„Skutečnost, že někdo bydlí v lukrativní zóně města a jiný na okraji, musí být finančně zohledněna. Obdobně je tomu i v jiných městech," konstatoval místostarosta Karel Krejza, který doporučuje nájemníkům výměnu za byty nacházející se dále od historické zóny.
Po úplné deregulaci zaplatí nájemníci v centru 80 korun za metr čtvereční, zatímco například na pokratickém sídlišti o třicet korun méně, což se lidem žijícím na Mírovém náměstí a v přilehlých ulicích zdá být příliš vysoký rozdíl. Domy, v nichž bydlí, by proto chtěli koupit. „Platí zásada neprodávat obytné domy a jednotky ať již bytové či nebytové na Mírovém náměstí a v ulicích do něj ústících a dále objekty, které jsou významnými kulturními památkami," připomněl vedoucí odboru majetku městského úřadu Václav Härting zásadu, kterou se řídí zastupitelé napříč politickým spektrem již od 90. let.
Názor nezměnili ani ti současní. A to s odůvodněním, že si chtějí zachovat vliv na technický stav domů a jejich vzhled. Podle nájemníků však do nich v posledních letech město neinvestovalo. „Vzhledem k nízkému nájmu, které bylo pod celorepublikovým průměrem, nebylo z čeho. Po deregulaci teprve budeme mít prostředky na to, abychom z vybraných nájmů investovali do oprav fasád, střech, ale i třeba zavedení etážového topení," dodal místostarosta Krejza.
Vedení litoměřické radnice se pokusí v příštím roce přebudovat objekt bývalé mateřské školky (dříve Pohoda) na sídlišti Střed na malometrážní a sociální byty. Smyslem této akce je nabídnout možnost výměny větších a dražších bytů za výrazně levnější ještě před úplnou deregulací.
Dálší zprávy z Litoměřic čtěte ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: litomerice.cz
