Žurnalistické trubky, presstituti, jelita. Petr Štěpánek odkrývá metody současné propagandy. A ČT prý stojí těm svinstům v čele

31. 1. 2016 14:49

ROZHOVOR Tady je víc ódéesáků než v ODS, slyšel prý Petr Štěpánek na sněmu Bloku proti islámu. I to podle něj ukazuje na současnou podivnou situaci, kdy občané prahnou po změnách, přičemž ale podle Štěpánka naráží na nechuť až odpor (j)elit. A jejich postoj ještě posilují mainstreamová média, která známý rebel české pravice považuje za jednoho z hlavních viníků současného stavu.

Žurnalistické trubky, presstituti, jelita. Petr Štěpánek odkrývá metody současné propagandy. A ČT prý stojí těm svinstům v čele
Foto: ČTÚ
Popisek: Petr Štěpánek

Anketa

Jak byste ohodnotili první dva roky Sobotkovy vlády? Známkujeme jako ve škole

4%
hlasovalo: 10886 lidí

Začneme největším „skandálem“ minulého týdne. Slovy prezidenta Zemana o odstraňování politiků kalašnikovem, po kterých se z řad jeho oponentů ozvaly dokonce pochybnosti o jeho způsobilosti vykonávat úřad. Připadá vám tento prezidentův výrok skandální, nebo je pro vás s ohledem na veškerý kontext akceptovatelný?

Na facebooku jsem o tom napsal: „Také máte pocit, že se takřka všichni politici i novináři v téhle zemi zbláznili? Prezident řekne vtip, evidentní nadsázku, kterou chápe i tydýt s IQ kropící konve, a oni to řeší, řeší, řeší, řeší a řeší. Asi by to opravdu chtělo kalašnikov.“ A aby si snad někdo nevyložil moje slova špatně, ještě jsem raději připsal dodatek: „Poznámka pro politické a žurnalistické trubky: Pozor, nadsázka!“

Celá kauza měla ještě jeden aspekt, trochu opomíjený. Prezident zdůraznil, že hovoří o odstraňování politiků obecně (dokonce výslovně zmínil, že včetně sebe samotného), ale novináři jeho slova vztáhli k premiéru Bohuslavu Sobotkovi, který měl s odpovědí společné jen to, že jej zmínila občanka, která se prezidenta ptala. Následně celá kauza vyzněla jako „Zeman jde s kalašnikovem na Sobotku“. Co říci k tomu, že takto zásadní aféra může být rozpoutána novinářským překroucením výroku?

Ale to přece není vůbec nic nového. Jen si vzpomeňte, jak byl kupříkladu odstřelen Topolánek. On přece tenkrát v onom rozhovoru pro ten gay časopis také řekl pravý opak toho, než zač jej pak novináři bombardovali. To je klasická novinářská, respektive spíše propagandisticko-likvidační, pracovní metoda. Vytržení z kontextu. Zamlčení části informace. Překroucení informace. Otočení smyslu vyřčeného. Zcela běžná praxe dnešních presstitutů.

V podstatě se jedná o další kolo souboje prezidenta Zemana s určitými skupinami novinářů. V něm často vystupují i novináři z veřejnoprávních médií, zejména z České televize. Je podle vás takové chování slučitelné s jejím veřejnoprávním posláním?

Česká televize těmhle svinstvům obvykle stojí v čele. Takže odpověď na vaši otázku samozřejmě zní, že to s veřejnoprávním posláním téhle instituce slučitelné není. Řečeno ve zkratce: Kavčí hory jsou baštou pravdoláskařství, scestné ideologie, jež navzdory svému pojmenování nemá s pravdou ani láskou společného vůbec nic. Dle zákona by zpravodajství a publicistika České televize měly být vyvážené, objektivní a všestranné. Nic z toho ČT dlouhodobě neplní. Naopak, slouží jako hlásná trouba jedné názorové skupiny, respektive jako vymývač mozků dle bruselských a washingtonských not. Budu se opakovat, ale jediné správné řešení je Českou televizi v téhle podobě zrušit. Na Kavčích horách za ta léta vybujel nádor, který je jen těžko léčitelný. Ti lidé tam žijí v jakémsi podivném myšlenkovém ghettu, takže si často ani vůbec neuvědomují, že něco dělají špatně. Budou se s vámi do krve hádat, že oni to myslí dobře a že oni a jejich protežovaní spolupracovníci jsou novinářská elita. Vždyť přece dostávají nejrůznější novinářské ceny. Že je po zádech poplácávají jen úplně stejně myšlenkově stižení souputníci, si vůbec nepřipouštějí. Mediální rady jejich poklesky kryjí, neboť v nich většinově také sedí jen jejich další názoroví souputníci. Ale všeho do času! Ono se to ucho jednoho dne utrhne a pak nastane mela. Jako v Polsku. Prvním krokem by mělo být zrušení tzv. koncesionářských poplatků.

Téma práce novinářů je v poslední době dost žhavé. Například v Německu několik dní novináři záměrně zamlčovali informace o útocích imigrantů na silvestra, ve Švédsku byly negativní informace o běžencích záměrně zamlčovány rovnou několik let. Dá se podle vás médiím ještě věřit?

Nedá. Stará moudrost praví: Nevěř ničemu, co slyšíš, a jen polovině toho, co vidíš!

Novináři hrají podstatnou roli například i v kritice, která v poslední době zaznívá z Bruselu na adresu Polska. Tam je zpochybňován nový mediální zákon, ale i další kroky nové vlády. Jak se díváte na kampaň, která probíhá proti Polsku?

Co se týče Polska, doporučuju čtenářům, aby si vyhledali alternativní informační zdroje. Garantuju jim, že se nestačí divit. Kupříkladu ona našimi médii i Bruselem stokrát omílaná kauza polského ústavního soudu! Tu vůbec nezpůsobila nová konzervativní vláda, nýbrž vláda předchozí, jejíž poslanci do ústavního soudu navolili nové soudce ještě před skončením mandátu těch předchozích. Proč? Inu, proto, aby tím, kdo soudce vybírá, byl ještě starý (končící) parlament, ve kterém měla stará vláda Tuskovy Občanské platformy většinu.

Kromě toho můžeme slyšet, že země Visegrádské skupiny, které v poslední době zpochybňují evropský názorový mainstream, zejména v otázce imigrace, jsou označovány za černé ovce EU, je jim vyhrožováno pozastavením dotací a dalšími sankcemi. Co podle vás takové chování vůči opozičnímu názoru vypovídá o současné Evropské unii?

Kdyby to nebylo k pláči, byla by to vlastně dokonalá legrace. Jsme součástí Evropské unie. Pročež žijeme ve státě, který není státem, máme parlament, který není parlamentem, hymnu, která není hymnou, a vlajku, která není vlajkou. Leč nedosti na tom. Máme také evropského prezidenta, který vlastně prezidentem není, a vládu, která není vládou, avšak o to více moci ve svých rukou soustřeďuje. A v čele této nikým nevolené vlády/nevlády, jež si kromě exekutivní moci uzurpuje i moc legislativní, stojí premiér, který vlastně premiérem není. Celý tenhle nikým nevolený „vládní“ sbor pak namnoze slouží jako odkladiště opotřebovaných národních politiků, přičemž jako nezbytná podmínka pro účast se u mnohých jeví někdejší příslušnost ke komunistické straně, v mnoha případech ještě vylepšená o absolutorium sovětských zahraničněpolitických institutů. Nic z výše uvedeného ovšem nebrání tomu, aby tento navýsost byrokratický systém, jenž svými lejstry, doporučeními a nařízeními hrozí zasypat sám sebe, se prohlásil za jediný možný a na svoji obranu a setrvání na věky věků vytvořil a financoval propagandistickou mašinerii, jež má evropské obyvatelstvo udržet v přesvědčení, že nahý císař je oděn v krásných nových šatech. Vyhrožování utažením dotačních penězovodů do toho všeho zapadá jak dětská prdelka na nočník. Opravdu si myslíte, že žijeme v demokracii?

Přitom například v otázce imigrantů postupně země EU dávají postoji, který vloni prezentovaly země V4, za pravdu. Německá kancléřka Angela Merkelová však stále drží prapor vítání všech uprchlíků z válečných území. Jak moc je podle vás tento rozpor v zásadní otázce bezpečnosti pro EU nebezpečný?

Ten postoj není jen nebezpečný, je přímo smrtící. Ono totiž nejde jen o to, co bude na jaře či za rok. Otázkou je, jaké fatální důsledky bude toto selhání evropských (j)elit mít v delším časovém horizontu. Aktuálně nás evropští politici a novináři krmí chimérou, kolik že to migrantů nedostalo a nedostane azyl. Opravdu někdo věří tomu, že migranti bez azylu se v určený den a hodinu dostaví na nádraží či letiště, aby Evropě zamávali pá pá? Mezitím budou pracovat demografické trendy, kolabovat sociální systémy a růst kriminalita. A s hubou plnou politické korektnosti budeme z nejhoršího vevnitř.

Jak se díváte na postoj, který k otázce běženců drží Občanská demokratická strana, jejímž jste byl dlouholetým funkcionářem? Někteří říkají, že její postoj je odpovědný, jiní naopak, že jde o zbabělé lavírování...

Postoj ODS k migrační krizi je problematický. Žijeme v překotných časech. V době, která je přímo těhotná poptávkou po radikální protestní straně, jež by artikulovala zájmy, tužby a naděje dílem naštvaných, dílem nespokojených, dílem podvedených a dílem vystrašených občanů. ODS je však namísto toho nadále stranou mírného pokroku v mezích bruselských zákonů. Přibližně z osmdesáti procent přitom ODS říká to samé, co zdejší radikální kritici hromadné migrace či islamizace Evropy, zároveň se však od nich zcela distancuje, takže pro běžného konzumenta politiky stojí opticky spíše na straně zdejších sluníčkových vítačů. Jinými slovy: Jan Zahradil se ostře vymezil proti „konvičkismu“, ale právě tento „zahradilismus“ z ODS učinil zcela neškodnou sterilní stranu. Důkaz? Preference zamrzlé na jednociferném volebním výsledku, jen kousek nad pětiprocentním propadlištěm. To vše v době, kdy skoro vše hraje do rukou opozice.

Změní se podle vás něco po kongresu ODS? Dá se čekat nějaká změna od nových postav ve vedení strany?

Nevím, počkám si. Ale jsem spíše skeptický. Nezvolení Zahradila je samozřejmě dobrá zpráva. Právě on má zcela zásadní podíl viny na chybné zahraniční politice ODS, právě on byl a stále je jedním z hlavních navigátorů do nikam nevedoucích slepých cest. Předseda Fiala se ovšem po jeho nezvolení dal obratem slyšet, že Zahradil nadále zůstává součástí úzkého vedení ODS. Prý z titulu předsedy europoslaneckého klubu ODS. To mě pobavilo hned nadvakrát. Zahradilovská průkopnická cesta slepými uličkami tedy zřejmě nekončí, takže onen sukces, za který ODS v eurovolbách utržila 7,67 % a z devíti mandátů klesla na dva, bude pokračovat. Ještě zábavnější je ovšem představa, kterak Zahradil „předsedá“ onomu dvoučlennému „klubu“ europoslanců ODS.

Jak moc velkým soupeřem je podle vás pro ODS Blok proti islámu, s nímž někteří členové strany otevřeně sympatizují? Může toto uskupení ODS odčerpat zásadnější množství voličů?

Jsem členem obou uskupení. ODS je strana, Blok proti islámu (BPI) spolek. Mohu hodnotit a porovnávat. To, že namísto toho, aby hledala synergii, se ODS postavila do role mravokárce či kritika BPI, považuju za jednu z největších chyb, jichž se ODS v poslední době dopustila. Proč? Odpovím „veselou“ historkou z nedávného republikového sněmu BPI. Bývalý hlavní manažer ODS tam v kuloárech vyřkl tuto větu: „Tady je víc odésáků jak na schůzi ODS.“ Byla to samozřejmě nadsázka, v BPI jsou lidé z různých politických stran i nestraníci, ale jistou vypovídací hodnotu ten bonmot nepochybně má. Proč ti lidé nespoléhají na ODS? Zajímavé je rovněž srovnání práce ODS a BPI. Zatímco na schůzích či setkáních BPI si připadáte jako v úlu, ta atmosféra hodně připomíná kypící 90. léta, na sněmu ODS má člověk z té rutinní lenivé atmosféry dojem, že někteří členové stále žijí v zajetí stereotypů, kdy ODS ještě byla mocnou třicetiprocentní stranou.

Jak moc otázka migrační krize podle vás poznamená Evropu? Bude poté stejná jako dříve, nebo ji nebezpečí, kterému musí čelit, nějak zásadně promění?

To, co se v Evropě děje, je obrovský, skutečně obrovský průšvih. Průšvih, který ale nezačal loni. To už jen nabral extrémní podobu. Evropa tím, že opouští svoji tisíciletou identitu, páchá sebevraždu. Pokud to nezastavíme teď, bude pozdě. Myslím, že mnoha politikům ještě nedošla vážnost situace. Patřím mezi nemnoho lidí, které si exprezident Klaus v souvislosti s posledním vývojem pozval k politickým konzultacím. Bylo to nadmíru zajímavé povídání. Mimochodem, byl to opět ten starý Klaus, jak jsem ho znal v 90. letech. Vytáhne notýsek a kdykoli říkáte něco zajímavého, dělá si poznámky. Já jsem mluvil o hierarchii společenských a politických hodnot. Že za takhle vážné situace ustupuje klasický pravo-levý konflikt do pozadí. Že v okamžiku ohrožení našeho způsobu života je trochu zpozdilé vést pravo-levé války, zda kupříkladu DPH bude 19 či 21 procent. Hlavní problém naší současnosti je totiž úplně jinde. Pan prezident i jeho „kancléř“ Jiří Weigl, opravdu hodně chytrý pán, mocně kývali hlavou. A nenechme si od nikoho nalhávat, že onen evropský problém se nás netýká, protože naplno ještě nedorazil přímo do našich měst a obcí. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, jsme prostě součástí většího celku a jeho problémy jsou i naše problémy. Každopádně ale platí, že pokud bude v pět odpoledne z minaretu vyvolávat muezzin, může nám už být tak trochu jedno, jestli v hospodách bude či nebude elektronická evidence tržeb.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klausův Jakl: Halík je upír a je naprosto nekvalifikovaný k rozhodování o demokracii či EU. EU je diktatura a musí být zničena. Bruselští vzteklouni se budou chtít mstít

12:02 Klausův Jakl: Halík je upír a je naprosto nekvalifikovaný k rozhodování o demokracii či EU. EU je diktatura a musí být zničena. Bruselští vzteklouni se budou chtít mstít

ROZHOVOR Bývalý tajemník prezidenta Václava Klause a spolupracovník IVK Ladislav Jakl říká, že proce…