Euromajdan byla série dlouhotrvajících masových občanských protestů a občanské neposlušnosti na Ukrajině, které začaly v noci 21. listopadu 2013, den poté, co tehdejší druhá vláda premiéra Mykoly Azarova pozastavila přípravy podpisu ukrajinsko-evropské asociační dohody. Tyto protesty vedly až k pádu prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 a vzniku nové vlády Arsenije Jaceňuka. A následné anexi Krymu Ruskem a odtržení dvou republik na východě.
Jedna část politiků míní, že politika Západu byla chybná, když nehájil dohody, které uzavřel Janukovyč s opozicí a nechal ho padnout. Tím se rozpoutala občanská válka, anexe Krymu, sankce a konflikt Západu s Ruskem. Druhá část míní, že podpora Západu Ukrajině je nedostatečná a bylo by správné kyjevské vládě dodat zbraně.
Ukrajinská vláda samotná, zle tísněná z východu
"Majdan byl bouří proti korupci a oligarchicky fungujícímu státu. Včerejší výzvy tu stále stojí i dnes. To hlavní a nejtěžší musí dokázat ukrajinská vláda samotná, zle tísněná z východu. My musíme bránit dalšímu zabíjení a jednoznačně všechny vést k dodržování minských dohod,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Již v lednu 2014, v rámci parlamentní návštěvy Slovenska, jsme se zabývali velmi intenzivně situací na Ukrajině. Je nutno podotknout, že jako potenciální obrovskou hrozbu ji naši slovenští kolegové označili již tehdy. U nás jsme se Ukrajinou začali zabývat až o týdny později, bohužel. Musíme si uvědomit, že situace v tomto regionu není černobílá, avšak jako jediné možné řešení v tuto chvíli vidím v diplomatickém vyjednávání. Eskalování válečného konfliktu nebude mít pozitivní vliv ani na Ukrajinu, ani na země s ní sousedící. Nesouhlasím s rozdělením Ukrajiny na dvě země, už proto, že tuto situaci si dobře pamatujeme. Týkala se Československa a stala se v roce 1938. Tenkrát se nás nikdo neptal a ve jménu zachování 'míru' Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi (což bohužel Ukrajina není),“ sdělila ParlamentnímListům.cz první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová z ANO.
"Není správné nutit zemi, která byla napadena, ať již skrytě nebo veřejně, aby agresorovi územně ustupovala. Západ evidentně není jednotný ve svém přístupu k ukrajinské krizi. Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt 'nežádoucích' ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí. Evropská unie příliš dlouho koketovala se vstupem Ukrajiny mezi členské země a možná ne dostatečně o tomto diskutovala s Ruskem. Důsledek nyní vidíme. Evropská unie je proto povinna udělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala, aniž by ustupovala agresi. Myslím si, že větší zapojení České republiky a ostatních členů Visegrádské čtyřky do těchto vyjednávání by bylo velmi přínosné,“ dodala Jermanová.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Jsme na hraně velké evropské války, kterou vyvolaly na Ukrajině USA
"V té době se ucelil ukrajinský národ. To jsem mohl sledovat. Ti, kteří byli ještě před dvěma lety rozděleni na ukrajinsky a rusky mluvící, tak je Putin spojil. To je pozitivní. Na druhé straně jsme zjistili, že ty nemožné vlády, které měla Ukrajina během posledního čtvrtstoletí, opravdu zanechaly armádu ve velmi žalostném stavu, na což teď Ukrajina doplácí a bude ještě doplácet v budoucnu, protože ten konflikt neskončí, ten bude dál pokračovat. Pokud jde o Západ, tak nejhorší v životě je, když máte polovičatou podporu a polovičaté odhodlání něco udělat. To je přesně to, co Evropa dělá vůči Ukrajině. Evropa nechce dodat to, co by Ukrajinci potřebovali. Vzhledem k tomu, že Rusové dodávají těm tlupám na východě nejmodernější ruské zbraně a Ukrajinci bojují se zbraněmi z druhé světové války či z doby Sovětského svazu, tak to je ta největší chyba Západu,“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
"Jsme na hraně velké evropské války, kterou podle dostupných informací zcela programově, cíleně a dlouhodobě vyvolaly na Ukrajině USA. Ty investovaly stamiliony dolarů do vyvolání Majdanu – cílem bylo získat Ukrajinu do své sféry vlivu. Jako všude jinde se to Američanům vymklo z kontroly – ukrajinští fašisté a nacionalisté vyvolávali paniku v ruských oblastech Ukrajiny a protiruské zákony vedly k vlně referend o odtržení oblastí na čele s Krymem. Následně Ukrajinci začali bombardovat území, která se rozhodla odtrhnout, a vypukla regulérní občanská válka, kdy kyjevská vláda vraždí s pomocí armády vlastní občany za to, že nechtějí žít pod nadvládou fašistů. Na vývoj událostí muselo reagovat Rusko – Kyjev totiž vraždí etnické Rusy a samozřejmě cíl všeho je oslabení Ruska a posun NATO na hranice s Ruskem. Jsme ve studené válce, kterou se proameričtí jestřábi pokouší přeměnit ve válku skutečnou. Nejděsivější je, že k vyvolávání protiruské hysterie zcela otevřeně slouží téměř všechna média včetně veřejnoprávních, přičemž Česká televize přiznala pokyny z EU držet protiruskou notu. Uplynulý rok je svědectvím o iluzi, že žijeme v nějaké skutečné demokracii. Žijeme ve světě manipulovaném médii a politiky,“ varuje předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Občanská válka, tisíce mrtvých, kolaps Ukrajiny a mimořádně populární Putin
Předseda SPO Jan Veleba hodnotí rok od pádu Janukovyče velmi negativně. "Vznikla regulérní občanská válka, která přinesla kolem šesti tisíc mrtvých, některé odhady jsou až dvacet tisíc, patnáct tisíc raněných a zničená města a vesnice na východě Ukrajiny, přes milion uprchlíků a ochromení průmyslu. Ekonomika se dramaticky propadla, asi z šesti hřiven za dolar to spadlo asi na 26 hřiven. Obrovské zdražení. Ukrajina je na pokraji ekonomického zhroucení, stojí tam proti sobě dvě naprosto znepřátelené skupiny obyvatel. Západ měl trvat na dodržení dohody, kterou vloni 21. února podepsal Janukovyč s opozicí za asistence ministrů zahraničí Německa, Francie a Polska. Druhý den Majdan dohodu o smíru odmítl a prezident musel uprchnout. V Kyjevě došlo k ozbrojenému převratu. Z parlamentu byli pod eskortou samopalů vyhnáni poslanci hájící zájmy východní Ukrajiny. EU toto přijala bez odporu a netrvala na dodržování dohody. To byla základní chyba EU. Pak se již vše vezlo. Chybou byla také asociační dohoda s EU a snaha vytrhnout Ukrajinu zcela z ruského vlivu a snaha přijmout Ukrajinu do NATO. Reakce ruského prezidenta Západ překvapila a teď se rozjela spirála sankcí, která nikam nevede. Na Ukrajině to nemůže dopadnout dobře. Politika EU směrem k Ukrajině je od základů chybná. Mluvil jsem s člověkem, který v Moskvě zastupuje české krajany a má dobrou znalost situace. Řekl, že podpora Putina vzrostla na 90 procent. Současně tito lidé získali velmi negativní pohled na nás a EU a sankce nesou velmi nelibě. Současně jsou ale schopni leccos obětovat. Vznikla nová opona. Putin tím získává naprosto absolutní podporu,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Veleba.
"Co přinesl rok od Majdanu? Především tisíce mrtvých v občanské válce, naprostý rozvrat ukrajinské ekonomiky a také enormní zvýšení napětí. To skutečně stálo USA a EU za to? Odpověď je jasná. V rámci podpory podivnému kyjevskému režimu, který vraždí své vlastní občany, se Západ uchyluje k neuvěřitelným manipulacím s veřejným míněním a vytváření protiruské hysterie. A já se znovu ptám? Kdo sestřelil malajsijský boeing? Kdo upálil desítky lidí v Oděse? Otázka, jestli Západ udělal na Ukrajině něco dobře, ani nemůže být míněna vážně,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Psali jsme:
Je škoda, že si Rusko místo liberalizace buduje autokratický režim
"Západ neudělal na Ukrajině nic správně. Od počátku. Tak to radši ani dál nehodnotím,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
"Západ podcenil Rusko a Putina a mnozí evropští politici ho považovali za důvěryhodného partnera. Na okupaci Krymu Západ reagoval velmi vlažně a pomalu a i to je příčinou toho, že se Rus nezastavil a snaží se zmocnit dalších území na východě Ukrajiny,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
"Západ mohl těžko udělat něco jinak, Majdan byl vnitropolitickou záležitostí. Sami ukrajinští politici se možná měli pokusit o intenzivnější dialog s východem země. Bez přímé podpory separatistů ze strany Ruska by ale podle mě ke stávajícímu válečnému konfliktu v takové míře nedošlo,“ míní místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
"Hodnotit, jestli se Západ zachoval dobře nebo špatně, je stejně pošetilé jako hodnotit chování Západu před druhou světovou válkou, protože historii stejně nelze vrátit zpět. V každém případě je škoda, že se Rusko místo demokratizace a liberalizace vydalo cestou budování autokratického režimu a že si tuto skutečnost Západ dlouhou dobu odmítal připustit. Majdan mohl být začátkem vzestupu Ukrajiny, ale Rusko odmítlo změny v ukrajinské politice dopustit, a tak zahájilo proti Ukrajině válku. Jsem zvědav, zda, jak, kdy a kde válka skončí,“ uvedl poslanec ANO Matěj Fichtner.
"Ukrajina je sice opět o něco blíže Evropě, nicméně stále stojí na rozcestí. Nejvíce destabilizující byla a stále ještě je nynější vojenská aktivita Ruska, která podporuje separatisty. Soudím, že prezident Porošenko i vláda se upřímně snaží o reformu země v maximální míře, ale vojenský konflikt je vyčerpávající a svazuje ruce. Osobně jsem se v Kyjevě přesvědčila o velké důvěře, kterou k nám Ukrajina má. Dosavadní kroky pomoci ze strany EU i USA hodnotím pozitivně, ale sankce nestačí, Ukrajina nás žádá o vojenskou pomoc. Myslím si, že vojenská podpora pro účely obrany vlastního území je plně v souladu s mezinárodními dohodami. V nouzi prý poznáš přítele, tak snad v této těžké zkoušce obstojí oni i my,“ říká europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
"Situace na Ukrajině je stále složitější a horší. Dnes už asi jen málokdo z lidí chápe, kdo proti komu vlastně bojuje, kdo ke komu patří, a nejvíce to odnášejí hlavně civilisté. Západ se neměl vměšovat do situace na začátku a neměl podporovat lidi, kteří mávali vlajkami banderovců. Teď je důležité situaci stabilizovat a zabránit dalšímu rozrůstání konfliktu,“ myslí poslanec Marek Černoch zvolený za Úsvit.
Apokalypsa a cesta do pekel
„Osobně se domnívám, že v souvislosti s procesem odstartovaným na Majdanu není co slavit. Ani na Západě, ani na Ukrajině. Dění na Ukrajině a její současnou vládu oligarchů rozhodně nelze považovat za triumf demokracie a lidských práv. Po takzvaném Majdanu následovala krvavá lázeň, jejímiž oběťmi jsou prostí občané Ukrajiny. Ukrajinských oligarchů se tato tragédie však téměř netýká. Je to hodně smutný příběh, na který nelze pohlížet černobíle. Otevřel stavidla polofašistickým bojůvkám z Pravého sektoru a umožnil nepřijatelný teror. A demokraté z EU před tímto stavem stále dávají hlavu do písku. Ukrajina se bohužel zároveň stala nárazníkem mezi velmocenskými USA a Ruska,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Richard Dolejš.
„Tyto geopolitické hrátky mají pro občany Ukrajiny tragické následky. Na této situaci tedy prodělává jak Ukrajina, tak státy EU. Ty hrají roli užitečného idiota svým partnerům ze zámoří. V tuto chvíli jde o to, aby konflikt na Ukrajině nenabral globální rozměr, což je zřejmě od počátku ve hře. Otázkou zůstává, kdo a proč na tom má zájem. Jediné mocnosti, které tomuto procesu mohou zabránit a zároveň přispět k definitivnímu ukončení bojů na Ukrajině, jsou USA a Rusko. To tvrdím od začátku. Pokud nedojde k rozumné a pragmatické dohodě mezi těmito dvěma globálními hráči, tak se zmíněný konflikt může táhnou dlouhodobě a může nabrat apokalyptický rozměr. Demokraticky smýšlející lidé by neměli připustit, aby jak na Západě, tak v Rusku, začaly převládat hlasy jestřábů se zelenými mozky. To by byla cesta do pekel. Snad na to přijde i naše pražská kavárna, která se zaštiťuje pravdou a láskou,“ dodal Richard Dolejš.
„Mám dojem, že šlo o řízenou akci, která byla spuštěna vypočítavou asociační smlouvou. Na Majdan přišli zejména občané nespokojení s korupcí a poměry na Ukrajině a svou životní úrovní. Nacionalistické organizace vzbouření lidí využily ke svým politickým cílům a ze strany představitelů řady západních států dostaly politickou i materiální podporu. Nešlo však ani tak o pomoc Ukrajině, ale o tlak na Ruskou federaci. A tak byla Západem vyprovokována reakce Ruské federace a ruskojazyčných regionů,“ uvádí poslanec KSČM Miroslav Opálka.
Psali jsme:
Režim, co je v Kyjevu nyní, se k lidem chová opravdu svinským způsobem
„Západ měl mnohem razantněji a hlavně mnohem dřív vystoupit proti agresi ze strany Ruska – ať už to byla anexe Krymu, nebo podpora separatistů na východě Ukrajiny,“ myslí si místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Osobně vidím jako největší problém EU a Evropské komise nedostatečné pochopení politické a zejména ekonomické situace na Ukrajině v době podání asociační smlouvy. To, co následovalo, počínaje Majdanem, ukázalo na nesmiřitelné rozdělení ukrajinské společnosti. Toto podcenění by mělo být jistým mementem pro další postup EU vůči Ukrajině včetně vyvarování se příliš optimistických očekávání. Na druhou stranu Majdan ukázal, že si Ukrajinci mohou a musí své problémy řešit sami. A hlavně, že by si měli sami rozhodovat o osudu své země. Včetně o možném budoucím vstupu do EU či NATO,“ zhodnotil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Určitě není co slavit. Režim, co je v Kyjevu nyní, se k lidem chová opravdu svinským způsobem: neustálé zvyšování cen, pokles měny, energetická krize. Jedinými, kdo na převratu vydělal, jsou oligarchové. 28. ledna v Kyjevě demonstrovali horníci: ´vraťte nám Janukovyče, za něj jsme aspoň měli výplaty´. Západ vše zkazil. Vůbec si nevšiml toho, že je potřeba ekonomická stabilizace Ukrajiny. Je zbytečné vidět nepřítele v Rusku. Bez spolupráce EU a Ruska se Ukrajina stabilizovat nedá,“ řekl redakci europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
„Bez ruské vojenské agrese mohla už Ukrajina být mnohem dál v reformách. Západ by mohl být důraznější ve svých reakcích na tu agresi,“ myslí si europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
Byl to rok naděje pro větší část ukrajinské společnosti
„To, v čem Západ dle mého soudu naprosto selhává, je zprostředkování objektivních informací veřejnosti o tom, co se na Ukrajině opravdu děje a co se na začátku sporu dělo. Myslím, že jsme svědky účelové manipulace veřejného mínění sloužící k obhajobě kroků, které jednotlivé strany konfliktu dělají,“ myslí si poslanec ODS Petr Bendl.
Poslankyně ČSSD Dana Váhalová hodnotí poslední rok jako jeden z nejtěžších v období ukrajinské moderní historie: „Na počátku byly velké naděje, které zmařila občanská válka. Teď je třeba hlavně ukončit konflikt a obnovit mír. Je potřeba, aby Evropa a USA vyvíjely tlak na Ukrajinu i Rusko, aby plnily dohody z Minsku a podmínit tím rozvojovou pomoc. Bude potřeba začít s rekonstrukcí území zničených válkou.“
„Asi těžko bych našel něco, o čem bych mohl říci, že Západ udělal správně. Tuto záležitost měl nechat pouze na Ukrajincích, určitě by bylo méně mrtvých, méně materiálních škod a méně rozvrácených oblastí. Pro objektivitu však uvádím, že chyby rozhodně nevidím pouze na jedné straně. Bez krveprolití to šlo vyřešit referendem pod dohledem mezinárodních organizací. Od počátku však bylo patrné, že na tomto demokraticky čistém řešení nebyl zájem,“ sdělil poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Byl to rok naděje pro větší část ukrajinské společnosti. Byl to rok narůstající identity Ukrajinců. Západ se zatím moc nevyznamenal. Vzbudit naděje na Ukrajině, tomu musí následovat naplňování těchto nadějí. Druhý krok však Západ neudělal. Nejvíce mně je ale líto Rusů. Naděje, že budou vyspělým přátelským státem, se vzdaluje. Budovat identitu a moc na oprávněném strachu ostatních je moc špatné,“ říká ParlamentnímListům.cz místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Psali jsme:
Západ by měl Ukrajině pomoci jak politicky, tak ekonomicky i vojensky
„Majdan byl vyjádřením vůle Ukrajinců po vnitřních poměrech ve své zemi a jejímu směřování. Naznačování nějaké podvratné, ponoukající, iniciační či jaké role ´Západu´ bych nechal na těch, kdo se mají potřebu identifikovat se ´Severem´, ´Východem´, či ´Jihem´,“ reagoval na dotaz poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Po Majdanu došlo k nehorší možné variantě: občanské válce. Západ měl vyslechnout obě strany a hledat cestu smíru. Namísto toho se přiklonil pouze na stranu demonstrantů, dopustil nepokoje na východě republiky a nepřímo zavinil smrt 5500 obyvatel a ekonomickou zkázu Ukrajiny. Možná to tak bylo záměrné,“ domnívá se poslanec Úsvitu Jaroslav Holík.
„Západ by měl Ukrajině pomoci jak politicky, tak ekonomicky i vojensky. Podle mě není dobrá taktika nechávat Ukrajinu na pospas Rusku. To se nám může vymstít,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Je to rok nedodržení všech smluv, všech demokratických pravidel a rok utrpení lidí na Ukrajině. Evropská unie a USA se na všem tom aktivně spolupodíleli,“ uvedl poslanec Úsvitu Radim Fiala.
„Od počátku je můj názor velmi podobný tomu, co minulý týden se značným zpožděním překvapivě vymyslel britský parlament. Kupodivu se to tu a tam objevilo v tisku. Je to proto zajímavé, že naše média hovoří v drtivé většině jedině ´proukrajinsky´, ´promajdansky´. Přitom my ze ´Západu´ jsme zmastili, co jsme mohli. Je z toho krize, kterou odnáší hlavně zase obyčejní lidé ze všech stran. A profituje jedině úzká skupinka gaunerů. Pochopitelně též ze všech zainteresovaných stran. Tedy nic nového pod sluncem. Je mi líto. Jsme nepoučitelní,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Není vlastně co hodnotit. Ukrajina je rozložená. Že by se lidem žilo lépe, se říci nedá. Bylo tedy důvodem revoluce zlepšení života průměrného občana Ukrajiny, nebo tím důvodem byla destabilizace regionu a ohrožení mírového stavu v Evropě? Pokud dokážeme najít odpověď na tyto otázky, pak jistě najdeme i řešení. Obávám se ale, že světové velmoci se o průměrného člověka až tak nezajímají, pro ně je to jen statistická položka,“ soudí poslanec Petr Adam zvolený za Úsvit.
„První měsíc na Majdanu došlo k obrovskému vzepjetí demokratických sil, k demonstraci demokratické vůle Ukrajinců po lepším životě, kde se vystřídaly miliony lidí. Poté, co ´lid Majdanu´ odmítl politické řešení, které v únoru podepsali ministři zahraničí EU a prezident Janukovyč, padli první mrtví a byly vyrabovány první sklady zbraní. Ozbrojené bojůvky ´lidu Majdanu´ pocházející zejména z řad Pravého sektoru začaly terorizovat některé venkovské oblasti. Ukrajina přišla o Krym a v Luhansku a Doněcku začala válka. K tisícům mrtvých Ukrajinců a Rusů přibylo 280 lidí z malajsijského letadla. Z válečných oblastí uprchl milion lidí. Pro porozumění situaci je nutné dodat, že 800 tisíc lidí uprchlo do Ruska a 200 tisíc do vnitřní Ukrajiny. Říká se tomu „hlasování nohama“. Ekonomika Ukrajiny se rozpadla, nejsou energetické zdroje, Ukrajina nemá peníze,“ zhodnotil situaci senátor ODS Tomáš Jirsa.
Pád Janukovyče
Po krvavých srážkách, které se odehrály v průběhu 20. února 2014, se situace na Ukrajině mírně uklidnila. V pátek 21. února pokračovala jednání o dohodě mezi ukrajinskou vládou a opozicí, při čemž asistovali polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski, spolu s kolegy z Francie Laurentem Fabiusem a Německa Frankem Steinmeierem, ruským ombudsmanem Vladimirem Lukinem a ruským velvyslancem Michailem Zurabovem. V průběhu dne byla podepsána dohoda o návratu k ústavě z roku 2004, vytvoření prozatímní vlády, vyhlášení všeobecné amnestie pro demonstranty a zdržení se násilí na obou stranách, což následně potvrdil německý ministr zahraničních věcí Steinmeier. Součástí dohody bylo rovněž vytvoření nových volebních zákonů. Dohoda nebyla nikdy dodržena a její dodržení nebylo ze strany EU, která se na jejím uzavření podílela, nikdy vyžadováno nebo nějak sankcionováno.
K výraznému zlomu v situaci došlo 22. února. Nedlouho poté, co prezident Janukovyč odpoledne oznámil, že nehodlá rezignovat, parlament jej odvolal z funkce a vyhlásil nové prezidentské volby na 25. květen. Později se Janukovyč s několika dalšími vysoce postavenými politiky pokusil zemi opustit, ale pohraniční stráž a obsluha letiště v Doněcku jim v tom napřed zabránila. Nakonec se Janukovyčovi podařilo uprchnout z Ukrajiny přes Krym do Rostova na Donu v Rusku.
Takovéto odvolání prezidenta Ukrajiny z funkce je ale de jure neplatné, protože k odvolání parlamentem je krom potřebného množství hlasů nutná také obžaloba z velezrady nebo jiného závažného trestného činu a následného schválení výše uvedeného Nejvyšším soudem a následně ještě Ústavním soudem.
Krym, Novorusko, sankce...
Krymský parlament po událostech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku. V noci na čtvrtek 27. února 2014 obsadili budovu krymského parlamentu ruští vojáci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Poté schválil ruský parlament 2. března nasazení ruské armády na Krymu, o den později už byl poloostrov zcela pod kontrolou ruských vojáků. Nakonec byla po sérii rychlých událostí a po referendu provedena anexe Krymu Ruskem a EU a USA zavedly sankce.
Po anexi Krymu se začaly i jinde objevovat nepokoje provázené přítomností neoznačených vojáků, kteří se podle starostky Slovjansku někdy přiznávali k příchodu z Ruska či Krymu. 7. dubna vyhlásili separatisté v Doněcké oblasti Doněckou lidovou republiku. Od té doby probíhaly nepokoje kromě Doněcku také v Oděse, Charkově, Luhansku, Slovjansku či Kramatorsku. V důsledku toho vyslal Kyjev na východ země ozbrojené síly v rámci „protiteroristické operace“, kterou zpočátku řídil jeden z tzv. komandantů Euromajdanu Andrij Parubij.
Samozvané republiky na východní Ukrajině se v květnu 2014 spojily do státního útvaru s názvem Novorusko. Od těch dob probíhají boje. I na vzdory minským dohodám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
