Kandidujete do krajských voleb jako lídr koalice Svobodných a Soukromníků ve Středočeském kraji. Proč jste se vůbec rozhodl kandidovat?
Svobodní se dlouhodobě snaží vrátit do české politiky skutečnou pravici, pokoušíme se o to na všech úrovních, od komunálu až po Parlament. Domníváme se, že na každé z těchto úrovní lze pravicový přístup uplatňovat. A to i přesto, že se často tvrdí, že na komunální nebo krajské úrovni jde daleko více o rozdělování peněz a řešení každodenních problémů spojených s chodem obce nebo kraje než o nějaké vyhraněné ideové principy. Jestliže dnes v nejvyšších úrovních politiky chybí myšlenky, je to podle mě přímým důsledkem toho, že se politici od začátku učí chovat se bezmyšlenkovitě. Bezmyšlenkovitě utrácet, bezmyšlenkovitě rozdělovat a toto chování pak přenášejí výše. My chceme naopak ukázat, že i na kraji se lze chovat racionálně a pravicově, tedy s respektem k penězům daňových poplatníků, a snažit se o to, aby stát zasahoval lidem do života co možná nejméně. Toto je přístup, který zde chybí, a osobně bych jím rád přispěl do celé atmosféry a dění kolem krajských voleb. A nakonec to je i společný cíl koalice Svobodných a Soukromníků: vrátit do politiky respekt vůči občanům, vůči jednotlivcům.
Nicméně jen abych doplnil, moje kandidatura je také výsledkem našich vnitrostranických primárek, v nichž jsem byl zvolen členy Svobodných, a následně potom vyjednávání v rámci krajské koalice. A já si velice vážím toho, že jsem tuto důvěru dostal.
Když se zaměříme na Středočeský kraj, co je jeho největší slabinou?
V tuto chvíli za největší problém pokládám zadlužení krajské pokladny, za němž nese vinu především vedení, které nastoupilo po oranžové smršti v roce 2008. Hlavním symbolem rozhazovačné politiky ve Středočeském kraji je především David Rath a jeho nástupci rozhodně nebudí dojem, že by měli v úmyslu sekeru v krajské pokladně nějak zásadně řešit. V posledních letech se sice kraji podařilo zadlužování zastavit a dluh snižovat, ale podíváme-li se na předvolební sliby socialistů, jako je například další pokračování v plošném hrazení jízdného pro žáky a studenty, které navíc chtějí rozšířit ještě o seniory, nemám příliš důvěry vůči jejich spořivosti. Je otázkou, proč by vůbec kraj, který je tak bohatý a má silný ekonomický potenciál, měl být tak nesmírně zadlužený. Před rokem 2008 bylo zadlužení krajské pokladny ve srovnání s dneškem mizivé a nezdá se, že by v té době kraj nějak skomíral.
Fotogalerie: - Kampaň odstartována
Ve svém volebním programu máte bod, který říká, že chcete podporovat místní drobné podnikatele. Jak konkrétně si podporu představujete?
Předně bych chtěl upozornit, že přímá finanční podpora jakéhokoliv podnikatelského subjektu je v zásadě opakem toho, jak by měla vypadat pravicová politika. My si nepřejeme, aby si podnikatelé ze svých daní platili svoji vlastní konkurenci. Na druhé straně je však kraj v pozici, kdy nemá možnost firmám jakkoliv ulevit od jejich daňového břemene, a jediné, co může udělat, je rozdělovat peníze, což by z pohledu pravice mělo znamenat vracet je těm, kteří něco produkují, a udržovat tím přirozený a zdravý podnikatelský život namísto přispívání na neproduktivní a zbytečné projekty, které často uspokojují pouze cíle a přání politiků či úředníků.
Zároveň nám ale nejde jen o přímou finanční podporu, ale také o to, aby místní firmy měly šanci dosáhnout na veřejné zakázky.
Právě pro drobné podnikatele by mohl být velký problém zavedení plánovaného EET. Jaký je na to váš názor?
To je další věc, kde i kraj může něco málo udělat pro malé a střední podnikatele, třebaže EET je spíše celostátní téma a hlavní podíl odpovědnosti má vláda a Parlament. Krajské zastupitelstvo však má určitou omezenou legislativní pravomoc, takže při vhodné povolební konstelaci může zasahovat i do vyšších sfér politiky.
EET je podle mého názoru snahou o cílenou likvidaci určité části podnikatelů. Příklady ze zahraničí ukazují, že dopad evidence tržeb na podnikatele je smrtící, třebaže se nám ministr Babiš snaží namlouvat, že chorvatský model je úspěchem.
Celé to zapadá do koncepce současné vládní koalice, jejímž ideálem je ekonomický systém pevně svázaný do plánovacích tabulek, kde všichni budou mít své pevné místo, nikdo se nebude vymykat a vše bude fungovat. Nakonec sám ministr Babiš z takového prostředí vzešel. V takovém pojetí ekonomiky nemají malí podnikatelé místo a prim hraje několik vybraných velkých firem, které čile spolupracují s vládou.
Psali jsme:
Společně budete bojovat za decentralizaci ve Středočeském kraji. V čem vy osobně vidíte největší výhodu vedení obcí tímto způsobem?
Domníváme se, že veřejné záležitosti jsou tím lépe spravované, čím lépe na ně dokáží občané dohlédnout. Zatímco obec je občanu blízko a ten tedy může, pokud má zájem, dění na své radnici nebo obecním úřadu snadno sledovat, dění na kraji je mu mnohem vzdálenější a záležitosti, které se na kraji spravují, jsou abstraktnější. A to celé nevyhnutelně vede k nešetrnému nakládání s veřejnými financemi. A na úřadech pak vzniká silná úřednická aristokracie, která si v podstatě provádí svoji vlastní politiku a posiluje svůj vliv. Pokud se co nejvíc rozhodování přesune z kraje na obce, a tím máme na mysli především rozhodování o penězích, bude to hlavní krok v boji proti klientelismu a politické korupci.
Podle vás je největším nepřítelem celé dnešní Evropy islám. Jak si myslíte, že se celá situace bude vyvíjet dál?
Nejen nepřítelem Evropy, ale vlastně celé západní civilizace. A záměrně neříkám islamismus, ale islám, protože pokud je islamismus politická doktrína a islám je náboženství, které zahrnuje vše, od osobního života po řízení státu, potom nelze mezi islámem a islamismem definovat žádnou dělící čáru. Islám nutně vytváří politiku a můžeme jej tedy hodnotit stejně, jako hodnotíme jakékoliv jiné ideologie, a musíme k němu zaujmout nějaké stanovisko.
Jak se bude situace vyvíjet, nezáleží ani tak na islámu, jako spíš na západní civilizaci. Pokud v sobě budeme stále živit neopodstatněné a nespravedlivé pocity viny za to, jakých úspěchů naše kultura dosáhla, budeme tvrdit, že hodnoty jako svoboda, trh, kapitalismus, vědecký a technický pokrok, hmotný blahobyt jsou ve svých základech zkažené a nemorální, potom nemáme šanci čelit jakékoliv jiné, vysoce motivované a morálně přesvědčené kultuře, jakou je právě teď islám. Z naší civilizace zbudou jen trosky, na kterých možná vznikne nějaký celosvětový chalifát.
Zatím jsem ale spíše optimistický. Obrovská propast mezi občany a našimi intelektuálními a politickými elitami, které stále zaslepeně hlásají jakési ideály multikulturalismu a tolerance za každou cenu, se stále zvětšuje a dříve nebo později musí vést ke změně politického kursu. Nakonec výsledky referenda v Británii nebo prezidentské volby v Rakousku to celkem přesvědčivě ukazují. A ve chvíli, kdy si občané zvolí politiky, kteří nebudou tvrdit, že naší největší zbraní je soucit, jak to stále dokola opakuje Angela Merkelová, potom věřím, že se velice rychle dočkáme konce nejen Islámského státu, ale i jakýchkoliv projevů islámské hegemonie v západním světě.
Existuje podle vás nějaké „nebolestivé“ řešení, jak vrátit Evropě bezpečnost?
Zajištění bezpečnosti občanů je prvořadým úkolem státu, stát je institucí se zbraní v ruce, jeho jediným nástrojem je uplatňování násilí a každé násilí nevyhnutelně bolí. Každé řešení, které má zajistit bezpečnost před nějakým vnějším nepřítelem, nutně musí bolet, a to především nepřítele. Naproti tomu dnešní falešné pokusy o řešení situace bolí spíše občany západních zemí, od potlačování svobody projevu po snahu o jejich odzbrojení. Netroufám si navrhovat, jaká konkrétní opatření by jednotlivé státy měly provádět, to je spíše otázka pro odborníky z řad armády a tajných služeb, kteří jako jediní dokáží vyčíslit, jak bezpečnost Evropě vrátit za co možná nejnižších nákladů. Politici by měli být těmi, kdo dá těmto odborníkům zelenou.
Jak je na tom s bezpečností právě Středočeský kraj nyní?
O otázky bezpečnosti se na úrovni kraje stará Bezpečnostní rada, která vyhodnocuje rizika a navrhuje opatření. Kriminalita v kraji klesá, počet úmrtí při dopravních nehodách se též snižuje, alespoň to tedy vyplývá ze statistik Policie ČR. Pokud jde o migrační krizi, což je asi hlavní důvod, proč se nyní bezpečnost chápe jako jedno z hlavních politických témat, zatím jsou rizika vyplývající z ní pro kraj spíše teoretická, a pokud se opět nedají do pohybu masy migrantů, nebudou se nás patrně příliš týkat. Tím méně Středočeského kraje. Problém vidím v postupném naplňování imigračních kvót, které by mohly bezpečnost v ČR snížit. Současná vláda se chová vůči Bruselu servilně a zavazuje se přijímat jakési navržené kvóty, aniž by k tomu byla čímkoliv donucena. Kraje mohou této politice vytvářet účinnou protiváhu, například tím, že budou bránit zřizování jakýchkoliv dalších uprchlických zařízení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
