Svátek, na kterém nemohou české automobilky chybět. Nedávno však fenomén, který vnímáme pod slovem automobil, slavil ještě významnější výročí: 125. narozeniny.
Dne 29. ledna 1886 podal německý inženýr Karl Benz k patentovému úřadu přihlášku na svůj Patent Motorwagen, trojkolku poháněnou jednoválcovým spalovacím motorem. Těžko říci, zda měl tušení, nakolik jeho výtvor promění tvář světa a zařadí se spolu s knihtiskem či objevem kola mezi vynálezy v pravdě epochální. Nicméně jak už to bývá, paní Benzová se ukázala poněkud praktičtější povaha než její manžel a trojkolku si prostě bez dovolení vypůjčila na 180 kilometrů dlouhou cestu za svou matkou. To, co by dnes bylo pro řidiče moderního automobilu otázkou maximálně dvou hodin, zabralo odvážné paní Bertě bezmála dva dny. Nicméně první automobil obstál velice dobře, což podnítilo talentované techniky a inženýry po celém světě k usilovnému zdokonalování Benzovy konstrukce.
Již roku 1897 představila kopřivnická vagónka Tatra první automobil ve střední Evropě, čtyřmístný Praesident s dvouválcovým motorem Benz. Hlavní osobou v tomto projektu byl inženýr Leopold Sviták (1856-1931) - památka tohoto vynikajícího vynálezce a konstruktéra je dnes poněkud zastíněna jménem neméně zdatného inženýra Hanse Ledwinky (1878-1967).
O masové rozšíření automobilismu se, jak je myslím všeobecně známo, zasloužil průmyslník Henry Ford. Jeho slavný model T, vyrobený v počtu 15 milionů kusů (což je i dnes impozantní číslo), doslova postavil Ameriku na kola. Čeští konstruktéři však v žádném případě nehráli v prvních desetiletích dvacátého století a hlavně v meziválečném období druhé housle.
Jako středočeský patriot a fanda mladoboleslavské Škodovky musím zmínit jména Václav Laurin (1868-1938) a Václav Klement (1865-1930), kteří roku 1898 položili základy dnešní automobilky Škoda. A co se již ví méně, patřili spolu s Baťou k jedněm z průkopníků pásové výroby u nás.
Ovšem absolutní špička československé meziválečné automobilové výroby vznikla roku 1934 v příborské Tatře. Tatra 77, předchůdce legendárního Tatraplánu, vyvolala při svém představení světovou senzaci. Naši dědové a pradědové na ni hleděli stejně obdivnýma očima, jako my vidíme Bugatti Veyron nebo poslední hybridní sedany z dílny Lexusu. Uvědomme si jenom jeden z aspektů tohoto nádherného vozu - s maximální rychlostí 145 km/h by 76 (!) let stará Tatra obstála i v dnešním provozu. Ano, dnes takové rychlosti dosahují i auta nejnižších tříd, ale zkuste v roce 2011 používat jiný výrobek z poloviny třicátých let. Nástupkyní 77 byla legendární Tatra 87, se kterou inženýři Hanzelka a Zikmund podnikli svoji slavnou cestu kolem světa. Výkony, které oba odvážlivci i automobil podstoupili, přitom vzbuzují úctu dodnes.
Opravdový rozmach automobilismu nastal po druhé světové válce, kdy Evropu zaplnila auta, která můžeme vídat dodnes - například Citroen 2CV, Fiat 600 nebo VW Brouk. Americkým silnicím v té době vévodily osmiválcové chromované křižníky se spotřebou, která by dnešním ekologům naháněla mrazení v zádech.
A právě zde se ukázala Achillova pata automobilů a automobilismu - ropa, potřebná k výrobě benzínu a nafty, začíná být čím dál vzácnější, navíc se nachází v politicky nestabilních regionech. Nejvíce se to projevilo roku 1973 během tzv. první ropné krize. Tehdy oblétly svět fotografie zoufalých motoristů, kteří stojí mnohahodinové fronty, aby mohli natankovat striktně omezené množství benzínu. A tehdy také definitivně skončila doba korábů silnic, které nyní můžeme vidět už jenom v muzeu či na veteránských srazech.
Bohužel, v době ropné krize již byl český automobilový průmysl jen odleskem dřívější slávy. Nadlouho poslední automobil světové úrovně, který vymysleli naši inženýři, totiž Škoda 720, skončil pouze v několika prototypech a do výroby se nikdy nedostal. Stejný osud potkal i nejhezčí český vůz sedmdesátých let - ÚVMV 1100 GT. Vozu, který se mohl stát výborným exportním artiklem, byly vyrobeny pouhé tři kusy, které jejich šťastní majitelé nyní střeží jako oko v hlavě. A naše silnice ovládly důvěrně známé škodovky s motorem vzadu.
Po roce 1989 se naštěstí náš automobilový průmysl začal vracet na výsluní. Privatizace Škodovky se jako jedna z mála povedla a nyní je Superb v nezávislých německých testech rovnocenným soupeřem slavného wolfsburského Passatu. Tatra bohužel takové štěstí neměla - nicméně její fanoušci stále doufají ve vzkříšení této legendární automobilky. Určité náznaky již médii proběhly, takže se nechme překvapit.
Portfolio značek, kterými se může naše země pochlubit, se však výrazně rozšířilo. Nemálo k tomu přispěly i investiční pobídky, které z Česka učinily jednu z automobilových velmocí. Já osobně pokládám za čest, že jsem mohl být u toho, když v Nošovicích vznikla supermoderní automobilka Hyundai. Neméně významná je samozřejmě i kolínská TPCA. Dá se tedy říci, že se vše v dobré obrátilo?
Ano, ale přece jen mám pocit, že tu něco chybí. V naší zemi se vyrábějí vynikající auta, ale žádné z nich není takovým průkopnickým činem, jako byla před skoro 80 lety Tatra 77. Osobně bych si moc přál, aby v Mladé Boleslavi či Nošovicích vznikl díky umu a šikovnosti českých inženýrů například hybridní nebo dokonce elektrický sedan, na který bude celý svět na některém z příštích ženevských autosalónů hledět se závistí i obdivem. K tomu však musíme vytvořit dobré podmínky, nejprve například podporou vývoje, výzkumu a technického školství. Ale to už je jiný příběh...
Vyšlo na blog.ihned.cz
Dále čtěte:
Urban (ČSSD): Ministerstvo zahraničí vědomě poškozuje české exportéry
Mladá Boleslav: Město a automobilka vytvoří pracovní skupinu
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
