Třetího ledna těsně po čtvrté hodině navštívil životopis Václava Klause na internetové encyklopedii Wikipedia uživatel „Tomešek“ a doplnil do prezidentova hesla větu: „Je strášně moc homofóbní a pseudovědecky tmářský, protože vetoval zákon o registrovaném partnerství.“
Jen o minutu později si této změny všiml jeden ze správců Wikipedie a zaujatý komentář odstranil.
Wikipedie je skoro neprůstřelná
V tomto případě šlo jen o špatně maskovaný pokus zdiskreditovat prezidenta, ale otevřená internetová encyklopedie Wikipedia za sebou má již několik skandálů s mnohem propracovanější snahou o úpravu (editování) životopisného hesla některého politika.
Na konci loňského prosince mluvčí starosty Městské části Praha 5 Milana Jančíka zbavil životopis svého nadřízeného na Wikipedii odkazů na aféry, v nichž byl starosta zapleten. Tak zmizela například zmínka o tom, že Jančík v roce 2002 srazil autem strážníka, jenž mu chtěl zabránit ve vjezdu na Mánesův most, tehdy uzavřený kvůli povodním.
Mluvčí vymazal i zmínku o kontroverzním prodeji nemovitostí Prahy 5. Později se hájil tím, že s Wikipedií neuměl pracovat a uvedené pasáže vymazal omylem. Přitom změny v Jančíkově hesle prováděl opakovaně. To musel – i proto, že podobně jako v případě Klause, i na pokus editovat Jančíkův profil se brzy přišlo a správce vrátil životopis do původního stavu.
Související: S Wikipédií nemám zkušenosti, brání se mluvčí
Wikipedisté čistí encyklopedii
Na wikipedii může hesla upravovat téměř každý, není ani třeba se registrovat. Pravidelným přispěvatelům se říká wikipedisté. „Systém Wikipedie je nastavený velmi dobře, to přispělo k jejímu velkému úspěchu. Kvalitu hesel se snaží udržovat neustálým hlídkováním. Wikipedisté procházejí stránky a kontrolují poslední změny, navíc jim v tom pomáhají programy (takzvaní boti), někteří automaticky procházejí encyklopedii a upozorňují na podezřelé změny. To mohou být třeba ty od nových uživatelů, kteří předtím nic jiného neměnili. Díky propracované kontrole se podaří všechny záměrně špatné úpravy velmi rychle odhalit,“ říká ke kontrole údajů na Wikipedii redaktor serveru Technet.cz (a sám wikipedista) Pavel Kasík. Třeba na mluvčího starosty Jančíka se díky tomu přišlo během necelé hodiny,
Hrad: Wikipedisté jsou zodpovědní
Petr Macinka z tiskového odboru Pražského hradu k prezidentově životopisu říká: „Wikipedie je plně v rukou wikipedistů. Nás obsah prezidentova životopisu sice zajímá, ale nijak do něj nezasahujeme, za ten jsou zodpovědní wikipedisté sami.“
V případě, že by se teď na profilu pana prezidenta objevila nějaká zlomyslnost, předpokládám, že by tam dlouho nezůstala. A pokud ano, Wikipedii bychom na to samozřejmě upozornili." doplnil pro ParlamentniListy.cz Macinka.
Na internetu budou blbci vždycky
Dá se očakávat, že riziko zneužití Wikipedie v budoucnu poklesne? „Wikipedie je poměrně nový projekt a lidé nevědí, jak s ním zacházet. Prezentuje se jako encyklopedie, tedy něco, co si spojujeme s ověřováním, autoritou. Pokud ji tedy budeme chápat v těchto starých měřítkách, riziko zneužití tady je. Novináři a akademici už si zvykají, že Wikipedie není v pravém smyslu slova encyklopedie, ale spíš tržiště názorů. S tím, jak si to bude uvědomovat čím dál více lidí, riziko zneužití bude klesat,“ řekl pro ParlamentniListy.cz Kasík.
„Pitomci ale budou na internetu vždycky. Vždycky se najde někdo, kdo napíše na Wikipedii ‚ten politik je prase‘ jen proto, aby zkusil, za jak dlouho na něj přijdou,“ doplnil Kasík.
Děje se to i v cizině
Podobným skandálům jako česká se nevyhly ani jiné jazykové mutace Wikipedie. V roce 2008 například dosáhl německý poslanec Lutz Heilmann dokonce dočasného soudního uzavření německé Wikipedie pro heslo, které jej na základě informací týdeníku Spiegel označilo za bývalého spolupracovníka východoněmecké tajné policie Stasi.
Ilustrace: wikipedia.com
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ctibor Jappel
