Oznámení, že se zástupci koalice sice shodli na navýšení rodičovského příspěvku ze současných 220 na 300 tisíc korun, ale vyšší dávku by dostali pouze rodiče s dětmi, které se narodí až po 1. lednu 2020, vyvolalo vlnu nevole. ČSSD totiž původně slibovala navýšení příspěvku i pro ty rodiče, kteří mají děti do čtyř let a stále příspěvek čerpají. Ministryně práce Jana Maláčová proto přispěchala s prohlášením, že se pokusí najít osm miliard korun, které chybí k tomu, aby platil původní slib. Co si o těch tanečcích kolem rodičovského příspěvku myslíte?
Nepřísluší mi komentovat ani výši rodičovského příspěvku, ani datum, od kterého by měl být vyplácen, jednoduše proto, že ani jedno z toho není nějaké ekonomické rozhodnutí, nýbrž politické, takže by se dalo předpokládat, že každá politická strana by asi rozhodla jinak podle své politické filozofie. Protože ČSSD je hodně nalevo, taky slibovala výraznou změnu... Na celé kauze mě ale zaujalo – a to dost negativně – něco jiného.
Zaprvé není, řekněme, „slušné“ něco slíbit a pak to zase odvolat. Pokud ČSSD rovnou chtěla ušetřit 8 miliard korun, měla hned, od samého začátku, říct, že příspěvek bude valorizován jen pro nově vyplácené dávky, a ne ty, které jsou již v běhu. Něco slíbit a pak to odvolat znamená zbytečně rozzlobit spoustu lidí, kteří již počítali s jinými podmínkami. To tedy ČSSD měla na rovinu hned říct: chceme sice přidat všem, ale bohužel nemáme na to, někde musí být nějaká dělicí čára, a proto jsme se rozhodli tuto dělicí čáru vést tak, aby peníze byly vyplaceny jen těm, kdo budou mít děti od příštího roku. Taková upřímnost by byla pro mnohé mnohem méně frustrující, než něco slíbit a pak to zase odvolat. Zkrátka každý by měl slibovat jen to, co může dodržet.
K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?Anketa
Senát podpořil vládu a postavil se za její stanovisko odmítnout návrh Evropské komise, aby o daňových otázkách rozhodovala kvalifikovaná většina místo dosud potřebného souhlasu všech členských zemí. Na rozdíl od většiny senátorů tvrdí Jiří Dienstbier, že zavedení většinového rozhodování i v případě daní je jedinou možností, jak zajistit financování veřejných rozpočtů a jak omezit daňové odvody firem, které působí v Česku, do zemí s nižším zdaněním příjmů. Jsou to argumenty, které měli vzít ostatní senátoři v potaz při rozhodování i za cenu, že by otevřeli cestu k tomu, aby mohla být Česká republika v rámci Evropské unie přehlasována?
Ne, toto v žádném případě nejsou relevantní argumenty. Tady jde o velmi nebezpečný posun, jehož analogii si nejlépe vysvětlíme na Lisabonské smlouvě. Ta také ve své podstatě zrušila právo veta v některých otázkách u jednotlivých členských zemí, a tím došlo k naprosté změně charakteru Evropské unie. Právě od té doby se datuje značná nespokojenost s některými kroky EU, které jsou zejména malým zemím vnucovány proti jejich vůli.
Psali jsme:
Daňová politika je dosud – až na něco málo obecných pravidel – v kompetenci jednotlivých národních zemí. A je to tak správně, protože se jedná o naprosto zásadní ekonomická pravidla, jejichž necitlivé nastavení bez zohlednění ekonomické úrovně a struktury té které země může například zcela zničit konkurenceschopnost a tedy prosperitu.
No a já jsem si jistá, že tady v jádru věci jde o něco úplně jiného. Země jako Francie a další se tu vlastně pokoušejí o nekalou konkurenci. Kdyby bylo zničeno právo veta v těchto otázkách, mohla by být pravidla nastavena tak, aby byla likvidační pro ekonomicky slabší země, čímž by se vlastně jiné, silnější země elegantně a legálně zbavily konkurence. Česko na to tedy nesmí přistoupit.
Evropské automobilky musí během necelých sedmi let převést čtvrtinu výroby na čisté elektromobily. Bez státní podpory si podle Bernharda Maiera, šéfa Škody Auto, čistá, ale výrazně dražší auta nikdo nekoupí. Vláda však odmítla podpořit jejich odbyt nějakou formou daňové úlevy nebo finančních dotací. Jak ven z toho začarovaného kruhu, když to v tuto chvíli vypadá, že automobilky budou muset čtvrtinu své výrobní kapacity věnovat na vozy, které si lidé kvůli jejich vysoké ceně nebudou kupovat? Bude stát muset couvnout?
Souhlas, elektroauta jsou tak drahá, že dobrovolně si je nikdo bez podpory nekoupí a státní podpora je zase vyhazování peněz na zbytečný účel, protože je vysoce diskutabilní, zda elektromobily skutečně jsou tak ekologické. Zaprvé je extrémně neekologická výroba a likvidace jejich baterií, zadruhé jejich produkce vede k odsunu zejména dieselů do třetího světa, takže ovzduší celé planety trpí pořád stejně, jen se vyrobilo něco, co vyrobit nebylo nutné, jelikož dosavadní spalovací motory ještě mohly řadu let bez problémů sloužit.
Jana Maláčová
Nemluvě o tom, že lidé z branže silně pochybují, zda to bude právě elektromobilita, která nakonec vyhraje – dost možná to bude vodík… Takže bychom podporovali něco, co se stejně neuchytí?
Začarovaný kruh nemá dobré řešení krom jediného: Evropská komise a europarlament přestanou nesmyslně tlačit na výrobu eklektrovozů. Jen tím likvidují automobilový průmysl, na němž značná část evropské prosperity dosud stála.
Přestože došlo k náhlému snižování úrokových sazeb, o hypotéky je v Česku nejmenší zájem za posledních pět let. Jaké jsou hlavní příčiny zmrazení hypotečního trhu?
Zaprvé úrokové sazby jsou pořád v průměru níž, než byly v předešlých letech. Pětinásobné zvýšení úrokových sazeb ČNB jen během loňského roku se hned tak nevymaže! Zadruhé existuje velmi silná korelace mezi růstem HDP a zájmem o hypotéky. Čím vyšší růst HDP, tím vyšší zájem o hypotéky. A protože HDP brzdí svůj růst, musí se to logicky projevit i na hypotečním trhu.
Lídři 27 zemí EU se shodli na dokumentu, který počítá s odkladem britského odchodu z Unie na 22. května za podmínky, že příští týden britská sněmovna schválí už připravený text dohody o odchodu. Pokud ne, bude brexit odložen jen do 12. dubna. Brexit bez dohody by podle odhadů britské vlády i centrální banky znamenal, že by Spojené království mohlo během příštích let zchudnout skoro o desetinu oproti stavu, pokud by zůstalo v EU. Jsou známy i odhady, jak by divoký brexit poškodil členské země EU?
Uvádíte jeden z mnoha odhadů, odhadů je víc, a všechny jsou v podstatě cucané z prstu. Nikdo neví a nemůže vědět, nakolik budou zpřetrhány obchodní vazby. Na mě to víc působí jako strašení, svým způsobem vydírání britských poslanců, aby nějakou dohodu schválili. Všichni se tváří, jaká apokalypsa se na nás žene, a přitom vystoupení z bloku zemí je „banalitou“ proti celkovému rozdělení jedné země na dvě části včetně oddělení jejich měn! Češi a Slováci to zvládli bravurně a žádné velké manévry kolem toho nebyly. Tak proč teď tak naivně skáčeme na to, že tentokrát to bude jiné?
MUDr. Zdeněk Hřib
Za více než čtyři měsíce ve funkci pražského primátora stihl Zdeněk Hřib namluvit zdravici, která v češtině a v angličtině zněla v metru čtyřikrát za hodinu u příležitosti 20. výročí vstupu ČR do NATO, nechal změnit čtyři znělky, jimiž svolává zastupitele do jednacího sálu. Ve vedení Prahy jedná o přejmenování Pražské integrované dopravy na Metropolitní integrovanou dopravu a o změně názvu a grafické podobě karty MHD Lítačka. Podle opozice to sice leccos vypovídá o tom, čím se primátor a celá rada zaobírá, ale není nakonec lepší, když se člověk bez jakýchkoli zkušeností v komunální politice zabývá znělkami a zdravicemi, než aby činil rozhodnutí v něčem zásadním, čím by mohl způsobit městu i významné ekonomické škody, proti nimž by náklady na změnu Lítačky byly „prkotinou“?
To se ptejte voličů - to oni rozhodli, koho a s jakými zkušenostmi chtějí zvolit. Proti gustu… Můj názor je, že vrcholnou politiku by neměli dělat amatéři, ale lidé, kteří už za sebou mají v jistém slova smysl křest ohněm a jsou za nimi vidět úspěšně dokončené projekty.
Psali jsme:
Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě… – OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
