Když jsem to stanovisko četl, vzpomněl jsem si na 23. listopad 1989, továrnu ČKD, Miroslava Štěpána na balkóně a jeho slavné „…aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být“.

„Dlouhodobou prioritou zahraniční politiky vlády České republiky a národním zájmem je být členem EU (…). Projekt evropské integrace, tzn. stabilizovaná, soudržná a fungující Evropská unie, je důležitým aspektem našeho fungování uvnitř Evropy, pozitivní budoucnosti a zárukou dalšího bezpečného rozvoje ČR. Vláda v této souvislosti nezvažuje činit jakékoli kroky, které by naše členství a dlouhodobé směřování zahraniční politiky ČR jakkoli zpochybňovaly, nepočítá se tedy ani s žádnými referendy.“ Tolik citace oficiálního vyjádření Vlády České republiky jako reakce na slova prezidenta Miloše Zemana o tom, že bude podporovat konání referenda o setrvání v EU, ve kterém bude hlasovat proti vystoupení. Nevím, zda autorem citátu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ byl sir Winston Churchill. V každém případě je mi jedno, kdo referendum jako projev vůle nejvyššího suveréna chce a proč. Jde o princip a ten stojí výš, než partikulární zájmy. Referendum o setrvání či vystoupení z EU chci také a nepřítelem je mi v tomto případě vláda premiéra Sobotky.

Projevem arogance, pokud jde o pohrdání vůlí občanů, je jeho stanovisko na adresu Davida Camerona ke konání referenda v Británii. „Myslím ale, že se převážná většina účastníků jednání včetně mě domnívá, že to byla chyba a že takto postupovat neměl. Ty důvody, proč referendum vypsal, jsou absolutně nesouměřitelné s důsledky, které referendum bude mít zejména pro Velkou Británii,“ prohlásil předseda české vlády. Nikoli. Ty důsledky jsou a budou především v oblasti pozitivního vzoru pro ostatní. To je to, čeho se v Bruselu tak bojí. Velká Británie na tom bude hospodářsky lépe, ostatně již nyní jednají Britové o dohodě o volném obchodu s jedenáctkou států. Ale hlavně, i kdyby to měla na začátku těžké, bude si moct rozhodovat o svých věcech sama. Svobodně.