Karel Herčík v primátorově pracovně během setkání mimo jiné zavzpomínal na doby, kdy zde jako starosta v 90. letech čtyři roky pracoval. Prohlásil, že své narozeniny oslaví hned několikrát - nejen v rodinném kruhu, ale i třeba s přáteli, se stolními tenisty, s baráčníky či ve škole. "Bude to při nějaké dobré krmi, při dobrém nápoji a při přátelském rozhovoru," řekl Herčík. Zabrousil i do smutnějších vod, kdy zavzpomínal na svou dnes již zesnulou manželku a na to, jak stále častěji cítí, jak mu mnohaletý partnerský vztah chybí. Zároveň ale vyjádřil i přání, aby se dočkal, až některá z jeho vnuček bude mít dítě a stane se tak pradědečkem. Sám považuje život za smysluplný do té doby, dokud jej člověk může žít aktivně. Sám je právě dokladem aktivního života, při kterém nejen píše historické knihy a články, vede seminář pro studenty, pořádá zajímavé přednášky i oblíbené procházky po Mladé Boleslavi. Primátor Nwelati mu také na místě vyjádřil obdiv a úctu k jeho aktivitám. Právě díky svým znalostem i vypravěčskému talentu dokázal Karel Herčík zpopularizovat historii Mladé Boleslavi a přiblížit ji tak široké veřejnosti.
Karel Herčík se nevěnoval vždy jen historii, ale zajímala ho vždy i muzika, divadlo a sport. Zejména v poslední době v Mladé Boleslavi navštěvuje rád Karmel a také Havelský hřbitov. Obě tyto lokality pamatuje v jejich zpustlé podobě a oceňuje jejich proměnu k lepšímu v současné době. Na Karmeli oceňuje především fakt, že se zde vybudováním vzdělávacího centra navázala kontinuita s historií, kdy zde v minulých stoletích působila jak bratrská škola, tak později piaristické gymnázium.
Známý historik Karel Herčík se narodil 9. března 1936 v Kolíně. Po skončení 2. světové války se přestěhoval s rodiči do Ústí nad Labem, kde dokončil základní školní docházku a odmaturoval na Jedenáctileté střední škole. Vysokoškolská studia absolvoval na Filosoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru historie-pedagogika a ukončil je promocí v roce 1959. Na několik měsíců nastoupil na místo okresního archiváře v Mladé Boleslavi, poté byl povolán na 22 měsíců do základní vojenské služby. Po návratu pokračoval v práci archiváře a historika, publikoval v regionálním a odborném tisku. V Mladé Boleslavi se také oženil a založil rodinu. Jako vedoucí archivu musel nastoupit do KSČ, odkud byl ale po dvou letech vyloučen pro narušení socialistického společenského pořádku a znevážení přátelství k SSSR. Následovalo v roce 1969 i propuštění z práce v archivu. V následujících letech pracoval u Okresního stavebního podniku, poté dalších 10 let pak jako úředník u Středočeských silnic až do začátku roku 1990. Historii se však věnoval dlouhá léta i nadále, i když nikde publikovat nesměl. Po sametové revoluci dostal nabídku nastoupit do Občanské ho fóra a 30. ledna 1990 byl zvolen předsedou ONV. V prvních volbách na podzim roku 1990 byl zvolen starostou Mladé Boleslavi. V dalších komunálních volbách už kandidovat na starostu nechtěl. A v prosinci 1994 nastoupil jako středoškolský profesor na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře. Mezi studenty se pohybuje dodnes, i když nyní zde vede už jen dvouhodinový dějepisný seminář. Je autorem nebo spoluautorem celé řady publikací, které jsou věnovány historii našeho kraje, měst a obcí, památkám, průmyslovým závodům i významným osobnostem. Veřejnost jej zná z řady přednášek, je známým průvodcem na procházkách městem Mladá Boleslav, přispívá svými historickými články často do měsíčníku Boleslavan i jiných tiskovin. Byl první osobností, které byla udělena Cena statutárního města Mladá Boleslav, a to při slavnostním večeru v divadle 18. října 2006.
Další zprávy z Mladé Boleslavi naleznete ZDE
autor: mb-net.cz
