V těchto dnech se na mě, jakož i na další poslance, obrátila skupina občanů, která je přesvědčena, že současný poměrný volební systém přispívá ke stavu nedůvěry nejen k jednotlivým politikům a konkrétním členům vlády, ale i k obecné (ne)úctě k představitelům moci zákonodárné a výkonné v našem politickém systému. Její představitelé se opírají o výzkum CVVM z 20. července loňského roku, podle něhož »katastroficky nízkou míru prestiže profese poslanců a ministrů je možné hodnotit jako určité ohrožení demokratických principů naší politiky«.
Zástupci této skupiny občanů, mezi nimiž jsou i známé osobnosti jako lékař Jan Pirk, ekonomka Markéta Šichtařová, skladatel a hudebník Ondřej Soukup, herec Ondřej Vetchý či harfenistka Kateřina Englichová, mi zaslali e-mail s výzvou, abych i já přispěl k vyvolání jednání o změně volebního systému do Poslanecké sněmovny z poměrného na většinový.
Autorům výzvy jsem odpověděl s tím, že rozumím obavám, které deklarují. Ale jsem přesvědčen, že příčiny degradace prestiže politiků a politiky jsou zcela mimo popisované problémy a jejich návrh je nevyřeší. Je totiž třeba hledat prapříčiny, a nikoli vnější projevy, a také cestu, aby volební strany, hnutí, uskupení byly zatíženy větší kontrolou, větší odpovědností, aby byl zastupitel či zákonodárce odvolatelný, aby byl přijat zákon o majetkových přiznáních…
Zavedení většinového systému i v dolní komoře Parlamentu ČR bych považoval za omezení demokracie! Pak by totiž ani v jedné komoře parlamentu složení nekopírovalo rozložení politické orientace voličů. To by nakonec vedlo k volebnímu boji zejména dvou největších protipólů, a to k nespokojenosti občanů - proto, že zastoupení by měly v zastupitelských a zákonodárných orgánech majoritně jen dva tábory. Výsledkem by byla ještě nižší účast ve volbách a ještě větší nezájem o politiku a veřejné dění.
Můžeme vyjít například ze zkušeností komunálních voleb, kde je možný výběr konkrétních lidí jak z politických stran, tak z tzv. nezávislých, a řadě problémů v různých místech se stejně nepředešlo. Ve městech se pomalu neznají lidé ani z jednoho domu. Také Senát nemá o mnoho lepší prestiž, i když jsou senátoři vybíráni většinovým systémem.
A pokud by byla zcela odstraněna úloha politických stran, nevím, jak by se vytvářely kluby, koalice, jak by probíhala příprava na jednání, komu by se volení zástupci zodpovídali, jaká by byla zodpovědnost účelových uskupení pro jednotlivá hlasování atd. S kým by prezident jednal o složení vlády, komu by občané nadávali? Nechci vládu státních úředníků pod definitivou, namísto vlády volených politiků!
Nebudu zdržovat výpisem všech dalších problémů či rizik. To je předmětem zejména politické historie a politologie. Vláda „nepolitické politiky“ je buďto naivita nebo účelový kalkul k výměně politických garnitur a k živelnosti, což již v minulosti stálo ČR nemalé prostředky. Z mého pohledu je třeba, aby proběhla potřebná transformace zkompromitovaných politických stran (vyčištění) a bylo především konečně vytvořeno reálné a účinné právní prostředí.
Je také evidentní, že ve společnosti dochází ke generační změně. Sociologická »perioda naštvanosti« a volání po změně přichází pravidelně přibližně po 20 letech.
Ve své odpovědi jsem se snažil v krátkosti vyjádřit svůj náhled na tento problém, který nechci zlehčovat. Situace je opravdu vážná a každý zodpovědný člověk se zamýšlí, co s tím.
Miroslav OPÁLKA, poslanec Parlamentu ČR (KSČM)
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
