Ohlídal (ČSSD): Jak dál s vysokými školami? Jinak!

15.02.2011 15:48

V současné době se ministr školství Josef Dobeš snaží do financování českých veřejných vysokých škol zavádět pomocí jistých dílčích opatření zohlednění úrovně kvality jejich činnosti.

Ohlídal (ČSSD): Jak dál s vysokými školami? Jinak!

I když tato opatření nemají dosud systematický charakter, je nutné takové počínání ministra hodnotit kladně.

Příkladem takového opatření je rozdělování finančních prostředků na vzdělávací činnost vysokých škol, v rámci něhož má být 90 procent těchto prostředků poskytnuto podle počtu studentů a 10 procent pak na základě ukazatele, kterému se zkráceně říká VKM (výzkum, kvalifikace, mobilita). Právě tento ukazatel vyjadřuje kvalitu vysokých škol v oblasti výzkumu, ve struktuře učitelského sboru (počet profesorů, docentů atd.) a v zahraničních aktivitách (počet stáží studentů dané vysoké školy na zahraničních univerzitách, počet studentů ze zahraničí pobývajících na dané vysoké škole atd.).

Nespravedlivě rozdělené peníze Aby tento nový způsob rozdělování financí ze státního rozpočtu měl smysl, musí být aplikován i na jednotlivých vysokých školách, a to tak, že bude respektován v rámci jejich rozpočtů, tj. při rozdělování finančních prostředků na jednotlivé fakulty těchto vysokých škol. Výuka studentů totiž probíhá právě na těchto fakultách. Bez respektování této skutečnosti se snaha ministerstva o zahrnutí kvality veřejných vysokých škol do jejich financování mine účinkem.

Příkladem vysoké školy, která nebere v úvahu požadavek o desetiprocentním zohlednění VKM při rozdělování finančních prostředků mezi svoje fakulty, je Masarykova univerzita v Brně (MU). V rozpočtových pravidlech této školy je totiž stanoveno, že na základě ukazatele VKM se bude na fakulty rozdělovat pouze pět procent prostředků na vzdělávací činnost.

Tímto způsobem sestavování rozpočtu MU jsou poškozovány fakulty, které v oblasti výzkumu, úrovně kvalifikace učitelů i mobility studentů, případně učitelů dosahují jednoznačně nejlepších výsledků. Jedná se především o Přírodovědeckou fakultu a Lékařskou fakultu. Vzhledem k veřejnosti i státním orgánům se MU těmito fakultami chlubí, a zcela právem. Na druhé straně se však k nim již tradičně chová macešsky a při rozdělování finančních prostředků je poškozuje ve prospěch fakult, které nedosahují zdaleka tak kvalitních výsledků ve své práci jako zmíněné dvě fakulty. Typickým příkladem je právě aplikace ukazatele VKM.

A co zavést výzkumné fakulty? Uvažuje se o tom, že vysoké školy budou v blízké budoucnosti rozděleny na tzv. výzkumné vysoké školy (VVŠ) a ty ostatní. VVŠ by se zabývaly výzkumem a výukou ve všech třech stupních vysokoškolského studia, tj. bakalářského, magisterského a doktorského. Ty ostatní by pak byly zaměřeny pouze na výuku, a to především v bakalářských oborech.

U některých vysokých škol však existují fakulty výrazně se lišící ve své úrovni. Některé dosahují ve výzkumu i výuce velmi kvalitních výsledků, a jiné ne. Bylo by tedy vhodné zavést status výzkumných fakult. Situace by ale byla komplikovaná u vysokých škol majících fakulty výzkumného i nevýzkumného charakteru, a to z mnoha hledisek (např. při rozdělování financí ze státního rozpočtu). Proto je žádoucí provést zásadní restrukturalizaci veřejných vysokých škol v ČR, v rámci níž by některé výzkumné fakulty mohly vytvořit nové výzkumné vysoké školy.

Například z Masarykovy univerzity by se mohla vyčlenit nová výzkumná univerzita složená z Přírodovědecké fakulty, Lékařské fakulty a Fakulty informatiky. Zbylé fakulty této univerzity by potom vytvořily univerzitu nevýzkumného charakteru. To, že určitá restrukturalizace českých veřejných vysokých škol je užitečná, naznačuje i fakt, že se objevují spontánní snahy vedoucí ke vzniku nových vysokých škol sloučením stávajících (uvažuje se o sloučení Českého vysokého učení technického a Vysoké školy chemicko-technologické atd.).

Nové vysoké školy, lépe odpovídající požadavkům doby, však mohou vzniknout nejen sloučením, ale také rozdělením stávajících. Vždyť struktura některých našich univerzit odpovídá struktuře univerzit bývalého Rakouska-Uherska. Univerzity tohoto typu často vytvářejí neorganické a rozporuplné celky. Restrukturalizace by mimo jiného tento anachronismus mohla odstranit.

Více:
Bohdalová (ČSSD): Další výstřel Dobešovy Aurory

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: cssd.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

21:03 Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

Ve čtvrtek 18. dubna byla v Poslanecké sněmovně zahájena mimořádná schůze, svolaná na žádost opozice…