Původní mobiliář skladatelovy domácnosti je součástí expozice v Památníku Leoše Janáčka v Brně, na Smetanově ulici. Darované židle nyní zkompletovaly původní sadu šesti jídelních židlí, která sloužila Janáčkovi a jeho manželce do konce jejich života. Židle nabídli Moravskému zemskému muzeu dědici Marie Stejskalové, hospodyně L. Janáčka. Rozhodnutí primátora statutárního města Brna zakoupit tyto židle v hodnotě 20.000,- Kč pro Moravské zemském muzeum navazuje na tradici donátorství, které de facto umožnilo z velké části vznik muzejních sbírek. Tato iniciativa pana primátora vzešla z diskuse se zástupci Moravského zemského muzea a má pro muzeum pozitivní důsledky. Tento dar totiž může být začátkem nové éry donátorství, což by v současné době nedostatku peněz v muzejnictví bylo pro paměťové instituce vítaným krokem.
„Když se naskytla možnost židle zakoupit, neváhal jsem. Spolu s Janáčkovými na nich při návštěvách jejich „domečku" sedávala řada významných představitelů brněnského kulturního a hudebního života. Jsou tak přímými svědky časů, kdy v Brně vznikala hudba, jež naše město představila světu," uvedl primátor Roman Onderka.
Podrobnější informace z historie:
Expozice v Památníku Leoše Janáčka v Brně prezentuje v jedné místnosti dochované vybavení Janáčkovy domácnosti. V pokoji zařízeném jako skladatelova pracovna je umístěný klavír, knihovna, psací stůl, dvě křesla se stolem, prosklený sekretář a pověstná malovaná truhla, do které Janáček ukládal své rukopisy.
Nedávno se naskytla mimořádná příležitost rozšířit původní Janáčkův mobiliář ještě o čtyři vyřezávané dřevěné židle. Dvě stejné židle již v expozici jsou a zakoupením dalších čtyř by byl původní soubor kompletní. Jedná se o nábytek, který dostali Leoš a Zdeňka Janáčkovi v roce 1881 jako svatební dar od Zdenčina otce, ředitele Ústavu ku vzdělání učitelů Emeliána Schulze. Zdeňka byla vlastně Janáčkova žákyně, kterou mladý Leoš docházel jako domácí učitel vyučovat hře na klavír. Když byla v roce 1881 ohlášena svatba, mladinká, teprve šestnáctiletá nevěsta dostala darem od rodičů nábytek k vybavení celé domácnosti, včetně výše zmíněných šesti jídelních židlí a stolu, který je dnes bohužel nezvěstný.
Židle jsou dřevěné, bohatě vyřezávané, na opěradle s motivem lyry. Jako ostatní vybavení je lze stylově zařadit k měšťanskému nábytku druhé poloviny 19. století. Janáček dostal ke svatbě klavír značky Ehrbar, což byl velkorysý dar za cca. 1200 zlatých (přibližný Janáčkův roční příjem), jaký by si mladý hudebník v té době jistě nemohl dovolit. Klavíru i nábytku pak zůstala rodina Janáčkova po zbytek života věrná. Z původního bytu na Starém Brně, kde se narodily a bohužel také zemřely obě Janáčkovy děti, se mobiliář stěhoval do nově postaveného domečku v zahradě varhanické školy, kam se Janáček s manželkou a hospodyní Marií Stejskalovou přestěhoval v roce 1910 a který dnes slouží jako Janáčkova expozice. Jako ředitel varhanické školy tak Janáček bydlel po zbytek života v těsné blízkosti instituce, kterou již v roce své svatby sám zakládal a položil tak základ budoucí brněnské konzervatoře.
Nábytek od Schulzových užívala ještě po Janáčkově smrti manželka Zdeňka, která zemřela deset let po Janáčkovi, v roce 1938. Pracovnu s klavírem a skleněný sekretář odkázala po poradě s profesorem Vladimírem Helfertem v závěti Moravskému zemskému muzeu, část mobiliáře svému bratrovi do Vídně a část hospodyni Marii Stejskalové. Právě mezi nábytkem, který připadl Stejskalové, byly i čtyři jídelní židle, které by se nyní po letech mohly do Janáčkova domku vrátit, neboť dědici Marie Stejskalové je muzeu nabídli k rozšíření původního vybavení. Jedná se o mimořádnou příležitost, protože šance, že se ještě nějaké další kusy z původního mobiliáře objeví, je téměř nulová. Se židlemi je spjat celý Janáčkův rodinný život, sedával na nich on, manželka Zdeňka, děti Vladimír a Olga, hospodyně a jistě také řada významných představitelů brněnského kulturního a hudebního života, Janáčkových přátel, kolegů a žáků.
Expozice Život a dílo Leoše Janáčka je umístěna u někdejší varhanické školy v zahradním domku, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původní Janáčkovu pracovnu s klavírem, v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o životě skladatele a připomíná jeho nejznámější díla.
V tiché pracovně, vzdálené městskému hluku, Janáček komponoval: v domku za varhanickou školou prožil svá nejplodnější léta, zde vzniklo celé jeho stěžejní dílo. Zde jej navštěvovali jeho žáci, zde pracoval se svými opisovači, zde jej vyhledávali jeho přátelé z domova i z ciziny. V budově někdejší varhanické školy má své sídlo oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, které soustředilo ve svých sbírkách jedinečné janáčkovské fondy a rozsáhlou janáčkovskou dokumentaci. Město Brno již dříve uctilo Mistrovu památku tím, že jeho jméno trvale vtělilo do názvu své vysoké školy a svého operního divadla. Vybudování Památníku Leoše Janáčka je dalším výrazem úcty ke skladateli, který rozvoji hudební kultury Brna věnoval nejlepší léta svého života.
Další zprávy z Brna čtěte ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Brno.cz
