Integrace někoho někam je děj, kdy někdo odjinud má být zařazen do stávajících podmínek života těch, ke kterým má být integrován. Ani omylem to není prostor pro to, aby se přizpůsobovali ti původní těm novým. A jestli to tak původně při svých vizích světa míchači kultur mysleli, pak to neměli nazývat integrací.
Kdyby se v Evropě skutečně jednalo o integraci přistěhovalců v pravém slova smyslu, nebyl by jediný problém. Došlo by totiž k tomu, že by se přicházející imigranti, bez rozdílu toho kam patřili doposud a jaké hodnoty vyznávali, museli v rámci integrace opravdu bezezbytku začlenit do stávající společnosti, jejíž destinaci si vybrali. Seznámili by se s jazykem národa, ke kterému se rozhodli přijít, osvojili by si právní předpisy konkrétního evropského státu, seznámili se s tradicemi, kulturou a místními hodnotami, které vyznává ta společnost, ke které se nyní chtějí nově přidat.
Význam pojmu „integrace" v žádném případě neznamená, že se bude stávající společnost přizpůsobovat nově přicházejícím přistěhovalcům odjinud. Neznamená to ani to, že si stávající společnost bude kvůli nim vymýšlet nové zákony, předpisy a nařízení. Už v žádném případě to nesmí znamenat zavádění nějakých výhod, podpor a zvláštního zacházení pro tyto osoby na úkor stávajících občanů v jejich státech, natož snad vznik nějakých nových nákladů na společnou veřejnou pokladnu. Zajdu dnes ale v této úvaze ještě dál. Pokud se stane z takového přistěhovalce pouhý dlouhodobý příjemce peněz z veřejného rozpočtu, měl by být podle mě nekompromisně vyzván k odchodu z hostujícího státu v Evropě a pokud neuposlechne, měl by být deportován do míst odkud přišel.
Přestaňme si už nalhávat, že v případě společné imigrační politiky Evropské unie jde o „integraci". Vždyť jsme kvůli nim zavedli úřady, různé rady, dotace, podpory a zvláštní rozpočty. Kdyby šlo o skutečnou integraci, nic z toho by nebylo zapotřebí. Stačilo by při příchodu podepsat prohlášení o sdílení našich hodnot a právního řádu. Bohužel o skutečnou integraci v pravém slova smyslu nejde. Multikulturalističtí nadšenci, jejichž zaměstnání (nikoli práce) je založena na čerpání peněz z veřejných rozpočtů, význam toho pojmu jen zprznili a naprosto devalvovali. Mediální masáží (opět zaplacenou z našich daní) ho doslova přetavili lidem skrze televizní obrazovky tak, že by člověk pomalu věřil, že integrovat znamená smíchat vše dohromady a vymyslet pro to nové podmínky soužití. Ne, neznamená. Komu o skutečnou integraci do našich hodnot a tradic nejde a chce k nám proto, aby zde razil ty své, nemá tu podle mě co dělat.
Jestliže se někomu zdá, že v Evropě vzrůstá a mohutní vlna nespokojenosti, kterou zcela chybně zastánci míchání kultur na jednom území nazývají rasismem a xenofobií, není to nic jiného, než důsledek jejich dosavadních marných a zatraceně drahých „integračních" snah. Ty ovšem nemají se skutečným významem pojmu integrace nic společného. Kdyby se totiž přistěhovalci opravdu integrovali, ani je nepoznáte. Ono to totiž o barvě kůže opravdu není. Je to v žebříčku životních priorit a hodnot. V případě skutečné integrace by ty naše sdíleli s námi.
Dále čtěte:
Matějka (Svobodní): Ještě to stihneme. Potřebujeme více Romů
Připravte své děti na nový předmět: Dějepis Romů
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
