Vypadá to, že Kraj Vysočina k věci přistupuje pasivně, i když by se ve spolupráci s obcemi měl včas snažit najít možnost nejmenšího zla.
Tím nemyslím přehodit trať na jiný okres. Spíš by kraj měl donutit stát, aby se zavázal, že dotčeným obcím zaplatí určitou kompenzaci - stejně jako tomu nyní je u obcí kolem elektrárny Dukovany. A pokud to stát odmítne, měl by kraj zvážit, zda se nepostavit proti záměru jako celku.
Vysokorychlostní trať (VRT) je totiž další z věcí, které nikdo nechce, ale někde být musí. Podobné je to i s úložištěm vyhořelého paliva. VRT stát musí někde postavit, jde o napojení na celoevropskou síť. Nedá se to vyřešit jako u větrných elektráren, kdy jsem prosazoval jejich plošný zákaz na Vysočině.
Velké emoce vzbudila varianta VRT, která má protínat i část Humpolecka. Na proběhlém semináři jsem sdílel námitky starostů, že bude postižena krajina a že oblast Humpolecka bude „odříznuta“ ze severu dálnicí D1, ze severozápadu přehradou Švihov, z východu silnicí I/34 a teď ještě z jihu VRT.
Náměstek hejtmana Libor Joukl tyto námitky odrážel tím, že pro Vysočinu bude mít VRT výhody třeba v tom, že 1) lidé budou rychleji cestovat do metropolí, 2) přijde sem víc investorů a 3) odkloní se přetížené dosavadní železniční tratě. Tyto výhody se ale týkají jen u velkých měst. Pro Jihlavu, která už je „rozkrájená“ průmyslovými zónami, silnicemi a železnicemi, to možná přínos bude a škoda bude minimální. Ale to se rozhodně nedá říct o malých obcích, kterých je na Humpolecku většina.
Miroslav Houška, krajský zastupitel za KDU-ČSL
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
