Zvykl jsem si pracovat pod silným tlakem, říká Martin Kolovratník

Jste předsedou volební komise Poslanecké sněmovny. Hned od začátku jste se dostal pod silný tlak poslanců tak zvaného demokratického bloku. Jak se proti tomu dá bránit? Myslíte si, že situace ve sněmovně se postupně uklidní?

Za dobu, co jsem poslancem, jsem si zvykl pracovat pod silným tlakem. Dokonce bych řekl, že díky tomu mám i lepší pracovní výsledky než někteří kolegové. Jako předseda Volební komise jsem působil v minulém volebním období. Z tohoto hlediska jsem na tlak, který politické strany vytvářejí docela zvyklý. Mým úkolem vždy bylo a bude nikomu nestranit a měřit všem stejně. Navíc mým osobním krédem je, vycházet všem subjektům v PSP vstříc. Operativně upravit lhůty, umožnit každému, aby případně napravil své chyby nebo opomenutí. A to byl i případ minulého týdne. Podle záznamů z roku 2013 jsme tehdy na ustavující schůzi měli už v pondělí návrhy na místopředsedy. Ve Volební komisi jsme to neprojednali, ale já jsem chtěl projevit dobrou vůli a šéfům klubů jsem nabídl rychlejší lhůtu. Zástupci opozice byli nicméně nervózní z pomalého výsledku politických jednání a tak místopředsedy řešit nechtěli. Nic víc, nic míň. Cítím to tak, že nový blok čtyř stran z tohoto pohledu nijak nevybočuje. Vždyť ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN byly zastoupeny v Poslanecké sněmovně i v minulém volebním období. Takže jsme si na jejich politikaření, obstrukce a zdržování už zvykli. Naštěstí se volby v tak velkém rozsahu, jako nyní, konají pouze na začátku funkčního období Poslanecké sněmovny. Jakmile zvolíme sněmovní orgány a jejich čelní představitele, situace se zcela jistě uklidní.

Jaké priority má vaše volební komise ve sněmovně, bude v ní možná pozitivní spolupráce mezi jednotlivými členy z různých stran?

Při vedení komise je pro mě absolutní prioritou nezávislost a politická neutralita. Proto budu ke všem poslaneckým klubům přistupovat naprosto stejně. Z tohoto pohledu jsou priority volební komise neměnné. I v tomto období chceme, aby komise fungovala hlavně rychle a efektivně. Nesmíme dlouze a bezvýsledně jednat, musíme být operativní a musíme plnit přání předsedů poslaneckých klubů. Vždy se budu snažit, aby volby, konané Poslaneckou sněmovnou, probíhaly hladce a bez komplikací. Pevně věřím, že spolupráce s ostatními členy napříč politickým spektrem bude fungovat na výborné úrovni. Dříve nás bylo 15, nyní nás je 19. A věřím, že budeme jako komise táhnout za jeden provaz. Ještě jedna věc mi leží na srdci! V minulém období jsem se snažil prosadit, aby Sněmovna prováděla svoje interní volby elektronickou formou. Pomocí tabletů a profesionálního programu. Ne po staru, na lístečcích se sčítáním a zapisováním čárek. V minulé Sněmovně jsem neuspěl, některé strany měly z této novinky strach. Dnes mám na své straně nováčky, jako jsou členové Pirátů a nebo mladí poslanci jako je Dominik Feri. Elektronické volby v PSP jsou mojí prioritou a hned během zimy bych je rád uvedl do života.

Ing. Martin Kolovratník

ANO 2011
poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jaký máte názor na dodatečnou nominaci poslance ODS Martina Kupky do Sněmovny? Dá se podle vás takové situaci předejít?

Pokud vím, tak Martin Kupka nahradí Petra Bendla na základě soudního rozhodnutí NSS, které vychází z přepočtu preferenčních hlasů ve Středočeském kraji. Některé volební komise dle soudu špatně a nebo vůbec nezapočítaly preferenční hlasy, což v konečném důsledku vedlo ke zvolení Petra Bendla právě místo Martina Kupky. Jsem rád, že existují funkční kontrolní mechanismy, které jsou zárukou spravedlnosti voleb a jejich demokratičnosti. Právě rozhodnutí NSS je toho jasným důkazem. Nicméně do budoucna budu velmi rád, pokud se vyvarujeme těmto situacím.

Jaké změny bude nutné udělat, aby se taková situace s přepočítáváním hlasů již neopakovala?

Anketa

Babiš mluví o předčasných volbách v říjnu 2018, souběžně s komunálními. Za předpokladu, že neuspěje 1. ani 2. pokus o sestavení vlády. Jste v takovém případě pro?

Ano

97%

hlasovalo: 15442 lidí

Vhodným nástrojem může být například prevence v podobně kvalitního proškolení volební komise. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že volební komisi tvoří sami občané. Podle mé osobní zkušenosti se často jedná o starší občany a je tak pochopitelné, že chybička se může vloudit. Avšak nemělo by se to stávat v tak masivním měřítku, aby v konečném důsledku byl zvolen jiný kandidát. Zde se vracím k předchozí odpovědi. Potvrzuje se, že při klasickém „analogovém“ sčítání hraje velkou roli lidský faktor a chybovost může být velká. Možná, že pokud by se k elektronickým volbám odhodlala Sněmovna, mohl by to být motivující signál pro celou ČR. Vždyť v Estonsku je to běžné a normální. Žijeme v jednadvacátém století a díky elektronice bychom chyby odstranili. Je jasné, že všechny takové systémy ale musí být absolutně zabezpečené.

Vybavuji si, že jste velice aktivně přistupoval ke slyšením kandidátů na členy Rady ČT a ČRo ve Volebním výboru a téměř každého jste se v reakci na jeho vystoupení na něco ptal. Jste přesvědčen o tom, že nynější způsob volby a fungování Rady ČT (ČRo) je nejlepším řešením, jak může veřejnost uplatňovat své právo na kontrolu činnosti České televize (Českého rozhlasu)?

Odpověď se skrývá ve vaší otázce. Pokud poslanci přistupují ke své práci odpovědně, udělají si o kandidátech do mediálních rad velmi dobrý obrázek. Samozřejmě je vždy co zlepšovat, například bych si dokázal představit rozdělení odpovědnosti mezi obě komory – část by volila Sněmovna, část Senát. V principu je ale systém dobře nastaven. Kandidát do mediální rady musí získat nadpoloviční většinu poslanců a jeho funkční období se nekryje s politickým obdobím Sněmovny. Extrémní výkyvy jsou tak dobře vyvážené. Musím ale upozornit, že oba zákony (o ČT i o ČRo) jsou zastaralé, pocházejí z počátku devadesátých let. Určitě by si zasloužily pořádnou novelizaci. Musím však varovat před nezodpovědnými návrhy na totální systémovou změnu způsobu volby rad – to by ohrozilo náš demokratický systém.

Považujete za aktuální otevřít diskusi o financování České televize (Českého rozhlasu), ať už kvůli možnosti nahradit příjem z koncesionářských poplatků státní dotaci navázanou na vývoj ekonomiky (mj. kvůli tomu by mohl hospodaření kontrolovat NKÚ), nebo kvůli výši koncesionářského poplatku?

Taková diskuze je zbytečná. Pokaždé, když se otevře, tak se vyrojí stovky povolaných názorů a bojovníků proti veřejnoprávním médiím. Kontrolu NKÚ jednoznačně prosazuji (toto máme v protikorupčních zákonech a měli bychom to přijmout co nejdříve). Je potřeba také připomenout, že letos došlo ke změně zákona o DPH – a že televize i rozhlas už nemusí tuto daň státu vracet. Jejich příjmy se tak zvedly o stovky miliónů korun ročně a to by jim na dostatečné financování mělo dlouhodobě stačit.

Není systém kontroly veřejnoprávního média ve stávající podobě skoro zbytečný ve světle toho, že Rada ČT je v podstatě bezzubá vůči České televizi a Volební výbor, respektive Poslanecká sněmovna, zase působí dost bezzubě vůči Radě ČT?

Nemyslím si, že by zmiňované orgány byly vůči sobě navzájem bezzubé. Akceschopnost je dána vždy kvalitou členů. Pokud znají svoje možnosti, vědí, co jim zákon umožňuje, mohou konat a efektivně vyvíjet nátlak. Například Rada může být odvolána, pokud by Sněmovna dvakrát neschválila její závěrečnou zprávu (o hospodaření nebo o činnosti). Stejně tak jakýkoli člen mediální rady může vyvolat hlasování o nedůvěře řediteli. Rady také mají svoje Dozorčí komise, které nahlížejí do účetnictví. Bojím se, že kdybychom pravomoc těchto orgánů posílili, mohli by politici (a je jedno z jaké strany) mít chuť začít více ovlivňovat podobu zpravodajství a programu. V tu chvíli bychom začali ohrožovat nezávislost veřejnoprávních médií a tudíž základní princip demokracie. A to nechci být jejich advokátem. I nadále bych měl být členem mediálního výboru Sněmovny (jmenuje se Volební výbor) a avizuji, že budu velmi přísným a kritickým členem. Pokud mají čtenáři jakoukoli připomínku, ať už k činnosti ČT nebo ČRo, ať se na mne kdykoli obrátí. Rád ji projednám veřejně na našem výboru.