Česko, Španělsko a Francie
„Víru je třeba obnovit, aby čelila hrozbě světskosti, která existuje ve Francii a v České republice, a také ve Španělsku, což je země, v níž je víra doma, kde se uskutečnilo znovuzrození katolicismu ztělesněné svatým Ignácem (z Loyoly) a dalšími postavami," cituje El País papeže na svém webu.
Více:
Papež se zlobí: Víru je třeba obnovit, Češi jsou bezbožníci
ParlamentníListy.cz pokládaly otázku osobnostem, zda se Svatým otcem souhlasí, zdali se problém týká pouze zmiňovaných zemí nebo celé Evropy, komu bylo poselství adresováno a zda pro takovou ateistickou zemi, jako je Česká republika, nemůže být prohlášení kontraproduktivní. Všichni se shodli, že upozorňovat na takové věci je úkolem papeže a kontraproduktivní to rozhodně není, neboť kdo chce psa bít, si vždy hůl najde.
Věřící lidé by se podle knížete nebáli mešit
Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzeneberg s římským biskupem souhlasí. Spolu s bývalou NDR patří podle něho Česko k nejateističtějším místům světa. „Kdyby lidé byli věřící, nebáli by se tolik mešit," řekl ParlamentnímListům.cz Schwarzenberg.
Absence vyznání má podle něho negativní dopad i v soukromé a veřejné morálce. Své poselství podle ministra papež adresoval všem, ale především by mu měli naslouchat věřící. Z pohledu Schwarzenberga není jeho prohlášení kontraproduktivní. Podle něho je jeho úkolem na takové věci poukazovat.
Papež je autoritou
Podle názoru ministra školství Josefa Dobeše z Věcí veřejných je papež autoritou a uznávanou osobností, jejíž názory si vždy velmi pozorně vyslechne. „Beru to vážně a přemýšlím nad tím. Není to něco, nad čím bych mohl mávnout rukou, ačkoli nad prohlášeními jiných veřejných činitelů rukou často mávnu," řekl redakci Dobeš.
Podle Dobeše se na negativním vývoji české společnosti ve vztahu ke křesťanství projevilo čtyřicet let totality, kdy byla církev decimována. Na druhou stranu ale těsně po „Listopadu" nevyužila své popularity a kreditu, který získala díky svému odporu ke komunismu a díky osobnostem, jako byl kardinál František Tomášek.
Havlistický něcismus k ničemu nezavazuje
Dobeš vidí jako problém takzvaný „něcismus", což je víra, že „Něco" nad námi existuje. „To je takový ten havlovský těžko uchopitelný něcismus. Já v ´Něco´ věřím. Ale to ´Něco´ mě k ničemu nezavazuje a nedává odpovědnost, zatímco víra v konkrétního Boha ano. Jako křesťané máme třeba desatero a pravidla, jak se chovat ke svým bližním," řekl Dobeš.
Nicméně svou katolickou víru bere spíše za osobní a intimní věc se zodpovědností sama za sebe a za své děti. Úpadek víry je ale podle Dobeše problémem celé Evropy, i když v každé zemi v jiné míře.
Podle prezidentova vicekancléře Petra Hájka můžeme najít odpor Čechů ke katolicismu již od dob husitství, které podle něho znamenalo přerušení vazeb na evropské kořeny. „Papež má nepochybně pravdu v tom, že odtrženost společnosti od křesťanských a katolických kořenů je věc strašně nebezpečná a tragická," řekl Hájek. Na druhou stranu ale podle něj platí názor kardinála Tomáše Špidlíka, že Slované sice přijali křesťanství v evropském prostoru jako poslední, ale bude to nakonec slovanský živel, který ho v Evropě zachrání.
Evropa duchovně umírá
Podle Hájka se jedná ale o problém celoevropský. „Evropa duchovně umírá a v tomto slova smyslu je její zesvětšťování projevem hlubokého rozkladu integrity," míní Hájek. Podle vicekancléře nemůže být prohlášení Benedikta XVI. kontraproduktivní, protože papež není populistickou volební stranou, která shání voliče, ale je osobou, která má bránit pravdu.
Poselství je podle Hájka určeno všem, ale především věřícím katolíkům. „Neuvadá totiž pouze společnost, ale i mnozí samotní věřící a členové církve ve své víře. Pokud tomuto procesu podlehnou i křesťané a zvláště katolíci, kteří jsou jádrem evangelizace, už nebude nikdo, kdo by Evropu obrodil," dodal Hájek.
Zesvětšťování přinesl Druhý vatikánský koncil
Ředitel tradicionalisticky zaměřeného katolického Institutu sv. Josefa Michal Semín míní, že sekularizace je problémem celé Evropy, možná s výjimkou Malty a několika regionů. Podle něho nejde o stav, který by se objevil ze dne na den, ale jde o plody Velké francouzské revoluce a osvícenství, které vytlačovaly církev z veřejného života.
Podle Semína má na tomto vývoji ale podíl i samotná církev, dokonce i sám Joseph Ratzinger ještě z doby, kdy nebyl papežem a kdy patřil mezi přední osobnosti Druhého vatikánského koncilu. Koncil podle Semína přivedl do katolické církve principy osvícenství a francouzské revoluce a církev sama se po něm stáhla z veřejného života a přestává mít vliv. Dokud budou v církvi lidé s modernistickými názory jako Tomáš Halík, nemůže podle Semína projít obrodou. Podle Semína papež poukázal na skutečnost, ale důležitá je i diagnóza a terapie.
Vítězí konzum a hedonismus
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s Kristovým náměstkem souhlasí. Problém je v Česku silnější, ale v celé Evropě podle něho vítězí hedonismus a hon za materiálními výhodami nad duchovnem. „Kontraproduktivní? Papež tyto věci říkat musí. Někteří ateisté se třeba mohou zlobit, ale to nic nemění na tom, že je to pravda," míní Benda.
Europoslanec KDU-ČSL Jan Březina rovněž vidí celoevropský problém v konzumu a Češi nejsou nějakou zvláštní výjimkou. Úřadující předsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová si myslí, že papežovo poselství je apelem na ty, kterým není jedno, co se se společností děje a papež má právo upozornit na tato nebezpečí, kdy víra v Boha ustupuje.
Bez víry už tu Evropa nebude
Podle Romana Jocha, ředitele Občanského institutu a poradce předsedy vlády Petra Nečase, je problém celoevropský. „Aby Evropa byla Evropou, je potřeba křesťanské víry. Bez ní už Evropa nebude," řekl redakci Joch. Podle Jocha je sdělení držitele svatopeterského stolce adresováno všem, ale především věřícím, kteří jediní mohou svým příkladem přesvědčovat ostatní, aby uvěřili v pravdivé zjevené náboženství.
„Přemýšlivý ateista se minimálně zamyslí, přesvědčený antiteista, který by Boha nejraději vyhladil, bude nadávat na papeže a na církev, ať už řekne papež cokoli," dodal Joch.
„Podle mě je to adresováno této celé společnosti konzumu a blahobytu, v níž jdou otázky víry stranou. Účelem podle mě je, aby se lidé zamysleli nad tím, zda své životy žijí správně. Prohlášením se nedá nic zkazit, protože kdo má averzi vůči církvi, bude ji mít i nadále a kdo se chce zamyslet, tak se zamyslí," řekl redakci předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík.
- Papež varoval před ateizací Česka a celé Evropy
- Hájkovy vzory křesťanské politiky: Ježíš, sv. Pavel a Benedikt XVI.
- Na Hradě je patrný vliv katolíků
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
