem volebním okrsku třeba chybělo čtyři sta hlasů, tak si říkáte, proč bych měl jít příště k volbám. A to je špatně. Pak se nemůžeme divit, že lidé nechodí k volbám.
A Piráti?
To jsou až příliš velcí extremisté. Jako SPD. Jsou moc velká organizace s velkými ideály, ale bez sjednocení. Sledoval jsem teď několik z nich a ty jejich názory jsou podle mého gusta až moc divoké a snílkovské. Takže nejsem příznivcem Pirátů. Teď nově povolili v Kanadě možnost koupit si marihuanu legálně, tak uvidíme, jak to bude. Ale nejsem příliš velký optimista, s legalizovaností.
Co říkáte politikům, kteří všechno vidí optikou svého „volebního času“, tedy čtyři nebo pět let. A pak třeba potopa nebo se uvidí. Ale zemědělství má poněkud jiné periody…
Podle mne sliby, které nabízejí, jsou na rok na dva. Není to nic dlouhodobého. Ano, zlevníme jízdné, budeme zvoleni a za rok to zase zdražíme. To samé – zrušíme kolony. Rozbouráme domy? Jak to chtějí udělat? Vždyť plánování, technická příprava a výkup pozemků, to se táhne dlouhá léta, a ne jen jedno volební období. Lidé chtějí vidět výsledky co nejdříve. Vzdušné zámky a vzdušné sliby jsou podle mne poněkud pofidérní. Neviděl jsem slib, který by šel splnit a udržel by se dlouhodobě, zaujal mne, abych si řekl – tak tyto lidi půjdu volit.
V politice tedy podle vás chybějí vzory a osobnosti…
Přesně tak! Buď jsou ti lidé noví a nejsou „profláklí“, a nebo jsou starší a řeknete si, že je tam už nechcete. Jsou tam tři čtyři období a nedokázali nic. Uvidíme…
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
