Lisabonská smlouva
Do roku 2010 vstoupila EU s tolik (ne)chtěnou Lisabonskou smlouvou. Ta měla, slovy svých fanatických obhájců, vyřešit letité unijní neduhy.
Za pár měsíců své existence potvrdila, že se tak nestalo. Potvrdila krizi evropské integrace, která narazila na limity administrativního řízení. Je chtěným dítětem zastánců komunitární (ne mezivládní) politiky evropských institucí, což ignoruje obsahové podmínky demokracie. Je výsledkem takových politických postupů, které jsou voliči po léta nuceni brát na vědomí, ne se na jejich utváření demokratickými postupy podílet.
Volební úspěchy pravice v Evropě
Jedna z politických pravd říká, že v dobách dobrých vítězí levicové strany, v dobách krizových naopak pravice. Rok 2010 v Evropě tuto pravdu potvrdil. Vítězné tažení konzervativních stran ve volbách v roce 2010 začali v květnu Cameronovi konzervativci ve Velké Británii. V dalších volbách, které se konaly v jakékoliv evropské zemi v roce 2010, zvítězili nebo sestavili vládu konzervativci.
Vládnout v nelevicové koalici se podařilo dokonce i tam, kde pravice těsně prohrála a kde se očekávaly vlády levicových formací (Česká republika, Slovensko).
Tyto změny jsou pro další vývoj uvnitř EU velmi významné. Doufejme, že středopravé vlády prosadí nezbytné reformy svých zdravotních, sociálních, penzijních a daňových systémů a otevřou cestu k ozdravení svých ekonomik. Konzervativní lídři jistě přispějí ke změně atmosféry a obsahu projednávané agendy na jednáních Evropské rady.
Již nyní je zřejmé, že funguje těsné spojenectví Cameron - Nečas a posilou začíná být statečná Iveta Radičová.
2010: euro v krizi
Jednotná měna euro je po celou dobu své existence politickým projektem.
Vznikla v prostoru ekonomicky, sociálně a kulturně natolik roztříštěném, že nemohla dlouhodobě vyhovět rozdílným zájmům svých uživatelů. V dobách, kdy se ekonomikám dařilo relativně dobře, se euro pod žádný ekonomický tlak nedostalo. Až hospodářská krize ukázala slabiny této měny.
Drahý evropský sociální model, jehož obsah i rozsah si zjevně různé členské státy vykládají různě, v kombinaci s dlouhodobě nízkou jednotnou úrokovou politikou Evropské centrální banky, přivedly některé členy eurozóny za pokraj státních bankrotů.
Cesta k fiskální a politické unii
S osudem jednotné měny svázali mnozí evropští politikové i osud EU.
Tomu také odpovídají kroky, které eurozóna, Evropská komise a Evropská rada přijaly. Kromě masivních půjček krachujícím státům (což se logicky nelíbí daňovým poplatníkům těch zemí, které půjčují), přijala Evropská rada na svém zasedání 16.-17.prosince 2010 rozhodnutí o "malé změně" Smlouvy. "Malé" proto, že většina hlav členských států nechce riskovat ratifikační referenda v obavách o to, aby voliči takové hlasování nepojali jako možnost vyjádřit svůj celostní názor na současnou EU.
Ona "malá" změna článku 136 vytváří možnost založit tzv. Evropský stabilizační mechanismus pro eurozónu. Ten nahradí současné pilíře - Evropský finanční a stabilizační fond (záruky členských zemí eurozóny v objemu 440 miliard eur) a Evropský finanční a stabilizační mechanismus (výpůjčky Evropské komise na trzích ve výši 60 miliard eur).
Přístup k těmto prostředkům nebude "automatický" a bude "podléhat selektivnímu výběru" - to je nejdůležitější.
Nad rozpočty členských států tedy vznikne nadřízený kontrolní orgán (Evropská komise?), který bude základní parametry návrhů národních rozpočtů určovat. Cesta k vytvoření fiskální unie je otevřena.
Jak ovšem z česko-slovenské historie my sami víme, monetární a fiskální unie nepřežije bez unie politické (naše měnová unie přežila rozpad té politické jen pár týdnů).
Obávám se, že směr "evropský superstát" byl potvrzen.
Evropské daně
Rozvrat veřejných rozpočtů členských států a jejich neochota posílat do bruselské pokladny stále víc v kombinaci s "ambiciózními" cíli EK (v čele s bojem s klimatickou změnou) přiměla Brusel hledat další finance a s úlevou konstatovat, že "zdroje jsou".
Do poloviny roku 2011 představí návrh na zavedení několika forem evropských daní.
Doufejme, že návrhy EK budou představiteli států na Evropské radě odmítnuty. Pokud ne, stane se EK finančně nezávislá na národních příspěvcích, což vyústí v její politickou nezávislost. Věřím, že Petr Nečas bude mít sílu v těsné koordinaci s podobně smýšlejícími státníky takové návrhy vetovat.
Rok 2010 v EU tak byl rokem potvrzených pravd. Tedy těch pravd, které ODS po léta o současném směru evropské integrace říká.
Psáno pro Listy ODS
Více:
Strejček (ODS): Logika EU. Zadlužíme se, abychom splatili dluhy
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: istrejcek.cz
