Co je na českém pavilonu tak překvapivé? Ani ne tak to, že italská média o něm píší jako o „prima e prima“ v Miláně a expozici zařadili mezi top 5 na druhé místo – hned za italskou, protože je známo, že čeští vědci, výtvarníci i podnikatelé, kteří se na ní velkou měrou podíleli, patří mezi špičky ve svém oboru. Překvapivý je jiný fakt, a to, že i když se Česká republika přihlásila v únoru 2013 až jako stá dvacátá třetí země v pořadí, takže téměř všechny pozemky, hlavně ty atraktivní, byly již zamluveny dochvilnějšími účastníky, se muselo tedy tzv. tematické prohlášení k hlavní myšlence Potraviny pro planetu, energie pro život připravit během několika dní, a to se povedlo.

Protože Češi, když jim teče do bot, umějí máknout, dokázali nakonec předstihnout v přípravách státy, které si sice na výstavišti místa již vybraly, ale jimž rezervace mohla propadnout, protože tematické prohlášení nedodaly. A tak především díky sedmi společnostem – firmě Nafigate, Ústavu experimentální botaniky, Ústavu organické chemie a biochemie, Biovetě, firmě Block, Zoo Praha a společnosti Regulus, které se rozhodly představit na vlastní náklady a formou uměleckých děl současných tvůrců své objevy mnohdy opravdu jedinečné, se máme v Miláně dnes čím pochlubit. Navíc České republice, která se přihlásila téměř mezi posledními, organizátoři přidělili jako český pavilon úplně ten první na výstavišti, takže stojí na samém počátku celého areálu.

Ale to není jediné prvenství. Hrubou stavbu pavilonu jsme díky třem firmám v čele s moravskou KOMA dokončili jako úplně první na celém výstavišti ze všech šedesáti zemí, které se tady předvádějí. A měsíc před začátkem výstavy zahájila vnitřní expozice Česka i zkušební provoz. Takže zpoždění, které na počátku zavinili úředníci českého státu, dohnaly nakonec soukromé firmy. Vivo capitalismo, jak by řekli Italové, tedy aspoň ti, kteří nejsou členy Italské komunistické strany.