Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Exprezident Václav Klaus řekl, že krizi na Ukrajině vyvolal Západ, který chtěl nesmyslnou konfrontaci s Ruskem. Co si o tom myslíte?
Nepříliš často souhlasím s panem Václavem Klausem, ale tady má pravdu, protože bývalý ukrajinský prezident Janukovyč by musel sám sebe prohlásit za vlastizrádce, kdyby vyměnil těch 690 milionů eur z EU za 15 miliard dolarů, což byla nabídka Ruské federace za to, že se zapojí do celního prostoru Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Každý rozumný člověk v čele ukrajinského státu, když si uvědomí ty ekonomické vazby, nemohl tu nabídku EU přijmout. V tomto ohledu je pravda, že EU a Spojené státy svým způsobem vnutily Ukrajině nesmyslný krok, který Janukovyč – a můžeme si o něm myslet cokoli – nemohl přijmout. Takže ano, Václav Klaus má pravdu.
Nesouhlasíte s Vojtěchem Filipem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové či Džamily Stehlíkové.
Vy jste také napsal, že existuje určitý plán na rozparcelování Ruska, v němž má ukrajinská vláda sehrát svou roli v tom smyslu, že přispěje k oslabení Ruska...
Ano, takový plán je popsán několikrát. Včetně návrhů pana Brzezinského. Je mnoho indicií, že takhle to mělo probíhat. Včetně návrhu na to, že v letošním roce měly být uzavřeny smlouvy na pronajmutí přístavů na Krymu Spojeným státům americkým ze strany ukrajinské vlády, což bylo pro Ruskou federaci zcela nepřijatelné, protože měla mít základny pronajaty další roky.
Nebo, že Madeleine Albright řekla, že Sibiř je pro samotné Rusko moc velká...
Ano. Těch důkazů k tomu je velké množství a vezměte si jenom některé úvahy, které pronikly ven z jednání Trilaterální komise. Úvahy lidí, kteří se zabývají Novým světovým řádem, jsou pro mě zcela nepřijatelné.
Nejnověji k situaci na Ukrajině:
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že nejagresivnější politika je ta americká, což dokládal jednak tím, že USA mají vojenské základny po celém světě a že velmi často intervenují v řadě zemí... Co si myslíte o tomto názoru?
To není myšlenka, to je jenom konstatování faktů. To přece každý ví, že Spojené státy mají základny téměř po celém světě. Nejbližší americké základny jsou ve Spolkové republice Německo. Probíhají jednání o umístění raketové základny v Polsku a radarové v Rumunsku. Takže tohle není nějaký osobitý názor Vladimira Vladimiroviče Putina, to je prostě evidentní fakt.
Vladimir Putin je...Anketa
Spojené státy při svém angažování v arabském světě hovořily o šíření demokracie, ale nedošlo nakonec jen – když se podíváme na Egypt, Libyi, Sýrii či Irák – k destabilizaci těchto zemí, kde jsou občanské války a místo demokracie tam nastupují islamisté? Před tím tam byli sekulární diktátoři...
Jestli si Američané myslí, že mohou vnutit národům, které mají úplně jinou historii, tisíciletou historii, svůj hodnotový systém, tak to je nemožné. Pokud se tam vnucuje nepůvodní hodnotový systém, tak ten buď původní obyvatelstvo zcela rozvrátí, nebo rozvrátí ten systém. Podívejme se na dříve prosperující Libyi, která je dnes vykrádána. To je stát, který směřuje k rozpadu. Pak je tady velká občanská válka v nejtolerantnějším státu Blízkého východu, tedy v Sýrii. Ta válka je vnucená z vnějšku. Já jsem Sýrii navštívil v roce 2006, a tam byl velmi tolerantní systém. To ukázaly i poslední prezidentské volby, kdy ač se proti Bašáru Assadovi mediálně vytvořilo nepřátelské prostředí, tak přesto ty volby vyhrál. Ale ta občanská válka stála Sýrii už 150 tisíc mrtvých.
Přitom, když jsem tam v roce 2006 byl, tak v jedné ulici byla mešita, vedle ní katolický chrám a v té samé ulici byla i židovská synagoga. Lidé těchto náboženství tam spolu normálně komunikovali, obchodovali a bavili se. Byl to rozhodně systém mnohem demokratičtější a tolerantnější než v okolních státech. To je důkaz toho, že vnutit národům jiný hodnotový systém se nikdy nevyplácí. To jenom přináší rozvrat. Vývoz té takzvané americké demokracie celosvětově poškozuje lidstvo.
Kritické hlasy vůči Putinovi v zahraničním tisku:
A nemůže být „demokracie“ jenom určitou zástěrkou? Když se podíváme, kdo je největší spojenec USA v tomto regionu, tak je to Saúdská Arábie, která mnohdy podporuje islamistické povstalce. Na Ukrajině jsou zase spojenci fašisté z Pravého sektoru...
To je zastírání ekonomických zájmů ideologií. Když se podíváme na Libyi, tak na pádu Kaddáfího nejvíce vydělali ti, kteří dlužili libyjskému státu stamiliony eur či stamiliony dolarů. Ať už jde o Francii či Itálii. Za ropu, za plyn. Bývalí spojenci, kteří Kaddáfímu v Bruselu stavili stan, se najednou obrátili proti němu. To jsou ekonomické zájmy a mluvení o demokracii je jen politická nadstavba, která neříká, co se v tom státě skutečně děje.
_profil_top.jpg)
Když se podíváme, co se děje na Ukrajině, co se děje v Sýrii, není to jenom součást globální hry jakýchsi dvou bloků, tedy euroatlantického bloku USA a EU proti státům BRICS? Vidíme, že se BRICS snaží vytvořit své paralelní struktury, například k Mezinárodnímu měnovému fondu, snaží se obchodovat ve svých měnách a opouštět dominanci dolaru jako světové rezervní měny. Není to tedy součást větší hry? Například Sýrie je spojencem Íránu, který nechce obchodovat v petrodolarech. Írán zase vyváží důležité suroviny do Číny...
To je příliš zjednodušené vidění. To je vidění návratu k bipolárnímu světu. To by se Američanům hodilo. Ti by vytvořili jenom takzvaný euroatlantický prostor a sami by na tom vydělávali a Evropu by tím zničili. Bipolární svět se přežil. Skončil koncem studené války a pádem sovětského modelu socialismu. Místo toho byl na krátkou dobu nastolen unipolární svět nadvlády Spojených států. Ten skončil velmi neslavně krachem ekonomik v roce 2007/2008. Bankéři si už mysleli, že si mohou dovolit všechno a dopadlo to katastrofou, která nepostihla jenom ty státy, které nepřijaly neoliberální model. Nyní je jediným řešením budování multipolárního světa. Tedy, že své zájmy bude moci uplatňovat jak Amerika, tak Čína, Rusko, africké země, Jižní Amerika, Evropa, ale i muslimský svět. To jsou miliardové ekonomiky, které nelze vynechat. Varuji před návratem k bipolárnímu světu. Bipolární svět, kdy jedni jsou naši spojenci a druzí naši nepřátelé, nevede k ničemu dobrému.
MikroMajdan, demonstrace protiruských aktivistů v Praze:
Fotogalerie: - MikroMaidan v Praze
Ale jestli to k tomuto bipolárnímu vidění přítel versus nepřítel Spojené státy netlačí...
Ano, Spojené státy k tomu mohou tlačit, ale právě proto, jak je založen BRICS, tak tu je evidentně dostatek prostoru jak pro Evropu, Čínu, Indii i pro muslimský svět. Současná OSN, která je postavena na výsledcích druhé světové války, musí být přebudována. Evropa není sjednocena, ale je sjednocována. Jednou musí silné ekonomiky navrhnout, že Evropu bude zastupovat jeden. Pak v té pětici stálých členů Rady bezpečnosti bude místo pro další silnou ekonomiku. Jestli bude indická, africká či muslimská, je otázka, ale v každém případě při budování multipolárního světa musíme respektovat, že tu jsou rozvíjející ekonomiky, které musí mít právo spolurozhodovat o dalším vývoji.
Já jsem již na jednání Dialogu civilizací v roce 2007 navrhl, že by bylo dobré, aby bylo nejméně sedm stálých členů Rady bezpečnosti. Když by Evropu zastupoval jenom jeden, tak máme další tři místa a máme na výběr Střední Asii, Jižní Ameriku, Afriku. A u nestálých členů to rozšířit z 10 na 14, aby tam zůstaly hlasovací poměry zachovány, protože poměr stálých a nestálých členů Rady bezpečnosti se osvědčil. Tím dáme šanci, aby jednotlivé zájmy států byly uplatněny tak, aby se svět nedostal na okraj války či studené války, kdy by se měly jednotlivé státy uzbrojovat. Závody ve zbrojení nejsou správnou budoucností lidstva. Jsme v úplně jiné situaci, počet obyvatel světa roste, mění se technologie života společnosti i technologie vojenských a bezpečnostních složek a jsou mnohem vyšší nároky na životní prostředí a na životní úroveň. Lidstvo má mnohem důležitější úkoly, než se navzájem uzbrojovat. Nebudou tu rozhodovat nadnárodní korporace.
Nesměřuje ale právě například ta Transatlantická dohoda (TTIP) k utužování euroatlantického bloku versus zbytek světa?
Euroatlantický prostor neexistuje. To je umělý nápad Spojených států amerických, aby udržely hodnotu dolaru. Ekonomický zájem Evropy je přece rozdílný proti ekonomickému zájmu USA. Spojené státy americké nám vnutily válku proti arabskému a islámskému světu naší účastí v Iráku, Afghánistánu, sankce proti Íránu či Pákistánu. Toto není ekonomický zájem Evropy. Pro Evropu je mnohem jednodušší udržovat zájmy kontinentu, tedy EU, ale i neunijních států v rámci Rady Evropy, kam patří i Bělorusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina i Rusko. Když nebude mít energetické zdroje z arabských a muslimských států, tak kde je vezmeme? Budeme vytvářet alternativní zdroje, nebo je budeme muset dovážet ze Střední Asie či Ruska. Evropa je energeticky nesoběstačná. Spojené státy nám nedají tu energii. Ty ji potřebují samy. Žádný břidlicový plyn nás nezachrání.
Evropská unie zatím kroky USA ale zatím víceméně podporuje...
Bohužel...
Tak jestli v okamžiku, kdy Evropská unie bude protektorátem USA...
TTIP je nemožné přijmout. Odmítání této dohody není žádná komunistická myšlenka. To je přece myšlenka všech reálně uvažujících politických směrů v Evropě. Existují tady politické subjekty, které budou Američanům přikyvovat jak houpací koně. Ale reálně uvažující politické subjekty na pravici i levici přece ví, že to, jak je předložena ta smlouva TTIP, je pro Evropu nevýhodné a nepřijatelné. Protože Evropa by tím podryla vlastní ekonomické základy.
Dobře. Chci se ale zeptat, pokud by se vskutku USA a EU spojily a byla by tam silnější integrace, jestli by pro nás bylo pořád výhodné být členem EU a stát se součástí toho bipolárního konfliktu, který není v našem zájmu, a být součástí jedné strany. V našem zájmu je přece obchodovat s kýmkoli, kdo bude chtít naše zboží, a v našem zájmu není být s kýmkoli v konfliktu a nechat se do něj zatáhnout. EU podporuje sankce proti Rusku, podporuje kroky USA... Tedy, pokud se nebude EU emancipovat na USA, tak zda je pro nás výhodné zůstat jejím členem...
To je otázka pro občany, protože jsme tam vstupovali na základě referenda. Pokud bychom vystupovali, tak bychom k tomu také museli vyhlásit referendum. Otázka vlastní obrany a vlastního zabezpečení je velmi vážná. To není otázka, kterou může zodpovědět jedna politická strana. To je otázka na občany. Nemůžeme být ale postaveni do role, že budeme slepě podporovat postoje Spojených států. Emancipace Evropy je na řadě. To je předmětem tohoto pětiletého období nově ustaveného Evropského parlamentu a nové Evropské komise.
Druhá věc je, že historie se opakuje buď jako tragédie, nebo jako fraška. Historie první světové války se zopakovalo jako ještě větší tragédie ve druhé světové válce, protože šlo znovu o přerozdělení trhů. Potřetí si snad už lidé nenechají vnutit novou tragédii a mají tisíc důvodů mluvit o tom, že jsou směšní ti politici, kteří si myslí, že lze vést omezené jaderné války, že lze rozvrátit ten či onen stát a ten se nebude bránit. A že ti lidé nesmetou politiky, kteří je povedou do války. Pokusit se ovládnout Ruskou federaci vojensky je nesmyslný projekt. Snaha ovládnout ekonomicky Čínu ze strany USA v situaci, kdy Spojené státy musí prosit každý měsíc Čínu, aby ještě dolar platil a když Číňané nezruší dolar do doby, než ty přebytečné dolary utratí za majetky kdekoli ve světě, je bláhová. Na co si tady hrajeme? To jsou reálná fakta. Pokud je někdo zakrývá ideologickými řečmi zleva či zprava, tak to je nesmysl.
Jestli to není o tom, že Spojené státy si uvědomují své imperiální přepětí a chtějí v poslední chvíli tou expanzí oddálit svou agonii...
Nevyhnutelný pád říše římské. Všechny říše, které si myslely, že mohou rozšiřovat své teritorium, vyvážet své problémy do zahraničí, vždy skončily. Historii v tomto ohledu nelze oklamat.
Fotogalerie: - Protest před ruským konzulátem v Brně
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
