Známý kněz ke sporu církevních špiček o imigranty: Když někdo zneužije mé dobroty, nepřestanu pomáhat. Papež řekl, ať odpouštíme a máme v srdci lásku. Pořád věřím ve slova Václava Havla...

14. 8. 2016 6:26

ROZHOVOR „Nevím, zda s islámem je vůbec možný dialog. Jsou to s křesťanstvím dvě odlišná náboženství a já to vysvětluji tak, že symbolem islámu je měsíc, který vládne noci, a motivem křesťanství je slunce – znamení dne. A ono není možné, aby se tyto dva symboly propojovaly,“ myslí si mediálně známý polský kněz Zbigniew Czendlik, který bývá častým hostem diskusních pořadů na nejsledovanějších českých televizních kanálech. „My se můžeme potkávat a poznávat se, abychom si lépe porozuměli, ale každý bychom si měli žít, v nadsázce řečeno, v tom svém určeném denním období,“ ještě dodal.

Známý kněz ke sporu církevních špiček o imigranty: Když někdo zneužije mé dobroty, nepřestanu pomáhat. Papež řekl, ať odpouštíme a máme v srdci lásku. Pořád věřím ve slova Václava Havla...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zbigniev Czendlik

Kardinál Duka na počátku uprchlické krize několikrát opakoval, že je překvapen složením migrantů, že jsou to mladí muži vybavení mobily a že by bezpečnostní složky měly velice důsledně prověřovat, koho sem pustí. Za to se mu dostalo od některých „sluníčkářských“ komentátorů nálepky, že prý poněkud „hnědne“. Naopak řada politiků i novinářů uvedla, že pan kardinál jen v předstihu řekl to, na co dnes už mnozí také přicházejí, že otevřená náruč všem islámským migrantům má prý být sebevražednou cestou. Jak vy sám hodnotíte zmíněné prohlášení našeho katolického primase?

My opravdu nemůžeme jen otevřít náruč a říct pojďte všichni k nám, ale musíme být schopni migraci regulovat a máme pro to i dost možností a vytvořených mechanismů. Přece i my v České republice se musíme řídit různými pravidly a zákony. A když k nám někdo chce přijít, tak je musí dodržovat. Já jsem také přišel jako cizinec do Česka a bylo ode mne očekáváno, že se přizpůsobím, a ne, že to bude naopak a já si budu lidi kolem sebe přetvářet k obrazu svému. Například si myslím, že dějiny Česka znám možná lépe, než mnoho lidí, kteří se tu narodili, protože se ode mne očekává, že se budu s nimi identifikovat.

Anketa

Doporučili byste Vladimiru Putinovi zaútočit na Ukrajinu?

10%
90%
hlasovalo: 4521 lidí

Je to opravdu hodně jednoduché, když už mi někdo pomůže a dovolí mi v některé jiné zemi žít, musím dodržovat tamní zvyklosti a pravidla, jež tam fungují. A my jsme to s benevolencí a korektností přehnali, jak jsem to uváděl tento týden v České televizi. Ve Vídni například přejmenovali adventní trhy na zimní trhy, v některých leteckých společnostech zakazují nosit křížek, ať to nedráždí jiná náboženství, a na některých místech v Itálii se ruší výstavy betlémů, stavění vánočních stromků a zakazují se zpívat i koledy. Tak přece nemůžeme vyklízet prostor jiným náboženstvím. Potom se nemůžeme divit, že k nám přijdou a chtějí si zavádět svoje pořádky.

Jak na vás zapůsobila při všech těch teroristických útocích ve Francii, Německu a Belgii brutální vražda 86letého kněze Jacquese Hamela ve francouzské farnosti v Saint-Etiene-du-Rouvray? Myslíte si, že se islamisté na podobné útoky zaměří i v budoucnu, a to také proti katolické církvi?

Já si myslím, že pro radikály jsme určitě v popředí jejich zájmu, ale to nejen pro ně, i pro všechny totalitní režimy. Protože ty se zaměřují na duchovní a inteligenci. Víte, já jsem vstoupil do semináře v roce 1984, kdy byl v Polsku popraven kněz Jerzy Popieluszko, takže jsem věděl, že jsem si vybral poslání, které je někdy spojené i s nebezpečím. Samozřejmě si nepřipouštím, že by nám něco hrozilo, jelikož jsem to riziko, když jsem se rozhodl stát se knězem, vzal automaticky na sebe.

Zvláště v ČR, ale i v jiných středoevropských zemích, se před podobnými incidenty varovalo. Někteří špičkoví politikové, bezpečnostní experti i řada intelektuálů (Jefim Fištejn, Benjamin Kuras, Václav Klaus atp.) upozorňovali na nesnášenlivost a agresivitu islámu. Jaký názor na něj zastáváte vy sám, a co si o něm myslí například vaši kolegové – duchovní, se kterými se běžně setkáváte?

Trochu cítím v té vaši otázce takové to velmi časté zobecnění, klišé. Opravdu musíme rozlišovat, každý muslim přece není radikál ani terorista. Také všichni křesťané nejsou jen mírumilovní lidé, vzpomeňme na případy v Severním Irsku nebo ve španělském Baskicku. Samozřejmě v současné době islámské prostředí těch teroristů generuje daleko více a nelze to nebezpečí podceňovat, s tím souhlasím, ale opravdu nejde k tomu přistupovat se zaváděním kolektivní viny ve smyslu, co muslim to terorista.

Výklad Tomáše Halíka, jak se chovat k muslimům

Existuje ve vaší katolické církvi nějaký oficiální edikt, jak k muslimským uprchlíkům vlastně přistupovat? Zvláště loni se například Charita, ale i jiné církevní organizace aktivně podílely na humanitární pomoci běžencům. Domníváte se, že i církve po sérii brutálních útoků z minulých dnů změní na nelegální migraci muslimských běženců svůj názor?

My se milosrdenství nemůžeme vzdát ani po těch incidentech, které se staly. To, že někdo zneužije mojí dobroty, neznamená, že mu už nikdy nebudu pomáhat. Ta vražda by pak měla navíc ještě další smutný dopad. Vždyť právě letos prožíváme rok milosrdenství, což znamená i laskavost, velkorysost, zaměření na to, abychom nebyli tvrdého srdce a měli i sociální cítění. Rok milosrdenství vyhlásil právě papež, který nám chtěl tím sdělit, abychom měli v srdci lásku a abychom byli schopni odpouštět. Abychom nedělali to, co nám dělají ti druzí. Pořád si vybavuji slova prezidenta Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Asi jsem naivní, ale pořád tomu věřím.

Ve svém televizním vystoupení, které pak velmi pozitivně prezentovala i další média, hovořil otevřeně o islámu Milan Badal, tajemník kardinála Duky, jako o nesnášenlivém náboženství, které se v současné době hodně radikalizuje a jde jen těžko s ním navázat mírový dialog. Zastávají podobný názor i další významní představitelé české katolické církve? O co si o těchto jeho slovech myslíte vy sám?

Jeho výroky vyvolaly opravdu velkou diskusi v naší církvi, a proto jsem to nemohl nezaregistrovat. To jeho prohlášení opravdu kopírovalo mnoho názorů našich věřících a já se s nimi setkávám i v naší farnosti. Opravdu ta stanoviska se hodně liší, nejsou jednotná, a já říkám, zaplať pánbůh za to, že tomu tak je, že žijeme ve společnosti, kde se různé názory mohou říkat. Pokud by tomu tak nebylo, nebyli bychom církví, ale sektou. Já jsem za to rád a potom je jasné, že něco jiného říká tajemník Badal, další názory zastává arcibiskup Graubner nebo kněz Halík. Do té rozpravy by se však neměly dostávat negativní emoce. Pak to už není v pořádku, my totiž u nás neumíme diskutovat, vždy se to zvrhne do ostrých hádek. Nejsme ještě natolik zralí, abychom uměli o těžkých a bolestných tématech diskutovat s chladnou hlavou.

Navážu na vaše slova, naopak mediálně známá osobnost – kněz a pedagog Tomáš Halík – znovu veřejně prohlásil, že je nutné velmi citlivě rozlišovat mezi džihádisty a jinými muslimy a snažit se především s islámskými duchovními navázat smysluplnou diskuzs. Domníváte se, že je to dnes vůbec možné? A co říkáte na názory velké části veřejnosti, že běžní vyznavači islámu, zvláště v západoevropských ghettech, mají opravdu blízko k tomu, aby se rychle radikalizovali?

Začnu od konce vaší otázky. Je dost podivné, že se nejvíce radikalizují ti muslimové, kteří u nás žijí po více generací. To je docela paradox a svědčí to o tom, že ty naše společenské systémy nějakým způsobem selhaly.

Do jisté míry s Tomášem Halíkem souhlasím, ale nevím, zda s islámem je vůbec možný nějaký dialog. To jsou dvě odlišná náboženství a já to vysvětluji tak, že symbolem islámu je měsíc, který vládne noci, a motivem křesťanství je slunce – znamení dne. A ono není možné, aby se tyto dva symboly propojovaly. My se můžeme potkávat a poznávat se, abychom si lépe porozuměli, ale každý bychom si měli žít, v nadsázce řečeno, v tom svém určeném denním období.

Jak vůbec vnímáte názory Tomáše Halíka s jeho „otevřenou náručí“ vůči migrantům a který zrovna není příznivcem realistických postojů kardinála Duky k uprchlické krizi či politiky prezidenta Miloše Zemana?

Tomáš Halík je humanista a filosof a z této své pozice se vyjadřuje. Kardinál Duka zas působí na jiném postu a jako hlava katolické církve v Česku musí zastávat realističtější postoje. On se totiž ve svém prostředí setkává s jinými problémy než Tomáš Halík. To není ale vůbec na škodu, alespoň se nám tady vytvoří prostředí bohatší o názory dvou našich lídrů, jen se musíme naučit klidně o tom diskutovat. Chceme najít společnou řeč s muslimy, ale někdy nejsme schopni se domluvit ani sami mezi sebou. V těch různých stanoviscích nevidím žádné drama, spíše to hodnotím jako bouři ve sklenici vody a nás může tato diskuse s různými zajímavými myšlenkami jen obohatit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

14:10 Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

Advokátka a aktivistka Klára Samková si uvědomuje, že lidé odmítají shánět základní potřeby a chtějí…