Této nevědomosti (nechci říci, že u některých novinářů přímo hlouposti či vědomé neobjektivity) využívají někteří z kandidátů na předsedu ČSSD, kteří vydávají podle všech signálů nemalé prostředky na financování soukromých PR agentur, aby v médiích živily mýty. Proto si dovolím některé z těchto nejčastějších mýtů o dění v ČSSD a jeho hlavních aktérech identifikovat a pojmenovat.
Mýtus první: Michal Hašek „paroubkobijec"
Ačkoliv se to tak z vyjadřování a z jednání Michala Haška v posledních měsících může zdát, Michal Hašek nebyl nikdy žádným hlasitým odpůrcem stylu a obsahu politiky Jiřího Paroubka. Minimálně do té doby, než opustil post šéfa poslaneckého klubu a stál se hejtmanem, byl dokonce základním kamenem politiky Jiřího Paroubka. Až tak, že dokázal o jeho přízeň soupeřit s Davidem Rathem na půdě Poslanecké sněmovny. I proto se Paroubek postaral o to, aby se z pozice šéfa Asociace krajů ČR stal členem politického grémia ČSSD. Je třeba říci, že někdy mu spojení s Jiřím Paroubkem činilo problémy, a to v situacích, kdy se například ostatním místopředsedům strany nechtělo jít do televizního pořadu a hájit některé Paroubkovy kroky či výroky.
Slouží ke cti Michala Haška, že když mohl, šel do toho, i když jej někdy musel přesvědčit až Jaroslav Tvrdík. Zdá se, že poté, co už Jiří Paroubek není předsedou ČSSD, je tato minulost, kdy se mu k jeho libosti přezdívalo „malý Paroubek", Haškovi nepříjemná a snaží se proto o co více Paroubka dříve hájil nyní vůči němu vymezovat. Nedávno mi jeden novinář říkal, že už tak v neformálních rozhovorech činí Michal Hašek dva roky. Povzdechl jsem si a reagoval tak, že o to je to ještě horší, protože na grémiích a mezi čtyřma očima se vždy staral o to, aby si Jiří Paroubek myslel opak. Tahle účelová anamnéza však nepostihla jen Michala Haška, i když u něj je to do očí bijící, ale i ostatní místopředsedy strany, kteří jsou dnes signatáři jeho „Desatera ČSSD nové generace". Z tohoto tábora zaznívá kritika Jiřího Paroubka za jeho konkrétní kroky a rozhodnutí, například za to, že podle nich netakticky „shodil vládu během českého předsednictví". Nalistoval jsem si své obsáhlé deníky, které jsem si poctivě psal a zaznamenával každé jednání, na kterém jsem byl přítomen a našel tam záznam o názorech jednotlivých členů politického grémia z té doby.
Posuďte sami tehdejší názory místopředsedů ČSSD a jejich dnešní postoje v této věci:
Zdeněk Škromach: „Podporuje řešení a hasí obavy. Řešení na půdě PsP v podobě ustavení úřednické vlády otupuje politický rozměr".
Milan Urban: „Ukázali jsme obě polohy, které po nás lidé chtějí. Tvrdá opozice, ale také konstruktivní. Vládu jsme shodili, ale také nyní dokážeme situaci řešit. Ve volební kampani musíme mít pozitivní témata."
Lubomír Zaorálek: „Topolánkovi pomáhal spor s Klausem. Pozor na ztrátu puncu „alternativy". Těžce budeme hledat témata kampaně."
Bohuslav Sobotka: „Pozor na spojování s vládou. Žádní náměstci."
Je otázkou, zda takový způsob pojetí vlastní odpovědnosti je v souladu s tím, co Michal Hašek píše ve svém Desateru. Jsem přesvědčen, že nikoliv.
Mýtus druhý: Výsledky krajské konference ČSSD v Ústeckém kraji znamenají skoncování s kmotry
Michal Hašek přivítal výsledky krajské konference ČSSD v Ústeckém kraji tak, že „je to významný signál veřejnosti i dovnitř ČSSD o proměně, kterou ústecká krajská organizace ČSSD prodělává". Nechci a nebudu neloajální, jako Michal Hašek a proto si nechám pro sebe například jeho názory na Marii Benešovou, jejíž nominaci na místopředsedkyni přivítal. Předpokládám, že to bylo asi stejné, jako s jeho vymezováním se vůči Jiřímu Paroubkovi, jak mi o tom říkal již zmíněný novinář. Asi mi říkal něco, co si myslel, že chci vůči Marii Benešové slyšet a přitom asi jiným říkal něco jiného.
Pokud však Michal Hašek na jedné straně mluví o „významném signálu o proměně" v ústecké ČSSD a na straně druhé pošle na oslavu této „proměny" pětilitrovou lahev whisky Chivas Romanu Houskovi, který otevřeně mluví o tom, že jeho chomutovská organizace je stejně tak velká, jako ta karlovarská, pak tím vyslal signál především on sám o sobě a o tom, jak politiku pojímá. A teď ponechme stranou spekulace o tom, jaké vazby mají tito aktéři „proměny" ústecké ČSSD na Miroslava Šloufa. Díky této lahvi whisky je zřejmé, že pokud měl Paroubek v Ústí svého Bendu, dnes má Hašek svého Housku. Politika je i o symbolech.
Mýtus třetí: Michal Hašek představuje změnu politiky ČSSD
Poslední týdny i tento víkend ukázaly, že jeden z hlavních bodů Desatera Michala Haška dostává povážlivé trhliny. Jedná se především o ten z příslibů Michala Haška, že politika ČSSD pod jeho vedením nebude populistická. Stylem - rozesíláním soukromých tiskových zpráv přes soukromé PR agentury, v nichž interpretuje dění na vnitrostranických orgánech - i obsahem, totiž čím dál tím větším propojením jeho kroků uvnitř ČSSD s kroky vládních Věcí veřejných, které jsou mnohými politology hodnoceny jako klasická postmoderní populistická strana a tím, jak je schopen přepisovat svoji vlastní minulost, tím vším vyvolává velké pochybnosti o opravdové změně stylu i obsahu politiky ČSSD pod jeho vedením.
Více:
Koncert Paroubkových nepřátel. Uspěli Hašek, Foldyna i Komárek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
