Jak si bude Andrej Babiš stát u české veřejnosti na konci roku?Anketa
Podle bankéřů byl rok 2013 pro českou ekonomiku spíš negativním překvapením, vloni Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi zaostávala. „Utlumení vládních investic se ukázalo v loňském roce jako ne příliš vhodný krok pro ekonomickou politiku státu,“ uvedl předseda Vědeckého grémia České bankovní asociace Luděk Niedermayer.
Na jaře oslavíme rok zvyšování ekonomické aktivity
Podle bývalého viceguvernéra ČNB je dobré si uvědomit, že podle zveřejněných dat roste ekonomika už od druhého čtvrtletí minulého roku. „To znamená, že na jaře bychom oslavili už celý rok, kdy se ekonomická aktivita zvyšuje, a to by postupně u nás mnoho přinést zlepšení, možná i trochu té společenské stabilizace a odklon od depresivního stavu, který tu byl od roku 2008, kdy se ekonomice nedařilo,“ konstatoval ekonom.
Fotogalerie: - Singer na právech
Pokud vláda bude zvyšovat deficity, dluh státu se nesníží
Bude mít ekonomický růst také pozitivní vliv na zadlužení České republiky? To podle Luďka Niedermayera není tak jisté. „Záleží i na jiných věcech. Máme dvě proměnné: dluh a růst ekonomiky. Růst by měl sám o sobě snižovat deficity, ale kdyby se vláda rozhodla, že bude schodky státního rozpočtu zvyšovat, ocitneme se v jiné situaci,“ upozornil. Ale obecně – provádět fiskální konsolidaci, kdy ekonomika stagnuje nebo klesá, je podle něj mnohem složitější, než v době, kdy ekonomika začne růst.
Psali jsme:
Oslabení koruny posílí vývoz, který má být hlavním tahounem růstu
Co s členstvím v EU?Anketa
Pomůže k rozjezdu české ekonomiky i devizová intervence České národní banky? Dopady intervence je podle předsedy Vědeckého grémia bankovní asociace zatím předčasné komplexně hodnotit. „Bude záležet nejen na vnějším prostředí, ale i na době jejího trvání a způsobu ukončení. Oslabení kurzu koruny ovšem bezesporu posílí vývoz, který by měl být letos hlavním tahounem růstu,“ je přesvědčen Niedermayer.
Spuštění intervencí prozatím nese své ovoce
Podle ekonoma ze společnosti Next Finance Jiřího Cihláře intervence ČNB zabírají. „Tedy rozhodně to platí aspoň pro vývoj cen v průmyslu. V prosinci dosáhla meziroční inflace v průmyslu 1,7 procenta. Přitom v listopadu činila pouze 0,7 procenta, v říjnu průmyslové ceny dokonce stagnovaly,“ poukázal na dopady opatření centrální banky. Podle něj už listopad naznačil, že se bance rychle podařilo posunout index průmyslových cen do kladných čísel. Při pohledu na zrychlení tempa průmyslových cen si může ČNB gratulovat, oceňuje Cihlář. Není proto potřeba, aby banka v dohledné době měnila pravidla hry. Koruna se nadále drží u hladiny 27,40 korun za euro a v dalších dnech má podle ekonoma otevřený prostor pro stagnaci až mírné posílení.
Fotogalerie: - Miloš Zeman ve Žluticích
Centrální banka dokázala problém zamaskovat intervencí
A spokojeni podle ekonoma společnosti Next Finance můžeme být i v evropském srovnání. „V Evropské unii totiž průmyslové ceny meziročně padají o jedno procento. Na rozdíl od zbytku Evropy nás tedy netrápí deflace. Je to ale tím, že Česká národní banka dokázala celoevropský problém s nízkou poptávkou zamaskovat intervencí,“ je přesvědčen o pozitivním vlivu kroku centrálních bankéřů Jiří Cihlář.
Psali jsme:
Český ekonom není pesimista jako ekonomové z Harvardu
Ekonom Luděk Niedermayer nevidí ani tak pesimisticky vývoj v Evropě. Nesouhlasí úplně s názorem ekonomů Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa z Harvardské univerzity, který uvedli ve zprávě vypracované pro Mezinárodní měnový fond, že rozsah dluhů západních zemí je takový, že všeobecně rozšířená úsporná opatření na zdolání problému s neudržitelnou výší veřejného dluhu stačit nebudou. Jsou přesvědčeni, že země budou muset použít silnější kroky – finanční represi, vyšší inflaci nebo dokonce restrukturalizaci dluhopisů (což je v podstatě bankrot – pozn. red.), aby zvládly ustát břemeno dluhu, které si na sebe nakupily. „Já to tak úplně nevidím,“ řekl ParlamentnímListům.cz Niedermayer.
Dluhová služba stát zatěžuje
Výši veřejného dluhu ovlivňují podle ekonoma dvě podstatné proměnné. „První je ekonomický růst a druhá jsou úrokové sazby. V okamžiku, kdy by země byly schopny růst a zároveň neměly vysoké reálné sazby, tak to zatížení dluhem zase tak extrémní není,“ prohlásil. Souhlasí však s názorem dua amerických ekonomů, který uvedli již v předchozí studii, že určitá úroveň dluhů je negativní pro ekonomický růst. „To je nepochybně pravda, protože dluhová služba (splácení úroků z dluhů – pozn. red.) stát neúměrně zatěžuje. Způsobuje, že stát musí mít permanentně vyšší daně, aby dokázal splácet minulý dluh,“ vysvětlil Niedermayer. A pokud dluh nevznikl proto, aby byl použit na investice, které urychlily ekonomický růst, pak v tom také problém vidí. „Ale jinak si stále myslím, že automaticky nemusí platit, že země, které mají dluh ve výši devadesát nebo sto procent hrubého domácího produktu, ho nebudou schopny servisovat,“ shrnul.
Není to nějaká nezvládnutelná situace, míní český ekonom o zadlužení evropských zemí
Ekonom České bankovní asociace připouští, že vysoké zadlužení je pro ekonomický růst negativní, ale pokud zadlužené země zachovají nějakou kredibilitu, nebudou platit vysoké úrokové sazby a budou vykazovat nějaký nominální růst, mohly by to zvládnout. „Nemyslím, že je to nějaká nezvládnutelná situace,“ oponuje bývalý viceguvernér ČNB dvojici ekonomů z Harvardu. Navíc platí, že v rámci Evropské unie podle nově dohodnutých pravidel by země měly dluh začít celkem trvale snižovat. „Takže fiskální politika by měla být zaměřena na to, aby poměr dluhu k HDP klesl někam k osmdesáti procentům. Proto to tak vyhroceně nevidím,“ konstatoval Luděk Niedermayer. Ale všechno podle něj záleží na tom, jestli ekonomiky zadlužených zemí začnou růst. „V okamžiku, kdy začne růst nominální HDP, začnou se zlepšovat dluhové ukazatele. V případě Řecka velká část nárůstu podílu dluhu k HDP nebyla způsobena deficitem, ale tím, že se snižoval hrubý domácí produkt,“ vysvětlil ekonom, že v okamžiku, kdy začne HDP růst, se poměr dluhu k HDP automaticky sníží. Pokud ovšem vlády zadlužených zemích nebudou neúměrně rozhazovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
