Z konference známých tváří: Rozpad starého politického systému, Starostové jako batoh TOP 09...

Asi nejzávažnější byl výrok předsedy STANu Martina Půty. „Určitě nás všichni vnímáte jako batoh na zádech TOP 09, ze kterého se dostaneme, doufám, velice brzy. Krok k osamostatnění udělat musíme.“ V debatě ale rezonoval i otazník, který visí nad povolebním vyjednávání v Liberci, kde to vypadá, že ostatní strany opět vyšachují vítěze Změnu pro Liberec. Za nevole značné části Liberečanů.

Debatu o komunálních volbách v Krajské vědecké knihovně v Liberci ve středu 15. října rozvířil jako první Liberečan Jan Vobruba. „Co říkáte na současný volební systém, a je dobře, když se po komunálních volbách při sestavování koalic obchází vítěz voleb, což osobně považuji za neslušné?" zeptal se hlavních protagonistů akce.

Nedokonalý komunální systém

„Současný komunální systém není dokonalý. Přeskakování s hranicí deseti procent je pastí na voliče, když uvěří, že křížkováním můžou vytáhnout kandidáty nahoru. Řešení je jednoduché, funguje v sousedním Polsku, kde se výsledek hlasování seřadí podle prostého počtu hlasů na té kandidátce bez ohledu na to, na kterém místě předtím byli. A kombinoval bych to s přímou volbou starostů. Koalice proti vítězům by se pak dělaly velmi obtížně,“ konstatoval Martin Půta a odpověděl i na druhou část otázky. „Koalice, při nichž se obchází vítěz, je nestandardní a měly by se dělat zcela výjimečně. Bohužel to není vůbec neobvyklé. Naopak první věc, která napadne poražené, co by mohli udělat, je spojit se proti vítězovi. Protože to systém umožňuje,“ zkritizoval zavedenou praxi.

Jindřich Šídlo si myslí, že vyšachování vítěze voleb je vrcholně netaktické. „Třeba mám na mysli Olomouc. Pokud by se takto spojili proti Andreji Babišovi v Praze, příště dostane 70 procent. Na druhé straně se směju, když se Babiš rozčiluje, že se proti němu v Olomouci spojili kmotři a sám něco podobného chystá tady v Liberci,“ upozornil. ANO v Liberci skončilo druhé a odmítá jít s vítězným protikorupčním uskupením Změnou pro Liberec do koalice. Přičemž ona s ANO před volbami počítala. A nejenom Změna, ale i mnozí liberečtí voliči ANO. Jeden z nich o tom mluvil i na liberecké akci. „Volili jsme ANO proto, že jsme ho považovali jako jediného partnera pro Změnu. A teď ANO do té koalice nechce jít. Většina mých známých je tím rozhořčená,“ konstatoval muž, který prozradil, že v Liberci žije přes 60 let.

Ale vraťme se na začátek akce. Proč organizátoři zvolili téma Demokracie bez politických stran? „Politické strany ztrácí svoje členy. Ale počet kandidátů v komunálních volbách neustále roste,“ vysvětlil Ondřej Lochman, který je ve městě znám z působení v Liberecké občanské společnosti. A přidal další důvod. „Jsou to různé formáty politických uskupení, které se nám tu objevují. Seshora – to je příklad hnutí ANO – vstup byznysu do politiky. Druhá varianta je vstup neziskových aktivistů – tady můžu dát příklad přímo z Liberce – Změna. Třetí je jít od nezávislých zastupitelů. Tento způsob reprezentuje hnutí Starostové a nezávislí,“ upřesnil.

Jestli se něco 50 let v lidech ničí, nemůže to být za 25 let v ažuru

Zajímalo ho, proč po původním nadšení po listopadu 1989 se stalo z politiky nerespektované řemeslo, které je mnohdy až nadávkou. Jako první si vzal slovo nejstarší z hostů Jan Šolc. Ten za normalizace musel opustit školství a dvacet let montoval žaluzie. „Přímo z lešení jsem se ocitl v Parlamentu. Přišel mi tam telegram, abych se 28. listopadu 1989 dostavil na jednání Parlamentu. Vedle mě tam seděl Vašek Benda, Kocáb, Dubček. Posledních 20 let jsem se toulal po stavbách. Neměl jsem žádné zkušenosti. Ale měl jsem kuráž a obrovskou motivaci,“ konstatoval. Politika je podle něj jemné umění. „Na to jsme nebyli připravení. Jestli se něco vede 50 let způsobem, který má k politice daleko, zakládá si na poslušnosti občana, dojde k demoralizaci. Pokud se něco 50 let v lidech ničí, nemůže to pak být za 25 let v ažuru,“ domníval se. A upozornil, že nejsme trpěliví. „Celé civilizační hnutí nás nutí ke spěchu a mít všechno hned. A to nejde,“ uvedl. A citoval Karla Havlíčka. „Pokud není národ vzdělaný a mravně způsobilý, jsou všechny revoluční zvraty marné a vše se vrátí do starých kolejí.“

Poslanec Ivan Gabal pojal odpověď globálněji. Potěšilo ho, že bývalý Putinův vězeň Michail Chodorkovskij se rozhodl, že si otevře kancelář pro své aktivity v Rusku v Praze. „Řekl mi, že nás považuje za demokratickou stabilizovanou zemi,“ zmínil poslanec, profesí sociolog. „Moje žena pracuje v Bagdádu. Takže z tohoto pohledu jsme v pohodě,“ pobavil sál Krajské vědecké knihovny Gabal.

Pod fasádou demokracie se děly strašné věci

Podle dalšího účastníka debaty Martina Půty, předsedy Starostů a nezávislých a hejtmana Libereckého kraje, to však v 90. letech tak úplně v pohodě nebylo. „Celé hnutí po roce 1989 jsme dostali do stadia, že se pod fasádou demokracie děly strašné věci. Chtěli jsme věřit, že je všechno v pořádku. Osobně jsem procitnul po takzvaném Sarajevském atentátu,“ prozradil. Současnost však skepticky nevidí. „Minimálně na lokální úrovni se objevují strhující lidé,“ myslel si.

„V poslední době cítím trochu nostalgii po té staré špinavé politice, ve které se řešila nějaká vážná témata. Marketing, který ji v poslední době převálcoval, mě moc neuspokojuje. Vidím ho potenciálně skoro nebezpečnější než to, co jsme zažívali,“ sdělil Jindřich Šídlo z Hospodářských novin.

Sledujeme rozpad starého politického systému

Podle něj sledujeme rozpad politického systému, který začal před pěti lety. „Děsí mě jeho rychlost. Ještě v roce 2006 volilo dvě nejsilnější strany 67 procent Čechů, loni 27 procent. Nechci vůbec hájit ODS a ČSSD, ony se o to do značné míry zasloužily. Ale na druhé straně to otevírá prostor, u kterého nikdo neví, kdo ho zaplní,“ obával se.

Starý politický systém podle něj skončil ze tří příčin. „Jednak se o něj zasloužilo chování zmiňovaných stran. Druhou je veřejností stále silněji pociťovaná nespravedlnost z nepostihování korupce. Třetí je dopad ekonomické krize,“ vysvětlil zkušený novinář. „V Liberci jste udělali jako jedni z prvních už před 4 lety, jak říkám, volební masakr motorovou pilou a letos to pokračovalo v Praze. Věřím ve schopnost lidí vybrat si dobře ve volbách,“ konstatoval.

A uvedl i příklady z posledních komunálních voleb. „V jedné z nejrozmazlenějších částí Prahy, na Praze 7, vyhrál šestatřicetiletý učitel latiny, a ještě k tomu lidovec. Což je pro mě civilizační posun. A to proto, že lidé Jana Čižinského znají, věří mu, a pamatují si, že zabránil na Praze 7 stavbě naprosto nesmyslně předražené radnice. Nebo na Praze 3, což také není zrovna chudá oblast, vyhrál jednatřicetiletý velmi levicově zaměřený politik ze Strany zelených Matěj Stropnický. Zcela zaslouženě jako Jan Čižinský vzhledem k jejich činnosti,“ upozornil Šídlo. A jmenoval další, které voliči odměnili za jejich předchozí působení. „Vít Rakušan v Kolíně, Vladimír Kořen v Říčanech. Týká se to politiků různých stran. Dokonce i ODS. Anebo ČSSD, jako je Jan Birke v Náchodě. Tyto věci mě uklidňují,“ zmínil.

Martin Půta ale upozornil na odlišnou situaci ve velkých městech. „Kde není taková osobnost, která lidi přesvědčí, že politika se může dělat slušně, pak mohou vyhrávat strany, které jsou postaveny na plakátech. Když ANO vyhraje s lidmi, kteří nejsou v politice, ve stotisícovém městě, je vidět, že lidé věří, že se dá všechno řídit z jedné kanceláře z Prahy. Pro mě je to signál, že část veřejnosti ještě vězí v centralizaci, ve kterou nevěřím. Myslím si, že lidé by si měli věci spravovat na té místní úrovni, kde na ně dohlédnou. A věcí, které by si lidé měli spravovat na místní úrovni, by mělo být více než dnes. Nevěřím také konceptu, že stát se dá spravovat jako firma. Ale jako dobře spravovaná vesnice. Kde když starosta udělá něco špatně, tak mu večer s prominutím můžete jít do hospody rozbít hubu,“ pobavil osazenstvo dlouholetý bývalý starosta příhraničního Hrádku nad Nisou.

Předseda STAN: Krok k osamostatnění od topky udělat musíme

O KDU-ČSL se rozhovořil poslanec této strany – i když sám nestraník – Ivan Gabal. „Lidovcům pomohlo, že vznikem TOP 09 od nich odešli nejproblematičtější politici. A pobyt mimo Parlament,“ domníval se a upozornil, že z parlamentních stran měla KDU-ČSL na svých kandidátkách do komunálních voleb největší podíl nestraníků a největší naději na jejich zvolení. „V zásadě asi nabídla nejvíce důvěryhodné lidi,“ konstatoval.