Jaderná energetika v České republice

Pačesova komise - zpráva, 4.7.2008

Životnost českých jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech by se měla prodloužit minimálně na šedesát let. Doporučuje to vládou jmenovaná nezávislá energetická komise v čele s předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem ve své závěrečné zprávě, jejíž oficiální verzi k oponentuře zveřejnila na serveru www.vlada.cz.

Pokud by k prodloužení životnosti skutečně došlo, pak by současné bloky v Temelíně mohly fungovat do roku 2062 a v Dukovanech do roku 2045.

Stranu zelených nepotěší ani doporučení, aby další nárůst spotřeby elektřiny a náhradu postupně odstavovaných uhelných elektráren pokryla výstavba nových jaderných zdrojů.

K roku 2030 by pak podíl jádra na celkové výrobě elektrické energie mohl dosáhnout až 77 procent - jako tomu dnes je ve Francii. V Česku to zatím je pouze 35 procent.

Od sázky na jádro si komise slibuje stabilizaci nákladů na výrobu elektřiny na nejnižší možné úrovni. Rovněž nezávislost domácí elektroenergetiky na růstu cen fosilních paliv a emisních povolenek skleníkových plynů. Zlepšit by se mělo i životní prostředí. K tomu je ale nutné zahájit stavbu nových reaktorů co nejdříve, do doby než bude hrozit nedostatek dodavatelských kapacit. Jinak se může zpozdit výstavba až o deset let. Současně komise vyzvala k podpoře českého průmyslu a inženýrských kapacit na výstavbě jaderných elektráren doma i v zahraničí.

Prvním krokem by se měla stát plánovaná výstavba nových bloků elektrárenskou společností ČEZ v Temelíně. K tomu je nutné odbourat politické vlivy na investiční politiku této polostátní firmy.

Po roce 2040 už komise počítá s budováním supermoderních rychlých reaktorů, s nimiž se zatím jen experimentuje. Ty by zpracovávaly i vyhořelé jaderné palivo, jehož zásoby v té době budou v Česku stačit na stovky let. Pak je možné začít používat jadernou energii k výrobě vodíku a to buď k přímému využití nebo k přípravě syntetických paliv pro dopravu.

Státní energetická koncepce ČR schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004

Aktualizace státní energetické koncepce Koncepce stanovuje strategické cíle státu v energetice s výhledem na 30 let. Formuluje vizi a strategické priority energetiky a předpokládané základní trendy budoucího vývoje. Nejedná se o bezpodmínečně závazný dokument typu nařízení vlády, nicméně je logické, že priority státu hrají v oblasti energetiky klíčovou roli. Už z toho důvodu, že mnohé subjekty energetického systému jsou pod přímou či nepřímou státní kontrolou.

Předchozí energetická koncepce byla schválena v roce 2004. Ministerstvo průmyslu uveřejnilo v říjnu periodickou pětiletou aktualizaci.( Dokument by zřejmě zmizel zcela nepovšimnut v propadlišti dějin, kdyby se o jeho medializaci nepostarali zástupci Greenpeace bivakující po dobu několik hodin na střeše Strakovy akademie).

Koncepce prezentuje jadernou energetiku jako jeden z pilířů výroby elektřiny v ČR. Stanovuje následující cíle:

· vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti existujících jaderných bloků na 50 až 60 let,

· podpořit a urychlit proces projednávání výstavby nových jaderných bloků včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání,

· posuzovat výběr použité technologie v nových jaderných zdrojích podle kritéria maximální energetické bezpečnosti a diverzifikace dodávek,

· zajistit dostatečné zásoby jaderného paliva, které umožní bezpečný provoz v případech krizových situací v dodávkách paliva,

· zajistit legislativní a administrativní podmínky pro bezpečný a dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu,

· zvážit možnost vytvoření strategických zásob uranového koncentrátu

Koncepce vychází z aktuální situace v oblasti jaderných elektráren v ČR. Zohledňuje program prodlužování životnosti elektrárny Dukovany a proces mezinárodního posuzování vlivu na životní prostředí nového jaderného zdroje (Temelín 3,4) a rovněž možný následující proces výběru potenciálního dodavatele.

Dokument rovněž reaguje na výtky kritiků jaderného programu ohledně závislosti ČR na nákupu jaderného paliva v zahraničí (zásoby paliva příp. uranového koncentrátu) a stanovuje základní směr řešení problematiky konce palivového cyklu (úložiště radioaktivního odpadu).

Státní energetická koncepce je vrcholový strategický dokument. Vymezuje prostor, v kterém se mají pohybovat energetičtí producenti a spotřebitelé. Tento prostor však není vymezován direktivně a administrativně, nýbrž na základě racionální argumentace, statistických vstupních podkladů a matematických modelů.

Energetika je komplexní odvětví, její budoucí směřování mají v rukou další subjekty: parlament, vláda, ministerstva, obce, privátní firmy a samozřejmě i občané.

Zásadní stanoviska prezentovaná v závěru dokumentu:

Významným prvkem energetické koncepce zůstane orientace na exportní charakter elektroenergetiky, s jadernou energetikou jako nejvýznamnějším zdrojem a významnou, byť postupně se snižující, rolí uhelné energetiky.

Ve vyšší míře je akcentován rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména ve vazbě na plnění mezinárodních závazků ČR, nicméně podpora jejich rozvoje musí být pečlivě vyvažována s ekonomickými dopady na konečné spotřebitele a na trh s elektřinou.

Úloha zdrojů na zemní plyn je i přes jejich rostoucí podíl na výrobě elektřiny vnímána jako doplňková.

Zajištění využití domácích primárních zdrojů znamená změnu pohledu na pokračování těžby hnědého uhlí a uranu.

Schopnost rozvoje lokálních zdrojů, inteligentních sítí, řídících systémů a elektromobility bude po roce 2030 zásadním faktorem plnění strategických cílů státu. Dopravní systémy založené na elektřině jsou jedinou reálnou cestou, jak se částečně odpoutat od uhlovodíkových paliv.

Zvýšená pozornost je věnována rozvoji infrastruktury, protože je nutnou podmínkou pro funkčnost energetických systémů jako celku.

Stát musí vytvářet vhodné a stabilní podnikatelské prostředí v oblasti právního a regulatorního rámce a efektivní státní správy a zdrojovou strukturu ovlivňovat pouze nepřímo prostřednictvím autorizačních procedur a usnadněním přístupu k nerostným zdrojům.

Vybrané rozpravy z PSP ČR

užitečná adresa:

Jednání PSP ČR - 22.schůze 18.10.2007

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 213/ - druhé čtení

poslanec Milan Urban .................... Za prvé, nikdo nechce, aby tady Sněmovna rozhodla o tom, jestli takový projekt splňuje všechny náležitosti vlivu na životní prostředí apod., to jste asi ani říci nechtěl. Ale Sněmovna může být jako ten akcionář, udělat to strategické rozhodnutí a zadat úkol, zadat tomu ČEZu, aby v té výstavbě učinil nějaké zásadní kroky.

No, my jsme nejen dostavěli dva bloky, pane ministře, které dělají nějakých 25 % spotřeby České republiky, ale my jsme také udělali něco jiného. A já teď si nejsem jist, jestli to, co jste řekl, je z neinformovanosti, nebo jestli v tom je nějaký záměr. Já to mohu říci i na mikrofony.

V ČEZu existuje divize, která připravuje výstavbu dvou bloků v Temelíně po dobu několika let. Investovala do této přípravy poměrně značné prostředky. V současné době je zpracován a dokončen do finále projekt na výstavbu dvou bloků v Temelíně a ten ČEZ čeká na to, jestli vy jako akcionáři řeknete: Pokračujte dále. Když to neřeknete, ten projekt zůstane v šuplíku a spadne na něj prach. Když řeknete pokračujte dál, začne schvalovací proces, to znamená že ČEZ už pro to učinil vše. Ten projekt je připraven k schvalovacím procesu EIA, tedy vlivu na životní prostředí.

My více udělat nemůžeme. Jestli něco někdo může udělat, mohli jste to být vy. Ale tváříte se, že ten problém neexistuje, tváříte se, že se vyřeší nějak sám. (Je upozorňován na čas.) A protože se vyřešit sám neumí, proto chceme, aby o tom rozhodovala Poslanecká sněmovna. (Potlesk poslanců ČSSD.)

MPO Martin Říman .......... Pan kolega Urban tady řekl větu, ze které mě zamrazilo, a která, když nic jiného, je zásadním argumentem proti tomu, aby tento pozměňovací návrh byl Sněmovnou schválen. On řekl, já jsem si to napsal: Sněmovna může zadat ČEZu něco. To je smrtící věta, a kdybychom ji vzali vážně, tak bychom mohli čelit desítkám, stovkám nebo tisícům žalob minoritních akcionářů, protože prostě politicky tímto způsobem ovlivňovat chování obchodní společnosti je naprosto nepřípustné. Stát sice je největším, a dokonce i majoritním akcionářem ČEZ, ale zdaleka ne jediným. ČEZ má dohromady více než 120 tisíc akcionářů různé síly a s těmito 120 tisíci akcionáři je nutno hrát férovou korektní hru, nikoliv je převálcovávat politickými rozhodnutími. To je jedna věc.

Druhá věc - k tomu, že existuje nějaký hotový plán na dostavbu dvou bloků v Temelíně. Já nechci zabíhat do podrobností, ale zodpovědně prohlašuji, že pan kolega Urban se hluboce mýlí. Mýlí se asi podobným způsobem, jako se mýlil jeho kolega, bývalý ministr financí Sobotka, když zhruba před rokem a půl tvrdil v České televizi, že jeden z největších ekologických vředů v naší zemí, ostravské laguny, byly již zlikvidovány. Ony tam vesele zapáchají dále. Stejná nepřesnost, eufemisticky řečeno, bylo to, co teď tvrdil pan kolega Urban.

poslanec Oldřich Vojíř ............. Proto si myslím, že by opravdu bylo dobré diskutovat o tom, jaký význam má energetická koncepce. Já jsem přesvědčen jenom o tom, že energetická koncepce je jenom jakési vodítko, jakýsi náznak toho, kam se ten byznys má ubírat. A nemá to být dogma. A proto je také dobře, že to je v rukou vlády, která prostě má nějakou vizi. Předchozí vláda měla nějakou vizi a tato vláda má tuto vizi o něco posunutější a je to fér říci. A nikomu přitom nebrání, jakékoliv společnosti, která má zájem na energetickém trhu investovat, aby si požádala o autorizaci, a splní-li podmínky, tak jí Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto licenci nebo tuto autorizaci vydá. A je úplně jedno, jestli to má být v oblasti uhelných elektráren, jaderných elektráren, elektráren větrných či geotermálních atd. Jestliže nevydá tuto licenci nebo tuto autorizaci, tak se můžu bavit o tom proč. Ale žádná politika nemůže zabránit jednotlivým investorům, aby se o to ucházeli. Politika je pouze jakýsi směr, co si příslušná řekněme země přeje a na co dává možná o něco větší důraz.

Dneska se zdá, že dáváme větší důraz na úspory a myslíme si, že tudíž investice do nových zdrojů by nemusely být tak masivní. Někdo si myslí, že by měly být investice jenom do nových zdrojů. Ale já si myslím, že optimální řešení je obé. Musí být investice do supernových technologií a supernových zdrojů, a podotýkám za sebe, že do všech typů. Já si umím představit zdroje nukleární, klasické uhelné, ale i ty obnovitelné samozřejmě. A na druhé straně si myslím, že musíme vytvářet tlak na rozumnou spotřebu, a tudíž hledání různých forem úspor. To je můj pohled zjednodušeně na tuto oblast, a proto říkám, že nemůžu podpořit ten návrh kolegy Urbana, abychom se vydali cestou zákonnou v řešení energetické koncepce. Ten zákon by opravdu nefungoval.

poslanec Jan Klas Já bych začal tou nezávislou komisí. Ona má předložit jakési výsledky v červnu 2008. Ale dámy a pánové, ten čas běží a my jsme skutečně ve velikém presu. A já zdaleka nesdílím názor některých mých kolegů, že státní energetická koncepce není vlastně k ničemu, že budeme operativně řešit naše problémy. Je to základní dokument, který v této strategické oblasti nemá zastoupení. Už jenom pro to, že jsem vypracoval materiál, který se nazývá Energetická bezpečnost, nikoliv energetická politika, tak je velký rozdíl už v tom názvu, jestli to vnímáte. Energetická bezpečnost České republiky. Já ten materiál potom předám panu ministrovi Bursíkovi, pokud o něj bude stát.

A nyní mi dovolte ukázat, samozřejmě omlouvám se za to, co jsem dal dohromady s odborníky z Ministerstva průmyslu a obchodu, a to nejsou politici. To jsou odborníci, promiňte mi ten výraz, úředníci. Optimistická varianta. Když prolomíme limity těžby hnědého uhlí např. v dole Bílina, kde není problém, tam je území nikoho, pan ministr Bursík to dobře ví, ty domy jsou zbourané, tak pokud prolomíme limity v dole Bílina alespoň v první fázi a budeme pracovat na výstavbě dvou jaderných bloků zhruba o výkonu 1200 až 1500 megawattů objektu Temelína, protože tam se s nimi počítá, ten výkon je omezen tím, abyste tam ty nádoby pro reaktor vůbec dovezli, takže nemůžeme tady házet numera jako 3000 megawattů, 4000 megawattů. Prostě při současné technologii výroby nádob pro jaderný reaktor skutečně Temelín pojme 1200 až 1500 megawattů krát dvě.

A teď mi dovolte, když tuto optimistickou variantu dáme do počítače a ještě optimisticky řekneme, že tedy všechno toto by bylo schváleno vládou v roce x, tak vám chci připomenout, že kdyby to vláda schválila dneska, tak nejlepší výrobci světa Westinghouse, ruské firmy mají zadány zakázky na příštích deset let a výstavba jaderné elektrárny trvá petnáct let. Jestli to Fico stihne za pět let, tak je to kouzelník. Ale on má všechny povolovačky, my nemáme nic. Ale bavme se o roku za 25 let, to je přece férové, ne?

Takže optimistická varianta. Červená čára (ukazuje poslancům graf), promiňte, že nevidíte, je tzv. hrubá spotřeba celkem, stoupá velmi jasně. Pokud dojde k tomu, co jsem říkal, tak vyrobená energie kopíruje tu červenou čáru až do roku 2050. Když vezmeme zelený scénář, tak, dámy a pánové, v roce 2015 zhruba, neberte mě za slovo, plus minus dva tři roky, tak jsou tady nakresleny takové hezké kukačky jako hodiny, kdy spotřeba se vyrovná vyrobené elektřině. A od roku 2015 se začnou rozevírat smrtelné nůžky mezi spotřebou a výrobou. A jestliže my teď něco neuděláme do roku 2010, tak ty nůžky - v roce 2040 bude mezi nárokem na spotřebu a mezi vyrobenou elektrickou energií rozdíl 80 terrawatthodin, to je 80 krát 1012 watthodin. Já nevím, jestli si to vůbec někdo dokáže představit, co je to za šílené množství energie.

Já si myslím, že tyto dvě A-čtyřky mluví za všechno, a nechci nic jiného jako vládní poslanec, než abych slyšel od ministra životního prostředí, jak si představuje další vývoj v této oblasti. Já nemám rád fanatické ideologie, jsem přístupný jasným a konstruktivním debatám, ale odmítám debaty typu "to rozhodne vláda, vy se o to nestarejte. Ale co naše děti? Já se ptám, co uděláme v roce 2050 nebo v roce 2040, kde nám tady zbývá už jenom v těch nůžkách rozsvítit si svíčku a zapálit si v krbu a topit dřívím. Já si myslím, že to je za všechno, že dál asi hovořit nemusím.

Poslední odstavec je, že vláda podnikne další kroky, ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva bude vláda činit transparentně a nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí. - Ano, to je v pořádku, proti tomu asi nelze říci vůbec nic. V cizině je to zcela běžné a jsem rád, že konečně česká vláda se k tomu hlásí. K tomu bych chtěl říci, že se intenzivně pracuje na technologiích třetí a čtvrté generace výroby jaderných bloků, reaktorů. A pan premiér Topolánek, když při své návštěvě ve Francii navštívil toto vývojové středisko, tak hned jedna z koaličních stran ho za to napadla, že vlastně by mohl porušovat tu těžce dojednanou koaliční smlouvu. Takže premiér vlastně nemůže při svých zahraničních návštěvách si svůj program sestavovat tak, jak je potřeba, jenom proto, že se zúčastnil a chtěl si prohlédnout vývojové práce na generátoru čtvrté generace. Tomu už vůbec nerozumím.

To je tolik k vládnímu prohlášení.

Nyní mi dovolte pár poznámek k tomu, co publikoval třeba ministr Říman. Diskutujme a používejme selský rozum. Je tam všechno, je tam prolomení limitu těžby hnědého uhlí, je tam jaderná vize, je tam těžba uranu. Já jsem rád, že tato vláda alespoň svým usnesením před pár měsíci dovolila pokračovat v těžbě uranu v Dolní Rožínce, protože my jsme jediná země Evropské unie, kde se těží uran, kde je funkční důl na těžbu uranu. Cena uranu roste jako cena diamantů, ta už nikdy neklesne, bude pouze stoupat. Tak jsem velice rád, že aspoň v tomto vláda byla velice korektní a zareagovala třeba na podnět odjinud.

Ale i můj materiál obsahuje toto varování. Já jenom plním to, k čemu mě vyzývá můj kolega z mé strany, když píše o tom, že je potřeba vyrábět energii z jaderných zdrojů atd., mám těch článků tady spoustu. Nebudu vás zdržovat. Tak je to v pořádku. Když o tom něco řekne Klas nebo někteří jiní poslanci ze strany ODS, tak jsou to rebelové. Jsou to rebelové, kteří zlobí. A když to píše ministr Říman, tak je to v pořádku. Já tomu opravdu nerozumím. Já jsem studoval energetiku na ČVUT v Praze asi jako další kolegové, kteří tady vystupovali, a nevím, proč bych měl být rebel, když se chci legitimně ptát své vlády, jsem její poslanec, alespoň doufám, a nejsem žádný rebel v oblasti energetiky, tak chci znát odpovědi. A jenom proto, že je chci znát, tak vidíte, už ty nadpisy jsou už úplně jiné. Tolik pro srovnání, jak je kdo posuzován.

Jestliže by ta situace byla tak pohodová, jak si tady všichni asi namlouváme, tak by nebyly akce typu Evropa ve tmě, kterou platí německá nadace. Německá nadace, kdy Němci vlastně váhají a stojí na místě jako česká vláda a nevědí, jestli stavět jaderné elektrárny. Tak by asi Francouzi nedělali a nezvali mě na Energetickou bezpečnost Evropanů, jenže Francie je v úplně jiné situaci. Francie bude jedinou zemí za pár let, která, až my odpadneme v tom dlouhém běhu, tak bude mít vystaráno, protože už v 60. letech se rozhodla jít samostatnou cestou ve výrobě elektrické energie, ale i bohužel ve výrobě jaderných zbraní, aby se stala nezávislou jak na Spojených státech tak na tehdejším Sovětském svazu. A vedlejší produkt je jejich absolutní nezávislost v oblasti elektrické energie. Jenže sousedem Francie jsou Němci, ti váhající Němci, ale nikoliv Česká republika. A já bych nerad, abychom dospěli do fáze, že postavíme dva jaderné bloky třeba za jiné vlády, a pak je zalili jako Rakušané betonem jako v Zwentendorfu. To nechci, to je nesmysl, to je blázinec.

Jednání PSP ČR - 22.schůze 3. a 4.duben 2008

To je tolik k vládnímu prohlášení.

Dovolte mi, abych už vás přestal tím zatěžovat. Nechci z toho dělat politiku. Já chci slyšet od ministra životního prostředí, jak si představuje, že nahradí těch 80 terrawatthodin obnovitelnými zdroji, jichž jsem velkým příznivcem. Ale chtěl bych připomenout, že 4. listopadu loňského roku se ve Spolkové republice Německo odehrála situace - nevím, jestli jste ji zaregistrovali. Spolková republika Německo má z celkového objemu výroby elektrické energie z 10 % větrníky. My je tady propagujeme, stavíme. Hurá. Já to podporuji. Ale ona má už 10 %, desetinu větrných elektráren. Dne 4. listopadu foukal na celém území Spolkové republiky Německo vítr. Regulátor, který měl službu, nevěděl co s tím, natočil sklon lopatek a zmírnil otáčení větrníků, ale ty se točily pořád dál, protože je vypnout nikdo neumí. Tak daleko nejsme. Víte, co se stalo? Ty megawatty navíc najednou nešly skladovat, protože elektrická energie nejde skladovat na rozdíl od ropy, od zemního plynu, kde situace je ještě horší, kdy naše závislost je téměř stoprocentní na cizí mocnosti, ale to tady nebudu nyní rozebírat. Myslím, že je dobře, abychom se tomu věnovali někdy jindy skutečně důkladně, jak říkali moji kolegové.

Operátor, který měl službu, odpojil větve páteřní sítě. Víte, co se stalo? Zbylých 90 % v ostatních sítích zkolabovalo, protože paradoxně nestačilo jmenovité spotřebě v daném okamžiku. Došlo k takzvanému, jestli jste slyšeli, black outu. To je tvrdá nula, kdy se ve státě položí celá elektrická síť a trvá to několik dnů až týdnů, než se obnoví. Já bych se nerad dožil toho, aby Česká republika, až se výroba vyrovná se spotřebou, byla součástí zemí, kam black out dojede, protože jsme mezinárodně propojeni po celé Evropské unii. Propojení končí na hranicích s Ukrajinou. Závěrem bych chtěl říci, že nechci být mezi zeměmi, jako byla Itálie, Spolková republika Německo, kdy lidé, továrny, fabriky, výrobní závody neměli po dlouhé dny elektrickou energii. Ještě díky bohu, že to bylo v listopadu a nebylo minus dvacet stupňů Celsia.

Dámy a pánové, tolik k tomuto tématu. Nechci vyvolávat žádné kontroverze, jak slýchávám, že Klas je rebel a nejraději by válčil s Bursíkem. Není to pravda. Zakládám si na tom, že bych rád, abychom opravdu diskutovali odborně, aby padala čísla. Já jsem na to připraven do detailu. Pokud pan ministr tuto hru přijme, budu velice rád. Pokud ne, bude to signál, že se zřejmě solidní diskusi brání a není na ni připraven.

Dovolte mi, pane vicepremiére, abych vám předal svůj materiál. (Předává materiál vicepremiéru Bursíkovi.) Tento materiál projednal výbor pro bezpečnost, bude dál o něm jednat. Ani jediný poslanec zatím neřekl, že by byl proti tomuto materiálu. Je to komplexní materiál, který nepatří do tohoto bodu, který se zabývá počínaje ropou až po obnovitelné zdroje. Myslím si, že ať někteří kolegové z výboru řeknou například, jestli tam padl nějaký návrh na zamítnutí. Zatím ani jediný.

PSP ČR - 38.schůze 26.9.2008

Návrh poslanců Milana Urbana, Michala Haška, Jiřího Paroubka, Břetislava Petra,

Richarda Dolejše, Vlastimila Aubrechta a Petra Červenky na vydání zákona,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

/sněmovní tisk 547/ - prvé čtení

poslanec Milan Urban Tady bych mohl jemně upozornit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive ministr průmyslu a obchodu porušuje zákon, protože v souladu se zákonem nepředložil vládě dosud informaci o naplňování platné, stávající energetické koncepce. Já nevím, když člen vlády porušuje zákon, nedodržuje zákon, co se z toho má vyvodit, ale to je jeho výklad, to se už dávno mělo stát, ta koncepce měla být vládou prověřena, jak se naplňuje - taky to vláda nedělá, je jí to jedno.

Dobře, to já bych jí ještě odpustil, kdyby skutečně vláda se dnes zavázala, že do konce roku 2008 budeme mít v České republice novou, aktualizovanou, schválenou energetickou koncepci, která bude projednána řádně s odbornou i laickou veřejností; pak si myslím, že my můžeme klidně uvažovat o nějakém prodloužení lhůty pro projednávání tohoto návrhu, kdyby tady jasný závěr z premiérových úst zazněl. Pokud vláda bude hrát hru "nějak to dopadne, běží to podle plotu", tak my se musíme pokoušet tu situaci napravit alespoň z úrovně parlamentu, a proto tady je ten návrh. Když vláda nekoná, musí konat parlament.

Tedy veďme tady seriózní debatu o energetické budoucnosti České republiky, pokusme se sundat všechny ideologické brýle.

Jo, já jsem samý fór, pánové (řečník reaguje na poznámky z vládní lavice): oni říkají za mnou shodně "to je dobrý fór".

Já myslím, že vy se na tom prostě ve vládní koalici musíte dohodnout, že nemůžete vystavovat Českou republiku riziku, že bude mít nedostatek elektrické energie, že nemůžete vystavovat firmy v této zemi tomuto riziku, nemůžete vystavovat občany tomu, že díky vašemu nekonání nebudeme mít nedostatek, nebo budeme mít elektrickou energii, kterou možná budeme dovážet - nevím sice odkud, vy to také nemůžete vědět, protože celá Evropa má nedostatek zdrojů. Ale nechť, v každém případě to bude velký zásah do peněženek občanů, pokud ji budeme muset dovážet, a samozřejmě zvýšené náklady pro firmy a tím pádem snižování jejich konkurenceschopnosti.

Tedy, já vás tak přátelsky vyzývám - nenechte tu situaci běžet podle plotu a udělejte nějaké seriózní rozhodnutí ve prospěch energetické budoucnosti České republiky. Děkuji.

poslanec Jan Špika slyšeli jsme výklad předkladatele na téma úpravy zákona č. 406/2000 Sb.. Tento zákon jsme schvalovali poměrně nedávno, platí od 1. 1. letošního roku. Nemyslím si, že je příliš optimální měnit zákony takto často, pokud se nevloudí chybička, nicméně jsem si plně vědom toho, že státní energetická koncepce je velmi zásadní strategický dokument, který si zaslouží velkou pozornost nejen ze strany vlády, ale i parlamentu.

Nicméně smysl návrhu této změny je hlavně v tom, aby se změnila dělba moci mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, a z tohoto pohledu si nejsem jist, zda tato navrhovaná úprava je zcela optimální. Právě proto, že jsem si vědom zcela zásadní strategické důležitosti státní energetické koncepce, si právě nejsem úplně jist, zda tento návrh předkladatelů je optimálním řešením. Toto ctěné auditorium mi jistě promine, když použiji slov, že často jsme svědky určité lidové tvořivosti při úpravách, při pozměňovacích návrzích na zákony, i když jsem si vědom toho, co pan Urban tady říkal, že by neměla být přílišná lidová tvořivost připuštěna, protože se jedná v zásadě o schválení či neschválení. Nicméně mi dovolte říci, že nejde jenom o rozhodovací proces, o rozhodování. Myslím si, že jde také o zodpovědnost rozhodování a rozhodnutí. A podle mého názoru je lépe uchopitelná zodpovědnost vlády než politická zodpovědnost Poslanecké sněmovny.

Proto mi dovolte, abych v souladu se zamítavým stanoviskem vlády navrhl zamítnutí tohoto návrhu změny zákona č. 406/2006 Sb., sněmovní tisk 547. Děkuji.

předseda vlády ČR Mirek Topolánek Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná by stačilo jenom potvrdit stejný názor, který tady prezentoval předkladatel i zpravodaj tohoto tisku. Přesto mi ale dovolte pár slov.

Mě mrzí, že bývalý ministr průmyslu a obchodu pan Urban za tu dobu, co byl na resortu, ne úplně všechno pochopil, ale nebyl tam tak dlouho, abych mu to neodpustil.

Já neznám jediného premiéra na světě, který by se vzdal kompetence, která je mu dána, a který by svou vládu vystavil v oblastech, které patří výlučně oblasti exekutivní problematiky, schvalování parlamentem. Jde jenom o diskusi, a diskusi - a včera jsem pochopil, že tady není úplně vítána - k energetické politice vést musíme, a myslím, že patří na půdu parlamentu. Já nechci zažít to, kdyby náhodou - nedejbože - se pan Urban na to ministerstvo vrátil, aby nám tady v některém z příštích funkčních období s úplně stejnou argumentací navrhoval, aby se případná kompetence parlamentu vrátila zpátky na úroveň vlády. To by bylo trochu směšné, ale pokládám to za velmi pravděpodobné.

Zkusme se podívat trochu do historie.

Energetická koncepce České republiky zpracována je a v zásadě je, až na některé věci, které je třeba dopracovat a na kterých se můžeme shodnout, v pořádku. To není dokument, který se má měnit co čtyři roky, během každého funkčního období. Já tvrdím, že ani ne během deseti, dvaceti let. Že ta koncepce musí ukazovat výhled, bezpečnost, já bych řekl garanci pro občany, že v roce 2050, když otočí vypínačem, se rozsvítí světlo. To není na nějaké razantní změny; reagujeme pouze na změnu bezpečnostní situace, zdrojové situace apod.

Váš stranický kolega Gerhard Schröder, který tady nedávno byl s panem Paroubkem a s panem Ringierem, nedávno na sjezdu SPD v Německu prohlásil: Naším nejlepším partnerem k dodávkám může být jedině Rusko. K čemu budeme budovat alternativní cesty dodávek, k čemu budeme diverzifikovat výrobu, když máme takového skvělého partnera?

Byla to vaše vláda nebo jedna z vlád předchozích, pane poslanče, která prodala RWE a která prodala Unipetrol. Je velmi diskutabilní a je na diskusi, jestli to byly správné kroky, vzdát se podniků a kontroly nad nimi v takové době, jako je právě senzitivní doba, kdy Rusko dnes používá dodávky energií, ropy a plynu ve prospěch své zahraniční politiky.

druhá otázka, kdy energetická koncepce by měla být podrobena určitému zkoumání, je otázka našich závazků vůči Evropské unii. Nebyli jsme to my, kdo přistoupil v přístupové smlouvě na celou řadu věcí, a musím říct, že nejsme to ani my, kdo by laciným způsobem podléhal rétorice a některým snahám, které se v Evropské komisi ve většině zemí EU dnes prosazují. Není to vůbec jednoduché a je to věc, kterou musíme reflektovat. Jsou to závazné cíle EU, které jsme přijali, které jsme přijali konsensuálně s ostatními zeměmi, které se týkají našich závazků vůči životnímu prostředí, vůči, já nevím, snižování emisí CO2. Toto je druhá otázka. Pokud budeme chtít naplnit tyto závazné cíle, budeme je muset reflektovat v inovované nebo verifikované energetické koncepci. A znovu, všechny tyto nástroje jsou v rukou kabinetu, nikoliv parlamentu. Proto je navýsost potřebné, aby konečná rozhodnutí, jakým způsobem to budeme realizovat, činil kabinet, a to jak návrhem legislativních změn, které máte šanci připomínkovat, tak exekutivních rozhodnutí, která jsou výsostně v ruce každé vlády.

Mrzí mě, že tyto věci, které byly diskutovány právě v Pačesově komisi, byly bez účasti sociálně demokratických odborníků nebo odborníků, které by tato strana nominovala do této komise. To by bylo všechno daleko jednodušší, pane poslanče, protože bychom si tu diskusi tady potom případně mohli ušetřit!

Tak jak to vidím já, je to jeden z dalších populistických kroků, který koalici nerozdělí, protože podíváme-li se na programové prohlášení, to říká jedinou věc. Stejně jako předchozí vlády dodržíme ekologické limity pro těžbu uhlí a v této chvíli tato vláda neučiní žádné nevratné rozhodnutí, které podléhá širší diskusi v oblasti jaderné energie. Přesto jsme ve stejné době nezamezili nebo nechali proběhnout standardní nástroj - žádost ČEZu o vliv stavby na životní prostředí pro případ výstavby 3. a 4. bloku v Temelíně. V čem je problém? Vy byste udělali něco více, pane poslanče, během vaší vlády? Není to pravda! Já samozřejmě respektuji to, že takový návrh můžete podat, ale musí všichni vědět, že ho nemůžete myslet vážně. Děkuji.

poslanec Oldřich Vojíř To, co namítám, je, že energetická politika státu z principu nemůže být zákonem. To je dokument, který nemůže být, a promiňte mi to silné slovo, dogma. To musí být dokument, který je orientační, který je motivační, který je nějakým způsobem podpůrný pro to, aby investoři v oblasti energetiky věděli, co jejich vláda, a raději bych řekl jejich vlády budou v této oblasti realizovat. Co to znamená, že vláda může realizovat? Vláda může navrhovat nějaká regulační opatření, vláda může navrhovat zákony, vláda může nějakým způsobem motivovat investora, aby do této oblasti investoval. To si myslím, že vláda může učinit, a parlament tomu buď bude, nebo nebude nápomocen.

Neboli toto jsou věci, které si myslím, že můžeme diskutovat, ale má to zůstat v rukou vlády. Má to být dokument, který bude říkat, že si myslíme například, že v horizontu 20-30 let máme mít v oblasti třeba elektroenergetiky mix, který bude říkat, že máme mít 30 procent jaderné energie, 40 procent uhelné energie, 10 procent plynu, 10-15 procent obnovitelných zdrojů a případně nějakých dalších jiných alternativních zdrojů. O tom přeci můžeme vést diskusi, a když takový výhled poté vydáme, tak je to pro investora nějaký signál, že se touto cestou má vydat.

Neboli platí slova, která řekl pan premiér: Tento dokument by neměl být ze dne na den ani z roku na rok, a dokonce bych řekl, že ani po pěti letech nějak dramaticky měněn. My se přeci dokonce shodujeme, a z tohoto místa to říkáme opakovaně, že energetická politika, která byla schválena v roce 2002 nebo 2004, je dokumentem, se kterým umíme pracovat téměř všichni v této Sněmovně. Máme možná k němu určité výhrady, možná musíme doplňovat některé věci, které jsme sami nevyvolali, tzn. jsou to věci, které musíme aplikovat díky tomu, že Evropská unie a komisaři se shodnou na něčem, jako se teď diskutuje o třetím energetickém balíčku, tzn. jsou to věci, které promítneme jak do energetické politiky logicky, tak ale příslušně do zákona, pokud to po nás vyžadují, že to musí být zákonná podoba. To znamená do zákona energetického v tomto případě.

MŽP Martin Bursík Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, debata o energetické koncepci v České republice má velmi specifická pravidla a největším specifikem naší dlouhodobé debaty - měl jsem příležitost se jí zúčastnit před deseti lety v Tošovského vládě, před deseti lety, kdy se rozhodovalo o tom, jestli se ustaví mezinárodní komise k dostavbě Temelína, jestli se Temelín dostaví nebo nedostaví. To, co sleduji na debatě v České republice jako naprosto výjimečné a co není vidět někde jinde v Evropě, je skutečnost, že česká debata o energetické koncepci obsahuje dvě a pouze dvě klíčová slova: územně ekologické limity, jaderné elektrárny. O ničem jiném nejsme schopni v České republice za dobu posledních deseti let diskutovat. Jako by energetika nezahrnovala daleko širší spektrum témat, počínaje bezpečností, kterou otevřel předseda vlády, přes energetickou nezávislost, přes otázky ochrany klimatu a vztahu energetiky k životnímu prostředí, přes téma soběstačnosti. Česká republika je úplně paralyzována dvěma tématy. A vždycky, když se projednávala energetická koncepce na úrovni vlády, tak v podstatě šlo o jediné dvě věci: jestli budou nové jaderné elektrárny a jestli se prolomí územně ekologické limity.

Když jsme dojednávali kompromis, který v této oblasti je velmi složitý, s našimi koaličními partnery a především s ODS, tak si myslím, že jsme jako strana zelených šli přesně tam, až kam jsme mohli jít, ale nikoli o milimetr dále. Akceptovali jsme existenci stávajících jaderných elektráren, akceptovali jsme modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a její prodloužení, akceptovali jsme to, že stát bude podporovat a podílet se na průzkumu, vývoji jaderných elektráren dalších generací, prosazovali jsme, aby v České republice se zvýšila bezpečnost a bezpečnostní kultura při provozu jaderných elektráren a vztahu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vlády, ale zároveň jsme řekli, že za naší vlády se neučiní zásadní rozhodnutí, které by rozhodlo o výstavbě jaderné elektrárny. Přijali jsme dokumentaci, kterou přinesl ČEZ na Ministerstvo životního prostředí, a bude probíhat velmi složitý proces mezinárodního pozorování podle ESPO konvence, kde nepochybně účastníkem řízení budou i partneři z Německa a Rakouska. Odhad let je takový, a to odhad nejen ministerstva, ale nakonec i žadatele, že ta procedura potrvá nejméně 2,5 roku.

Tohle všechno je, myslím, dokladem určité otevřenosti, ale zároveň je všeobecně známo, že jsou tady limity, které jsou dány technickými riziky, která v souvislosti s provozováním jaderných elektráren existují.

To, co chci zde zdůraznit, je to, že za prvé pokládám tento návrh za nepřípustný zásah do dělby moci. Je nepřípustné, aby si parlament oktrojoval kompetence o exekutivní podobě, protože kdyby toto v principu parlament přijal, tak by to znamenalo, že kdykoli v budoucnosti může rozvalit jakoukoli vládu. Protože dohodu koaličních partnerů nad nějakým exekutivním krokem, nějaký kompromis v oblasti exekutivní pravomoci vlády, který vždy koalice bude složitě hledat nad x tématy, potom může rozvalit Poslanecká sněmovna tím, že do toho vstoupí a rozhodne jinak. A tím pádem vlastně zasáhne do dohody koaličních partnerů a to samozřejmě nemůže vést k ničemu jinému než k rozpadu vlády.

Čili já celý ten návrh od pana bývalého ministra Urbana nevnímám jako nic jiného nežli jako čárku, že se pokusil udělat něco dobrého pro jadernou lobby v České republice, a zároveň jako pokus o to, významně zasáhnout koalici, ale způsobem, který je ústavně nepřijatelný.

poslanec Břetislav Petr Já si myslím, že tady byla řečena celá řada slov, která zejména z úst pana premiéra, a je škoda, že tady není, nejsou pravdivá. Tím, že chceme, aby energetická politika odpovídala současnému stavu, a že chceme, aby ji schvaloval parlament, přece chceme zabránit tomu, o čem tady pan premiér hovořil. Chceme zabránit tomu, abychom byli nezávislí na cizích zdrojích, pokud to jen půjde. Ať si Rusko s Německem staví v Baltském moři další plynovod a ropovod, nás to nemusí zajímat. Nás musí zajímat, abychom z vlastních zdrojů byli schopni udělat maximum energie.

A teď k dalším záležitostem. Tady se hovoří, že jsou obavy o životní prostředí. Ano, ať jsou takovéto debaty. Ale chtěl bych podotknout, že za období, kdy jsme ještě neměli vrtule a splnili jsme kjótské protokoly, jsme dostali na kjótských kreditech za snižování emisí 35 miliard Kč, které jsme, pane ministře, dali vám k dělení. Tak kde jsou obavy z toho, že stávající energetika, a navíc když chceme budovat atomovou elektrárnu, ještě zhorší životní prostředí?

Na další podněty, které zde byly: Ano, stát nebude stavět, ale stát musí vytvořit podmínky pro to, aby se mohlo stavět. A já se ptám, proč tak dlouho jsme museli čekat, až ČEZ podal žádost o posouzení vlivů na životní prostředí pro třetí a čtvrtý blok. Nám přece podle zákona o EIA v tom nic nebránilo. Snad tomu bránila jedna věc - aby ti lidé, kteří jsou ve vedení, náhodou nebyli odvoláni, poněvadž by porušili a vstoupili neblaze do ujednání mezi zelenými a ODS o tom, jak se bude vyvíjet naše energetika.

A otázka, zda ve Finsku šlo o něco jiného. Pane kolego Vojíři, já si nemyslím. Já si myslím, že u nás se nevede vůbec žádná energetická debata, poněvadž jistá část se nechce zúčastnit této energetické debaty. A teď jistě můžete říci, proč se sociální demokracie nezúčastnila práce Pačesovy komise. To je o něčem jiném.

Já si myslím, že jsou tady problémy, o kterých hovořil pan ministr Bursík. Je to problém Temelín a je to problém územních limitů. A když se podíváte a rozhlédnete po Evropě, tak Evropa se vrací k tomu, že typy energií, které byly odepisovány a dávány k ledu, najednou začínají být zajímavé. Velká Británie v současné době buduje šest nových uhelných dolů s roční kapacitou až 40 milionů tun. Česká republika na rozdíl od toho odepisuje zásoby, nebo v podstatě nechce využít to, co má pod nohama. A že to jde, stačí se zajet podívat do Zwickau.

A poznámka ještě k tomu. Pan ministr Bursík se tady ukázal jako polyglot, když kritizoval pana Jičínského apod. Pane ministře, já vím, že pracujete v celé řadě oblastí, které vám nepřísluší a nepatří. Vy jste dostal uloženo od vlády, abyste upravil geologický zákon. Vy jste připravil horní zákon, který v podstatě, když bude přijat, ukončí hornictví v Čechách. A situace je zhruba asi taková: Vy velmi rád tady předkládáte návrhy, kdy nás Evropská komise tlačí k tomu, že něco neplníme. Ale na druhé straně vy sám porušujete zákon. Kompetenční zákon vám neukládá, abyste hovořil do oblasti těžby, zušlechťování a úpravy nerostů.

Já se domnívám, že za dva roky skupina zelených ministrů svým kutilstvím ve vládě (smích z řad poslanců ČSSD) uškodila tomuto státu více než povodně na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002. (Potlesk v levé části sálu.)

Pane ministře, víte, já si myslím, že u těch atomových elektráren musí být otázkou víry, skoro mantry, to, že budeme proti nim bojovat.

A abych poněkud odlehčil situaci. Našim kolegům socialistům na Západě trvalo 40 let, než pochopili, že zestátňování průmyslu, bank a pojišťoven není řešením pro prosperitu národa. Trvalo jim to 40 let. Já bych byl nesmírně rád, kdybyste tuto dobu poněkud zkrátili.

ministr práce a soc.věcí Petr Nečas Na druhé straně si, dámy a pánové, nenalhávejme, že podstatou tohoto návrhu je něco úplně jiného. Podstatou tohoto návrhu je pokus narušit ústavou dané pravomoci a rovnováhu pravomocí mezi legislativou a exekutivou. Neexistuje jedna jediná země na světě, kde by podobná rozhodnutí byla dělána na základě zákonodárného orgánu a nebyla dělána exekutivou. Toto je typická oblast pro čistě exekutivní rozhodnutí.

Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že i předkladatelé tohoto zákona jsou si toho vědomi a je jim to naprosto jasné a za situace, kdy by oni sami seděli v těchto vládních lavicích, tak by proti podobnému kroku ze strany poslanecké iniciativy návrhu zákona sami velmi vehementně protestovali. Všichni víme, že ty zájmy jsou úplně jiné, že tady ve skutečnosti jde o pokus vrazit jakýsi pomyslný politický klín do řad stávající vládní koalice, způsobit zde vnitřní problémy, a to je skutečná podstata tohoto návrhu. Čili pokud tady mluví pan poslanec, a mluví podle mého názoru z 90 % tak, že bych s ním souhlasil, o využití uhelných zdrojů, o využití jaderné energetiky, tak to je jedna věc, ale ten skutečný záměr této předlohy je úplně jiný. Je to pokus destabilizovat vládu, pokus destabilizovat stávající vládní koalici.

Dámy a pánové, dá se to dokumentovat na konkrétních faktech. I kdyby vláda v jakémkoliv složení, se zelenými, bez zelených, se sociální demokracií, bez ní, měla v programu nebo neměla v programu větu, že nebude podporovat výstavbu dalších jaderných bloků, a měla tam dokonce přímo napsanou větu, že bude podporovat výstavbu dalších jaderných bloků, tak v tomto volebním období 2006 až 2010 byl stihnutelný pouze jeden jediný krok, a to je EIA na výstavbu dvou dalších bloků v Temelíně. Bez ohledu na to, co je napsáno ve vládním programovém prohlášení, jediné co bylo reálně v časovém horizontu 2006 až 2010 stihnutelné. Nikdo teď nedokáže říci, jak dlouho ta EIA bude trvat. Ta bude trvat tři roky, čtyři roky, pět let nebo šest let. Od toho se teprve odvíjejí další kroky v budování případně dalších jaderných energetických zdrojů.

A já položím jednoduchou otázku. Byla spuštěna EIA na dostavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín? Ano. Čili co více v této oblasti jaderné energetiky ještě je dosažitelné nebo čeho chceme dosáhnout? Ti z vás, kdo to takzvaně myslí upřímně s energetickou bezpečností této země - je kvůli tomu potřeba měnit zákon? Je kvůli tomu třeba narušovat ústavou danou rovnováhu pravomocí mezi exekutivou a legislativou? Jenom proto, že chceme nabourat současnou soudržnost vládní koalice? Já jsem přesvědčen, že nikoliv.

Čili jde-li nám skutečně o energetickou bezpečnost této země, tak každý rozumný člověk respektující ústavu musí hlasovat proti tomuto návrhu zákona.

předseda vlády Mirek Topolánek Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předseda vlády musí nastudovat spoustu materiálů ze spousty oblastí, a jsou oblasti, které má pouze načtené, a nedá se říci, že pronikl do hloubky té materie. V mém případě to ale není energetika. Jestli něco opravdu umím a něčemu opravdu rozumím, tak to je tato oblast.

My nejsme v žádném ohrožení. Energetický mix máme velmi šťastně nastavený: 25 % jádro, přes 60 % výroba z uhlí, zbytek jsou obnovitelné zdroje, hydro a výroba z plynu.

Diskuse, kterou musíme vést do budoucna, je, jestli chceme zvyšovat naši závislost na plynu, a pokud ano, odkud ho budeme dovážet, jestli jednozdrojově, nebo alternativně. Ta diskuse je o tom, v jaké době skončí naše uhelné zásoby, které jsou technicky, ekonomicky, ekologicky vytěžitelné. Víme, že v případě Severočeských dolů to bude nejméně rok 2037, v případě Mostecké uhelné společnosti ještě déle. Máme fungujících šest bloků, Dukovany patřící do první třetiny nejbezpečnějších bloků na celém světě.

Já bych tu hysterii chtěl trošičku přitlumit. My musíme opravdu v této chvíli reagovat pouze na dvě věci. Jinak já pokládám naši dlouhodobou energetickou koncepci za správnou a není nutné ji v dalších ohledech měnit. Opakuji: Jsou to závazné cíle Evropské unie s ohledem na boj s klimatickými změnami a náš závazek 13% podílu obnovitelných zdrojů a energetického mixu, který budeme velmi složitě bez dalších opatření naplňovat. To není věc, jenom že budeme pálit křoví. To je otázka výzkumu, vývoje, technologické úrovně, a to je byznys. To znamená kudy půjdeme tímto směrem a jak naplníme tyto cíle, ke kterým jsme se zavázali.

Druhá věc souvisí s otázkou, o které jsem již hovořil, a to je otázka strategické bezpečnosti naší energetiky. Já nemám vůbec pocit, že bychom o tom nemohli diskutovat, ale musím říci, že pokud bychom kvůli tomu měli měnit, řekl bych, dlouhodobě zavedenou dobrou zvyklost, že to je exekutivní rozhodnutí, tak to já bych tedy neměnil.

Mně připadá ten návrh opravdu účelový, a pokud někdo bude chtít něco z energetiky vědět, ať se mě zeptá, já mu to vysvětlím. Děkuji.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Táži se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ne.

Zazněl návrh na zamítnutí tohoto zákona a pak podmíněný návrh usnesení pana poslance Urbana.

Registruji žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a prosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí kvorum, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí sněmovního tisku 547. (Předsedající chvíli čeká.) Podle mého se kvorum pomalu začíná neměnit.

Zahajuji hlasování o návrhu pana zpravodaje, který navrhl, abychom tento návrh zákona zamítli. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 99, z přítomných 143 poslankyň a poslanců pro návrh 72, proti 69, kvorum bylo 72. Návrh byl přijat.

Počkám na kontrolu. - Nebudu čekat na kontrolu hlasovacích listin, protože z displeje je patrné, že nedošlo k žádnému selhání poslanců. Tento návrh byl zamítnut.

PSP ČR 44.schůze dne 2.12.2008

Informace předsedy vlády o dopadech světové finanční krize na Českou republiku

poslanec Milan Urban Chci připomenout jen krátce, co se stane na světových trzích díky finanční krizi. Propad poptávky, tedy odbytu českých firem v zahraničí, se netýká jen Evropské unie nebo Spojených států, ale týká se celé globální ekonomiky. Již dnes dochází ke krácení zakázek pro české firmy, již dnes se projevují úsporná opatření zahraničních poptavatelů v České republice. Proto to šetření Svazu průmyslu a dopravy mluví o nějakých 15 až 30 % poklesu výkonu.

A co dělá vláda? Nic. Čte nám tady skripta, která napsal jistě nadaný úředník České národní banky, nebo tady premiér říká, jak zasáhl, aby ceny elektrické energie nebyly tak vysoké, přestože vláda nemá na ceny elektrické energie vliv. Tak buď má, nebo nemá. Jestli má, tak já nepovažuji za úspěch, že se podařilo snížit předpokládaný nárůst 24 % na 16,4 %. 24 je moc a 16 je málo? Tak buď vláda má možnost korigovat cenu, nebo ji nemá.

Já si myslím, že se jasně prokázalo, když už mluvím o elektrické energii, jakou fatální manažerskou chybou bylo zřízení energetické burzy. Ten očekávaný nárůst v příštím roce je totiž dílem této burzy. Obchodníci s elektrickou energií nakoupili někdy v dubnu velké objemy elektrické energie za ceny, které tehdy na burze byly. Díky hospodářské krizi současné ceny jsou mnohem nižší, jenže obchodníci potřebují prodat za ceny, za které nakoupili v dubnu. Proto je tady to ohlášené zdražování 16,4 a 9,9, protože si nakoupili ty dvouleté úžasné balíčky na energetické burze. Kdyby cena byla odtržena od jakékoli energetické burzy, tak mohla alespoň trochu kopírovat trh, mohla kopírovat to, co se děje s cenami ropy, které klesly více než o 100 dolarů, to, co se děje s komoditou plyn, a tedy tak jako obvykle mohla být cena elektrické energie alespoň v nějaké korelaci s těmito cenami.

Já myslím, že alternativy bohužel té velké ekonomické, chcete-li hospodářské krize jsou zřejmé. Je zřejmé, že se nejedná o nějaký cyklický výkyv běžného charakteru. Je zřejmé, že takovou krizi, jaká nás čeká, pravděpodobně nikdo z nás nepamatuje.

Firmy začínají již dnes dělat dramatická opatření. Začínají výrazně šetřit na všech nákladech, ale také začínají propouštět lidi. Zatím propouštějí ty agenturní, to znamená měli jsme nedostatek pracovníků, byli přivezeni z jiných zemí světa do České republiky, tak ti odcházejí, také ta situace jakoby se nezdá být tolik dramatická. Ale pokud bude propad hrubého domácího produktu někde okolo 2 %, anebo bude situace ještě horší, tak tady bude 50 tisíc, 70 tisíc, 100 tisíc dalších nezaměstnaných, a vláda musí přece už teď dělat kroky, aby alespoň částečně tuto dramatickou situaci dokázala kompenzovat.

Nemluvím o rozpočtu. Tento rozpočet je postaven na 4,8. To je skleníkový rozpočet, který nemá s ekonomickou realitou nic společného. Co se bude škrtat v rozpočtu v lednu nebo v únoru v roce 2009, jaká korekce se bude provádět, když na příjmech rozpočtu díky poklesu výkonu budete mít možná o 50, možná jenom o 40, ale možná také o 80 miliard korun méně? To chcete, abychom vám teď schválili tento rozpočet a podíleli se s vámi na škrtech, které si pak budete vymýšlet sami?

Nemluvím o tom, že ten rozpočet nereaguje na hospodářskou krizi v tom smyslu, že neposiluje domácí investice. Nejde jenom o rozpočet státní, ale i fondový, tedy o veřejné finance. Co může dělat stát, aby kompenzoval část výpadku výkonu v průmyslu? Může se snažit posilovat domácí investice například v energetice. Tak už konečně rozhodněte o výstavbě nových jaderných elektráren, na které by se mohly podílet české firmy! Tak proč snižujete prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury proti roku 2008?

MPO Martin Říman .... K cenám energií, o kterých tady hovořil pan kolega Urban, to je také neuvěřitelná, řekl bych v tomto případě, trošku drzost. (Smích v lavicích poslanců ČSSD.) A spoléhání na to, že lidé si nepamatují, kdo - smát se můžete samozřejmě, to vám nikde nebere, ale také to svědčí něco o vaší schopnosti myslet. (Smích a potlesk v lavicích ČSSD.)

Kdo v této Poslanecké sněmovně obhajoval nový způsob obchodování a zacházení s energetickým trhem? (Poslanec Škromach: Říman!) Byla to vláda ČSSD, pane kolego Škromachu, který mně necivilizovaně skáčete do řeči! (Poznámky posl. Škromacha.) Paní předsedající, prosím vás, uklidněte zde přítomného pana kolegu Škromacha.

Kdo z několika energetických firem výrobních a distribučních udělal jeden velký gigantický podnik jménem ČEZ? Byla to vláda ODS? Byla to vláda ČSSD Miloše Zemana, která vyrobila tento moloch, na který si dneska všichni stěžují!

Do té doby tady byla celá řada menších firem, distribučních firem, které mezi sebou konkurovaly a po vzniku trhu to bylo na cenách vidět. Vy jste vytvořili ten velký gigant, na který si dneska stěžujete!

Kdo přinesl do Poslanecké sněmovny energetický zákon, kterým se vytváří nezávislý Energetický regulační úřad, nezávislý na vládě? A kdo dneska volá po tom, aby vláda suspendovala, pozastavila, nebo dokonce zrušila rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z minulého týdne? Je to neuvěřitelné, paradoxní, ale je to jeden a tentýž člověk. Tehdy ministr, dnes poslanec Milan Urban! On vytvořil ten systém, kdy cena silové elektřiny je cenou volnou, tedy neregulovanou, a je čistě věcí trhu. A dneska volá po jeho regulaci! To jako žijete ve světě, kdy máte pocit, že trh funguje jenom v určitých dobách a v určitých dobách je ho třeba zrušit, znárodnit, zestátnit? Či jak to myslíte?

Věta o tom, že energetická burza byl fatální omyl, který způsobil růst cen, je také naprosto absurdní a vytržená z reality. Poměrně vysoký růst cen elektřiny kolem deseti procent začal za vlády sociální demokracie v roce 2005! A pokud bychom ponechali ten model, kterým se tehdy cena stanovovala, tak by růst nebyl 9,4 nebo 9,9 %, jako je tomu dneska, ale byl by 40 až 50 %, protože vy jste nastavili systém, kdy se cena elektřiny odvozovala od jakési virtuální aukce na virtuální elektrárně, na které se prodávalo 5 % vyrobené energie v České republice. To je, jako kdyby pekař ve vyhladovělém městě dražil pět rohlíků a za tu cenu potom prodával zbytek své produkce. Navíc, ta aukce se vždycky konala jednou v roce za vás, zhruba někdy v létě. A víte, kolik byla cena elektřiny v létě? V létě byla cena elektřiny v letošním roce více než 90 eur za megawatthodinu. To znamená, že pakliže by se stanovovala cena i nadále tímto způsobem, tak by ten dnešní nárůst byl skutečně v řádu 40, 50 %, a ne ten nárůst, kterého bylo dosaženo proto, díky tomu, že ceny mají šanci na trhu plavat a také že plavou. Například dnešní cena, dnešní konkrétně, dnešní, včerejší, zítřejší, na burze umožňuje, aby spotřebitelům byl nabídnut produkt na rok 2010, který bude znamenat stejnou cenu, případně nižší než v roce 2009. To v situaci rigidního stanovování cen, tak jak jste to zavedli vy, jednou ročně na nějaké virtuální elektrárně, by absolutně nebylo možné. Jediné, co by bylo možné, by bylo zrušit celý energetický trh, který vy jste zavedli, a nahradit ho tuhou státní regulací, což není možné jednak skrze legislativu Evropské unie, to dobře víte, a jednak doufám, že ani vy byste tohle to nechtěli.

Takže než něco vezmete, prosím vás, do úst, tak aspoň trošku nad tím příště přemýšlejte. (Pokřikování poslanců z předních lavic sociální demokracie.)

Já opakovaně žádám, paní předsedající, abyste zasáhla a pokárala bývalého ministra kultury, který by snad měl vědět, co píše Guth-Jarkovský, a neměl by skákat do řeči.

Já teda bohužel musím konstatovat - asi by to chtělo nějakou osvětovou besídku - že evidentně vůbec netušíme, jakým způsobem je cena elektřiny v současné době stanovována. To, že to netuší František Novák nebo, jak říkával Josef Lux, babička z Orlických hor, tak to celkem lze pochopit. Ale že to neví bývalý ministr, to už mi připadá zvláštní.

Tak za prvé nevím, kde byla vzata ta obsese na 16,4 %. Co se týče růstu cen u dominantního dodavatele elektrické energie v České republice, tedy u ČEZu, tak je to 9,4 % pro podnikatele maloodběratele a 9,8 nebo 9,9 % pro domácnosti. A distributoři, kteří vyhlásili vyšší ceny, tak pravděpodobně budou penalizováni tím, že díky liberalizovanému trhu každý odběratel, i ten poslední nejmenší, může přejít k libovolnému jinému, tedy k tomu levnějšímu. To za prvé. Za druhé, v dobách, kdy o růstu energií obecně, k jakému došlo v letošním roce, nebylo ještě vidu ani slechu, tedy v roce 2005 například, kdy byla vyhlášena cena na rok 2006, tak ten růst byl v podstatě stejný, obdobný, 8 %. Říkám v dobách, kdy se ceny neznásobovaly o desítky procent každý měsíc, jako tomu bylo teď. Jinými slovy, že se nám podařilo udržet ten růst na stejné výši, jako vy jste ho měli v dobách, kdy žádné finanční krize nebyly a kdy růst komodit nebyl takový strmý, jako byl v letošním a loňském roce, to já považuji skoro za zázrak.

A za třetí. To, po čem voláte, že cena má kopírovat cenu, která je momentálně na trhu, tak to je možné. Svědčí to o tom, že vlastně nevíte, jaké možnosti zákazníci mají. Je možno si zvolit roční tarif, což je to, o čem se bavíme, ale pak jsou tady také produkty, které už existují od počátku existence burzy a někteří zákazníci je využívají, že si volí měsíční nebo kvartální tarif. To znamená každý měsíc platí jinou cenu podle toho, jaká cena na burze je. Jinými slovy, platí v podstatě ve stejném, nebo ve velmi obdobném režimu, jako platí motorista při příjezdu na pumpu, kdy někdy je cena benzinu nebo nafty 35 Kč, někdy, jako teď, 25 Kč. Tedy tento model funguje, a kdo chce, říkám opět včetně posledních domácností, ho může použít. Faktem je, že většina zákazníků, ať už domácností nebo spotřebitelů -Pokud tedy drtivá většina zákazníků dneska využívá té roční možnosti stanovení ceny, je to její volba. Mimochodem, pravdou je, že ten zákazník, který v letošním roce využil toho měsíčního nebo kvartálního stanovení ceny, na tom výrazně prodělal proti tomu zákazníkovi, který využil to roční, protože letos ta cena skutečně rostla v průběhu celého roku a byla velmi vysoká.

Mirek Topolánek ................. Chci říci, že diskuse o energetice, pokud ji říká Milan Urban, je skoro směšná. Není možné se s ním normálně o tom bavit. Zažil jsem zde diskusi o terciárním vzdělávání, po které jste volali, a zjistil jsem, že vlastně o tom vůbec nic nevíte. Možná dva nebo tři lidé, jako je pan kolega, jsou vůbec schopni tu diskusi odborně vést. Pokud chcete předvádět ty populistické tanečky, k tomu ten prostor tady mít budete, ale nečekejte od nás, že vám na to budeme skákat.

My jsme připraveni seriózně se bavit o celé řadě faktorů, které jsem řekl já. Já jsem tam, pane Bohuslave Sobotko, samozřejmě mluvil o rozpočtu. Já jsem říkal, že v krizovém scénáři, který teď nehrozí, jsme ochotni se bavit samozřejmě o výdajových limitech, o schodku rozpočtu, o opatřeních na příjmové a výdajové straně. Nicméně tento krizový scénář nehrozí minimálně v této chvíli.

Diskuse, kterou tady vedete o energiích v situaci, kdy jste přednedávnem ještě volali po snižování spotřební daně a DPH na paliva, jako je benzin a nafta, kdy se ukazuje, že dnes je cena na úrovni roku 2005, kdy opravdu nemá český stát, česká vláda nejrůznějšími opatřeními vůbec vliv na tuto cenu, je směšná. Já si myslím, že dnešní diskuse ukazuje, jak vážně chcete spolupracovat na řešení tohoto problému, jak vážně tu diskusi vlastně myslíte. (Potlesk z řad ODS.)

poslanec V. Jandák Já jsem chvilku přemýšlel a vlastně jsem se dověděl, že opozice je špatná, hloupá, vzteklá, nevědoucí. Ale to je asi normální. Ale přece jen k panu ministru Římanovi.

Pane ministře, jsem ministr kultury a ještě ke všemu bývalý, tedy hloupý, ale prosím vás, proč nedobudujete třeba Temelín? Já myslím, že kdyby té energie bylo víc, možná by nebyla tak drahá. Prosím, zkuste mi odpovědět. Děkuji.

MPO Martin Říman Tato vláda jako první po dokončení prvních dvou bloků Temelína akceptovala, přijala fakt, že elektrárenská společnost ČEZ jako vlastník Temelína a budoucí investor případné dostavby zpracovala a podala EIA, to znamená posouzení vlivu na životní prostředí, příslušným státním úřadům. Otázka by měla být spíše otočena. Proč to neudělaly vlády sociální demokracie? Proč jako většinový akcionář ČEZu nevedly v dobách svého dlouhého vládnutí společnost ČEZ, aby to udělala daleko dříve? To je odpověď na první otázku.

Ta vaše spíše poznámka, že pak by byla elektřina jistě levnější - určitě by to pomohlo, ale máte pravdu, že tady platí slovo možná, protože dnes cena elektřiny se nestanovuje na malém českém rybníku, ale je to cena evropská, nebo minimálně středoevropská. To znamená celá Evropa musí zvýšit své úsilí po výstavbě nových zdrojů, nejen Česká republika.

poslanec Jiří Paroubek Když jsem vyslechl pana ministra Římana v tom jeho poněkud komickém vystoupení, zastavil bych se asi u tří věcí. Hovoří na jednom místě, že naším lékem na řešení problému je deficit, deficit, deficit. To slovo opakoval třikrát. A vy, pane ministře, a vaše vláda, máte vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový státní rozpočet? Já nevím, myslím, že ne. Ani ho nechystáte.

Pan ministr prý nechce být ani pět minut populárním. Myslím, že se vám to, pane ministře, s touto politikou ani nepodaří.

Podle pana ministra Miloš Zeman vytvořil ČEZ. Já se přiznám, že nejsem takovým pamětníkem. Vyčítám Miloši Zemanovi řadu věcí, ale vyčítat mu to nepřímo, že vlastně Miloš Zeman, který teď spokojeně sedí někde - nechci se ho dotknout - u jitrnice a řekněme nějakého nealkoholického nápoje na Vysočině, že snad může za změnu, za zvýšení cen elektrické energie, to si myslím, pane ministře, jste trochu přehnal.

Pan ministr financí - myslím, že se rozkatil trochu zbytečně, protože nikdo z nás, ani pan poslanec Sobotka, ani pan poslanec Urban, nechtěl vnucovat nějaké poručíme větru, dešti nebo nějaké znárodňování, jak jsme se tady dozvěděli, nebo něco takového. Ale musím říci popravdě, že pan ministr Kalousek nehovořil o znárodňování.

MPO Martin Říman Za prvé mě udivuje, že neví, co dělal jeden z jeho předchůdců v roli předsedy vlády, jeho stranický kolega Miloš Zeman. Ano, on to byl, kdo udělal z několika energetických společností jeden takzvaný monopol ČEZu, což nepochybně mělo vliv na energetický systém České republiky. To je minulost, kterou stojí za to znát, chci-li být národohospodářem.

Za druhé jeho otočka, že tato vláda má také deficit. Ano, má, protože vaše sociálně demokratické deficity, z nichž ten poslední 120 miliard, který jste ponechali této vládě na rok 2007 v dobách šestiprocentního růstu, je nesrovnatelný s plánovanými 38 miliardami na rok 2009, v dobách, o kterých se teď bavíme, tedy podstatně horších.

PSP ČR - 64.schůze 6.11.2009

Zpráva předsedy vlády k programovým prioritám vlády na období do řádných voleb

poslanec Ondřej Liška .........Potom je zde poslední věc, kterou bych chtěl zdůraznit i vzhledem k debatě mých předřečníků v první půlce tohoto přerušeného bodu. Nechci opakovat to, co zde již zaznělo, ale jedna věc mi zde scházela. Je to otázka jakéhosi bezpečnostního a geostrategického zhodnocení vývoje na energetickém trhu a vůbec otázka energetické bezpečnosti České republiky.

My víme, že jsme před několika důležitými rozhodnutí, které chce učinit autonomně firma ČEZ, jejímž majoritním vlastníkem je stát. Víme, že se jedná o dostavbu dalších reaktorů, že se jedná o jeden z největších tendrů, možná největší tendr v historii, o který mají eminentní zájem tři subjekty. Chtěl jsem apelovat na českou vládu, aby v těch příštích šesti sedmi měsících učinila vše pro to, aby tento tendr proběhl v souladu s bezpečnostní strategií a s velmi poctivým a hlubokým vyhodnocením bezpečnostních rizik, která může tento tendr mít.

Když se podíváme na to, jakým způsobem se vyvíjí infrastruktura, ať už se to týká ropného průmyslu, dodávek ropy, plynu, ale také jaderné energetiky, jaderného paliva, vidíme, že energetická závislost České republiky prudce roste. Je to věc, která má jednoznačně politický a bezpečnostní charakter, a proto je zcela správné, aby se vláda o tyto věci zajímala, aby využila vlivu, který má na základě majoritního vlastnictví akcií společnosti ČEZ, aby zasáhla politicky korektním způsobem, v souladu s českou legislativou, ale přesto v zájmu, který musí jasně formulovat priority ve smyslu ochrany veřejného zájmu, ochrany energetické bezpečnosti.

Já zde neapeluji na to, aby to bylo politické rozhodnutí, které bude křivit soutěž, která má samozřejmě velmi silné ekonomické parametry. Je ale evidentní, že naše energetická závislost na Rusku dosáhla a dosahuje a může dosáhnout, pokud ten vývoj by směřoval tak, jak směřuje nyní, kritického prahu. Proto se obracím na vládu a žádám o to, aby předtím, než dojde k završení a realizaci tohoto tendru, formulovala jasně priority, které Česká republika má v oblasti energetické bezpečnosti, aby s tím seznámila Sněmovnu a aby sdělila také Sněmovně a politické reprezentaci, jaké kroky chce v tomto ohledu učinit, aby energetická závislost na nestabilních zemích, které jsou našimi přáteli, ale nikoliv našimi spojenci, byla spíše eliminována a nikoliv posilována.

Toto je natolik vážná věc, že si to určitě žádá, myslím si, i samostatný bod někdy v příštích měsících na jednání Sněmovny, případně jednání v nějakém formátu politickém, tak aby tato věc byla ošetřena co nejlépe.

My rozhodně budeme za zelené, potvrzuji, usilovat o to, aby veškeré informace, které souvisejí s dodávkami jaderných technologií a jaderného paliva pro českou energetiku, byly co nejvíce pod dohledem veřejnosti i Sněmovny, a samozřejmě aby vláda v tomto konala v duchu snižování energetické závislosti. Nemusím zde dodávat, že postoj zelených je celkem jasný. My si myslíme, že energetická bezpečnost je otázkou obnovitelných zdrojů energie, ale jsme si zároveň vědomi, že než dojdeme v řádu desetiletí, možná staletí, ale každopádně jednou ano, k tomu, abychom čerpali energii pouze a výlučně z obnovitelných zdrojů energie, jadernou energii budeme v rozumné míře potřebovat. Proto si myslíme, že je nutné učinit pro toto období všechny kroky, které zajistí, abychom byli co nejméně závislí na nespolehlivých partnerech a na technologiích, které se mohou ukazovat jako problematické. Pokud vláda tyto naše priority, tyto naše komentáře a požadavky zváží, budeme za to velmi vděčni. Jsme připraveni o tom vést širokou a co nejhlubší debatu. Děkuji.

premiér Jan Fischer.............. Hovořilo se tu o platech manažerů, o ČEZ apod. Já si myslím, že to vše se dá nandat do jedné rubriky: efektivní, správné, korektní vykonávání akcionářských práv tam, kde má stát majetkovou účast v podnicích. Dozorčí rady, jejich skladba, jejich kvalita, vyžadování informací, zasahování přesně v souladu s právními nástroji, které stát v rukou má.

poslanec Martin Bursík Nejprve téma energetické politiky, kde předseda vlády zde popsal situaci tak, že hodlá nikoli ten proces zpomalit, ale urychlit. Stojí o debatu o energetické koncepci s tím, že ovšem rozhodnutí by měla učinit vláda, která vzejde z řádných voleb. Já bych si k tomuto dovolil doplnit jeden podnět, který jsme také předávali panu premiérovi, totiž upozornit na existenci návrhu zcela nové politiky ochrany klimatu České republiky, kterou vypracovalo Ministerstvo životního prostředí, která je vlastně komplexním materiálem. Pracuje, tak jako řady jiných vlád včetně nové Obamovy administrativy, s nákladovými křivkami, které produkuje pro jednotlivé vlády konzultační společnost McKinsey a které vlastně ukazují, ve kterých sektorech ekonomiky, na základě jakých opatření je možné zajistit zdroje energie, ale především snížit emise hlavního skleníkového plynu - oxidu uhličitého.

Já musím říci, že tak jak jsem studoval, a kolegové experti ze Strany zelených, ten návrh energetické koncepce, pak kromě toho, že to je návrh, který je jaksi vystřelen do debaty, tak se k tomu stavíme velmi kriticky. On totiž obsahuje, respektive absentují v něm úplně klíčové parametry, které by moderní energetická koncepce měla obsahovat. Skutečnost, že ta koncepce v podstatě navrhuje posílení fixace a vazby a české energetiky na Rusko, považuji za mimořádně alarmující, a to bych tady chtěl zdůraznit. A protože stále ve vládě, a to je ve většině vlád ve světě, převažuje resortní vidění, resortní řešení jednotlivých témat, tak se vlastně energetická koncepce ponechává dominantně v rukou Ministerstva průmyslu a obchodu. Ovšem přitom to rozhodování o energetické budoucnosti České republiky zdaleka není pouze o energetice, ale týká se samozřejmě i našich českých, evropských a světových závazků v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a také se samozřejmě týká otázek energetické bezpečnosti. A skutečnost, že polostátní firma ČEZ s dominantní majoritou, s dominantní účastí státu připravuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín plus na výstavbu dalších tří jaderných bloků v odhadované výši 500 miliard Kč, s tím, že jednou z firem o které se hovoří jako o favoritu, za kterou lobbuje český prezident v Moskvě při návštěvě Moskvy, je ruská firma Rosatom, skutečnost, že od tohoto roku, respektive od roku 2010 jediným dodavatelem jaderného paliva pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín je ruská společnost Tvel, to znamená, že končí dodávky paliva společnosti Westinghouse do Temelína, protože z technických důvodů ty palivové články způsobovaly problémy v této elektrárně a Česká republika bude ze 100 % závislá na dodávkách jaderného paliva z Ruska. Dalším záměrem je vystavět závod na přepracování a výrobu jaderného paliva, protože v České republice se těží uran a přepracovává se pouze do podoby žlutého koláče a pak se exportuje. Takže je tady záměr vystavět v České republice závod na výrobu jaderného paliva. Kdo je hlavním zájemcem? Ruská společnost! Kdo je hlavním vlastníkem Škoda - jaderné strojírenství? Ruská společnost! Jak vypadá struktura dovozu zemního plynu? V roce 2008 6,4 miliardy krychlových metrů z Ruska, 2 miliardy krychlových metrů z Norska.

Já si vzpomínám na tu debatu, kterou jsme tady měli, když byla plynová krize na začátku loňského roku, jak řada politiků využila argumentu přerušení dodávek plynu k posílení argumentace na to, abychom se opřeli o jadernou energetiku. A kde jsme dnes? Co navrhuje Ministerstvo průmyslu? Opřít jadernou energetiku o Rusko! Kritický týdeník, politický, Respekt na titulní stránce dal název ČEZ na oranžovém pozadí, a kdo z vás si ze školy ještě pamatujete azbuku, nebo kdo zná cyrilici, tak tam bylo ČEZ rusky! Protože to začíná být firma, jejíž vazby, jejíž strategie, jejíž vliv na Ministerstvo průmyslu, ale propojenost s Ruskem je tak silná, že to skutečně vytváří bezpečnostní riziko. Mě mrzí, že tady teď není přítomen pan premiér. Ale ponechat přípravu energetické koncepce na resortu Ministerstva průmyslu, kde jsou buď úředníci zlobbovaní ČEZem, který má své zájmy přes Rusko, nebo jsou naivní, nebo jsou koupeni ruskými agenty - já nevím, co z toho může být pravda, ale skutečnost je taková, návrh, který byl předložen k diskusi, je návrh, který vytváří mimořádné bezpečnosti riziko pro Českou republiku, a ani úřednická vláda nemůže mlčet. A tady v tom mám obavy, že skutečně jestli se lobbisté, rozliční agenti a šedé eminence snaží využít této situace, kdy tady vládne poloúřednická vláda, která nemá přímý politický mandát a přímou politickou odpovědnost, tak bych velmi rád upozornil na to, že toto riziko a tato hrozba je velmi reálná.

To je první poznámka a zároveň laskavá výzva panu premiérovi, aby debatu o energetice v České republice propojil s debatou o ochraně klimatu a rozšířil ten materiál, respektive přiložil k tomu i novou energetickou koncepci, kterou by také poslala do debaty vláda, samozřejmě poté, kdy se s ní premiér a příslušní ministři seznámí.

V klimatické politice je důležité zdůraznit, že z nákladové křivky, která byla zpracována pro Českou republiku, vyplývá, že je reálné snížit emise skleníkových plynů z dnešních 146 megatun oxidu uhličitého o zhruba 20 %, to znamená o 30 megatun, aniž by bylo nezbytné prolomit územní ekologické limity těžby, dokonce i bez nových jaderných bloků. Ty dva nové jaderné bloky dělají dalších 8,4 megatuny CO2. To znamená lze snížit realisticky emise skleníkových plynů o 20 % oproti současnosti. To se rovná o 45 % oproti roku 1990.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.