Známý publicista: Zastánci migrace, vezmete si je domů, nebo chcete peníze po nás? Pozor, abychom nebyli stádem dobytčat. Za bídu v různých částech světa může...

28. 7. 2015 8:45

CIVILIZACE A MY Přestože je Islámský stát zrůdná, maniakální teroristická organizace s genocidními choutkami, bezprostřední vojenské nebezpečí nám z jeho strany nehrozí. Stejně bychom ho ale měli vojensky zničit. ParlamentnímListům.cz to řekl komentátor a pravicový myslitel Roman Joch z Občanského institutu, který rovněž vyjmenoval největší nebezpečí, která nám, Česku a západní civilizaci obecně, hrozí. Doktor Joch odmítá obavy z masivní robotizace výroby. Nepřinese to prý katastrofu a nezaměstnanost, ale naopak vyšší životní úroveň díky tomu, že více lidí bude pracovat ve službách.

Známý publicista: Zastánci migrace, vezmete si je domů, nebo chcete peníze po nás? Pozor, abychom nebyli stádem dobytčat. Za bídu v různých částech světa může...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Roman Joch

Anketa

Která z následujících osobností veřejného života by dle vás měla býti příštím prezidentem republiky ? (poznámka: Jde o čistě orientační anketu)

hlasovalo: 24302 lidí

Od počátku velké ekonomické krize před sedmi lety byli stále hlasitější kritici současného ekonomického systému, kteří se po krachu amerických bank snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis se ostře naváželi do finančního systému dle nich založeného na bublinách, dominanci dolaru a snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali?

Kapitalismus má reputaci horší, než předtím; nemyslím si, že je však smrtelně zraněn. Neexistuje totiž věrohodnější alternativa vůči němu; určitě to není např. znárodňování či zestátnění ekonomiky. I kritici západního kapitalismu a obdivovatelé např. čínského modelu nemohou popřít, že čínský ekonomický vzestup nastal tehdy, když se čínští komunisté vzdali rigidního socialismu v ekonomice a začali v ní zavádět, no ano, kapitalismus. Přitom za krizi nemohl ani tak kapitalismus jako takový (tj. ideál svobodného tržního hospodářství), nýbrž jednak státní deformace trhu (státní přinucení bank dávat lidem neracionální hypotéční úvěry např. z rasových důvodů) a chyby investorů (měli velké oči, a proto investovali neracionálně).

Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Kapitalismus má reputaci horší, globalizace ještě horší (byť je kontinuálním fenoménem lidských dějin; od výpravy Alexandra Makedonského do Indie, Marca Pola do Číny a Kryštofa Kolumba do Ameriky). A volný trh? To nevím. Jak jsem už uvedl výše, i když jsou lidé skeptičtější vůči kapitalismu, ještě skeptičtější jsou vůči představě, že by své majetky a peníze měli svěřit státu – tj. politikům, úředníkům a byrokratům – a ti by za ně činili ekonomická rozhodnutí lepší a racionálnější. Skepse vůči státu je větší než skepse vůči trhu. Proto očekávám, že nějaká podoba kapitalismu tuto krizi přežije a bude budoucností.

Rozšiřují se v jistém smyslu katastrofické odhady, že v rámci zvyšující se automatizace a robotizace ve výrobě bude třeba k práci tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat a jedinou možností bude vytvoření umělých pracovních míst státem, což bude stát velké peníze a bude nutné razantně zvyšovat daně. Co soudíte o takové konstrukci? Je to alarmistická obava?

Je to alarmistická představa a nevěřím ani na chvíli, že se zrealizuje. Stát by v žádném případě neměl vytvářet umělá pracovní místa za cenu zvyšování daní – to by bylo jen neefektivní ožebračování lidí. Je dobře, že stroje budou za nás lidi vykonávat těžké práce – a tím uvolní naši práci a energii pro efektivnější aktivity. A těmi budou čím dále tím více služby. Lidé kdysi velkou většinou pracovali v zemědělství, pak za průmyslové revoluce méně v zemědělství a více v průmyslu; nyní si průmyslový věk v rozvinutých společnostech vyžaduje méně pracovní síly, a lidé tak budou moci více pracovat ve službách – poskytovat si vzájemně služby a tím si zvyšovat kvalitu života. Takže místo katastrofy to bude vyšší stupeň životní úrovně. Jen je důležité nepustit do toho stát, aby nám zvyšoval daně a vytvářel umělá pracovní místa, jež budou produkovat služby či produkty, o které nikdo zájem mít nebude. To by byla ta katastrofa.      

Kromě problému uvedenému v předchozí otázce se nyní hlavně kvůli vysoké migraci hovoří o doutnajícím problému v Africe, kterým brzy bude obrovský nedostatek vody. K tomu se přidruží stále rostoucí populace planety hlavně v chudých částech světa apod. Dokážeme si s tím poradit? Hrozí planetě přelidnění v takovém měřítku, že nebude moci značnou část lidstva uživit? A co v takovém případě? Některé radikální názory tvrdí, že přelidnění budou postupně řešit války, jako tomu tak bylo i v minulosti…

Je mýtem, že planeta je přelidněná natolik, že by se lidstvo nemohlo uživit. Ve skutečnosti planeta je schopna uživit mnohonásobně větší počet lidí, než na ní žije nyní. Problémem hladu je nedostatečně rozvinutá lidská tvořivost v mnoha částech světa; člověk za svůj život je schopen vyprodukovat mnohem více bohatství, než spotřebuje. Takže příčinou bídy, chudoby či hladu na mnoha místech světa není velký počet lidí, nýbrž nedostatečná lidská tvořivost z důvodů nedostatečných návyků ke tvořivosti nebo špatných, zkorumpovaných a predátorských vlád či režimů, které lidskou tvořivost neumožní nebo přímo maří.

Pojem „válka“ byl v minulých letech téměř ztotožňován s Ruskem. A tak nám byl také předkládán. Když opadly emoce a jistá „pěna dní“, v jakém stavu jsou nyní záležitosti mezi Evropou a Ruskem? Byla Ukrajina jen malé nedorozumění, nebo šlo o začátek ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska? Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje vojenskou přítomnost blízko svých hranic. Jak toto může dopadnout? Jsou zde úvahy, že Rusko napadne některé evropské země, přátelé Ruska naopak tvrdí, že válku chystají USA...

Vztahy mezi Evropou a Ruskem jsou stále napjaté. USA ani Evropa nechystaly a ani nechystají žádnou válku proti Rusku; zda Rusko napadne některé evropské země (členy EU či NATO) je otázkou otevřenou, na kterou dá odpověď jen ruský prezident. Mám dojem, že v dohledné době se k ničemu takovému nechystá, uvědomuje si závažnost situace. Taky to vypadá, že ta nejvážnější vojenská krize na Ukrajině je prozatím za námi. Zbývá však dojednat status východní Ukrajiny a mezinárodní postavení Krymu. Jeho ruskou anexi žádná evropská vláda neuznává.

Pokud jde o obranu naší země, spoléháme na spojenecké závazky NATO. Je to dostatečná záruka naší obrany? Co by potřebovala naše armáda, od dob vstupu do NATO zeštíhlená? Před čím je naše armáda schopna nás jako taková sama ubránit?

Naše členství v NATO je za současné situace tou nejlepší, optimální zárukou naši bezpečnosti. Naše armáda se nesoustřeďuje na teritoriální obranu celé země samotná, ale preferuje určité vojenské složky (letectvo, protichemické jednotky, atd.) které ve spolupráci s ostatními zeměmi NATO a jejich jednotkami jsou schopny zajistit obranu všech zemí NATO. Naše obrana – a většiny ostatních evropských zemí – je však těžce poddimenzovaná; vydávat na obranu méně než 2 % HDP je nezodpovědné; ty výdaje by měly být mezi 3 – 4 % HDP.

Nakolik je podle vás reálné nebezpečí současných a třeba i nových forem války? Jak by se na ně měla naše země a její spojenci přichystat? A půjdeme-li do detailu, k jednotlivému občanu, je nutné něco dělat s absencí vojenských schopností či prosté fyzické zdatnosti? Je dobré v nějaké formě obnovit základní vojenskou službu? Pokud by nastala taková situace, šel byste vy sám bránit zemi a vyzýval byste k tomu i ostatní?

Ve střední Evropě jsou v současnosti nejpravděpodobnější formy války tyto: válka zpravodajská, propagandistická a kybernetická; nikoli konflikt ozbrojený. Pokud by nastalo vážné, vojenské ohrožení země, samozřejmě že bych šel bránit zemi se zbraní v ruce a doufám, že i naprostá většina mužů ve věku od patnácti let výše, kteří jsou schopni ještě fyzicky v ruce udržet pušku. V situaci ohrožení by měl zemi být ochoten bránit každý, až na malé a pochopitelné výjimky. V současnosti nevolám po povinné vojenské službě, ale jako účelné mi přijde motivovat kluky po střední škole a před školou vysokou (či před zaměstnáním), aby během těch 2 – 3 letních měsíců dobrovolně absolvovali výcvik. Jak je motivovat? Např. snadnějším přístupem k řidičskému průkazu: dobrovolně absolvuješ 2 měsíce výcviku, a stát ti uhradí výdaje na řidičák…

Nad ruským nebezpečím v současné době převládá nebezpečí tzv. Islámského státu, který rozvrací státy zanesené na mapě a místo nich nastoluje státní zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Existuje mapa vysněného rozsahu území, které by IS chtěl: Půl Afriky, západní Asii, jižní Evropu. A někteří učenci mluví o tom, že islám jako takový má ve svých základech povinnost dobýt celý svět. Prezident Zeman přirovnává IS k nacistickému Německu a vyzývá, abychom nezaspali. Hrozí našemu světu vážné nebezpečí ze strany takto expanzivního státního útvaru?

IS je zrůdná, maniakální teroristická organizace s genocidními choutkami. Ale bezprostřední vojenské nebezpečí nám z jeho strany nehrozí: je teritoriálně zapouzdřen a nedokáže už dobýt ani Damašek, ani Bagdád. Přesto bychom měli přispět k jeho zničení: jednak jeho hrozba je propagandistická, působí jako magnet pro islámské radikály v Evropě, jako jejich rekrutující prvek a zdroj radikalizace. A za druhé, je skutečně odporný a hnusný. Tedy západní letecké síly v kombinaci s našimi místnímu spojenci na zemi (Kurdy, Jordánci, atd.) by jej měly vojensky zničit.

Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámských světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem drtivějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme, a místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpretace?

Částečně ano, ale neměli bychom zapomínat, že u mnohých muslimů se nejedná o autentickou víru, nýbrž jen o zvyklosti, tradice. Ta víra je povrchní, stačil by menší otřes a o tu víru by přišli, to si zřejmě dobře uvědomují muslimské náboženské autority, proto tak zuřivě reagují na její jakékoli zpochybnění či diskuse o ní. Obávají se, že by mohl nastat masivní odpad od víry.

A jak jsme na tom vlastně my, lidé Západu, s nábožensko-filozofickými základy našeho života? Přivádějí nás dosavadní hojnost a svobodomyslnost k životu bez přemýšlení o tom, kdo jsme, co máme dělat a co je či není správné? Nahradili jsme náboženství, alespoň tedy většina Evropy, něčím jiným, co nás v tomto směruje?

Opět, do značné míry je to pravda. Náboženství jsme však ničím nenahradili. Žijeme v historicky ojedinělé době bez náboženství, či s tříští málo početných duchovních směrů. Z historie víme, že takováto situace je nestálá a dlouhodobě se neudrží. Buď nastane re-konverze Evropy, anebo se v ní rozšíří náboženství nové.     

Do jaké míry naším světem otřesou projevy globálního oteplování? Sucho, povodně, neúroda, živelné katastrofy, zatopení pobřežních území… Co z toho se ukazuje jako reálné a co jako nesmysl? Měl Václav Klaus pravdu, když tvrdil, že globální oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem?

Globální oteplování dle konsensu vědců zřejmě nastává, ale nikoli tak výrazně, jak se mělo za to. Dle měření od roku 2000 k oteplování prakticky nedochází. Zda oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem, to bych netvrdil, ale rozhodně bych ani netvrdil, že globální oteplování je primárně či dokonce výhradně člověkem způsobeno. To prostě s jistotou nevíme – alternativní příčinou mohou být geotermální cykly s periodou staletí či tisíciletí, na které nemá lidská aktivita žádný vliv. Ať tak či onak, mírné oteplování planety, pokud k němu dochází, není důvodem pro paniku a nějaká drastická opatření. Je důvodem pro přizpůsobení se.

Zásadním tématem současnosti je migrace. Jak si v tomto směru EU v rámci současných diskutovaných řešení vede? Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Oproti tomu liberálně orientovaní lidé spílají veřejnosti, že uprchlíky nechce, je rasistická a necitlivá k lidem v nouzi. Je možné se dobrat, kdo je v tomto sporu v právu a proč?

EU si vede v tomto špatně, za dané situace je jejím prioritním úkolem zastavit nelegální migraci do Evropy a zajistit lidské podmínky života imigrantů v severní Africe. V tomto EU selhává, či na to rezignuje, a spíše přemýšlí o tom, jak imigranty vstřebat a přerozdělovat. Neřeší příčinu problému, nýbrž jeho následek. Stoupenci masové migrace k nám nejsou poctiví, neboť po A už neříkají B, C, D. Totiž, kde budou migranti bydlet – vezmou si liberální stoupenci migrace jejich rodiny k sobě domů? Anebo budou chtít, aby jim stát zajistil bydlení, práci, vzdělání, lékařskou péči – vše z peněz daňových poplatníků stávajících? Tedy zvýšení daňového břemene na všechny, taky i na chudé? S masivní migrací levné pracovní síly a s břemenem pro daňového poplatníka zároveň padne šance na vzestup té nejchudší etnické skupiny, kterou u nás máme, tedy Romů. Masová migrace nejvíce poškodí šance Romů na mobilitu. A konečně, ta otázka nejzásadnější: kolik migrantů bychom podle liberálních stoupenců migrace k nám měli přijmout? O migraci do Evropy usilují ne tisíce, nýbrž miliony, možná desítky milionů migrantů; kolik je tedy podle liberálních stoupenců migrace k nám záhodno jich přijmout? Ať řeknou to optimální číslo, a pak se jako společnost můžeme o tom politicky bavit. Nikoli aby jen prázdně křičeli do tmy: „Přijměte migranty, jinak jste rasisté!“ To je laciné. Pro zajímavost uvádím, že u nás žije asi 150 tisíc Ukrajinců, přibližně stejný počet Rusů a asi poloviční počet Vietnamců. Takže v národě s 10 miliony obyvatel máme v každém momentu na svém území cca 4 % cizinců s permanentním pobytem. Kolik migrantů máme tedy podle liberálních stoupenců migrace k nám přijmout? Abych jich bylo 10 % populace? 20 %? 30 %? Ať se zamyslí a pak nám to číslo řeknou. Do té doby se není o čem bavit.      

Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma stranami jsme si zažili to dobré i to zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí, když ne napadnout, tak pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem – buď kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda?

Nežijeme mezi Západem a Ruskem, my jsme Západem, jeho součástí. Ano současný ruský režim se nás pokouší ovládnout, ekonomicky, politicky i mediálně. A v tom představuje pro nás ohrožení. Rusko ekonomicky je velice slabou ekonomikou, spojovat s ní náš osud je neperspektivní. Nějak se s Ruskem potýkat budeme muset i nadále; přitom jaký je ruský režim by nemělo být naši největší starostí, pokud ten režim neusiluje o naše ovládání. K Rusku bychom měli mít vztah asi jako k Turecku. Jen je otázkou, kdy Rusko pochopí, že jeho hlavním dlouhodobým ohrožením nejsme my, Západ, nýbrž Čína.

A co náš vztah s Německem? Přebolelo již všechno a nemusíme se Němců obávat? Co o současném Německu ukázala řecká krize a tlak kancléřky Merkelové a ministra financí Schäubleho na řeckou vládu?

Nikdy neříkej nikdy, ale zdá se mi, že problematická a zlá minulost Německa je už uzavřena. Kancléřka Merkelová zohledňuje zájmy zemí na východ od Německa, a lze se obávat, že je možná poslední, kdo tak činí. Už její předchůdce Gerhard Schröder naše zájmy ignoroval a přímo se na náš úkor domlouval s Ruskem nad našimi hlavami. Tohoto bych se perspektivně obával. Ten tlak na řeckou vládu je proto, že vlastně dávají Řecku peníze. Kdyby Řecko nepožadovalo od druhých peníze, žádný tlak by na ně nebyl. Ale když vám platím ze svého, tak taky chci vědět a spolurozhodovat, jak a na co ty peníze utratíte. V tomto není vůči Řecku nejdrsnější Německo – to je jen největší a proto nejviditelnější – ale mnohem tvrdší postoj vůči Řecku mají např. Nizozemsko, Finsko a dnes už i Slovensko. Nedivím se jim: když platí, chtějí vědět a určovat, co to vlastně platí.    

Otázka na závěr. Co považujete na největší nebezpečí pro naši zemi a naši evropskou civilizaci v současnosti nebo v blízké budoucnosti? Je něco, o čem se příliš nehovoří a přitom to může výrazně v budoucnosti ať už negativně nebo pozitivně ovlivnit naše životy, naše prostředí kde žijeme a zavedený způsob života?

Plíživé omezování našich svobod, plíživá měkká despocie. Plíživé přitahování šroubů. Zakazování a trestání tzv. „nenávistného projevu“ tedy kritiky jakékoli skupiny obyvatel, především menšin (sexuálních, etnických, rasových, náboženských…). Regulace rolí v rodině, zakazování rodičům vychovávat své děti podle svého přesvědčení. Regulace života ve všech jeho aspektech. Redukce obyvatel na „stádo bázlivých a snaživých dobytčat, jejichž pastýřem je vláda“, jak o tom před 180 lety psal Alexis de Tocqueville.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

4:44 Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

ROZHOVOR „Až se jednou spočítá, co to stálo lidských životů, tak nevím, jak se na to lidi budou tvář…