K předvolebním slibům a proklamacím současných představitelů vládní koalice o tom, že se postaví k financování sportu čelem a s náležitou odpovědností, se teď nikdo nezná. Sportovní svazy už zjistily, že zoufalé volání o státní pomoc nemá u vlády Petra Nečase patřičnou odezvu a začínají situaci řešit samy. To je také jeden z důvodů, proč například Českomoravský fotbalový svaz uvažuje o tom, že zavede povinnou platbu sto korun ročně pro všechny hráče, funkcionáře i rozhodčí.
Plně tuto snahu chápu a také rozumím předsedovi svazu, Ivanu Haškovi, proč s tímto nápadem přichází. Český sport se dostal do složité situace - je postižen dvěma na sobě nezávislými událostmi: jednak stavbou multifunkční sportovní haly v Praze, díky čemuž proudí do sportu daleko méně peněz, neboť společnost Sazka velkou část peněz určených pro český sport věnuje splácení této haly. Za druhé je zde hospodářská krize, která zapříčinila, že stát musí v těchto letech poměrně dramaticky šetřit. Svépomoc, tedy zavedení stokorunového poplatku, je tak na první pohled logickým krokem, jak alespoň částečně financovat rozvoj mládeže a její zapojení do sportování.
Obávám se ovšem toho, aby tuto svépomoc nezneužila „rozpočtově odpovědná" vláda Petra Nečase a neudělala z ní nebezpečný precedent - chcete sportovat? Mít nová hřiště? Postavit běžecké dráhy? Vyberte si od členů, zvyšte příspěvky, udělejte sbírky. Pak by totiž mohla situace dojít k tomu, že by hrozila naprostá privatizace českého sportování - sport by místo výchovného nástroje mládeže a rozvoje celé společnosti stal dostupný jen pro úzkou skupinu těch, kteří na něj budou mít.
Proto je tak důležité přijít s odpovědnými návrhy, jak český sport finančně stabilizovat a udržet ho alespoň na současné úrovni. Je to odpovědnost všech současných politiků v Poslanecké sněmovně, aby sport nenechali dále devastovat.
Ministři Kalousek a Dobeš v tomto týdnu přišli s tím, že již nehodlají zasílat peníze státu přes Český svaz tělesné výchovy, ale přímo jednotlivým sportovním svazům. Jejich myšlenka je v zásadě dobrá (peníze půjdou přímo konkrétnímu svazu a nikoli skrze funkcionáře ČSTV, jak tomu bylo doposud), ale výsledek takového kroku je absolutně neodhadnutelný. Nemluvím pak o tom, že s tímto nápadem přišli ministři vlády Petra Nečase necelé dva měsíce před koncem roku, kdy má takovýto systém financování začít fungovat. A připomínám také, že v příštím roce nebudou peníze ze strany státu pro sport navýšeny, ač by to především mládež potřebovala.
Sociální demokracie naproti tomu již v průběhu léta navrhovala změnu zákona o loteriích. Peníze ze zisku z loterijních a hazardních her mohly do českého sportu přinést až 800 milionů korun ročně. Reorganizace financování, která je nepochybně nutná, by se tak nemusela řešit na poslední chvíli. Bohužel, vládní koalice náš návrh z pro mne nepochopitelného důvodu nepodpořila. Je to škoda pro český sport, je to škoda pro celou českou společnost. A vláda, která tvrdí, že jí jde o budoucnost země, by neměla zdraví a kondici celé naší společnosti odsouvat na druhou kolej, jak to činí dnes.
Je potřeba si uvědomit, že podcenění podpory sportovních aktivit mládeže může vést k celé řadě sociálních problémů. V severních Čechách, odkud pocházím, jsou takové příklady dennodenně k vidění. Situaci není možné bagatelizovat, ale skutečně je potřeba se jí postavit čelem.
Jako poslanec sociální demokracie jsem připraven k jednání o takových opatřeních, která budou skutečnými řešeními současné situace. Apeluji proto na zástupce vládní koalice, aby přestali oblast sportu ignorovat a o všech smysluplných návrzích, tedy i o návrhu ČSSD na přijetí novely loterijního zákona, seriózně jednali a neshazovali je ze stolu jen pro utvrzení své momentální politické převahy.
Více:
Šlégr (ČSSD): Financování sportu nelze uspíšit, je potřeba debatovat
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
