Na tuto otázku podrobně odpovídá například analýza Energy roadmap 2050 Evropské komise, která předpokládá, že elektřina do roku 2050 téměř zdvojnásobí svůj podíl na spotřebě energií na zhruba 36 až 39 % a předběhne dnes dominantní ropu. Přispěje tomu zejména dekarbonizace v dopravě a ve vytápění a chlazení.
S jasnou odpovědí přišel také první přednášející, ředitel výzkumné společnosti Advanced Materials-JTJ Jan Procházka: „Neexistuje pochybnost o tom, zda je elektřina energií budoucnosti, záleží jen na tom, jaký se zvolí postup. Elektřina nebude dominantní zdroj energie jen v případě, že se najde nějaké ezoterické řešení – a na to já nevěřím.“ Podle Procházky je podmínkou pro rozvoj elektrifikace další pokrok ve skladování energie. Dobré a bezpečné baterie pomohou elektřině prosadit se tam, kde zatím dominuje ropa, tedy například v automobilové dopravě. Jan Procházka je jedním z vědců, kteří momentálně pracují na vývoji baterií na bázi nanotechnologií. Energetický expert IBM Global Business Services Libor Kozubík vidí budoucnost v lithiovo-kyslíkové baterii. „K rozvoji elektromobilů jsem dost skeptický, lithiovo-kyslíková technologie by mohla můj názor změnit. Vývoj baterií však vždy trvá desítky let, je potřeba vyřešit celou řadu technických problémů,“ doplnil Libor Kozubík.
Diskuse o budoucnosti elektrické energie se dotkla také chytrých sítí. Nástrojem všech dekarbonizačních scénářů je rozvoj obnovitelných zdrojů, ty však kvůli výkonnostním špičkám destabilizují síť. Za jedno z řešení jsou považovány právě chytré sítě, o nichž se zmínil například Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „K technologii smart grids jsem trochu skeptický, nemůže tento problém zcela vyřešit, ale může ho omezit,“ uvedl Pavel Ripka. Podle energetického experta IMB Global Business Services Libora Kozubíka by však chytré sítě mohly vyřešit energetické přetoky z obnovitelných zdrojů z Německa. „Tam, kde smart grids zkoušíme, dosahujeme velice dobrých výsledků,“ říká Kozubík.
Tématem pro Radka Škodu, odborníka na jadernou energetiku Fakulty strojní ČVUT v Praze, byly jaderné technologie nové generace a možnosti jejich využití v Česku. Podle něj je představa, že budeme moci brzy stavět v ČR malý reaktor čtvrté generace značně přehnaná. „Na tuto technologii si počkáme ještě minimálně 20 let. Vývoj reaktoru z druhé na třetí generaci byl evolucí, pokud se ale bavíme o reaktoru čtvrté generace, jde o revoluci,“ uvedl Radek Škoda.
Ředitel útvaru Rozvoj podnikání ČEZ Petr Míkovec upozornil na absenci koncepce evropské energetiky. „ČR je ovlivněna tím co se děje v Evropě a zejména v Německu. Jde o to, aby se nastolila jasná dlouhodobá pravidla, která zaručí investorům v energetice větší jistotu. Současná podpora OZE a systém emisních povolenek jsou koncepce, které se navzájem požírají,“ tvrdí Petr Míkovec, podle kterého je vhodné zvolit jen jeden z těchto systémů, a tím je funkční trh emisních povolenek. Podle Míkovce se vlivem regulací současná energetika nachází v bezprecedentní míře nejistoty.
Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Odborným partnerem diskusního setkání je ČVUT v Praze. Mediálními partnery jsou týdeník Ekonom a deník Hospodářské noviny. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ČEPS, EGÚ Brno a IBM ČR.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
