Aby mohl být šéf Agrofertu do vlády jmenován, dal si prezident Miloš Zeman podmínku, že musí být v prvním čtení přijat služební zákon, který současně lustrační zákon ruší. Tím by se šéfovi hnutí ANO otevřela cesta do čela Ministerstva financí, v které mu dnes podle řady právníků brání fakt, že nemůže doložit negativní lustrační osvědčení kvůli zápisu ve svazcích StB. O tom, zda spolupracoval nebo ne s komunistickou StB, se Andrej Babiš na Slovensku soudí.
Z bývalého rezidenta StB náměstek a potom poradce ministra financí
Prohlášením exprezidenta Václava Klause v Českém rozhlase, že by lustrační zákon neměl být zrušen, je šokována bývalá vládní zmocněnkyně pro převzetí majetku SSM Ludmila Klofová, jak přiznala ParlamentnímListům.cz. „Šokovalo mne to v kontextu s tím, že Václav Klaus byl jako federální ministr financí garantem naplnění zákona o převzetí majetku KSČM a SSM. Tuto odpovědnost delegoval na svého prvního náměstka Dušana Třísku. Po několika měsících, když se zjistilo, že je nejen agentem, ale dokonce rezidentem StB, což je ještě o stupínek výš, z něj udělal svého poradce, a odpovědnost za převzetí komunistického a svazáckého majetku delegoval na vedoucího oddělení Lubomíra Hejla, který byl také evidován v záznamech StB. Ale protože byl jen vedoucím oddělení, lustrační zákon se na něj nevztahoval,“ vzpomíná bývalá vládní zmocněnkyně pro převzetí majetku hospodářského zařízení ÚV SSM Zenitcentrum na to, jak Václav Klaus dokázal obejít zákon, když chtěl a potřeboval.
Všichni nebyli na stejné startovací čáře
Když za převod odpovídali bývalí estébáci, není se podle Klofové možné divit, že se většina bývalého svazáckého a komunistického majetku rozkradla. „Zmocněnci byli jen bezmocnými figurkami, podle toho to také dopadlo,“ vysvětluje Ludmila Klofová, že majetek pohlavárům KSČ a SSM většinou zůstal, díky tomu byli v podnikání, které úspěšně rozjeli, kilometr před ostatními. „Začínali s miliardami, přitom se tvrdilo, že všichni jsou na stejné startovací čáře,“ poukazuje na řadu výhod, které měli představitelé totalitního režimu i díky benevolenci tehdejších představitelů polistopadových vlád.
Psali jsme:
Tříska obhajoval legislativní přítmí
Za svého náměstka si vzal Dušana Třísku v roce 1990, v roce 1992 ho musel pod tlakem lustrací funkce zprostit. Z pozice poradce pak Tříska dokončil svou klíčovou účast na přípravě kuponové privatizace. Ale Dušan Tříska nebyl jen řadovým poradcem bývalého ministra financí Václava Klause, jak o tom svědčí slova bývalého Klausova i Třískova kolegy Tomáše Ježka, která uvedl novinář Petr Husák v knize Budování kapitalismu v Čechách: „Dušan Tříska, to je pro mě jedna velká záhada. Když jsem se dozvěděl, že byl pozitivně lustrován, vůbec jsem si to nedovedl vysvětlit a dodneška si to vysvětlit nedovedu. Kdybych tohle nevěděl, řekl bych, že Třískova role v týmu ekonomů byla nesmírně kladná. Deset let jsme spolu pracovali a půl roku jsme oba dělali poradce Václavu Klausovi. Neshledávám ani náznak toho, že by někomu ublížil. Nechápu, v čem by jeho spolupráce spočívala. Tříska, to byl enfant terrible, člověk neustále provokující, šokující, nesmírně inteligentní. Tento inteligentní a energický muž je však také jedním z hlavních propagátorů `privatizace pod zhasnutým světlem`. Zejména poté, co se stal duchovním otcem RM-Systému, byl jedním z těch vlivných mužů, kteří legislativní přítmí velmi energicky obhajovali," řekl exministr privatizace Tomáš Ježek. To přítmí ovšem způsobilo, že dnešní prezident Miloš Zeman, ale i někteří zahraniční ekonomové, označili v minulosti kuponovou privatizaci za „podvod století“.
Spolupráci s StB Tříska vloni sám veřejně přiznal
Svého dítěte, jak nazývá Tříska kuponovou privatizaci, si dodnes velmi váží. Potvrdil to vloni v pořadu Hyde park na ČT24, kde také na otázku diváka ohledně své minulosti přiznal, že spolupracoval se Státní bezpečností. Podrobnosti odmítl sdělit s odvoláním na to, že je to v dokumentech. „Kdo má zájem, ať si je přečte,“ prohlásil Dušan Tříska, který je dnes odborným asistentem na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Psali jsme:
Tak začal ten marasmus
Ale spolupráce s StB Dušanovi Třískovi nebránila ani v kariéře, ani ve vlivu na chod české ekonomiky i společnosti. Umožnil mu to právě Václav Klaus, když ho i v roce 2003 zařadil do seznamu patnácti právních poradců prezidenta republiky. A nebyl tam sám, dalším spolupracovníkem StB mezi prezidentovými spolupracovníky, kteří měli v té době pracovat zejména na výběru hned osmi soudců Ústavního soudu, byl další bývalý agent StB Jan Kříž. „Takovým obcházením zákonů, kdy na budování právního a demokratického státu měli vliv bývalí estébáci a komunističtí pohlaváři, začal ten marasmus, do kterého jsme se tu dostali, od těchto věcí se všechno odvíjí,“ uvedla Ludmila Klofová. A významný vliv má například bývalý spolupracovník StB Dušan Tříska dál díky svým aktivitám v Národohospodářské fakultě VŠE, České národní bance a Institutu Václava Klause.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
