Je Česko po devětadvaceti letech od 17. listopadu a společenského zvratu tam, kde mohlo či mělo být? V čem se tehdejší očekávání naplnila a v čem ne?
Víte, hodnocení těch let je velice subjektivní záležitostí, protože subjektivní byla i očekávání. Takovým celonárodním očekáváním bylo volání po svobodných volbách, takže v této oblasti se očekávání naplnila. O to více je v současnosti udivující, že část společností není ochotná tyto svobodné volby respektovat, a spousta lidí si demokracii vykládá pouze jediným způsobem, a to že může kohokoliv beztrestně urážet. Kopnout si dnes do prezidenta je doslova módním hitem. A čím ostřeji, tím lépe. A někteří už pochopili, že se to dokonce vyplácí. Projeďte si pořady České televize. Neskutečný počet „umělců“, kteří dostatečně veřejně souznějí s názorem, že prezident Zeman je hnus, je odměněno vlastním pořadem v ČT. A upozorňuji, že na tyto pořady jsou vynakládány nemalé částky z peněz nás všech, kdo musíme tuto veřejnoprávní žumpu platit. Poukážu jen na dva z poslední doby. Zpěvák Ruppert a Dan Bárta. Jeden se fláká po Itálii a dělá doprovod italskému kuchaři, druhý vás seznamuje s přírodou.
Od posledního výročí jsme byli svědky nárůstu protestních hnutí, které se snaží odvolávat k étosu 17. listopadu, k Václavu Havlovi, ať už je to Milion chvilek pro demokracii či jiné skupiny, které protestovaly proti Zdeňku Ondráčkovi, Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi a chystají akce na 17. listopad. Jak tyto protesty hodnotit, je to obdivuhodný nárůst občanské aktivity zejména mladých lidí?
Nesnáším étos, protože z velkého étosu bývají později těžké frustrace. A neidealizuji si politiky. Žádné. Pokud už politici mají nějakou zásluhu na společenském vývoji, vždy to nejlépe zhodnotí až historici. Odvolávat se na étos 17. listopadu je poněkud scestné. Obzvláště když v čele těchto protestů stojí lidé, kteří neprotestují proti konkrétním nepravostem ve společnosti, ale proti některým zvoleným politikům, a to společně s politiky, kteří ve volbách neuspěli. Je to stejně směšné, jako když zaměstnanci České televize před 18 lety okupovali se spacáky velín a protestovali proti politickým tlakům společně se spřízněnými politiky. Jediným odkazem 17. listopadu jsou svobodné volby a svoboda slova. Tak ty volby, prosím, respektujme. Stejně tak dnešní možnost svobodně vyjádřit názor bez toho, abychom dotyčného označkovali nějakou nálepkou. Což nejvíce činí právě ti, kteří po tzv. hodnotách, pravdě, lásce, všeobjímajícím dobru, volají.
Zmínil jsem protesty mimo jiné proti Andreji Babišovi. Co říkáte tomu, že pár dní před výročím 17. listopadu se objevují takové informace o jeho synovi v souvislosti s Čapím hnízdem? Mají sílu a výbušnost, že by mohly ohrozit Babišovu pozici v čele vlády?
Sílu a výbušnost samozřejmě mají. Navíc v sobě obsahují citovou zabarvenost, protože kdo by něco takového mohl učinit vlastnímu dítěti, takže pro pana Babiše nastala velice těžká situace. Ale kdo má vlastní zkušenost s mediální štvanicí, jako jsem absolvovala já v televizní krizi, kdo viděl, jak je možné přetvářet realitu, manipulovat veřejnost, kdo zažil, jak novináři umějí ohrožovat rodinné příslušníky, jak si vystaví příběh na polopravdách, ten se rozhodně dívá na celou kauzu se značnou rezervou. Znám Slonkovou a Kubíka a vím, čeho všeho jsou schopni. A obávám se, že ani to načasování není náhodné.
Psali jsme:
Jednou z nejvýznamnějších postav našeho polistopadového vývoje je bývalý předseda Poslanecké sněmovny, expremiér a nynější prezident Miloš Zeman. Zařadila byste se po bok jeho kritiků za příliš vřelé vztahy s Ruskem a Čínou? Směruje nás těmito svými vazbami na Východ, jak je mu vyčítáno? Poškozuje svým počínáním odkaz událostí roku 1989, jak při připomínce výročí jeho kritici tvrdí?
Miloš Zeman je na současné politické scéně jediná osobnost, která se nenechá vykolejit ze svého klidu a stále říká, co si myslí. Bez falešně projevované úcty k samozvaným pseudoelitám, které ho za to neváhají několikrát denně poblít. Jeho vztahy s Ruskem a Čínou považuji za vyrovnané a pro české zájmy prospěšné. Nevidím, že by se k těmto zemím choval jinak než například Andrea Merkelová nebo Emmanuel Macron.
Několik dní vzrušovala média debata v souvislosti s Jaromírem Nohavicou. Hudební kritik Jan Rejžek o Nohavicovi řekl, že je užitečný idiot. Novinář a komentátor Martin Fendrych pro změnu připomněl, že Nohavica spolupracoval s StB, a řekl, že by měl v Rusku zůstat. Udělal Nohavica chybu, když jel do Ruska přijmout Puškinovu medaili? Jak ocenění z rukou Putina vnímáte? Je Putin člověk, který má na rukou krev, nebo jde spíše o hysterii?
Těžko se mi o tom mluví, protože Jarek je můj kamarád a doslova mě bolí, s jakou štvanicí se musí opět vyrovnávat. Avšak ani po tom, co ho znectil snad každý nýmand, bych se s ním nebála přivázat na jedno lano, protože to je upřímný a čestný chlap. Jen bych chtěla připomenout, že v té vlně fekálií, ve které ho naši obchodníci s morálkou hodlali utopit, byly také osvěžující pramínky čisté vody. Díky za ně Markovi Stonišovi a Mirce Spáčilové. Jarek se z toho dostane. Věděl, do čeho jde a co bude následovat. Vždy byl a bude jen svůj. A v těžkých chvílích má po boku skvělou ženu Martinu a rodinu, tisíce fanoušků, kteří ho mají rádi pro jeho geniální písně.
Drž se, chlapáku, moc si tě vážím. To ti vzkazuje tvůj ostravský výsadek v Čechách. Jsem rodačka z Ostravy a žila jsem tam do svých 28 let.
Alkoholika Rejžka ani sebestředného neúspěšného Fendrycha nemá cenu komentovat. Domnívám se, že jejich víra ve vlastní jedinečnost byla i důvodem jejich příklonu k hinduismu. S Vladimírem Vysockým a Jarkem Nohavicou však musím připomenout, že: „Loučit se chceš se světem, vždyť narodíš se zase, když ovšem byl jsi prasetem, tak budeš zase prase… z Písně o převtělování od Vladimíra Vysockého v překladu Jaromíra Nohavici.
Ing. Miloš Zeman
Jak si vysvětlit, že takové věci jako medaile pro Nohavicu nebo to, komu Zeman uděluje státní vyznamenání, vzbuzují v této zemi tak obrovskou diskusi?
Tisíc faktorů: frustrace, závist, nenávist, pocit vlastní důležitosti… doplňte si sami. Přehnaný liberalismus, opouštění principů, řádu, zásad, rozvrat tradiční rodiny. A také nárůst nových médií. Což je na jednu stranu přínos, protože státní moc má mnohem menší možnost občany manipulovat, na stranu druhou nevýhoda, protože člověk je informacemi přehlcen a vlastní prezentaci názorů mnohdy dělá bez zodpovědnosti a s vysokou mírou vulgarity. Musíme se s tím naučit žít.
Snaží se prezident Zeman svými činy jistou skupinu obyvatel schválně popouzet? Co to s českou společností dělá? Může dojít k nenávratnému rozdělení Čechů na dva tábory, nebo k němu dokonce už došlo?
Prezident Zeman není výjimka. Tyto hádky se vedly už o T. G. Masaryka. Ani Havel nebyl přijímán jednoznačně, nedejbože „satan“ Václav Klaus. Dva tábory tady nebyly jenom za komunistů. To měl prezident přece podporu všeho lidu, a to už asi nechceme. Překvapuje mě spíše skutečnost, jak se scéna vulgarizuje a vyostřuje. Jako by stále ostřejší a vulgárnější vyjádření obsahovalo více pravdy, což tak rozhodně není. Sprostota nemůže nahradit argumenty.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar rozjíždí projekt, jehož cílem je zvrátit negativní pohled většiny Čechů na Evropskou unii. Podle říjnového průzkumu Eurobarometru si totiž jen 39 procent občanů Česka myslí, že členství v EU je dobrá věc, což je nejméně ze všech členských států. Kampaň proti Czexitu už vede několik měsíců, když ve svém volném čase jezdí po Česku a debatuje s lidmi. Na totéž se chystá bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Považujete za potřebné přesvědčit českou veřejnost o výhodách našeho členství v EU a proč?
Takže další propaganda. A zadarmo to tihle pánové jistě nedělají. To jsou ty ideologicky zaměřené neziskové organizace placené z našich daní, Evropskou unií a Sorosem.
V čem je situace jiná oproti roku 2004, kdy jsme do Evropské unie nadšeně vstupovali? Měla s odstupem času stěžejní roli kampaň tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly?
V roce 2004 probíhala kampaň placená z našich daní a odpůrce vstupu do EU nebylo slyšet. Tehdy ale spousta lidí ještě netušila, že vstupujeme do dalšího socialistického, utopického projektu. Dnes už tisíce věcí, kdy stát na pokyny Bruselu vstupuje do každodenního života občanů, dokazuje, že se tak stalo.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
V úvodu jsem se ptal, jak na tom Česko po 29 letech je. ODS, momentálně druhá nejsilnější strana v zemi, má s Petrem Fialou v čele velké ambice a v minulých dnech představila cíl dostat Českou republiku mezi deset nejúspěšnějších zemí na světě. V rámci společenského dialogu chce pojmenovat oblasti, ve kterých naše země potřebuje přidat, a jak to změnit. Bez ohledu na to, že jde o vám blízkou stranu, považujete to za reálný cíl, nebo spíš politické gesto?
Považuji to jednoznačně za politické gesto. Vyjádření ODS se už delší dobu nesou pouze v režimu politických proklamací, prázdných frází a otřelých floskulí, které tolik připomínají jazyk ptydepe. Běžné starosti lidí se tam nepromítají. Byznys s chudobou, exekuce, bohatnutí šejdířů s nebankovními úvěry, to vše bylo za vlády ODS spíše tiše tolerováno, a proto jim dnes nikdo nevěří. Novináři veřejnosti prezentovali jako aféru Topolánkovu dovolenou v Toskánsku, což jistě bylo čtenářsky vděčné téma, ale úplně přehlíželi, že na stejné dovolené údajně byl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil s Jurajem Podkonickým, prezidentem exekutorské komory, jehož výnosné podnikání následně posílil ještě zákonem o fikci doručení. ODS vždy tvrdila, že riziko podnikání nese každý sám, a přitom skupině šejdířů s nebankovními úvěry, exekucemi zajistila bezrizikovost podnikání. Bankovní domy v té době už poskytovaly zajištěné úvěry, ale půjčky „za pět minut máte peníze na účtě“ nemusejí být zajištěné dodnes. Tito podnikatelé riziko nenesou žádné. Heslo ODS „bohatý občan, bohatý stát“, dovedené k dokonalosti. Ale pouze pro zbohatnutí některých, což dosvědčuje současný stav, kdy je v České republice milion exekucí. A kdy z dlužné částky několika korun se stane několikatisícová pohledávka. Ano, dluhy se mají platit. Ale i půjčovat peníze se musí na vlastní riziko.
ODS má ve svém programu rušení EET. Nechápu proč. Myslí si snad ODS, že živnostníci protestovali proti EET z důvodů, že chtěli šidit stát? Ne. Protestovali, protože jim tato státní direktiva neúměrně zvyšovala náklady na pořízení pokladen, internetu a další. Dnes, ti kteří přežili, na nějaké rušení kašlou, protože tu investici už udělali a peníze jim nikdo zrušením EET nevrátí.
Vztah k EU, kterou se ODS chystá reformovat zevnitř, a heslo „Patříme na Západ“. Copak to nejsou hloupé politické proklamace? Znám spoustu lidí, kteří vstupovali do KSČ v době totality, aby ji reformovali zevnitř, a stereotyp těchto struktur je dokonale semlel. To pan akademik není schopen vymyslet něco jiného?
Takže ODS jednu radu: méně ptydepe a více konkrétních návrhů na zlepšení života občanů a posílení jejich důvěry, že za vlády ODS budou občané žít v právním státě, který bude bezpečný a spravedlivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
