Výbor pro obranu a bezpečnost měl na své březnové schůzi projednávat na základě návrhu poslanců ČSSD otázku zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR. Ministr obrany ale požádal o odložení projednávání tohoto bodu. Zřejmě se domnívá, že se o této otázce bude diskutovat v rámci přípravy Bílé knihy o obraně.
Zní to sice logicky, nicméně je velice zarážející, že ministerstvo již v prosinci zaslalo ministerstvům obrany Francie, USA, Švédska a konsorciu Eurofighter dopis ohledně případné nabídky nadzvukových letounů pro ČR, což má souvislost s ukončením pronájmu 14 švédských víceúčelových nadzvukových letounů Jas-39 Gripen v roce 2015. Očekával bych tedy, že ministr obrany Alexandr Vondra bude výbor pro obranu a bezpečnost, a to nezávisle na přípravě Bílé knihy, informovat o tomto kroku v kontextu perspektivy zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR.
Jedná se přitom o velmi důležitou otázku související se zajištěním bezpečnosti země, která musí být diskutována i v návaznosti na již zahájenou přípravu nové české bezpečnostní strategie.
Diskuse o perspektivě zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR by se ale neměla zúžit pouze na proces pořízení stíhaček, byť v současnosti právě gripeny hrají v této ochraně velmi významnou roli. Je třeba se podívat i na její další segmenty.
Kromě konce pronájmu gripenů musíme brát v potaz i to, že již máme zastaralou radiolokační výzbroj a končí také životnost protiletadlových raketových komplexů KUB. V obou případech tedy bude nutné rozhodnout, jak dále postupovat. Pořízení nových protiletadlových raketových komplexů zřejmě s ohledem na nákladnost nepřipadá v úvahu, bude ale nutné investovat do obnovy radiolokační výzbroje, neboť bez ní bychom mohli při ochraně vzdušného prostoru „oslepnout".
Pak nás ale čeká nejzávažnější rozhodnutí, tedy zda zachovat schopnost českého stíhacího letectva. V této souvislosti je třeba jasně říci, že bez stíhacího letectva by ČR ztratila schopnost samostatně bránit svůj vzdušný prostor. Další otázkou je možnost přejít po skončení pronájmu gripenů na jiný typ letounů.
Uznávám, že by šlo o velmi složitý a nákladný proces, protože armáda už investovala jednu miliardu korun do pozemní podpory gripenů. V případě, že by se pořídil jiný stroj, znamenalo by to novou investici ve srovnatelném objemu a nemalé náklady by si vyžádalo i přeškolení leteckého i pozemního personálu. Přesto bych možnost přechodu na jiný typ letounu, například stíhačky F 16, předem nevylučoval.
Pronájem letounů Jas-39 Gripen provázelo takové podezření z korupce, že by její stín padl zcela jistě i na pokračování tohoto kontraktu. To by pověsti naší armády i celého resortu určitě neprospělo. V souvislosti s budoucností našeho stíhacího letectva je také důležité otevřít i další otázku: nemělo by se uvažovat i o spolupráci s našimi nejbližšími spojenci v NATO? Mám třeba na mysli společnou ochranu vzdušného prostoru se Slovenskem nebo dalšími státy Visegrádu. Mohlo by to vést i k nemalé úspoře finančních prostředků, a to zcela v duchu filozofie, kterou prosazuje generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, tedy společně užívat a sdílet kapacity, které máme k dispozici.
Otázek k diskusi je tedy dost. Vedení resortu obrany i vláda jako celek by měly mít na paměti, že každé rozhodnutí o budoucí podobě ochrany vzdušného prostoru ČR do značné míry limituje i další rozhodnutí o rozvoji ostatních součástí naší armády. A to má přímou souvislost s efektivitou prostředků vynakládaných na obranu země.
Více:
Šokující svědectví. Za Parkanové se na obraně vyhazovaly miliony
autor: cssd.cz
