Historik z Vojenského historického ústavu Praha Jiří Bílek, který v roce 2002 publikoval knihu „Pomocné technické prapory" míní, že historická realita má s románem velmi málo společného. Je to podle něho dáno tím, že Švandrlík u Pomocných technických praporů nesloužil, nýbrž byl u Technických praporů, kde byli lidé politicky spolehliví, kteří ale nebyli zdravotně způsobilí sloužit se zbraní.

Nebyla to taková sranda

„Švandrlíkův román je legrace, ale s realitou má velmi málo společného," řekl ParlamentnímListům.cz Bílek, který dodal, že u PTP byly rozdílné podmínky služby a pracovní normy byly mnohem vyšší. Rovněž se zde prováděla politická převýchova.

Poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který sloužil u Technických paporů (de facto následnické složky PTP), se s Bílkem shoduje, že Černí baroni neodpovídají historické skutečnosti. ParlamentnímListům.cz také například řekl, že v důstojnickém sboru nebyli samí „pitomci", jak je prezentováno v románu, ale sloužili zde i režimu nepohodlní důstojníci, kteří bojovali na západní frontě. Například přímo Křečkovi velel důstojník, který působil v československé zahraniční armádě ve Velké Británii.

Smrtelné úrazy

Křeček rovněž připomenul, že kromě politicky nespolehlivých „živlů" byli u PTP i osoby s kriminální minulostí a s těmi bylo velmi těžké vyjít. Poslanec ČSSD také zdůraznil, že služba u PTP nebyla legrace. Křeček pracoval v dole v Karviné. Humorné chvilky podle něj zažili hlavně při politických školeních, kdy i sami školící důstojníci viděli, že převýchovu nebere nikdo příliš vážně.

Služba v PTP byla založena na namáhavé fyzické práci, obvykle na stavbách silnic, železnic, letišť, domů i nemocnic. Mnoho černých baronů prožilo svou vojnu v dolech. Jenom za rok 1952 bylo evidováno 40 smrtelných úrazů, 518 těžkých a 2790 středních a lehkých úrazů. Největší podíl na této neblahé statistice měly doly na Ostravsku

PTP se přeměnily v Technické prapory

Časem byli mezi politicky nespolehlivé brance zařazováni i lidé s kriminální minulostí a také mladí muži, kteří nemohli absolvovat normální vojenských výcvik ze zdravotních důvodů. Přezdívku „černí baroni" získali pétépáci díky svým charakteristickým černým výložkám.

Pomocné technické prapory existovaly až do května 1954, kdy je díky jistému uvolnění politické situace po smrti J. V. Stalina a Klementa Gottwalda nahradily jednotky nazvané pouze Technické prapory (TP), které původně vznikly už v květnu 1951 a byly určeny pro politicky spolehlivé brance s horším zdravím.

Do TP tak byly po zrušení PTP zařazovány režimu nebezpečné „živly", ale nadále také branci, kteří by nikdy nemohli být kvůli zdraví odvedeni k bojovým útvarům. Po krátkém výcviku pracovali při výstavbě kasáren a po práci konali službu se zbraní.

Více: