Při vzpomínání a projevování úcty bývalému prezidentovi Edvardovi Benešovi, budovateli - prezidentu, který se zasloužil o obnovení české státnosti, nesmíme zapomínat na jeho celoživotní partnerku a první dámu Československé republiky - na paní Hanu Benešovou.
Hana Benešová ušla velký kus cesty, než se z malé Anny Vlčkové z chudé rodiny z dědinky Domslavic na Teplicku stala první dáma a manželka budoucího prezidenta budovatele Edvarda Beneše. Cesty vyplněné studiem, prací a láskou, takže v roce 1935 mohl Karel Čapek napsat: „Máme nového prezidenta, na kterého můžeme být hrdi, ale zároveň jsme získali první paní ve státě, která je hodná lásky a úcty nás všech."
S Edvardem Benešem se poznala v Paříži, kde oba studovali. Sňatek uzavřeli 10. prosince 1909. Jméno změnila již při zasnoubení, protože Edvardu Benešovi vyvolávalo jméno Anna vzpomínky na někdejší ne příliš šťastnou lásku. Po svatbě sdílela s manželem život příjemný i nepříjemný - doma i v exilu. Když Edvard Beneš odešel v roce 1915 do emigrace, byla Hana Benešová doma vězněna v letech 1915 a 1916 za spolupráci s odbojem. Po zvolení Edvarda prezidentem Československé republiky v roce 1935 se výrazně angažovala v humanitární oblasti. Po mnichovském diktátu v roce 1939 odešla s manželem do exilu nejprve do USA a poté do Velké Británie. V prvních poválečných letech byla předsedkyní Československého červeného kříže. Svým kultivovaně reprezentativním vystupováním a citem pro protokolární povinnosti vytvořila v našich podmínkách vzor „první dámy republiky". Po smrti Edvarda Beneše 3. září 1948 žila v ústraní střídavě v Sezimově Ústí a v Praze na Loretánském náměstí. Když počátkem prosince 1974 zemřela, její pohřeb se konal 7. prosince 1974 v naprostém utajení ve strašnickém krematoriu v Praze.
Pro Táborsko a jeho obyvatele je Hana Benešová osobností, která je hodná naší úcty a kterou dodnes ctíme. A můžeme tiše zavzpomínat také u několika budov, které jsou s jejím životem spjaty. Vezmeme-li to chronologicky, pak Hana (v té době ještě Anna) chodila do první třídy ve škole na Parkánech, která byla později na její počest přejmenována na Dívčí školy Hany Benešové.
Nejvíce její lásky, ale také práce, patřilo ovšem vile, kterou si manželé vystavěli na ostrohu nad Lužnicí v Sezimově Ústí, kde podle pověsti kázal Jan Hus. Její architektonický záměr dotvářela svým vytříbeným vkusem a podílela se nejen na zařizování interiérů, ale především na výsadbě a udržování krásného parku.
Zde také trávila se svým manželem nejkrásnější chvíle devětatřicetiletého společného života, a za tu dobu se zde vystřídaly desítky osobností veřejného i politického života. Často sem ovšem po Benešově smrti zajížděla také dalších šestadvacet let. Pamětníci na ní vzpomínají jako na příjemnou starou paní ve světlých šatech a tmavých brýlích, která žila v ústraní, přesto při náhodných setkáních nešetřila dobrým slovem.
Hana Benešová je pochována v hrobě pod „kazatelnou" v parku Benešovy vily, kde leží po boku svého manžela. Na místě, které pro ně bylo opravdu domovem. Půjdete-li sem na procházku, věnujte tichou vzpomínku nejen našemu druhému prezidentovi, ale také jeho životní opoře, která ideály humanity a demokracie, hlásané Edvardem Benešem nikdy nezradila. Ani v letech nejtěžších, kdy Hana Benešová žila za komunistického režimu v nuceném zapomenutí.
Ing. Jan Babor
poslanec ČR a radní Tábora za ČSSD¨
Související:
O Benešovu vilu je velký zájem
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
