Politickobyrokratický aparát udržuje platnost pravidel. Akumulovaný kapitál žije z toho, že někdy někdo dokázal vyprodukovat více, než spotřeboval. Každý člověk spotřebovává zdroje, někteří zdroje I produkují. Nejjednodušší je stav kdy člověk vyprodukuje stejně, jako spotřebuje. V takovém případě se jeho životní úroveň nemění. Z jeho existence však neplyne pro nikoho dalšího zisk. Žijí li lidé, kteří spotřebují víc, než vyprodukují, musí žít i lidé kteří to mají naopak. Většina lidí produkuje více, než spotřebovává. Nadprodukci lidem odnímá kapitál a stát a všichni kdo mají nárok. Šikovný člověk dokáže nadprodukci uchovat i pro sebe. V případě, že peníze investuje, získává nárok na budoucí nadprodukci dlužníka. Investiční důvěra (ochota půjčovat) vyplývá z ohodnocení schopnosti nadprodukce obyvatelstva regionu. Společnost chudne, když okamžitá nadspotřeba zadlužuje budoucí nadprodukci.
Jen ten, kdo nadprodukci investuje, bohatne. Investice směřují převážně do zvýšení produktivity. Nové továrny v rozvojových zemích nyní zaplavují svojí nadprodukcí svět. Nakupování práce se v některých regionech přestává vyplácet. Přerozdělování nadprodukce se začíná zadrhávat. Stát a sociální systém zdaňuje lokální zdroje, především práci. Nezaměstnanost snižuje příjmy a zvyšuje výdaje. Kapitálovým příjmům nezaměstnanost nevadí. Člověk bez příjmu neplatí daně, dluhy a úroky však platit musí. Kapitálu rostou zisky z investic v rozvojových zemích. Vlivem levné nadprodukce se některé státy potápějí v dluzích a lidem klesá životní úroveň.
Mnoho problémů současného světa vyplývá z rozporu mezi globalizovanými zisky kapitálu a závislosti státu na lokálních zdrojích.
V globalizované ekonomice je zdanění práce anachronismem. Práci můžete nakoupit téměř kdekoliv. Pracující, jehož mzda je daněna více, je na globálním trhu diskriminován. Zdanění spotřeby dává všem prodávajícím stejné podmínky.
Vyšlo na blog.idnes.cz
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČPS