Vláda chce všem důchodcům v České republice poslat pět tisíc korun. Schvalujete tento finanční příspěvek pro seniory?
Já ten postup schvaluji. Myslím, že tady má pravdu předseda Rady seniorů České republiky Zdeněk Pernes, který to zdůvodňoval nejen jako rouškovné z hlediska strachu, ale i z důvodu vysoké inflace a navýšení cen. Také doporučuje rozložit oněch pět tisíc korun ve splátkách každý měsíc, což je v pořádku z důvodu příspěvků na bydlení a podobně. Kdyby peníze dostali jednorázově, mohli by o tento příjem přijít.
Podle vás je pět tisíc korun tedy adekvátní částka? A vyplacena by měla být postupně?
Určitě. Spíše si netroufám říci, jestli je částka adekvátní, ale v porovnání s návrhem ministryně Schillerové na čtyři tisíce korun je přijatelnější.
Co říkáte na kritiku, že se jedná o předvolební korupci, jak plánovaný krok nazval Jan Skopeček z ODS?
Domnívám se, že pravicová opozice je úplně mimo mísu. Je zajímavé, že když schvalovali schodek v rozpočtu 300 miliard korun na různé podpůrné programy pro různé podnikatele, firmy, živnostníky, tak vůbec nekřičeli, a najednou jim vadí 14,5 miliardy korun. To je úplně mimo mísu. Ve své podstatě vláda říká, že peníze mezi společnost nějak rozloží. Mezi námi každý rok jsou volby, a když si vzpomenu na některé vlády pravice, tak všichni vědí, jak pravicová vláda řešila nějaké problémy. Vždy na úkor zaměstnanců a seniorů.
Fotogalerie: - 500 miliard ve třetím čtení
Jinak řečeno z plánovaného půlbilionového schodku by vláda neměla podle vás otálet vyplácet 14,5 miliardy důchodcům?
Důchodová reforma. O ní v předvolebním programu hlásaly snad všechny strany za posledních dvacet let. Souhlasíte? V čem je tedy problém? Proč se to stále nedaří, ať je u vlády kdokoliv?
Souhlasím. Nedaří se, protože návrhy, které dávala v minulosti sociální demokracie, teď ministryně Jana Maláčová, a i důchodová komise, tak nikdy neměly dostatečnou politickou podporu v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Každá politická strana si reformu představuje trochu jinak a návrhy, které dosud padly ze strany Nečasovy nebo Topolánkovy vlády, znamenaly snížení solidárního základu nebo solidární složky v rámci důchodů. Současně navržené tři varianty řeší i to, co je podstatné – tedy že nárok na důchod je až po 35 letech práce, což je v porovnání i v rámci OECD velmi dlouhá doba. Proto je v návrhu důchodové reformy větší možnost, aby zaměstnavatel přispíval svým zaměstnancům, a aby mohli odejít dříve do důchodu. Takže jde o politickou podporu návrhů důchodové reformy a já se obávám, že ani současná vláda žádnou reformu nakonec nepřijme.
Psali jsme:
Nestihne to do voleb, protože stále nepanuje shoda?
Nepanuje shoda uvnitř nejsilnější vládní strany – hnutí ANO 2011, tak bych to asi definoval.
Přímo uvnitř ANO se nemohou shodnout?
Určitě. Vyjádření ať už premiéra, tak ministryně financí ukazují, že hnutí ANO je pravicovou stranou, akorát v posledních letech přejímá levicovější politiku sociální demokracie a tuneluje nám voliče.
Jak je tuneluje?
Přebírá nám voliče. Sociální demokracie něco navrhne a v zápětí nás převálcují zaplacenou PR a přivlastní si naše návrhy. Co je pozitivní, to si přivlastní a co je negativní, to nám hodí na bedra. Tak bych to řekl.
Na to si ale také stěžuje opozice, například s návrhy v koronavirové krizi. Opozice něco navrhne, vláda to odmítne a o chvíli později schválí jako svůj nápad. Není zvláštní, že se na tom shoduje koalice i opozice?
Není to zvláštní, protože kdo je ve vládě, má vládní zodpovědnost za rozpočet a veškeré návrhy musí prověřit. Zda jsou rozpočtově vyvážené nebo jestli je možné krýt je rozpočtem a podobně. To bylo vždy i v minulosti. Opozice, a to víme, někdy navrhuje navíc peníze, a když mluví o politické korupci, tak tu dělali v koronavirové krizi, když navrhovali daleko větší příspěvky živnostníkům a podnikatelům bez ohledu na dopady na rozpočet. Rozpočet, jak sami víme, byl navyšován ze 40 miliard až na současných 500 miliard. Je běžné, že vláda nakonec musí zhodnotit návrhy a předložit návrh, který je komplexní, který je i ufinancovatelný.
Jedním z názorů je, že plošně rozdávat může každý, ale nejvíce trpí senioři s nejnižšími důchody a ti bez nároků na důchod. Tedy například ti, kdo vychovávali děti. Ozývá se, že na ně vláda zapomíná. Je to tak?
Dovedu si představit větší pomoc rodinám s dětmi, protože od toho se odvíjí nízké důchody. Ve své podstatě jde o to, jak je vyvážit v rámci důchodové reformy. V návrzích jsou pozitiva, která vlastně navyšují důchody matkám, které vychovávaly své děti. Záleží na politické podpoře a politické vůli přijmout zákony tak, aby pomohly rodinám s dětmi či matkám samoživitelkám a podobně.
Současná vláda to ale nestihne...
Legislativní proces trvá minimálně jeden rok a příští rok už máme volby. Jedna věc je čas a druhá je, co jsem zmínil, že není politická vůle. V současném Parlamentu je mnoho poslanců a senátorů, kteří mají pravicový pohled na důchodovou reformu.
Legislativní proces trvá minimálně rok, ale vláda působí už druhé volební období.
Vláda má druhé volební období, na druhou stranu dobře víme, že se vytvořila důchodová komise, kde jsou zastoupeny všechny politické strany. Důvodem je, aby reforma měla podporu napříč politickým spektrem. Víme dobře, jak dopadla Kalouskova, Nečasova a Topolánkova reforma, kdy se braly ze solidárního balíku finance. Sobotkova vláda to zrušila a v podstatě se jednalo o pseudoreformu, která reformou není. Něco podobného se teď objevuje z pera ministryně financí, která chce mít investiční fond, a na základě toho, že si lidé budou kupovat akcie firem a dividendy, budou si i spořit na důchod. To je něco podobného, akorát se peníze neberou ze solidárního systému, což je jediné pozitivum, které vidím. To ale neřeší nízké důchody na základě nízkých příjmů, které zaměstnanci, a potažmo i matky vychovávající děti, mají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
